Polsko

Polsko je stát ve východní části střední Evropy. Leží při jižním pobřeží Baltského moře. Na západě hraničí s Německem, na jihu s Českou republikou a Slovenskem, na východě s Běloruskem a Ukrajinou, na severovýchodě sousedí s Litvou a Kaliningradskou oblastí Ruské federace.
Většinu Polska tvoří monotóní krajina nížim, pahorkatin a plošin. Pobřeží Polska lemuje úzká Pobaltská nížina s lagunovými jezery, dunami(až 30m) a písčitými kosami. Jižně od pobřeží Baltu se rozprostírá mírn zvlněná Pomořanská jezerní plošina, na severovýchodě leží rozsáhlejší Mazurská jezerní plošina s největším polským jezerem (114 km2 = Sniardwy), všechna jezera jsou ledovcového původu. Dále na jih se táhnou široká, místy bažinatá praúdolí, která jsou součástí rozsáhlých nížin: Velkopolské a Slezké na západě a Mazovské na východě. Zaujímají 1/3 rozlohy země. Východně od Visly (nejdelší řeka – 1086 km) je plochá Lublinská pahorkatina, ve stření části země Malopolská vrchovina. Na nejzažším jihu Tatry.
ROZLOHA: 312 683 km2
POČET OBYVATEL: 38 630 000
PODNEBÍ: Klima Polska je na přechodu mezi mírným oceánským na západě a kontinentálním na východě. Na severozápadě se uplatňuje vliv moře se západními větry, což znamená, že léta jsou chladnější a zimy mírnější a deštivější. Jih a východ země má vnitrozemské klima s horkými a deštivými léty a mrazivými, suchými zimami.
ROSTLINA A ZVÍŘENA: Převládají smrkové a borové porosty, které si zachovaly původní pralesní ráz na hranicích s Běloruskem, kde vznikl Bělověžský národní park. Na tomto chráněném území žijí vedle losů a bobrů poslední evropští zubři, kteří byli dříve běžnými obyvateli celého kontinentu. V Karpatech se vzácně vyskytuje medvěd, rys a vlk.
HOSPODÁŘSTVÍ: V roce 1989 byl zahájen složitý proces přechodu k tržní ekonomice. Skoro 1/2 území Polska zaujímá orná půda. Zemědělství zaměstnává 30% obyvatel a hlavními plodinami jsou brambory, obilniny a cukrová řepa. významná je produkce zeleniny, chmele, řepky a lnu. V živočišné výrobě dominuje chov vepřů a skotu, vysoké jsou i stavy koní. Důležitý je rybolov, významná je produkce medu. V lesích se těžín dřevo na export.
Polsko má velké zásoby nerostných surovin. Těžbou černého uhlí v Hornoslezké pánvi zaujímá 4.místo na světě. Světově významná je těžba rud mědi a síry na jihovýchodě. Dále se těží rudy zinku, olova a stříbra a také sůl a zemní plyn. Naprostou většinu elektřiny zajišťují tepelné elektrárny na uhlí-Belchatów. V průmyslu klesá význam hutnictví železa i barevných kovů, roste produkce dopravních prostředků.Velmi rozsáhlá je těžká chemie a výroba cementu. Tradici má textilní a potravinářský průmysl.
DOPRAVA A SPOJE: železnice, rozsáhle využívané pro dopravu surovin i osob, jsou téměř z ½ elektrifikované. Silniční síť není příliš kvalitní, ale významná je námořní doprava s velkými přístavy Štětín, Gdaňsk a Gdyně.
NEJVĚTŠÍ MĚSTA: hl. město Warszawa (1 675 000 obyvatel)
Lódž, Krakow, Wroclaw, Poznaň, Katovice
NEJVYŠŠÍ HORA: Rysy (Tatry)
ÚŘEDNÍ JAZYK: polština
NÁRODNOSTÍ SLOŽENÍ: Poláci 98,7%, Ukrajinci 0,6%, ostatní 0,7%
NÁBOŽENSKÁ PŘÍSLUŠNOST: Římští katolíci 95%