Norsko

Název státu: Norské království
Rozloha: 323 878 km2
Počet obyvatel: 4 330 000
Státní zřízení: pluralitní konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem

Hlavní město: Oslo (470 000 obyvatel, v aglomeraci 740 000)

Největší města: Bergen – 220 000 obyvatel
Trondheim – 142 000 obyvatel
Stavanger – 103 000 obyvatel

Úřední jazyk: norština

Národnostní složení: Norové 95,8 %
Ostatní skandinávci 1 %
Britové 0,4 %
Pákistánci 0,3 %
Američané 0,3 %
Ostatní 2,2%

Oficiální náboženství: evangelické luteránské

Náboženství: luteráni 88,5%
Bez vyznání 3 %
Ostatní náboženství 8,5 %

Měna: norská koruna = 100 øre

Nejvyšší hora: Glittertind 2 470 m

Nejdelší řeka: Gláma 610 km

Ozbrojené síly: celkem 32 700 (pozemní vojsko 15 900, letectvo 9 500, námořnictvo 7 300)

Hrubý domácí produkt: 110 mld $

HDP na osobu: 25 500 $

Naděje na dožití při narození: muži 74,1 roků, ženy 80,2 roků
Struktura HDP: zemědělství, lesnictví a rybolov 2,8 %, těžba 15 %, průmysl 17,2 %, stavebnictví 3,5% služby 61,5% (doprava a spoje 9%, obchod 11%, finančnictví 9%, veřejná správa a obrana 16,5%)

Norsko se rozkládá podél západního pobřeží Skandinávského poloostrova. V tomto státě s nádhernou, ale drsnou krajinou žije poměrně nízký počet obyvatel.
Norsko má poměrně nevýhodný tvar : je 1 900 km dlouhé, v nejširším místě je 430 km široké a místy se zužuje až na 25 km (u Narviku jen 6 km).

Povrch

Norsko je hornatá země, více než polovina území leží výše než 500 m a ¼ přesahuje výšku 1 000 m. Skandináviské pohoří, které prostupuje celou zemi, tvoří soustavu ker zarovnaných čtvrthorním pevninským ledovcem do náhorních plošin – fjeldů.
Nejrozsáhlejší jsou Hardangervidda na jihu a Dovrefjell nad pověstným údolím Romsdal jižně od Trondheimu. Mezi nimi leží již členitější Jotunheimen s nejvyššími vrcholy Glittertind ( 2 470 m) a Galdhøpiggen ( 2 469 m) a Jostedalsbre s největším plošným ledovcem v Evropě (815 km2). Na severu se rozkládá podstatně nižší plošina Finnmark. Na okrajích pohoří ledovcové splazy vymodelovaly hluboká údolí s četnými jezery. V Norsku je celkem 16 000 jezer, největší z nich je Mjøsa severně od Osla. Údolí na pobřeží byla zatopena mořem a tak vznikly pověstné fjordy zaříznuté hluboko do pevniny (nejdelší Sognefjord 187 km). Celé pobřeží je lemováno dohromady asi 50 000 ostrovy. Největší bludiště ostrovů vytvářejí souostroví Lofoty a Vesteråly na severu. K Norsku patří také nehostinné arktické souostroví Svalbard ( Špicberky) a ostrov Jan Mayen.
Úzká pobřežní nížina na jihu se poněkud rozšiřuje pouze v okolí Osla a v oblasti Trøndelag ve středním Norsku. Charakteristická jsou také dlouhá údolí protékaná řekami jako Glåma (Österdal), ve kterých se soustřeďuje zemědělství a osídlení.

Podnebí

Přestože se Norsko nachází blízko polárního kruhu, vliv Golfského (Severoatlantského) proudu podstatně zmírňuje jeho klima. Pobřežní oblast má oceanické podnebí, s mírnou vlhkou zimou a ročními srážkami 2 000 – 4 000 mm. Východní Norsko má výraznější chladnější zimy, teplejší léto a nižší srážky.

Podnebí Nadmořská výška Ø teploty Roční úhrn srážek
město Leden červenec
Oslo 96 m - 4,4 ºC 17,1 ºC 740 mm
Bergen 44 m 1,8 ºC 16,4 ºC 1 958 mm
Narvik 32 m - 5,3 ºC 14,7 ºC 747 mm

Laponské přísloví říká, že neexistuje něco takového jako špatné počasí, existuje jen nevhodné oblečení. Norské letní počasí je podobné našemu, teploty jsou v průměru o několik stupňů nižší než u nás, na západním pobřeží a návětrných stranách hor více a častěji prší. V zimě bývají vyšší mrazy ve vnitrozemí. Pro vycházky a výlety v horách je nutná především pevná a vodovzdorná obuv. Většina cest je totiž vedena přes mokrá rašeliniště, často přes cesty protékají potoky, které musíme brodit. Pláštěnka je vždy výhodnější než deštník

Rostlinstvo

Asi ¼ země je zalesněna (zejména v chráněných fjordech), přičemž smrk zasahuje až za polární kruh. Typické jsou porosty jeřabin, borůvek a brusinek. Na severu a náhorních plošinách rostou jen kosodřeviny, mechy a lišejníky.

Živočišstvo

Severskou faunu zastupují sobi, losi, jeleni, vzácně rys, vlk, medvěd, rosomák a liška včetně polární.

