Praha

Základní údaje:
Rozloha 49 617 ha
Obyvatelstvo k 31.12.1997
Počet obyvatel 1 185 008
Hustota zalidnění (na km2) 2 424
Předproduktivní věk (0-14) 176 125
Produktivní věk (ženy 15-54, muži 15-59) 775 211
Poproduktivní věk (55+/60+) 249 119
Nadmořská výška min. 177, max. 399 m.n.m
Zeměpisné souřadnice 50° 05‘ SŠ; 14° 27‘ VD
Podnebí průměrná roční teplota je 9°C (v letním období 19°C a v zimním období – 0,9°C)
Čas středoevropský (GMT + 1), letní čas - středoevropský + 1 (GMT + 2)
Počet správních celků 57 městských částí
Tvoří ji 6 části kdysi samostatných měst: Staré Město
Josefov
Nové Město
Malá Strana
Hradčany
Vyšehrad
Praha je hlavním městem ČR. Svůj název dostala od sluncem vyprahlé břidlice na hradčanském hřbetu ("na praže"). Jako první vyslovil jméno Praha Íbrn Jákůb r. 965 (Praga).
-rozkládá se na obou březích Vltavy
-z Prahy je vzdušnou čarou přibližně stejně daleko k Jaderskému a k Baltskému moři.
-sídlí zde parlament a vláda.
-je to město s bohatou minulostí, má mnoho památek a je vyhlášenou městskou památnou rezervací.
-je turistickým centrem.
-je zde mnoho kulturních budov, divadel, galérii, muzei atd.
-je křižovatkou železničních i silničních cest.
-je politickým, ekonomickým, kulturním a turistickým centrem celostátní-ho i mezinárodního významu.
- v jejích správních hranicích žije na rozloze 496 km2 1 200 000 obyvatel a na jejím území je cca 770 000 pracovních příležitostí.
-tvoří jádro středočeského regionu, tj. území o rozloze více než 3000 km2, kde žije dalších půl milionu obyvatel.
-Ve městě vzrůstá i počet přechodně přítomných osob, který v současné době dosahuje denně téměř 300 000.

Historie:

Pražská kotlina byla osidlována již od 4. tisíciletí př. n. l., avšak o opravdickém osídlení mluvíme teprve v 5. a 6. století za příchodu prvních slovanských obyvatel. Protože tento kraj ležel ve středu Evropy a vedlo zde mnoho obchodních cest, byl v 9. století založen Pražský hrad a o něco později Vyšehrad. Pražský hrad se záhy stal sídlem českých knížat. Pod ochranou panovnické rezidence vzniká v podhradí tržiště mezinárodního významu, které se od 11. století přetvářelo v městské sídliště.
Struktura města:
Praha má své historické jádro ( Hradčany, Pražský hrad, Vyšehrad, Staré město…), současné městské centrum se nachází mimo historické jádro, ale v jeho blízkosti (banky, úřady, obchodní firmy, hotely, restaurace…), starší a mladší obytná zástavba (činžovní domy, rodinné domky, vilové čtvrtě, sídliště …) a průmyslová zóna, která je vybudována na okraji města (strojírenský a spotřebitelský průmysl).

Funkce města:
Praha z hlediska funkcí měst zastává funkci správní (sídlí zde prezident, vláda, parlament, senát), dále funkci průmyslovou (Orion, Chirana, Mikrotechna…..), dopravní funkci (letiště, dálnice, vlaky, autobusy, auta….), obchodní (Makro, Hypernova, Delvita, Baťa, Tesko…), bankovní (zastoupení velkých českých i zahraničních bank, burza cenných papírů), funkce vzdělávací (vysoké školy, střední školy, základní školy, učiliště…), výstavy a veletrhy (výstaviště Letňany, výstaviště Praha Holešovice) a funkci turistickou (historické jádro Prahy)

