Okres Cheb

POLOHA
Okres Cheb je jedním ze 76 českých okresů. Leží v Čechách na západě ČR u hranic s Německem. Sousedícími okresy jsou; na severu okres Sokolov, na východě okres Karlovy Vary a na jihu okres Tachov.
Hlavním silničním spojením s Prahou je trasa Cheb–Planá–Stříbro–Plzeň–Praha dlouhá 187km. Z Chebu do Prahy je možné dostat se také vlakem, vede zde železniční trať téměř stejnou trasou jako silnice.

POVRCH
Převážná část popisované oblasti spadá do území Krušnohorské soustavy. Pouze jihozápadní okraj náleží Šumavské soustavě. Krušnohorskou soustavu zastupují především Smrčiny, které na naše území zasahují z Německa a to jsou: Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina a Chebská pahorkatina. A z malé části je to Karlovarská vrchovina, skládající se z Tepelské vrchoviny a Slavkovského lesa. Šumavské soustavě patří nejsevernější výběžky Českého lesa (Dyleňský les) a Podčeskoleské pahorkatiny.
Nejvyšší vrcholy: Smrčiny – Háj (757 m)
Chebská pahorkatina – Zelená hora (637 m) – televizní vysílač
Tepelská vrchovina – Podhorní vrch (847 m)
Slavkovský les – Lesný (983 m)
Český les – Dyleň (940 m)

HYDROLOGICKÉ POMĚRY
Celá oblast okresu patří do úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která pramení v Bavorsku a na naše území se dostáváe u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok a uměle vybudovaná Dlouhá stoka s přítokem Teplá. Mariánskolázeňsko odvodňuje z větší části Kosí potok, pramenící pod horou Dyleň a jeho přítoky Bahnitý, Úšovický a Jilmový potok. Téměř celý Ašský výběžek patří do povodí Sály. Většina potoků, např. Bílý Halštrov a Rokytnice, odtud teče do Německa.
Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Podhora na Teplé (82 ha) je využívána jako vodárenská nádrž a Horka na Libockém potoku slouží jako zásobárna pitné vody.
Chebsko je velmi bohaté na rybníky. Největší rybniční soustava je na Slatinném potoku poblíž Františkových Lázní, které vévodí rybník Amerika s plochou téměř 60 ha. K dalším větším rybníkům patří Plochý (10 ha) a Okouní (9 ha).

MINERÁLNÍ PRAMENY
Zvláštností tohoto území jsou četné minerální prameny s vysokým obsahem rozpuštěných solí a bohatým sycením oxidem uhličitým, které tu vyvěrají ve stovkách zřídel. Většinu z nich můžeme považovat za dozvuky třetihorní sopečné činnosti.
Mariánskolázeňské prameny zahrnují rozsáhlou oblast v prostoru Slavkovského lesa a Tepelské plošiny. Minerální vody se tvoří z usazených dešťových vod, soustřeďujících se v puklinách krystalických hornin (hlavně žul) v hloubce 60–100 m pod povrchem. Mají velmi pestré složení. Na území Mariánských Lázní vyvěrají zhruba ve 40 pramenech (Křížový, Rudolfův aj.). Do těchto pramenů patří i další; např. kynžvartské kyselky a železité kyselky Konstantinových Lázní.
Františkolázeňské prameny se soustřeďují v Chebské pánvi při údolí Slatinného potoka. Jsou nejvydatnějším zdrojem studených kyselek v republice. Vznikají v artézské pánvi, jsou tvořené pískovci, písky a jíly. Převažují prosté železité kyselky; pramen Glauberův IV. má největší obsah minerálů u nás vůbec. Pramenů je zhruba 25, jsou teplé jen 9–12,5 °C a vyvěrají z hloubky asi 50 m. Vývěry v oblasti rašeliniště Soos pronikají z větších hloubek a jsou proto o něco teplejší – nejteplejší z nich je Císařský (14-18 °C).
Jak Mariánské Lázně, tak Františkovy Lázně jsou součástí západočeského lázeňského trojúhelníku spolu s Karlovými Vary.

