Prohlídková štola Starý Martin

- Jedním z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru.
- Nachází se při silnici vedoucí z Krupky směrem na Komáří vížku a Horní Krupku, dále pak na Fojtovice.
- Cínová ruda se zde těžila už od 14. století v hluboké dědičné štole Dürrholz (Duršlovka),
- nejdelší cínová rudní žíla nejen v ČR, ale i celé střední Evropě.
- Během 1. světové války zde byla zavedena důlní kolejová doprava. Na konci války byla štola prodána Škodovým závodům v Plzni.
- V roce 1999 byly zahájeny práce na zpřístupnění štoly jako návštěvní trasy.
V současnosti je štola plně zpřístupněna
- Ve štole je stálá teplota 8 až 10 stupňů i v létě.
- Vyhlášena pátou nejnavštěvovanější turistickou nabídkou v severočeském regionu roku 2010, agenturou CzechTourism, provozovatel portálu s tuzemskými turistickými nabídkami www.kudyznudy.cz,
- Snaha o zapsání do památek Unesco

Otvírá SZ část žíly Lukáš, která kdysi patřila k nejdůležitějším rudním žílám celého revíru. Žíla Lukáš představuje plochou rudní žílu uloženou v rulách krupského důlního revíru. Tyto žíly byly v historických dobách předmětem intenzivní těžby cínové rudy. Lukáš však měl výjimečný charakter. Jeho směrná délka je cca 2 km, čímž se stává nejdelší cínovou rudní žílou nejen v ČR, ale i celé střední Evropě. Průměrná mocnost průběhu této žíly činí 15-20 cm. Bohaté zrudnění reprezentované kassiteritem dosahuje v některých úsecích až několik % cínu a je prakticky bez podílu nežádoucích sirníků, především arsenu. Bohatý úsek žíly Lukáš byl nejprve těžen od jeho výstupu na povrch, posléze pak množstvím jam různých hloubek. V dolovém poli štoly Martin je žíla uložena 60-80 m pod povrchem terénu.

Nejstarší práce spadají pravděpodobně do 14. stol. Svědčí o nich mohutné pole odvalů na povrchu. Důlní díla zastihla a těžila též méně významné cínové žilky v nadloží žíly Lukáš. Ze 14. stol. nejsou zachovány o báňském provoze téměř žádné písemné zprávy. Teprve krupský horní řád z r. 1482 se zmiňuje o ražbě a udržování hluboké dědičné štoly Dürrholz (Duršlovka), jejíž ražba byla zahájena ke konci 60. nebo poč. 70. let 15. stol. Její ústí je cca. 30 m pod štolou Martin a průběh je znám pouze částečně z mapy J. Zechela z r. 1704. Větší část lze pouze rekonstruovat dle indicií v mapě a písemném materiálu. Jednalo se o dvě štoly o rozdílu úrovní cca. 90 m. Prostoru dolů pod Komáří vížkou dosáhla dědičná štola až v pol. 16. stol. a její celková délka byla cca 1,5 km. V současné době je dědičná štola nepřístupná, ale její spodní úsek odvádí většinu důlních vod z celého prostoru štoly Martin.

Do konce 18. stol. probíhala těžba žíly Lukáš četnými jámami s velmi malým plošným rozfáráním. V roce 1864 koupily krupské doly bánští Schiller a Lewald, kteří se pokusili o modernější a komplexnější otvírku hlavních rudních žil. Podnikatelé konstatují ve svých pracích, že v r. 1868 je "štola Martin dlouhá již 120 láter (cca. 227 m) a je jen několik málo láter pod žilou a s jistotou se očekává její naražení".

Po naražení žíly byla po žíle vyražena hlavní sledná chodba a z ní pak byly raženy dovrchní chodbice po úklonu žíly a další patrové sledné a měrné chodby. Takto vytvořené bloky byly těženy a vydobyté prostory založeny hlušinovým materiálem. Zajímavé bylo zjištění, že na žíle Lukáš byly vedle starých porubů, kde byla použitá prastará dobývací metoda "sázení ohněm", otvírány a následně dobývány bohaté partie žíly, starými havíři nedotčené. Ti raději vyřizovali slabší žíly blíže povrchu a větším hloubkám se zpravidla vyhýbali. Po tomto zjištění se těžba cínových rud v 70. letech 19. stol. soustředila na tato místa. V r. 1920 se stal novým majitelem štoly Hugo Mautner, který pokračuje ve zmáhání jámy Lukáš. O dva roky později je provoz ve štole zastaven. Na počátku druhé světové války dochází k pokusům o získání státní podpory, štola je neschůdná a z části zatopená. V l. 1940-1956 byl dokončen překop na Komáří vížku, který však nepřinesl jednoznačné závěry a těžba ve štole byla ukončena. Od r. 1999 se pracovalo na zpřístupnění štoly pro návštěvníky

Prohlídka

V průběhu takřka hodinové prohlídky štoly jsou návštěvníci zasvěceni do tajů ražení cínové rudy, vidí hlavní úseky žíly Lukáš s její minerální výplní či se na vlastní oči seznamují s krápníkovou výzdobou důlních prostor. Před vchodem do štoly si navíc mohou návštěvníci prohlédnou zblízka zajímavé důlní stroje, které byly používány především pro práci v podzemí.

Délka prohlídky je přibližně 45 minut, trasa měří 1000 metrů tam a zpět.