Památky UNESCO v ČR

V roce 1972 přijala generální konference UNESCO v Paříži Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědicví UNESCO. Tento dokument vytváří systém mezinárodní ochrany kulturního a přírodního dědictví výjimečné universální hodnoty, které by mělo být zachováno pro budoucí generace. Každý stát má především sám pečovat o nejvýznamnější statky, které budou zahrnuty do Seznamu světového dědictví. V rámci UNESCO byl ustaven Mezinárodní výbor pro světové dědictví, který schvaluje nejhodnotnější památky navrhované členskými státy. Česká a Slovenská federativní republika přistoupila k této úmluvě dnem 15. 2. 1991 a závazky převzala Česká republika k 1. 1. 1993. Na základě návrhů české strany zařadil mezinárodní výbor na Seznam světového dědictví postupně devět památek a rozhodl o kritériích, na základě kterých byly tyto statky na seznam zapsány. V roce 1992 to bylo historické jádro Prahy, Českého Krumlova a Telče, v roce 1994 poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, v roce 1995 historické jádro Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou P. Marie v Sedlci, v roce 1996 kulturní krajina Lednice - Valtice, v roce 1998 vesnice Holešovice a zahrady se zámkem v Kroměříži a v roce 1999 zámek Litomyšl. Jednou z povinností smluvních států, vyplývajících ze zápisu statku na Seznam světového dědictví, je sledování a zpracování monitorovacích zpráv o stavu těchto památek podle závazné osnovy. Podle této osnovy byla zpracována Státním ústavem památkové péče v Praze Metodika sledování památek zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO v České republice, která byla schválena dne 1. 7. 1999 Ministerstvem kultury. Příslušné památkové ústavy zajišťují sledování (monitoring) těchto památek.

Přehled památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Praha - historické jádro města

Datum zápisu 4. 12. 1992, identifikační číslo C 616, přiznána kritéria II., IV.,VI
Historická Praha je zcela nesrovnatelná se všemi památkovými městy v České republice i v celé střední Evropě. Její architektura dosud názorným způsobem zobrazuje 1100 let vývoje města. Panoramatické hodnoty města jsou v harmonickém souladu s jejím vnitřním urbanistickým i architektonickým obsahem, charakterizovaným jak kvantitou památek, tak i jejich vynikající kvalitou. Celý 1100 let trvající vývoj historického jádra Prahy je dokumentován architektonickými projevy všech slohových období. V gotice, renesanci, baroku a v době před a po první světové válce vystoupila pražská architektura k vrcholům evropského vývoje. Jedinečný je středověký urbanistický koncept Nového Města pražského.

Český Krumlov - historické jádro města

Datum zápisu 4. 12. 1992, identifikační číslo C 617, přiznané kritérium IV.
Zhodnocení: Historické jádro Českého Krumlova je jedinečně dochovaný a vývojově uzavřený městský celek, který nebyl v podstatě novějším vývojem ovlivněn. Historické jádro města si zachovalo nejen původní urbanistickou strukturu, ale je i dokladem vysoké úrovně stavební a umělecké činnosti 15. a 16. století.

Telč - historické jádro města

Datum zápisu: 4. 12. 1992, identifikační číslo C 621, přiznané kriterium I.,IV.
Zhodnocení: Historické jádro Telče představuje dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, který dokumentuje vyspělou renesanční stavební a uměleckou kulturu druhé poloviny 16. století. Reprezentační zámecké sídlo i ojedinělý soubor měšťanských domů na náměstí jsou dokladem tvůrčí invence italských i domácích mistrů.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou

Datum zápisu: 17. 12. 1994, identifikační číslo C 690, přiznané kriterium IV.
Zhodnocení: Poutní kostel na Zelené hoře, z dvacátých let 18. století, je unikátním uměleckým dílem a nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla ve formách barokní gotiky. Stavba se vymyká běžným dobovým uměleckým normám a představám, je příkladem tvůrčího ducha v architektonické tvorbě podmíněné spirituálním programem.

Kutná Hora - historické jádro města s Chrámem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci

Datum zápisu: 9. 12. 1995, identifikační číslo C 732, přiznaná kritéria II., IV.
Zhodnocení: Historická Kutná Hora byla v období středověku od začátku 14. do první třetiny 16. století, nejvýznamnějším městem Českého království hned po Praze. Historické jádro města vyrostlo ve složitém urbanistickém i architektonickém vývoji. Architektonická díla rozmanitých typů a různých slohů tvoří vysoce působivý kompaktní celek s mimořádnou panoramatickou působivostí. Sedlecký kostel je významným představitelem monumentální chrámové stavby v Čechách a v návazné přestavbě 17. - 18. století představuje první velkolepý projev gotizujícího baroka G. Santiniho.

