Prostějov

Poloha : Prostějov je největší město regionu Prostějovsko, leží uprostřed Moravy. Řečeno zeměpisně, leží v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny, v rovině, která se nazývá Haná.

Rozloha : 4 659 ha

Nadmořská výška : 225 m n. m.

Počet obyvatel : 49 477

Podnebí : Prostějov, ležící na Hané, patří do oblasti teplé s mírnou zimou. Teplotní poměry jsou dány nízkou nadmořskou výškou a horskou hradbou Jeseníků ze severu.

Historie Prostějova : V průběhu věků docházelo v Prostějově k prolínání tří kultur, české, německé a židovské. Již v 9. stol. se nacházelo slovanské sídliště v okolí dnešního kostela sv. Petra. První písemná historická zmínka o této lokalitě sahá do roku 1141, kdy je uváděna pod názvem Prostějovice. Teprve od roku 1213 se vesnice nazývá Prostějov. V roce 1390 bylo městečko povýšeno na město, když tehdejší majitel Petr z Kravař vymohl od moravského markraběte Jošta právo na výroční trh. Město se rozvíjelo hmotně, kulturně a duchovně.
Na prestiž města měl vliv také vznik augustiniánského kláštera, který založil roku 1391 Petr z Kravař.
Rozvoj města přerušily husitské války. Prostějov se stal totiž vedle Tovačova jedním z husitských opěrných bodů a spojencem proti katolické Olomouci. V odvetu bylo město roku 1431 vypleněno a vypáleno katolickými vojsky Albrechta Rakouského.
Následující 15. století bylo ve znamení prudkého rozvoje města, který vyvrcholil v 16. století. Od krále Matyáše Korvína město dostalo v roce 1486 právo na druhý výroční trh.
Plumlovské panství náleželo pánům z Kravař, kteří získali panství koncem 14. století a vlastnili jej do roku 1495, kdy umírá Johanka z Kravař a majetek přechází na Vratislava z Pernštejna, v jejichž správě je do roku 1599. Poté koupil panství knížecí rod Lichtenštejnů, který je vlastnil až do roku 1848.
První Židé se v Prostějově začínají objevovat již v pol. 15. století a postupně vytlačili křesťanské obyvatelstvo. Významnou dominantou Prostějova 15. stol. bylo nynější náměstí T. G. Masaryka, které jako jediné bylo z kamene a cihel.
Jako jednu z největších stavebních akcí můžeme uvést vybudování kamenných hradeb, které byly postaveny ve 30. letech 16. století. V 1. pol. 16. stol. byl postaven Janem z Pernštejna zámek. V letech 1578-82 proběhla jeho přastavba ve stylu vrcholné renesance. V témže období, kdy probíhala výstavba zámku, si prostějovští radní vybudovali honosnou renesanční radnici.
V průběhu staletí se město značně rozrostlo, takže v 15. a 16. stol. byl Prostějov přelidněn. V 17. stol. se situace změnila porážkou českého stavovského povstání, řada měšťanů musela opustit svůj domov vlivem rekatolizace nebo z hospodářských důvodů a město se vylidňovalo. Vše dovršila třicetiletá válka, město bylo vypáleno a vydrancováno včetně zámku.
Pohromou se v roce 1697 stal požár, který zasáhl velkou část města. Vyhořel kostel, škola i radnice. Oprava kostela zahájila v Prostějově budování barokních církevních objektů. Vrcholným dílem barokní architektury z té doby ve městě je komplex budov kláštera a kostela Milosrdných bratří (1730 – 1755), který založil Josef Adam z Lichtenštejna a jeho manželka.
První pol. 18. stol. nebyla hospodářsky úspěšná, ekonomika výrazně stagnovala, k rozvoji nepomohla ani výstavba císařské silnice z Vídně do Lvova, která do Prostějova dospěla v roce 1729. Teprve od konce 18. stol. nastává trvalý hospodářský rozvoj. Byla také postavena nová empirová synagoga.
V roce 1850 nastává období velké stavební aktivity, domy na náměstí se zvyšují, přízemí se upravují pro obchody.
Také ve 20. stol. vznikla v Prostějově řada architektonicky cenných budov. Od roku 1914 dominuje nynějšímu náměstí T. G. Masaryka nová radnice s věží vysokou 66 m a orlojem, byla realizována podle plánů brněnského architekta prof. K. H. Kepky. V blízkosti Smetanových sadů byl v letech 1905 – 1907 postaven Národní dům s divadlem, restauračními a spolkovými místnostmi. Toto dílo arch. J. Kotěry lze řadit mezi perly evropské secese.