Vývoj osídlení a zalidnění
-našeho území byl komplikovaný proces, při kterém se prolínaly faktory přírodní, ekonomické, sociální a geopolitické
-trvalé osídlení ve starší době kamenné
-ve starověku oppida Keltů, centra Germánů (Markomanů a Kvádů)
-dlouho bylo osídlení prostorově nesouvislé, koncentrace pouze v nižších nadmořských výškách a u řek, kde byla úrodná půda, dostatek zvěře a dopravní tepny
-12. stol.- kolonizace vnitřních vrchovin a horských oblastí domácím obyvatelstvem
-13. stol.- kolonizace vnější Němci (řemeslníci a obchodníci), dvojjazyčné osídlení Čech
-přirozený přírůstek během středověku nízký i přes vysokou porodnost kvůli nemocím, válkám, neúrodám
-2. pol. 18. stol.- nastupuje průmyslová revoluce, klesá úmrtnost (obživa, zlepšení hygieny), porodnost na stejné úrovni, rychlý růst obyvatelstva
-zač. 20. stol.- zpomalení růstu v důsledku vystěhovalectví a 1. svět. války
-20. léta- ekonomický růst, vyšší počet obyvatel + emigranti z Německa a SSSR
-1945-1946- odsun a útěk Němců přes 2 000 000
-po válce populační vývoj nerovnoměrný, 1948 a 1968 emigrantské vlny (celkem 400 000 emigrantů), v 70. letech propopulační opatření (např. vyšší rod. přídavky, prodloužení mat. dovolené)
-od 80. let počet stagnuje, v 90. letech klesá
Obyvatelstvo
-dnes 10 292 000 obyvatel, počtem se řadíme v Evropě na 13. místo (ze 43)
-počet ob. se v současnosti nezvyšuje kvůli velmi nízké porodnosti- přirozený přírůstek 0-1 % a patří k nejnižším v Evropě
-nízká je i střední délka života- asi 71 let (v Evropě 75 let), muži se dožívají o 8,5 roku méně než ženy
zvýšená úmrtnost je zapříčiněna kontaminací ovzduší, vody, potravin, značným výskytem srdečních, oběhových a nádorových onemocnění
-průměrná hustota zalidnění je 131 ob./km² (12. místo v Evropě), nejvyšší z okolních států,
v hustotě jsou značné rozdíly mezi jednotlivými oblastmi,
způsobeno faktory, jež se většinou prolínají:
1. přírodními- nadmořská výška, klima, úrodnost půd, surovinové zdroje
2. historickými- např. odsun Němců
3. socio-ekonomickými- industrializace, urbanizace
-hustota:
1. nejnižší (pod 50 ob./km²)- okresy Český Krumlov, Prachatice, Tachov, J. Hradec, Klatovy
2. nejvyšší (nad 200 ob./km²)- okresy Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Karviná, Most, Teplice, Kladno
menší hustota zalidnění je celkově typická pro jižní polovinu Čech, západní Čechy,
-období velkých migrací do velkých center, které výrazně ovlivnily současný stav rozmístění obyvatel, je v podstatě ukončeno, ale se změnou struktury hospodářství lze počítat s přesuny v rozmístění obyvatel
charakteristickým znakem je velké procento dojíždějících do zaměstnání mimo místo trvalého bydliště- 30 %
-věková struktura:
1. produktivní věk /15-59 let/- 6 718 000 obyvatel, z toho je 5,5 mil. ekonomicky aktivní (v primárním sektoru pracuje 8 %, v sekundárním 39 %, v terciárním 53 %), 45 % zaměstnaných tvoří ženy, celkově tvoří ženy 51,2 % populace
2. do 14 let- 1 695 000 ob., nejmladším okresem je Sokolov
3. nad 60 let- 1 874 000 ob., ženy tvoří 60 %, nejstarší okresy Praha, Plzeň, Brno Rokycany
-národnostní skladba:
-téměř homogenní stát, národnosti:
česká- 90,1 %
moravská- 3,6 %
slezská- 0,1 %
slovenská- 1,8 %
německá- 0,4 %
polská- 0,5 %
romská- 0,1 %
ostatní- 3,4 %
-cizinci s trvalým nebo dlouhodobým pobytem- 105 000, Ukrajinci, Slováci, Vietnamci (ČR je cílem imigrantů z V a JV Evropy)
-náboženství:
římsko-katolické- 2 709 000
českobratrské evangelické- 137 000
husitské- 96 000
-nejméně věřících je v okresech Most, Rakovník, Česká Lípa, Děčín, Ústí n. L.