Historie

Vysoké hory a hluboké fjordy byly vždy překážkou komunikace, proto řada oblastí Norska se vyvíjela značně autonomně.
Podle archeologických nálezů bylo Norsko osídleno asi před 10 000 lety, když ústup Skandinávského ledovce dovolil lovcům a rybářům zajistit si život na severozápadním pobřeží země. Před třemi tisíci let započalo obydlování norského vnitrozemí. Společnost na norském území prošla podobně jako v ostatních evropských zemích dobou kamennou, bronzovou a železnou. První historická zmínka o Norsku pochází od řeckého obchodníka Pythease z období asi 330 let před naším letopočtem.Počátek našeho letopočtu, nazývaný jako doba Římská, zanechal v archeologických nálezech předměty z bronzu, skla a především zbraně. Z doby stěhování národů, tedy z 3. až 6. století našeho letopočtu se zachovaly kamenné pevnůstky prvních zemědělců v norských údolích. Tehdejší zemědělci byli rozděleni do velkého počtu malých kmenových knížectví.
K velkému rozvoji země došlo za období Vikingů v letech 800 až 1050. Vikingové byli vynikající mořeplavci, řemeslníci a obchodníci. V roce 872 Harald Krásnovlasý sjednotil jednotlivá království a kmeny v bitvě u Hafrsfjordu. Silná královská moc donutila odpůrce opustit zemi, a tak norští Vikingové postupně osídlili Orknejské ostrovy, Shetlandy, ostrov Man, Hebridy a jejich domovem se stalo i severní pobřeží Skotska a Irska. Těžké životní podmínky je přinutily hledat možnosti života dále za oceánem. Nalezli zcela neobydlený Island. V desátém století osídlili pobřeží Grónska a 500 let před Kolumbem se Leifu Erikssonovi podařilo přeplout oceán až na pobřeží Ameriky. Život tohoto období popisují četné ságy. Evropské kroniky přehánějí líčení vikingských přepadů evropských pobřežních osad.Prvním křesťanským králem byl Harald Modrozubý, který vládl Norsku i Dánsku, jeho syn Svein Vidlovousý se však nedal pokřtít. Dalšími křesťanskými králi byli Haakon Dobrý a Olav Trygvasson, ale teprve Olav II .rozšířil křesťanské myšlenky po celé norské zemi. Byl však svými odpůrci zabit v bitvě u Stiklestadu v roce 1030 a později prohlášen za svatého.
Ve dvanáctém století ovlivňuje norské přístavy německá hanza a zvýhodňuje Bergen. Koncem dvanáctého století dochází k rozporům mezi bohatou církevní šlechtou a chudými statkáři. Chudí Birkenbeineři, v překladu "lidé obutí v březové kůře" si pozvali z Islandu kněze Sverre Sigurdsona, který je sjednotil a vycvičil k boji proti žoldákům bohatých. První vítěznou bitvu svedli Sverreho lidé u Fimreite na břehu Sognefjordu v roce 1184. Ale až teprve za vlády jeho vnuka Haakona Haakonsona došlo k opětnému sjednocení země. V roce 1261 bylo k Norsku připojeno Grónsko a o rok později Island. Následný král Magnus dal zemi právní řád a byl mu proto dám přívlastek Zákonodárce. Roku 1319 se dcera Haakona V. provdala za švédského krále a Norsko vstoupilo do personální unie se Švédskem, která trvala až do roku 1343. V letech 1349 až 1350 zemřely dvě třetiny obyvatelstva následkem morové epidemie. Oslabené Norsko vstoupilo v roce 1380 do Kalmarské unie mezi Norskem, Švédskem a Dánskem v čele s dánskou královnou Margaretou. Roku 1523 se Švédsko osamostatnilo, Norsko bylo na čtyři století podrobeno Dány.Tento stav trval až do roku 1814, kdy byla vyhlášena 17.5. norská ústava a od listopadu díky dělení světa po napoleonských válkách bylo Norsko připojeno ke Švédsku - obě země měly vlastní ústavu a parlament a společného krále. Do roku 1905 trvala tato personální unie. Území přidružená k Norsku Island, Faerské ostrovy a Grónsko připadly Dánsku.
Roku 1905 norský parlament zrušil unii se Švédskem a vyhlásil samostatnost. Na trůn byl pozván dánský princ Karel, který se pod jménem Haakon VII. stal norským králem. V první světové válce si Norsko zachovalo neutralitu. Na začátku 2. světové války vyhlásilo opět Norsko neutralitu, tu však neuhájilo a bylo vojensky napadeno německými fašisty 9.dubna 1940. Královská rodina byla donucena opustit zemi. Pomoc anglického loďstva a letectva přišla již pozdě a Němci obsadili postupně celou zemi. S okupanty spolupracovala pouze Quislingova fašistická strana. Po válce se vrátila královská rodina zpět v červnu 1945. Král Haakon zemřel roku 1957, po jeho smrti nastoupil na trůn jeho syn Olav V., který vládl do roku 1991, kdy zemřel ve věku 86 let. Od 23.6.1991 je na norském trůnu současný král Harald V.
Historie norštiny

Všechny germánské severské jazyky vznikly ze stejného základu, a to ze staroseverštiny, jejíž nejstarší dochované doklady, runové kameny, pocházejí z druhého století našeho letopočtu. Dánština, švédština i norština se vyvíjely samostatně svým směrem, mimo jiné i vlivem jazyků okolních.Od poloviny minulého století má malý norský národ dva oficiální jazyky. Nová norština nynorsk, dříve zvaná landsmaal, vycházela z venkovských dialektů. Ponorštěná dánština pod názvem riksmaal, nověji bokmaal, byla druhým jazykem. Od roku 1892 byla jazyková otázka upravena zákonem a každá obec se všeobecným hlasováním rozhoduje, která z obou norštin bude vyučovacím jazykem na jejich škole. Druhá se pak probírá jako povinný předmět. Politické strany v parlamentu se rozdělily též podle těchto dvou jazyků, pravicové strany zastávají většinovou bokmaal, zatímco levicové nynorsk.

