Praděd (německy Altvater) je nejvyšší horou Moravy a Slezska (1492 m), ale určitě také nejznámějším a nejnavštěvovanějším vrcholem Jeseníků. Leží prakticky na hranicích okresů Bruntál a Šumperk, a také je z těchto dvou okresů nejlépe dosažitelný. K turistice na tak vysokou horu, kde je změna počasí běžnou denní záležitostí, od počátku 19. století vždy na Pradědu sloužila návštěvníkům účelová kamenná stavba. Pamětníci pamatují těchto staveb na Pradědu jenom v minulém, dvacátém století, hned několik.
Jako nenáročný útulek při nepřízni počasí stávala na vrcholu Pradědu už od počátku 19. století kamenná tzv. ochranná chýše. K té byla později přistavena jednoduchá budova. Ale ani to tehdy nestačilo, bylo potřeba postavit zde trvale provozovanou chatu a hlavně rozhlednu. První dochované plány k vlastní stavbě jsou již z roku 1891. Další návrhy dokonce uvažovaly s prodloužením železnice až do Karlovy Studánky, na níž měla navazovat ozubená dráha na vrchol hory. O pár let později, roku 1903, předkládá předseda Moravskoslezského sudetského horského a turistického spolku ve Frývaldově (dnes Jeseníku) starostovi obce Malá Morávka stavební plány na výstavbu rozhledny nad triangulačním bodem na Pradědu. Architektonický návrh budoucí rozhledny, vypracovaný vídeňským architektem a stavebním radou rytířem Františkem von Neumannem, byl tehdejším Okresním hejtmanstvím v Bruntále 26. 6. 1903 schválen. Po různých průtazích, tehdy zejména ze strany majitelů okolních panství, byla nakonec stavba rozhledny povolena - 17. 8. 1903.
Vlastní výstavba Strážní věže Habsburk (německy Habsburgwarte, Wachtturm Habsburg), jak se později tato rozhledna nazývala, započala až 30. června roku 1904, náklady na stavbu byly přes 120 tisíc rakouských korun. V polovině roku 1912 proběhla na Pradědu kolaudace rozhledny, stavbu prováděl stavitel František Gräger z Jeseníku (v letech 1893 – 1894 už vedl výstavbu chaty Jiřího na Šeráku). Okázalá stavba byla kamenná, ve stylu středověké hradní věže, byla vysoká 32,5 m a půdorys stavby byl 14,5 x 15 m. Podle topografického osvědčení pozůstávala z 23 místností v 7 podlažích, v přízemí pak byla ještě malá restaurace a na vrcholu stavby v 6. patře předsíň k rozhledně a v posledním 7. patře vlastní vyhlídková plošina a náznakem hradního cimbuří. U rozhledny byla ještě postavena srubová chata, sloužící tehdy jako výčepna nápojů. Stavba dostala popisné číslo 207 obce Malá Morávka. Spolu s kamennou rozhlednou na Králickém Sněžníku, dnes rovněž už zbořenou, byla vyhlídková věž na Pradědu vyhledávaným cílem turistů v první polovině minulého století..
Za první světové války nebylo o stavbu pečováno, provoz byl zastaven a stavba chátrala. Navíc na výstavbu rozhledny v drsných povětrnostních podmínkách Pradědu byl vybrán zcela nevhodný stavební kámen – ne příliš pevný a navíc nasákavý. Po válce, v roce 1926, byly postupně prováděny obnovovací a záchranné práce a v roce 1934 byl na věž upevněn dřevěný reliéf, znázorňující vládce jesenických hor Praděda. Na Pradědu, u kamenné věže tehdejší rozhledny, probíhala v letech 1941 – 1945 hlavně meteorologická pozorování Němci pro radiolokační a letecké potřeby německé armády. Němci zde také počátkem 40. let postavili turistickou tzv. Poštovní chatu, kterou stavěli totálně nasazení a váleční zajatci.
Po skončení druhé světové války, v roce 1945, byla stavba rozhledny opět dána do provozu, uvažovalo se dokonce o její možné rekonstrukci. V roce 1951 se správy rozhledny ujal spolek Turista Praha, který zahájil také kroky k záchraně už značně zchátralé stavby. Rozhledna ale chátrala i nadále, a to přesto, že bývalý KNV v Olomouci svým usnesením ze dne 20. 6. 1956 rozhodl o postupné opravě objektu. Nakonec ale rozhledna musela být v roce 1957 pro svůj stav a z hlediska bezpečnosti návštěvníků uzavřena. Připravovaná rekonstrukce se však už neuskutečnila, věž se 2. května 1959 samovolně zřítila. Od té doby už na vrcholu Pradědu byl jen objekt samostatné meteorologické stanice (z roku 1951) a provizorní dřevěná útulna. Pod vrcholem byly ale v té době už provozovány chaty – Ovčárna (1953) a Kurzovní chata (1948 – 1955).
Dnes je dominantou Pradědu známá věž televizního vysílače. S její stavbou, podle projektu Ing. architekta Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno, se započalo v roce 1969. Nejdříve se stavbou nové silniční přípojky až na vrchol hory a položením základů. A až v roce 1980, tedy před 25 lety, byl vysílač Praděd dostavěn a uveden pro provozu. Unikátní stavba vysílače, s odpovídajícím zázemím pro návštěvníky, je vysoká 162 m, výtahem se lze dostat na dvě vyhlídková rozhledová místa ve výšce 19 a 70 metrů. Zhruba 77 m západojihozápadně od vrcholu Praděda byla vybudována také nová meteorologická zahrádka, která zahájila svojí činnost 5. 8. 1982. Ale to jsme již z historie staveb na Pradědu v současnosti...
16. duben 2008
6 273×
733 slov
