Planeta Země

- patří mezi planety terestrického typu Sluneční soustavy
- geoid – těleso nejpřesněji vystihující tvar Země omezené střední hladinou světového oceánu; pro potřeby kartografie se nahrazuje referenčním elipsoidem
- zeměpisné souřadnice – určují polohy bodů na zemském povrchu; zeměpisné šířky a délky

a) zemské póly – průsečíky rotační osy Země se zemským povrchem
b) rovník – průsečnice zemského povrchu s rovinou procházející středem Země a kolmou k zemské ose
c) zeměpisná šířka – úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem Země
d) rovnoběžky – spojnice všech bodů stejné zeměpisné šířky, číslované od 0° do 90° od rovníku k pólům; na severní polokouli se určuje severní zeměpisná šířka a na jižní polokouli jižní; zvláštní rovnoběžky jsou rovník a obratníky
e) zeměpisná délka – úhel, který svírá rovina základního poledníku s rovinou místního poledníku
f) poledníky – spojnice všech bodů stejné zeměpisné délky; základní poledník je Greenwichský, poledníky na východ od něj do 180°mají východní délku a na západ západní
g) zeměpisná síť – tvořena rovnoběžkami a poledníky; slouží k určování polohy bodů na zemském povrchu

- pohyby Země a jejich důsledky – je jich několik:

a) rotační pohyb Země
· otáčí se kolem své osy proti směru hodinových ručiček; 1 otoční trvá 24 hodin (hvězdný den)
· úhlová rychlost – 15° za hodinu, stálá
· obvodová rychlost – mění se v závislosti na zeměpisné šířce
· rotaci nevnímáme
· důkazy rotace: padající tělesa se odchylují svisle k severu; působení Coriolisovy síly (uchylující síla zemské rotace; mění původní směr vzdušných a vodních toků; nesouměrnost koryt a údolí); vlivem rotace dochází ke střídání dne a noci

b) oběh Země kolem Slunce
· vliv na střídání ročních období
· proti směru hodinových ručiček
· vzdálenost Země od Slunce není stálá; v nejbližším bodě (přísluní) je začátkem ledna a v odsluní začátkem července
· astronomická jednotka – střední vzdálenost; asi 150 mil. km
· pohyb po oběžné dráze je nepravidelný; největší v přísluní
· tropický rok – doba oběhu o 360°; 365 dnů
· přestupný rok – každý čtvrtý – má 366 dnů
· jarní rovnodennost (20.–21.3.)
· podzimní rovnodennost (22.-23.9.)
· letní slunovrat (21.-22.6.)
· zimní slunovrat (21.-22.12)

- tepelné pásy – pro tepelné podmínky na Zemi je rozhodující úhel dopadu slun. paprsků

a) teplý – mezi obratníky
b) mírné pásy – mezi obratníky a polárními kruhy
c) polární – kruhové vrchlíky vymezené polárními kruhy

- čas a časová pásma – lidé se řídí tzv. slunečním časem
· pravý sluneční den – doba mezi dvěma po sobě jdoucími vrcholeními Slunce
· místní čas – každý poledník má svůj, 1°= 4 min.; zrychlení dopravy si vyžádalo vznik pásmového času

- slapové jevy – periodické deformace tvaru Země; vyvolány gravitační silou Měsíce a také odstředivou silou, která vzniká pohybem Země kolem barycentra; jejich vlivem dochází někde ke zdvihu a hromadění hmot Země a jinde k jejich poklesu a úbytku

a) příliv a odliv - příliv vzniká na straně přivrácené k Měsíci i na straně odvrácené; opakuje se v intervalu 12 hod 25 min.; půldenní příliv nastává každý den o 50 min. později; skočný příliv je největší a nastává, když je Měsíc v úplňku nebo novu; hluchý příliv vyniká, jestliže spojnice Země s Měsícem a Země se Sluncem svírají 90°; přílivové elelktrárny
b) slapy zemské kůry a slapy atmosféry

- Měsíc:
· přirozená družice Země; má 4x menší poloměr
· obíhá kolem Země po eliptické dráze
· otočí se kolem své osy za stejnou dobu, jako kolem Země – přivrací se stále stejnou stranou
· mění tvar osvětlené části vlivem změny vzájemné polohy vůči Slunci – fáze: novoluní, 1. čtvrť, úplněk, 2. čtvrť

- zatmění – jev, při kterém 1 vesmírné těleso vstoupí do stínu druhého

a) zatmění Slunce – když se Měsíc dostane mezi Slunce a Zemi a vrhá na ni stín
b) zatmění Měsíce – když Měsíc vstoupí do stínu Země; musí být úplněk

- dálkový průzkum Země : získávání informací o zemském povrchu, velký význam v praktickém životě

a) letecké snímkování – ze speciálně upravených letadel s rychlostí do 350 km/h; snímky se částečně překrývají
b) kosmické snímkování –
· kosmické družice – obíhají v rovině rovníku ve výši asi 36 000 km nad zemským povrchem synchronně se Zemí; snímkují stále stejné území, snímky se vysílají
· kosmické lodě a laboratoře s lidskou posádkou – v šikmých oběžných drahách ve výšce 200-400 km; užití fotografických kamer
· meteorologické družice a družice pro výzkum přírodních zdrojů – na subpolárních oběžných drahách ve výšce asi 500-1000 km; doba oběhu je asi 100 min.