Norská abeceda
Má následující odchylky: písmena c, q, w, z jsou jen ve slovech převzatých z jiných jazyků, abeceda končí třemi zvláštními samohláskami a to: spojené ae, vyslovuje se jako otevřené e, ø se často přepisuje jako ö a tak se také vyslovuje, poslední písmeno abecedy je å, které se přepisuje v anglickém přepisu jako aa a vyslovuje se jako temnější ó.Další odchylky výslovnosti jsou silně závislé na vlivu krajových nářečí. Počítejme například s tím, že písmeno d na konci slova se většinou nevyslovuje, písmeno g před i, y, j, ei se vyslovuje jako j, na konci slov v koncovce -ig se obvykle nevyslovuje. Písmeno h se nevyslovuje před v a j, písmeno k před i, y, j, ei se vyslovuje speciálně norsky něco mezi českými č a ch. Samohláska o se většinou vyslovuje jako u nebo ú, a to i ve slovech převzatých. Písmeno r před d, l, n, s, t se nevyslovuje, skupina tj se změkčuje podobně jako kj. Samohláska u se vyslovuje většinou jako německé ü.Pro jistotu je lepší s sebou nosit papírek a tužku a nerozumíme-li si s Nory ve výslovnosti, tak si zkusíme výraz napsat.

Státní zřízení

Konstituční monarchie vyhlášená v roce 1814 přetrvala dodnes. Hlavou státu je král, ale jeho role je převážně ceremoniální. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament (Storting), volený na 4 roky, který jmenuje ministerského předsedu a vládu.

Obyvatelstvo

Norsko je národnostně homogenní zemí a Norové mají stejný etnický a jazykový základ jako sousední Švédové. Pouze asi 20 000 Laponců a 10 000 Finů žijících na severu tvoří původní jazykově odlišné menšiny. Asi 2 000 Laponců v oblasti Finnmark je stále polokočovnými chovateli sobů. Ostatní cizinci jsou pozdější přistěhovalci. Osídlení Norska je značně nerovnoměrné a rozptýlené. 85% populace žije v jižní části země a ¼ je soustředěna v okolí hlavního města.

Hospodářství

Ekonomika Norska patří k nejvyspělejším na světě a vyznačuje se četnými specifiky.

Zemědělství a rybolov

Norsko má nedostatek zemědělské půdy (pouhá 3% plochy země), která se nachází pouze na jihu země. Na malých farmách se pěstují zejména brambory a krmné plodiny (ječmen, oves) pro daleko významnější živočišnou výrobu. Obrovský význam má v podmínkách 20 000 km dlouhého pobřeží rybolov. Rozšiřuje se chov ryb ve fjordech. Velmi důležitá je tradiční těžba dřeva. Obě činnosti jsou v rámci regionální politiky podpory venkovských a periferních oblastí silně subvencovány.

Průmysl a obchod

Tradiční nerostné zdroje Norska představují železná ruda a rudy barevných kovů. Nevyčerpatelné zdroje vodní energie (Norsko zaujímá 1. místo na světě v produkci elektřiny na obyvatele) byly u zrodu výroby oceli, kterou však již předstihla světové významná produkce hliníku (na bázi dováženého bauxitu). Norsko je také velmi důležitým vývozcem niklu, mědi, zinku a magnézia.
V 70.letech byla v Severním moři objevena velká ložiska ropy a zemního plynu a Norsko se brzy stalo významným vývozcem těchto surovin. Rozvinul se rozsáhlý petrochemický a navazující chemický průmysl. Zisky z prodeje paliv umožňují investice do dalších, zejména technologicky progresivních odvětví ( elektronika, elektrochemie, speciální slitiny a přístroje) a rozvoje infrastruktury. Velmi významná je výroba celulózy a zvláště papíru. Tradiční je stavba lodí, výroba mléčných výrobků, zpracování kožešin a zejména ryb.
Norsko vlastní jednu z největších obchodních flotil (polovinu tvoří tankery) a provozuje námořní dopravu pro řadu států. Svůj zahraniční obchod chce země posílit vstupem do Evropské unie, který již dvakrát odmítlo. Téměř polovinu norského exportu tvoří paliva a ropné produkty. Největšími partnery jsou Velká Británie, Německo a Švédsko. Překrásná norská krajina a možnosti sportovního vyžití lákají do země stále větší počet turistů.