PŮDY
Zastoupeny jsou tu dva typy půd. Na Ašsku a Mariánskolázeňsku se vyskytují
hnědé půdy a podzoly a na Chebsku jsou to illimerizované a oglejené půdy.
Druhy půd jsou v této oblasti tři. Půdy převážně hlinotopísčité a písčitohlinité
(10-30% jíl. č.) na Ašsku a v okolí Mariánských Lázní. Nejvíce úrodná oblast v okrese je
okolí Chebu s převážně hlinitými půdami (30-45% jíl. č.). A na západ od M. L. jsou
převážně štěrkovité a kamenité půdy s obsahem skeletu větším než 50%.
Celkově je toto území méně úrodná oblast ČR.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY
Okres Cheb patří do chladné až mírně teplé podnebné oblasti. Za rok tu spadne
přibližně 500-800mm srážek. Nejméně na Chebsku (500-600mm) a nejvíce u Mariánských Lázní (700-800mm). Průměrná roční teplota je tu od 4°C (Aš, Mariánské Lázně) do 8°C (Cheb).

BIOSFÉRA
Území okresu Cheb je velmi členité a zahrnuje jak hory, tak rozsáhlé planiny i hluboká údolí řek, s velkým podílem lesů.
Za přírodovědecky nejcennější území v oblasti můžeme považovat Slavkovský les, kde se kromě doznívajících projevů vulkanické činnosti dochovala rozsáhlá rašeliniště se vzácnou flórou a faunou. Je tu i řada maloplošných chráněných území se zvláštním režimem. V dnešních lesích, převážně smrkových monokulturách, najdeme i zbytky původních bučin s příměsí jedle. Proto bylo území Slavkovského lesa o ploše 640 km2 vyhlášeno roku 1974 za CHKO. Největší rašeliniště Slavkovského lesa leží v nadmořské výšce 800-900 m a jsou chráněna jako národní přírodní rezervace Kladské rašeliny (Tajga, Lysina, Paterák). Roste tu borovice blatka, rosnatka okrouhlolistá, klikva žoravina, vlochyně aj.
Obdobnou rašelinnou flóru najdeme i v rašeliništi Soos (221 ha) u Františkových Lázní, kde se navíc vyskytují některé slanomilné rostliny a jako velká vzácnost i orchidej vstavač.
V této oblasti je i mnoho přírodních parků. Poblíž Aše je to Přírodní park Halštrov, na jih od Plesné Přírodní park Kamenné vrchy, v okolí Mariánských Lázní Přírodní park Šumava a u Libé je to Přírodní park Smrčiny.

OBYVATELSTVO
Oblast Počet obyvatel
OKRES CHEB 87 809
MĚSTO CHEB 31 946

Národnostní složení (k 3. 3. 1991): 75-90% česká národnost
5-10% slovenská národnost

PAMÁTKY
Na rozdíl od jiných oblastí Čech je zde zachováno velké množství památek z doby
románské. K nejznámějším patří bývalá císařská falc a kostel sv. Mikuláše v Chebu, jádra hradu Skalná, Ostroh, Starý Hrozňatov a Hazlov.
Gotiku tu většinou zastupují už jen zříceniny, jako např. Starý Rybník, Neuberg, Kynžvart a Pomezná. Cenný soubor gotické městské architektury najdeme v Chebu (kostely, kláštery).
Renesance se výrazně zapsala především do architektury měst. Renesanční domy najdeme hlavně v Chebu, a v Hazlově je renesanční hřbitovní kostel.
Výrazněji se tu projevuje baroko. Z církevních barokních památek je třeba jmenovat dominikánský klášter a radnici v Chebu a Loretu ve Starém Hrozňatově. Do barokního slohu byl přestavěn hrad v Chebu a také zámek Libštejn v Libé. Na celém území je velké množství soch, sloupů a kašen.
Klasicismus a empír dal vzhled pozoruhodným souborům staveb (kolonády, lázeňské budovy, hotely) v centrech lázeňských měst Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart, zámek Kynžvart.
Architektura 19. a začátku 20. století je typická pro historické budovy v Mariánských Lázních.
Bohaté je zastoupení lidové architektury, především hrázděných a roubených staveb. Nejkrásnější se dochovaly v Hranicích a Ostrohu.
Pozoruhodnou památkou Chebska a Ašska jsou kamenné smírčí kříže, připomínající dávné tragédie, často i hrdelní zločiny. Jsou jich tu desítky, nejhezčí najdeme v Hazlově, Milhostově a Plesné.