Povrch:
Jen málokteré hlavní město stojí na tak pestrém geologickém podkladě jako Praha.Budují ho z velké části usazeniny tří moří, která v průběhu času zatopila pražský prostor.Nejstarší horniny, tmavé břidlice a zelenavé droby, vznikly v proterozoiku.
Po ústupu křídového moře se v pražské oblasti rozkládala jednotvárná plošina vyplněná téměř vodorovně uloženými sedimenty. Křídové vrstvy tehdy souvisle pokrývaly starší zvrásněné podloží tvořené pevnými horninami paleozoika proteozoika. Po dlouhé období nejmladší křídy a staršího terciéru byl tento zarovnaný terén vystaven intenzivním odnosným pochodům, které probíhaly v tropickém a subtropickém podnebí, což urychlovalo vznik hlubokých zvětralin. V mladší fázi staršího terciéru (oligocénu) se vytvořil plošinný terén, na němž nacházíme nakupeniny písků a štěrků s jílovitými polohami.

Poloha:
Praha leží v centru Čech, na obou březích dolního toku Vltavy, mezi 49°56´ a 50°10´ severní zeměpisné šířky a 14°13´ a 14°42´ východní zeměpisné délky v členitém území Pražské kotliny (nebo plošiny, to je to samé…) a výběžků středočeské pahorkatiny, které ji obklopují. Je silně rozčleněna činností vody.Nejvyšším bodem města je návrší západně od Zličína s dominantou Kopaninou (399m),
Nejnižší bod je u hladiny Vltavy u Suchdola, v místě, kde řeka opouští městské teritorium (177 m.).Praha se rozkládá na cca 500 km2.Má cca 50 kilometrů na šířku (od východu k západu) a cca 30 na výšku (od severu k jihu).Je rozdělena na 10 městských obvodů a na 57 městských částí.Praha je jednotný správní a samosprávní celek.Nejvyšším orgánem městské samosprávy je Zastupitelstvo hl. města Prahy v čele s radou a primátorem.

Příroda Prahy:
Přírodní park Botič – Milíčov má rozlohu 712 ha a nalézá se v Praze 10 v oblasti meandrujícího Botiče a Pitkovického potoka.Obsahuje chráněná území Pitkovická stráň a Milíčovský les a rybníky.
Přírodní park Drahaň – Troja má rozlohu 626,4 ha a rozprostírá se v Praze 7 a 8 v oblasti Trojské kotliny s botanickou a zoologickou zahradou.Obsahuje chráněná území Bohnického údolí, Čimické údolí, Havránka, Jabloňka, Podhoří, Salabka, Velká skála, Trojská a Zámky.
Přírodní park Šárka – Lysolaje je největším přírodním parkem v Praze a má rozlohu 923,3 ha. Nalézá se v Praze 6 v okolí Šáreckého potoka, Divoké a Tiché Šárky a obsahuje chráněná území Baba, Divoká Šárka, Dolní Šárka, Housle, Jenerálka, Nad mlýnem, Vizerka a Zlatnice. Chráněná krajinná oblast Český kras má rozlohu 12 823 ha a je v oblasti Karlštejnské pahorkatiny a Chotečské plošiny, ohraničené Radotínským potokem na východě a Suchomastským potokem na západě. Oblast je největším vápencovým územím v Čechách se zachovanými společenstvy teplomilných dubových a dubohabrových lesů s mnoha
silně ohroženými druhy rostlin a živočichů.