Doprava
Lodní doprava podél pobřeží zůstává nadále nejdůležitějším způsobem transportu. Největší přístavy mají Oslo, Bergen, Tonsberg, Stavanger, Porsgrunn a Narvik (vývoz švédské železné rudy). V členitém terénu vláda investuje velké částky na komunikační propojení všech oblastí a výsledkem jsou nákladná a velkolepá technická díla (zejména tunely a silnice ve fjordech).
Více než polovina železnic je elektrifikována. Železniční spojení se severem (Narvik) je ale možné jen přes švédské území. V porovnání s leteckými spoji jsou železniční sítě v Norsku velmi řídké, hlavní spoje jsou mezi městy Oslo - Stavanger - Bergen - Aandalsnes - Trondheim - Bodö. Obecně řečeno cestování po železnici je v Norsku dosti drahé. Děti mezi věkem 4 a 12 let mají nárok na 50% slevy. Také starší lidé mají nárok na tak zvané seniorské slevy - od věku 67 let 50% ceny jízdenky. Místenky je možno zakoupit pro vlaky 1. i 2. třídy, povinné jsou pro noční INTERCITY vlaky - stojí 20 NOK. Lehátka stojí od 100 do 500 NOK podle počtu lůžek i standartu vlaku. Příplatek za přepravu jízdního kola po železnici činí 25 NOK. Na norských železnicích platí dále slevy Eurorail, Inter Rail, Domino, Scanrailpass a skupinové slevy, je však nutné si zajišťovat jízdenku s předstihem. Minigruppebilet je pro 2-9 lidí a dává 25% slevu pro vzdálenosti větší než 100 km. Midtukebilet (320 NOK) dává neomezené cestování po 7 dní, cesta však nesmí být započata v pondělí nebo v pátek.
Ve venkovských oblastech je důležitá autobusová doprava (s navazující přepravou trajekty) tato spojení jsou v Norsku velmi propracovaná, v podstatě na každé silnici v zemi probíhá nějaká autobusová linie. Průměrné ceny 0,80 NOK na 1 km.
Vnitrostátní trajekty a plavby po fjordech, jezerech a volném moři. V některých místech se není možné krátkým přejezdům trajektem vyhnout. Trajekty přes fjordy jezdí často a není potřeba jízdu předem rezervovat, průměrná cena za 1 trajekt je 20 NOK za osobu, 50 NOK za osobní auto, 300 NOK za autobus. Některé vyhlídkové jízdy po fjordech je lépe objednat předem. Ceny za plavby po horských jezerech se pohybují okolo 50 NOK za hodinu plavby.
Využívá se téměř 50 letišť, mezinárodní jsou v Oslo, Stavangeru a Bergenu. Hlavním letištěm již není Fornebu v Oslo,ale zcela nové letiště Gardermoen, 40 km severně od Oslo. Spojení do centra zajišťují moderní vlakové soupravy (jízdné 100 NOK). Norsko je podílníkem skandinávské letecké společnosti SAS.
Automobilová doprava - síť silnic je hustá a velmi dobře sjízdná. Dálnice jsou jen v okolí Oslo. Jízda i v kolonách s množstvím nákladních vozidel je vždy plynulá, většinou na hranici rychlostních limitů. Ty jsou tyto: dálnice 90 km/hod., okresní silnice 80 km/hod., auto s přívěsem 60 km/hod., města a obce 50 km/hod. Tlumená světla musí být rozsvícena po celý den. V Norsku se velmi dbá na dodržování silničních pravidel, které se výrazně neliší od ostatních evropských. Pozor, zvláště ve městech, na absolutní přednost vozidel přijíždějících zprava! Hlavní silnice nebývá označována a pokud na "vedlejší" není značka "dej přednost v jízdě" nebo STOP", potom platí přednost vozidel přijíždějících zprava. Totéž pravidlo platí na kruhových objezdech, kterých je po zemi velké množství. Silniční kontroly jsou velmi časté, především v turistické sezoně. Pokuty jsou pro našince, ale i pro Nory velmi vysoké, např. překročení stanovené rychlosti o l0 km/hod stojí 600 NOK. Policie měří rychlost zvláště tam, kde je rychlostní limit výslovně upozorněn značkou a v obcích. Přitom označení začátku a konce obce bývá někdy špatně označeno! V pravidlech provozu se proto hovoří o zastavěné oblasti. Tolerovaná hladina alkoholu v krvi je 0,5 promile. Při zjištění vyšší hodnoty, hrozí narušiteli vězení nebo velmi vysoká pokuta. Osobní auta a zvláště autobusy mohou být kontrolovány z hlediska dodržení povoleného zatížení.
Ceny benzinu: Bezolovnatý (95 oktanů) - 9,50 NOK, nafta - 8,00 NOK, (Leden 2000).
Za vjezd do velkých měst se vybírají poplatky, např. do Oslo 12 NOK, do Bergenu 5 NOK, Drammen 10 NOK. Mýtné se vybírá pouze na vybraných úsecích silnic, zvláště tam, kde jsou velké mosty nebo dlouhé tunely:
E 6 - vjezd do Trondheimu 20 N0K
E 6 - Leirfjord (Nordland, most) 40 NOK,