Lednice - Valtice, kulturní krajina

Datum zápisu: 7. 12. 1996, identifikační číslo C 763, přiznaná kriteria I., II., IV.
Zhodnocení: Na ploše 185 km2 se nachází kulturní krajina, která je kvalitou, rozsahem a měřítkem nejvýznamnějším krajinářským dílem České republiky a je ojedinělá i ve světovém měřítku. V průběhu staletí zde rodina Lichtensteinů vytvořila krajinářské a architektonické dílo nadčasového významu. Vedle základní kompozice obou zámků je krajina protkaná soustavou rybníků, lesů, parků i zemědělské krajiny, alejemi stromů, v dálkových pohledech se uplatňují romantické stavby a pavilony.

Kroměříž - zahrady se zámkem

Datum zápisu: 2. 12. 1998, identifikační číslo C 860, přiznaná kritéria II., IV.
Zhodnocení: Jedinečnost zahrad a zámku biskupské rezidence v Kroměříži je výjimečným příkladem dochovalé historické i slohové architektury a zahradních a krajinných úprav v mimořádné slohové kvalitě a čistotě. Květná zahrada (libosad) představuje unikátní typ barokní zahrady 17. století, jaký se v obdobném rozsahu a autenticitě v Evropě nedochoval. Spolu se stavbami a krajinnými hodnotami Podzámecké zahrady a biskupskou rezidencí se řadí k vrcholným uměleckým, architektonickým a zahradním dílům v oboru světové krajinářské architektury.

Holašovice - historická vesnice

Datum zápisu: 2. 12. 1998, identifikační číslo C 861, přiznaná kritéria II., IV.
Zhodnocení: Vesnice Holašovice je nejjižnějším sídlem stavebního okruhu zděné lidové architektury jihočeských blat. Vesnice, která je prohlášena památkovou rezervací má dochovaný středověký půdorysný rozvrh. Zachovalost stavebního fondu dokládá typický obraz vesnice poloviny 19. století.

Zámek Litomyšl

Datum zápisu: 1. 12. 1999, identifikační číslo C 901, přiznaná kritéria II.,IV.
Zhodnocení: Zámek Litomyšl je vrcholně renesanční architekturou, řadící se do skupiny českých a moravských arkádových zámků. Představuje pozoruhodný článek naší architektury, bezprostředně navazující na italské příklady, které dynamizuje a monumentalizuje. Předností litomyšlského zámku je dochovanost originálního exteriéru siluetově složitých renesančních štítů, jež završují všechna vnější zámecká průčelí a jedinečně obohacují celkový architektonický výraz zámku.

Olomouc – Čestný sloup nejsvětější Trojice

Datum zápisu: 2. 12. 2000, identifikační číslo C ?, přiznaná kritéria I., IV.
Zhodnocení: Monumentální sloup Nejsvětější Trojice (1716-54) je koncipován jako oslava triumfu křesťanské víry. Uvnitř 35 m vysokého sloupu se nachází oválná kaple. Na sloupu s jeho velkolepou sochařskou výzdobou pracovali významní moravští mistři (V. Render, F. Sattler, O. Zahner a další).

Kriteria, na základě kterých jsou památky zapsány na Seznam světového dědictví:

Památky musí pro zápis:

I. představovat mistrovské dílo lidského tvůrčího génia,

II. vykazovat významnou vzájemnou výměnu lidských hodnot během určitého časového období nebo v určité světové kulturní lokalitě, a to v oblasti rozvoje architektury nebo techniky, monumentálního umění, urbanistiky nebo vytváření krajiny,

III. představovat jedinečné nebo alespoň výjimečné svědectví o kulturních tradicích nebo civilizaci dosud existující či již zaniklé,

IV. být vynikajícím příkladem určitého typu budovy nebo architektonického či technologického souboru nebo krajiny, jež ilustruje určité významné období historie lidstva,

V. být vynikajícím příkladem tradičního lidského osídlování nebo využívání půdy, typického pro určitou kulturu či kultury, a to zvláště v případě, kdy by tyto prvky mohly být narušeny v důsledku vzniku nevratných změn,

VI. být přímo nebo hmatatelně spojena s událostmi nebo živými tradicemi, myšlenkami či vírou, uměleckými a literárními výtvory výjimečného univerzálního významu (Výbor zastává názor, že toto kritérium by mělo být důvodem pro začlenění do Seznamu pouze za výjimečných okolností nebo ve spojení s dalšími kulturními nebo přírodními kritérii).