Významné pražské památky:
Pražský hrad:
Založen v 9. století a vyvíjející se po dalších 1100 let. Svědčí jak o českém státu, tak o Praze samotné. Je to komplex palácových, úředních, církevních a obytných staveb. Rozkládá se kolem tří nádvoří o celkové ploše 45 hektaru. Původně sídlem českých knížat a králů později prezidenta. K pražskému hradu dále patří Katedrála svatého Víta. Založena roku 1344. Je zde vzácná umělecká výzdoba, kaple svatého Václava. Jsou zde uloženy pozůstatky českých králů a korunovační klenoty. Zlatá ulička. Malé domečky v gotickém opevnění. V 16. století zde bydleli hradní střelci a řemeslníci.
Vyšehrad
Vyšehrad vznikl jako knížecí hradiště v 10. století. Jeho význam byl zprvu především vojensko-strategický, byl několikrát přestavován a v 50. letech 17. století byl zahrnut do barokního opevnění Prahy.

Petřínská rozhledna:
60 metru vysoká železná věž, postavená v rámci Jubilejní výstavy v roce 1891 F. Prášilem jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže. Na vrchol vede 299 schodů, ale je zde nezapomenutelný rozhled po celé délce Vltavy protékající Prahou.

Bludiště:
Pavilon bývalého Klubu českých turistů, postavená pro Jubilejní výstavu v roce 1891, později přenesený na Petřín. Uvnitř zrcadlové bludiště a dioráma Boj pražských studentů se Švédy na Karlově mostě roce 1648. Prohlídku s odborným výkladem zajišťuje Pražská informační služba.

Karlův most:
Nejstarší pražský most. Kamenný či Pražský most, od roku 1870 ho nazýváme Karlův, jelikož byl založen roku 1357 Karlem IV. Most je opevněn věžemi a to Malostranskou a Staroměstskou, po obou stranách jej zdobí celkem 30 soch sousoší světců. Most je 10 metrů šíroký a 515 metrů dlouhý.

Staroměstská radnice s orlojem:
Zřízena roku 1338 jako sídlo samosprávy Starého města. Gotická nejstarší část komplexu s věží, arkýřovou kaplí a s bohatou znakovou výzdobou je z 2. poloviny 14. století. Na orloji se každou celou hodinu mezi 8,00 - 22,00 hod. objevuje 12 apoštolů, v dolní části je umístěná deska se znameními zvěrokruhu od Josefa Mánesa.

Starý židovský hřbitov:
Vznikl v 1. polovině 15. století, jako pohřebiště sloužil do roku 1787. mezi 12000 gotickými, renesančními i barokními náhrobky.

Prašná brána:
Monumentální vstup do Starého Města.
Stavba z roku 1475, vybudována Matějem Rejskem. Dříve sloužila jako sklad střelného prachu.

Pomník sv. václava:
Pomník z roku 1912 je dílem J. V. Myslbeka. Bronzová jezdecká socha knížete Václava je obklopena sochami čtyř českých svědců: sv. Ludmila, sv. Prokopa, sv. Anežka sv. Vojtěcha.

Stavovské divadlo:
Klasická budova z let 1781-1783, Od roku 1799 patřili divadlo českým stavům. 21. prosince 1834 zde poprvé zazněla píseň Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnu.

Národní divadlo:
Je přední českou divadelní scénou, uvádí činoherní, operní a baletní představení.

Vyšehrad
Vyšehrad vznikl jako knížecí hradiště v 10. století. Jeho význam byl zprvu především vojensko-strategický, byl několikrát přestavován a v 50. letech 17. století byl zahrnut do barokního opevnění Prahy.

Staré město:
Staré město je už podle názvu nejstarší část Prahy.Obsahuje většinu nejznámějších památek.Je to historické centrum Prahy.Staré město sice zahrnuje některé židovské synagogy, ale židovské město je v části Josefov.