Na nejnovějších silničních úsecích např. Sogndal - Fjaerland, 110 NOK (nejdražší), tunely u Aalesundu, Atlantická cesta atd. Dále potom na většině horských silniček, které vedou k horským hotelům a chatám a na některých zpevněných šotolinových cestách vedoucích po privátních pozemcích. Horské silnice mají omezený provoz a jsou přes zimu uzavřeny. Nejdůležitější: R 7 - Hardangervidda, R 13 - Vikafjell a Gaularfjell, R 51 - Valdresflya, R 55 - Sognefjellvegen, R 58 - Geiranger, R 63 - Trollstigvegen, E69 - Nordkapp. Všechna motorová vozidla přijíždějící do Norska musí mít platnou mezinárodní pojistku a jejich řidiči platný mezinárodní řidičský průkaz. Pro automobily s obytným přívěsem jsou některé obtížné úseky silnic uzavřeny, není dovoleno parkovat s přívěsem na okraji silnice. Městská veřejná doprava je relativně drahá a vyplatí se vzhledem k vzdálenostem pouze v Oslo a Bergenu.
Stravování
Norsko sice nepatří zrovna mezi země s vyhlášenou kuchyní, ale to neznamená, že se zde člověk nemůže dobře najíst. Norové sami o sobě žertem tvrdí, že v Norsku se jí pouze sekaná masa. Snídaně běžně sestává z chleba, marmelády a některým z typicky norských sýrů, např. geitost - hnědý kozí sýr a jemu podobné. V hotelích a mládežnických ubytovnách je snídaně podávána formou švédských stolů. Od 13,00 do 14,00 se podává oběd. Jsou dvě možnosti buď studená švédská mísa, kdy si každý stolovník vezme dle libosti nebo teplé denní menu. Nejtypičtějším norským jídlem jsou rybí karbanátky (fiskeboller nebo fiskekaker) a sekaná s kyselým zelím. Velmi často se na tabuli objevuje také losos v různých obměnách nebo mořský pstruh. Nejčastěji marinovaný, vařený nebo uzený. Norská strava bývá bohatší na zeleninu, než je u nás zvykem. Večeře se podává kolem 18 až 18,30 nejčastěji je to opět studený švédský stůl nebo teplé jídlo. Ve větších městech se rozšiřuje síť Mc Donald's provozoven. Spropitné je většinou zahrnuto do účtu, ale pokud je obsluha na velmi dobré úrovni je možné přidat ještě 5 - 10%.
V letech 1920 až 1927 byla v Norsku vyhlášena plná prohibice, tedy zákaz prodeje a konzumování alkoholu. V současné době platí pouze zákaz konzumování alkoholu na veřejných místech, tedy na ulici nebo v parku. Prodej alkoholu je omezen pro osoby starší 20 let a jen ve vybrané síti obchodů státních obchodů Vinmonopolet, které mají omezenou otevírací dobu a řídkou síť. V běžných potravinářských obchodech lze koupit jen téměř bezalkoholické pivo, obdobné našemu Pitu, ovocné mošty a nápoje podobné vinnému střiku. Cena běžných alkoholických nápojů je vysoká, neboť je zatížena vysokou spotřebitelskou daní. Restaurace musí mít pro prodej alkoholických nápojů licenci. Přesto mají Norové svůj typický alkoholický nápoj aquavit. Název vychází z latinského aqua vitae, což může být přeloženo do češtiny jako živá voda. Aquavit chutná jako hašlerky s lihem, ale je mnohem lahodnější a jemnější, a váže se k němu tato příhoda: Před dávnými a dávnými lety býval aquavit naprosto všední kořalkou, která putovala na lodích od jednoho norského přístavu k druhému. V roce 1852 se plavil trojstěžník "Gymer at Trondhjem" do Austrálie s nákladem sušených ryb. Když se loď vrátila do Norska, našli zapomenutý sud a otevřeli. To byla vůně ! To byla chuť ! Od té doby patří k receptu, že pravý norský aquavit musí dvakrát překročit rovník ve španělském Sherry-sudu. Jméno lodi a datum cesty se označuje na sudu a poté i na zadní straně viněty lahve. To není vtip, je to pravidlo, které se dodržuje ! Sláň moře a trpkost dřeva dubového soudku dodávají potom nápoji charakteristické aroma i hnědší barvu. V současné době jsou prodávány tři sorty aquavitu rozlišené podle způsobu kořenění zákvasu, neutrální bez koření, s koprem a nebo častější s kmínem. Protože ceny piva jsou v Norsku nejvyšší na světě, stává se často, že musí stačit pro večerní posezení jediná sklenice piva. Typický půllitr stojí mezi 35 a 50 NOK v lokálech s licencí, a tak příchuť chmele na patře může být někdy i pikantní. Norsko přísně reguluje prodej všech alkoholických nápojů. Pivo s obsahem nad 4,75 % alkoholu může být prodáváno jen ve vládou povolených místech. Podle obsahu alkoholu se dělí pivo v Norsku do následujících tříd:
třída 0 - nealkoholické pivo - obsah do 0,7 %,
třída I - lehká piva - 0,7 - 2,5 %,
třída II - plzeňská, vánoční, a tmavá bavorská 2,5 - 4,75 %,
třída III - zlaté pivo, bokköl, a speciální piva nad 4,75 %
Zdravotnictví, sociální péče a školství

