Pobřeží slonoviny

Pobřeží Slonoviny leží na západoafrickém pobřeží Guinejského zálivu, sousedí na severu s Mali a Burkinou, na východě s Ghanou a na západě s Libérií a Guineou.
Portugalci, kteří v 15. století poprvé prozkoumali tuto zemi zde nejdříve viděli rovné pobřeží s četnými
lagunami a rozsáhlejší nížiny. Na jihovýchodě se terén mírně zvedal. Jižní třetinu země pokrýval tropický
les, který byl již však z větší části vykácen pro plantáže. V zbývajících lesích se nyní těží cenné tropické
dřevo. Řídce osídlenou severní plošinu pokrývá travnatá savana. Typickou zvířenou jsou opice, sloni
a trpasličí hroši.
Podnebí je horké, tropické.
Od 16. Století zde Portugalci obchodovali s otroky a slonovinou. V 17. Století zde založili
obchodní stanice Francouzi a teprve v roce 1960 získalo pobřeží slonoviny svou nezávislost.
Kolísající ceny hlavních položek vývozu vedly k finančním problémům země, jež spolu s rostoucím počtem obyvatelstva způsobily růst nezaměstnanosti. Země má nejvyšší přirozený přírůstek v Africe.
Úředním jazykem zůstala francouzština.
Hlavními vývozními plodinami jsou kakao, káva a méně i palmový olej. Velmi významná je těžba dřeva a roste i rybolov. Elektřinu z 60% produkují vodní elektrárny. Dopravní síť je nedostatečná, v celé zemi je jediná železnice, která vede z Burkiny do Abidjanu, hlavního přístavu spojeného s mořem kanálem. V dněšní době se staví dálnice z Abidjanu do druhého hlavního města Yamoussoukra. Ani zdravotní péče zde není dostačující, běžná je tuberkulóza, úplavice, framboezie a malárie. Zvyšuje se gramotnost – již více než 55% dospělých umí číst a psát.
Mohli bychom říci, že je to země velmi zaostalá a chudá (hrubý domácí produkt na osobu je 690 US), ale v Africe je to jedna z nejbohatších zemí.