Evropské město kultury 2000:
Praha je jedním z devíti měst, kterým Evropská unie udělila titul Evropská metropole kultury roku 2000.
Autorkou nápadu na udělování titulu byla v osmdesátých letech řecká ministryně kultury Melina Mercouri. Prvním městem, kterému Rada ministrů kultury titul udělila, byly Atény v r.1985. Symbolický význam roku 2000, kdy v Evropě sílí integrační tendence ve všech oblastech, zdůraznila Rada tím, že propůjčila titul hned devíti městům: kromě Prahy je to Avignon (Francie), Bergen (Norsko), Bologna (Itálie), Brusel (Belgie), Helsinki (Finsko), Krakov (Polsko), Rejkjavik (Island) a Santiago de Compostela (Španělsko). Vybraná města se liší velikostí, počtem obyvatel, historickým a kulturním zázemím i finančními možnostmi. Tato rozdílnost tak symbolizuje představu jednotné Evropy, jejíž bohatství spočívá v různosti regionů, národů a kultur.
Hlavní město České republiky je naší nejvýznamnější městskou památkovou rezervací. Od roku 1992 je historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
„Praga caput regni“ má Praha vepsáno ve svém znaku. A jistě plným právem. Od svého vzniku hrála vždy důležitou úlohu v dějinách národa, země i Evropy. Od středověku měla pověst jednoho z nejkrásnějších měst na světě a byly jí dávány přívlastky „zlatá“, „stověžatá“, „koruna světa“, „kamenný sen“. Po staletí vzdávaly Praze hold významné osobnosti. Z okouzlení její krásou a výstavností se vyznal W. A. Mozart, L. van Beethoven, G. Apollinaire, P. I. Čajkovskij, F. M. Dostojevskij, A. Rodin, O. Kokoschka i britská královna Alžběta II., papež Jan Pavel II. aj. Rodná Praha se promítla do tvorby Jana Nerudy, Jaroslava Haška, Jaroslava Seiferta, Franze Kafky, Maxe Broda nebo Egona Erwina Kische. Praha představuje jedinečný komplex památek, jemuž vysoko nad městem vévodí Pražský hrad. Je ukázkou všech uměleckých slohů a směrů. Historické jádro města se rozkládá na obou březích řeky Vltavy a tvoří je 6 částí, kdysi samostatných měst, v 18. století sjednocených. Jsou to: Staré Město, Josefov (dochovaná část bývalého Židovského Města - dnes součást Starého Města), Nové Město, Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad.

Doprava:
Metro
Metro je hlavním dopravním prostředkem pro celou Prahu. V současné době jsou v provozu tři trasy. Jako první byla v roce 1974 zprovozněna trasa C a v dalších letech byly postupně uvedeny do provozu trasy A a B. Celková délka všech tras metra je téměř 50 km a metro má celkem 51 stanic. V roce 1997 metro přepravilo 407 010 000 osob za rok, což je 38 % všech přepravovaných osob v městské hromadné dopravě.
Do roku 2010 plánuje město vybudovat novou trasu D a prodloužit stávající trasy.

Tramvaj
Tramvajová doprava zůstává i do výhledu důležitým prvkem městské hromadné dopravy. Kapacitou je druhou nejvýraznější součástí sítě MHD.

Autobusy
Praha je důležitou vnitrostátní a mezinárodní křižovatkou autobusové dopravy.
Pro městskou hromadnou dopravu představuje autobusová doprava velmi důležitou část. Autobusová doprava hlavně zajišťuje spojení k metru, železnici a tramvajové dopravě.

Železniční doprava
Praha je důležitým železničním uzlem pro osobní i nákladní dopravu. Nejvýznamnější nádraží jsou: Praha hlavní nádraží, Praha střed, Praha – Smíchov, Praha – Vršovice, Praha – Libeň, Praha – Vysočany.

Letecká doprava
Výhledová mezinárodní a vnitrostátní letecká přeprava osobní a nákladní se bude i nadále převážně realizovat na letišti Praha-Ruzyně. Z důvodů růstu přepravních objemů i zvětšujících se kvalitativních nároků na přepravu bude letiště dále modernizováno a dostavováno. Jeho dostavba umožní zvýšit objem přepravy na 7 mil. cestujících za rok. Bude také zvýšena kapacita prostorů pro nákladní přepravu výstavbou nové budovy.