Zdravotní péče je na špičkové úrovni i v periferních oblastech. Existuje povinné zdravotní pojištění a výhodný systém důchodového zabezpečení. Vzdělávání je převážně řízeno státem, v zemi jsou čtyři univerzity.

Hotely a ubytování
Ubytování v hotelích je drahé. Není zvykem klasifikovat hotely, tyto jsou zde rozděleny do několika skupin podle servisu, který mohou poskytovat: hotely městské, hotely horské, pensiony. Existují horské chaty a farmy, které v sezóně přijímají hosty. Většina hotelů poskytuje různé slevy o víkendech a v letním období. Ceny lůžek v hotelích se pohybují od 200 do 1000 NOK za noc. Pro české turisty je vhodné využití turistických ubytoven, kterých je po celém Norsku skoro stovka. Průměrná cena za lůžko je 100 NOK, snídaně 50 NOK. Je výhodné mít průkazku YIHF. Cestuje-li rodina či více osob, je blíže přírodě ubytování v kempových chatkách v některém ze 14OO kempinků. Vybavenost chatek je různá od obyčejných (cca 200 NOK za chatku) pro 4 osoby až po luxusní s oddělenými ložnicemi, WC a sprchou a vybavenou kuchyňkou (cca 80 - 120 NOK za osobu). Kempy jsou klasifikovány od jedné po pět hvězdiček. Platí sleva pro držitele průkazu FICC a Norsk Campingkort, kterou lze získat za 10 NOK v Norges Campingplass Forbund.
DNT vybudovalo a udržuje systém horských chat, které doplňují značené cesty ve vzdálenostech kratších než odpovídá pro celodenní výlet. V některých oblastech jsou postaveny též přístřešky - útulky (rastebu), poblíž chat a útulků jsou upraveny prostory pro táboření. Chaty jsou trojí kategorie:
obsazené - s personálem, který zajišťuje nejen ubytování, ale i stravování a další služby a možnost dokoupení zásob na další cestu;
samoobslužné - klíč lze vypůjčit proti záloze na určeném místě, je zde určitá zásoba potravin a vybavení pro přenocování i vaření;
neobsazené - uzamčené nebo otevřené jen pro přenocování.
Na Lofotech si můžeme pronajmout tradiční rybářskou chatku "rorbu", ve třech dalších oblastech též soukromé chaty či rodinné domky
Otevírací doby v obchodech
- pondělí až středa od 9 do 16 nebo 17 hod.
- čtvrtek a pátek od 9 do 19 nebo 20 hod.
- sobota od 9 do 13 nebo 15 hod.
Kiosky s občerstvením bývají otevřeny do 22 - 23 hodin, obchody Seven 11 po celou noc. Nejlevnější samoobsluhy na jídlo jsou obchody sítí REMA 1000, PRIX, SPAR a KIWI, které najdeme ve všech větších místech i na mnoha vesnicích. Nejdráže je u obchodů, které jsou u benzinových stanic.
Norsko má velmi dobře propracovaný systém "Tax-free", to znamená, že cizí státní příslušník při nákupu zboží přes 300 NOK, dostane šek na hodnotu daně z přidané hodnoty u nakoupeného zboží v hodnotě až 16,67 % a tento šek je mu na hranicích v hotovosti proplacen. Můžeme si dokonce vybrat v jaké měně.
Poštovní hodiny: 8:15 až 16 hod (sobota až 13 hod.)
Poštovné do ČR letecky je 5 NOK (dopisy i pohledy). Při poslání z pošty s nálepkou B-priorite je cena 4 NOK, dodání však bývá prakticky stejně rychlé (3-5 pracovních dní). Dopisy o hmotnosti 20 až 50 g mají být frankovány známkou 8 NOK, v třídě B známkou 6,50 NOK.
Telefon:
Volací číslo z Norska do ČR je : 00/ 420 / město /číslo; z ČR do Norska 0047.., všechna telefonní čísla jsou osmimístná a zahrnují v sobě i dřívější kódy měst, telefonní automaty jsou na mince od 1 NOK výše, nejnižší sazba 2 NOK.
Nouzová čísla:
požárníci 110, nebo 22114455,
policie 112, nebo 22669050,
první pomoc 113, nebo 22117080.
Cestovní formality
Pro vstup do Norska je nutný cestovní pas ČR platný minimálně 3 měsíce ode dne překročení hranic kterékoliv severské země. Vízum je nutné pouze pro pobyt delší než 3 měsíce. Norská policie namátkově kontroluje dostatečnost finančního vybavení turistů, žádný limit však není striktně stanoven.
Celní předpisy
Při vstupu do země smí jedinec přivážet 2 litry piva, 2 litry vína (na osobu starší 18 let) nebo 1 litr silného alkoholu (na osobu starší 20 let), 200 kusů cigaret nebo 50 doutníků nebo 500 g tabáku, maximálně 1 kg čokolády a obdobných sladkostí. Platí zákaz dovozu vajec, brambor, masa, mléka, povoleny jsou konzervy do 5 kg na osobu. Nedoporučuje se ani krátkodobě, přivážet jakékoliv domácí zvířectvo - i se zdravotním osvědčením a očkovacím průkazem podléhá dovoz zvláštnímu povolení, obvyklé je i stanovení karantény.