-nejvíce věřících je v okresech Uherské Hradiště, Zlín, Hodonín, Žďár nad Sázavou
Sídla
-na osídlení se podílela hlavně venkovská sídla
-feudální města zakládaná ve 13. a 14. stol. zastupovala jen menšinu obyvatelstva, význam byl dán polohou- křižovatky obchodních cest, centra zemědělských oblastí, místa výskytu surovin (stříbro), správní střediska
-pro České země je typická hustá síť menších měst a městeček s nepříliš rozlehlým zázemím, a velký počet malých venkovských sídel
-hlavní význam měla města Praha, Brno, Olomouc, Plzeň, jiná postupem času upadala (např. Kutná Hora, Jáchymov, J. Hradec)
-přechod k industriální společnosti provázel proces urbanizace, následovaný diferenciací měst
-rychle rostla města se zpracovatelským průmyslem (Praha, Brno, Plzeň, Liberec), těžbou uhlí (Ostrava, Kladno), města na hlavních žel. tratích (Přerov, Pardubice)
-po 2. sv. válce došlo kvůli plánovanému urychlení industrializace odlivu obyvatel z venkova do měst
-současná města mají 3 urbanistické zóny:
1. historické jádro- 16.-18. stol., soustředěno kolem hlavního náměstí, jádro zůstává nadále správním a obchodním centrem
2. zástavba z 19. a 1. pol. 20. stol., reprezentační budovy (banky, pojišťovny, hotely, obchodní domy), činžovní domy a průmyslové objekty, které byly vybudovány na tehdejší periferii (Vysočany, Smíchov)
3. rodinné domky (hlavně po 2. sv. válce) + zóna panelových sídlišť (výstavba započata v 60. letech)
-tato skladba je typická pro většinu měst, výjimkou jsou zcela nová města jako Havířov (z 50. let) nebo nový Most
Město- kritériem není jen počet obyvatel
-v ČR se uplatňovalo hledisko historicko-právní, tzn. zda byla obec povýšena na město
-dodnes se nachází obce venkovského typu s městským statutem
-základním kritériem zůstává kvantitativní činitel: město je obec s více než 10 000 obyvateli
sídlo městského typu je obec s 5 000-10 000 obyvateli
-dalšími kritérii jsou charakter zástavby, zaměstnání obyvatelstva (zda v prim. sek. či terc. sektoru), administrativní hranice (důležité pro množství ob.)- za komunismu se nerespektovaly tradiční hranice vesnic, a byly tak násilím spojovány
-velkoměsta- více než 100 000 ob., v současnosti- Praha, Brno, Ostrava. Plzeň, Olomouc, Liberec, Hradec Králové
-nejvýznamnější Praha- 1,2 mil. ob., středisko průmyslu, dopravy, obchodu, kultury, vědy, státní správy, služeb, cestovního ruchu
-Brno (389 000 ob.) na Moravě ztratilo své výlučné postavení s rozvojem Ostravy (327 000 ob.)
-pro charakteristiku města je důležitá jeho funkce, většina měst má polyfunkční ráz, tzn. je střediskem průmyslu, obchodu, služeb, kultury, státní správy, podle regionu se tak dostává daná funkce do popředí, opakem je dominující funkce- např. lázeňská města, Luhačovice, Mar. Lázně
13. červenec 2007
7 087×
913 slov