HISTORIE
V dávné minulosti toto území pokrývaly husté pralesovité lesy. Zmínka o prvních
lidech zde je již ze starší doby kamenné. Slovanské obyvatelstvo zde sídlilo od 8. do počátku 12. století. Jeho hlavním hradištěm byl Cheb, založený v 9. století. V rámci kolonizace, která sem přicházela z Německa, tito původní obyvatelé ustupovali. Již v 1. polovině 19. stol. se celá oblast dostávala pod vliv německé severní marky. Jedním z prvních území u nás, které podlehlo germanizaci, bylo Chebsko, na které si ve 13. stol. činily nárok čeští i němečtí panovníci. K definitivnímu připojení Chebska k zemím Koruny české došlo až za vlády Jana Lucemburského v roce 1314. Ten potvrdil Chebským všechna jejich práva a mnohá jiná jim ještě daroval, což přispělo ke zvláštnímu postavení – autonomii – této oblasti v rámci českého království. Obdobné postavení si po staletí udržovalo i sousední Ašsko.
Husitské války do oblasti příliš nezasáhly, většina zdejších hradů (Loket, Andělská Hora) stála na straně katolíků. V 16. století v vrcholila v oblasti důlní činnost, těžilo se především stříbro a cín.
Zdárný vývoj zastavila 30letá válka, která byla pro západní Čechy skutečnou pohromou. V tomto období opustilo zemi tisíce horníků a lidé byli nuceni, hledat si nový zdroj obživy. Rozvíjela se řemesla, zemědělství a obchod. Rozrůstal se také průmysl, v oblasti hlavně textilní, sklářský a výroba porcelánu. Od 18. století se výrazně o slovo hlásilo lázeňství.
Po vzniku ČSR v roce 1918 se zdejší němečtí obyvatelé pokusili o odtržení pohraničního území a vytvoření samostatného útvaru. Národnostní vášně vyvrcholily odtržením Sudet v roce 1938 a jejich připojením k Německu. Po osvobození území roku 1945 americkou armádou a odsunu německých obyvatel sem přišli nový osídlenci z Čech. Řada obcí zůstala však většinou zčásti neobydlena. Výsledkem byl úplný zánik některých sídel. Teprve v posledních letech se pohraniční oblasti z těchto ran rychle vzpamatovávají a obnovují tradiční vztahy se svými západními sousedy.

SÍDLA
Většina sídel v okrese jsou vesnice. Mezi největší obce patří města Cheb, Aš, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně.

Hlavním okresním městem je Cheb s 31 847 obyvateli (k roku 1991). Založen byl již v 9. století, ale městem se stal až v roce 1204. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský. Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, od roku 1322 je součástí českého státu. Nachází se zde krásný románský hrad a kostel sv. Mikuláše. Cheb je součástí městské památkové rezervace.
Město Aš bylo založeno ve 13. století a má 12 300 obyvatel (k roku 1991). Průmysl je tu převážně potravinářský a textilní. Nejzajímavějšími kulturními památkami jsou radnice, zámeček Větrov, muzeum a kostel sv. Mikuláše.
Stejně jako Cheb také i Františkovy Lázně patří mezi městské památkové rezervace. Mají 5 200 obyvatel (k roku 1991) a založeny byly r. 1793. Jsou to lázně známé léčbou ženských nemocí, nemocí oběhového ústrojí a poruch látkové výměny.
Mariánské Lázně mají 15 533 obyvatel (k roku 1995). Průmysl je převážně strojírenský, dřevozpracující a potravinářský. Lázeňství se tu začalo rozvíjet od začátku 19. století. Prameny se zde využívají k léčení nemoci ledvin, močových cest, dýchacích cest a poruch látkové výměny. Nejkrásnějšími budovami jsou různé lázeňské stavby (kolonády, pavilóny, lázeňské domy) z 19. století. Střed města má parkovou úpravu.

PRŮMYSL
Hlavním průmyslovým odvětvím v okrese je strojírenský průmysl (Cheb, Aš),
dřevozpracující průmysl (Luby), textilní průmysl (Cheb, Aš), sklářský průmysl (Hranice), průmysl porcelánu a keramiky (Skalná) a z malé části také těžba hnědého uhlí (na východ od Chebu).

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Na území okresu se nenachází žádné větší podniky, továrny ani elektrárny, které by
zahlcovaly ovzduší škodlivými látkami a proto je zde životní prostředí čisté.

ZÁVĚR
V okrese Cheb bych velice ráda bydlela, protože je tu čisté prostředí a krásná
příroda. Jedinou nevýhodou je méně služeb a kultury než v Praze.

POUŽITÁ LITERATURA
Průvodce – západočeské lázně
Průvodce – Chebsko a Ašsko
Sešitový atlas ČR
Encyklopedie DIDEROT
Internet – www.chebsko.cz
www.ašsko.cz