Sportovní možnosti
Norové jsou národ sportovní a tak i pro návštěvníky Norska se najde dostatek příležitostí poměřit si své sportovní schopnosti. Lyžování a lyžařská turistika:
Norsko je kolébkou lyžování. Lyžařská střediska jsou po celé zemi, sezona je běžně do 1.5. Známější střediska: okolí Lillehammeru hostilo ZOH 1994, Norefjell ZOH 1952, největší současné zimní středisko je Hemsedal, další potom Trysil, Rjukan, Stranda, Beitostölen, Geilo, Narvik. Letní lyžování: Geilo, Finse, Stryn, Jondal a Böverdalen.
Vodní sporty a turistika: V Norsku je velké množství řek, nejdelší norskou řekou je Glomma. Většina řek je vhodná spíše pro rafting. Po několika smrtelných úrazech v minulých letech je však povolen pouze organizovaný rafting, jenž najdete např. na řekách Otta, Sjoa a Driva. Pro jízdu na kanoích jsou vhodnější klidnější švédské řeky, přesto však mnoho kempů je situováno v úsecích vhodných pro kanoistiku. Kempy též kanoe půjčují. Dále jsou pro jízdu na pádlo vhodná nespočetná jezera. Všeobecně platí, že je nutné nejdříve si jednotlivé úseky řek prohlédnout, potom teprve jet, protože za každou zatáčkou může být vodopád. Podrobný vodácký průvodce existuje dosud pouze v norštině.
Plavecké bazény jsou po celé zemi, pláže u jezer a fjordů mají obvykle označení hloubky vody a bezpečnostní pravidla pro vstup do vody. Koupání bez plavek není zakázané, je však nutné brát ohled na okolí, hlavně v obydlených místech. Oficiální nudistické pláže jsou v Oslo, Mossu, Haldenu, Drammen, Tönsbergu, Larviku a Molde.
Windsurfing jezera, jižní a západní pobřeží.
Jachting členité pobřeží je výhodné pro tento sport, nebezpečí však mohou představovat šéry, ostrůvky a skály pod hladinou.
Sportovní potápění teplý golfský proud dává dobré podmínky pro potápění, hlavně u západního pobřeží.
Vodní lyžování vhodné prostory prakticky po celém pobřeží.
Turistika na kole: Výborné silnice a dlouhá údolí předurčují Norsko pro putování na kole. Velký provoz automobilů je pouze na E 6 v červnu a v červenci. Na vnitrozemských trajektech se většinou za kola neplatí, vlaky a autobusy přepravují kola za běžné poplatky, některé rychlíky mají ale omezenou přepravu zavazadel. Půjčovny kol jsou ve větších městech u nádraží a i - kanceláří.
Horolezecké možnosti: Hlavní oblasti: Romsdalen (Trolltindane), Lyngsalpen, Jotunheimen (Turtagrö), Tysfjord (Stetind), Innerdalen, Litjedalen, Molladalen. Ledovce: Jostedalsbreen, Svartisen, Folgefonna, Hardangerjökulen, Jotunheimen, Aalfotbreen, Lyngsalpen, Öksfjordjökulen.
Golf: Je sportem, jehož popularita v Norsku vzrůstá. Celkem zde je patnáct 18 jamkovým tratí, jedenadvacet 9 jamkových a další menší. Jsou především v okolí Oslofjordu a poblíž Bergenu, Stavangeru a Trondheimu. Za možnost hry se platí podle hřiště 150 až 250 NOK.
Tenis: Tenisové kurty a kluby jsou ve větších městech, lepší hotely mají své kurty.
Rybaření: V Norsku je přes 250 000 zarybněných jezer a rybníků. V několika stovkách řek je možné chytat i lososy a mořské pstruhy. Oblíbené je rybaření v moři z břehů, mostů, ve fjordech. Na slaných vodách je rybaření s prutem a podběrákem zdarma s výjimkou chytání lososů, mořských a duhových pstruhů, kdy se platí státní poplatek 180 NOK. Ve sladkých vodách musí každý rybář starší 16 let zaplatit státní poplatek ve výši 90 NOK za celoroční povolení, 45 NOK za týdenní povolení. Mládež do 16 let v období 1.1. až 20.8. získá povolení zdarma. Poplatek lze zaplatit na kterékoliv poště, potvrzení o zaplacení a vyplněnou povolenku musíte mít vždy s sebou. Povolení pro chytání lososů a pstruhů stojí i pro sladké vody 180 NOK a zahrnuje možnost chytání i dalších druhů ryb. V některých oblastech se platí ještě místní povolenka. V Norsku je zakázáno používat jako návnadu živé ryby, při přejezdech do nových oblastí je nutné provést dezinfekci podběráků a sítí, aby se zabránilo rozšíření parazitů a nemocí ryb. Pro lososy a pstruhy je doba hájení 1.9. až 10.11. O případných dalších omezeních se musíme informovat na místě.
Zábava
V těsné blízkosti hlavního města při obchvatu silnice E6 je rodinný zábavní park TusenFryd, vstupné 60 NOK, denní lístek na všechny atrakce a aktivity 110 NOK. Nový zábavní park od roku 1995 byl vybudován hned vedle předchozího a byl nazván VikingLandet. Zde můžeme zažít všechny zajímavosti života před tisícem let společně s vikingskými průvodci. Vstupné děti 55 NOK, dospělí 90 NOK, společný lístek s parkem TusenFryd: děti 80 NOK, dospělí 100 NOK. Severně od Lillehammeru si můžeme užít celý den u téměř stovky atrakcí v zábavním parku Hunderfossen s největším trollem na světě, pohádkovou jeskyní, muzeem voskových figurin, kinem s plátnem o šíři 225o a řadou aktivit. Vstupné: děti 100 NOK, dospělí 125 NOK. V městečku Bö v Telemarku je Telemark Sommarland, největší norský vodní zábavný park s mnoha skluzavkami, peřejemi na řece, jízdou na lodičkách, na ponících atd. Vstupné: děti 120 NOK, dospělí 135 NOK. Největší norskou zoologickou zahradou spojenou se zábavním parkem a vodním rájem je Kristiansand Dyrepark. Zde najdeme také městečko Kardemomme se třemi loupežníky a tetou Sofií, známé dětem z knih Thorbjörna Egnera. Denní vstupenka pro děti 130 NOK, pro dospělé 150 NOK
Vlajka a národní symboly
Osudy norské státní vlajky byly velmi pestré. Nelze hovořit o dlouhé tradici jediné podoby, kterou se chlubí vlajka dánská nebo švédská. Norsko bylo pod nadvládou Dánska a Švédska střídavě od roku 1380 prakticky do roku 1905, kdy byl oficiálně uznán první norský král.
Červené pole norské vlajky je odvozeno od dánské, modrý kříž s bílým lemováním je symbolem fjordů, řek a ledovců. V době švédské nadvlády od roku 1530 do 1815 byl uznávanou vlajkou tzv. „salát“, kdy součástí norské vlajky byla v levém horním rohu také vlajka švédská.

Současnou hlavou země je Harald V. , který je třetím novodobým norským králem. Velmi slavný a oblíbený byl především jeho otec – Olav V., který byl nazýván „usměvavým“, nebo též „lidovým“ králem. Snad každá norská rodina má doma jeho obrázek, jak si kupuje lístek v tramvaji a odjíždí s běžeckými lyžemi na kolečko v Holmenkollenu. Ne, že by norská hlava státu neměla jinou dopravu, ale takto král podporoval užívání hromadné dopravy v dobách, kdy ještě norové nevěděli o svém bohatství a v zemi vládla ropná krize.
Ve stopách Olava V. jde dnes jeho vnuk Haakon Magnus, který se vloni v srpnu oženil s „Popelkou“ Mette Marit, která má do královského původu velmi daleko. I jejich tříletý společný život před svatbou probíhal v bytě v Oslo v běžném , „nekrálovském“ stylu. Dnes se však již oba plně věnují svým povinnostem v královském úřadě.

ARKTICKÁ OSTROVNÍ TERITORIA NORSKA

Mezi 74° a 81° severní zeměpisné šířky, 700 km severně od Norska leží souostroví Svabard, známější pod jménem Špicberky ( 62 700 km2). Za norské území bylo uznáno mezinárodní dohodou v roce 1920. Tvoří je největší ostrov Západní Špicberk, Severovýchodní země, Edgeův ostrov, Bílý ostrov, Země krále Karla a řada menších ostrovů. Jeden z nich – Medvědí ostrov (Bjørn Øya) je vzdálen téměř 300 km na jih. Svabard znamená „chladné pobřeží“ – v zimě tu klesají teploty pod –40 ºC. Vichřice a plovoucí ledové kry často znemožňují spojení jednotlivých ostrovů.
Přestože je znali už Vikingové, byly ostrovy znovu objeveny v roce 1596. Nejdříve na nich vznikla velrybářská stanice, později zde působili lovci tuleňů a kožešinové zvěře. Od roku 1773 sloužily jako základny pro expedice k severnímu pólu. Objev ložisek uhlí znamenal internacionalizaci ostrovů. Smlouva z roku 1920 přiřkla správu nad ostrovy Norsku, ale rozdělila právo těžby nerostných zdrojů mezi několik států. Od 90. let však v těžbě pokračují jen Norsko a Rusko. Těžba uhlí, nevýznamnější hospodářská činnost na ostrovech, vzrůstá přes léto, kdy počet obyvatel stoupá až ke 4 000. Většina přebývá ve správním středisku Longyearbyen. Pouze malý počet osadníků zde žije nepřetržitě. Během krátkého léta mohou teploty vlivem Golfského (Severoatlantického) proudu vystoupit až na 15 ºC.
Většina plochy ostrovů je zaledněna. Z ledovců vyčnívají skalní štíty hor – Špicberky. Nejvyšší dosahují 1 700 m. Na volných plochách jihozápadu roste sporá vegetace lišejníků, mechů a odolných travin. Statisíce stěhovavých ptáků využívají ostrovy k odpočinku na svých dlouhých cestách. Jejich pozorování sem vábí vzrůstající počet turistů. Podél pobřeží žijí tuleni, mroži a velryby.
Ostrov Jan Mayen (380 km²) vzdálený asi 500 km východně od Grónska je pojmenován po holandském mořeplavci 17.století. Pustý, zčásti zaledněný ostrov vulkanického původu je pozoruhodný vyhaslou sopkou Beerenberg (2277 m). Byl zabrán Norskem v roce 1929 a je na něm instalována radiová a navigační stanice.

zajímavosti

- Má nejdelší pobřežní čáru Skandinávie díky fjordům a to plných 20 000 km.
- Nejhlubší fjord Sognefjord má 1 241 m hloubky.
- Je zde nejhlubší skandinávské jezero – Horningdalvatn – hloubka 514 m.
- Největší skandinávský ledovec Josterdalsbreen 475 km².
- Nejvyšší skandinávská hora Galdhoppigen – 2 641 m.
- Je zde nejvíce trolů na světě.
- Nejsevernější bod Evropy Nordkapp je součástí země.
- Nejstarší provozuschopný kolesový parník na světě – Bílá Labuť – Skiblander. Na jezeře Mjøsa zahájil provoz 2. 8. 1856.
- Nejdelší pevninský tunel na světě 24,5 km (bez poplatku).
- Nejstarší lyžařské skokanské závody Hopelom od r. 1808.