Rumunská republika, rumunsky România – stát v jihovýchodní Evropě; 238 391 km2, 22,5 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 94 obyv./km2, hlavní město Bukurešť (2,0 mil. obyvatel, 1997); úřední jazyk rumunština, měnová jednotka 1 Leu (ROL) = 100 bani. Administrativní členění: 40 žup a hlavní město.– Značnou část země prostupuje horské pásmo Karpat; dělí se na Východní Karpaty a Jižní Karpaty (Moldoveanu, 2 543 m nad m. m.).
Povrch
Uvnitř karpatského oblouku je Transylvánská plošina, uzavřená na západě pohořím Apuseni (1 848 m nad m. m.). Na jihu podél Dunaje rozsáhlá Valašská nížina, na západě zasahuje z Maďarska Velká uherská nížina. Pobřeží Černého moře je krátké a nízké s lagunovými jezery a deltou Dunaje. Celé Rumunsko patří k povodí Dunaje; hlavní přítoky Alt, Argeş, Ialomiţa, Siret a Prut.
Podnebí
Podnebí je slabě kontinentální, v horách studené, u pobřeží středomořského typu. Roční srážky v horách 1 500 – 1 800 mm, v dolním Podunají kolem 400 mm. V nížinách vegetace stepního typu, v horách listnaté a smíšené lesy, výše horské louky.
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo tvoří zejména. Rumuni (89,5 %), menšiny Maďarů (7 %, v Transylvánii), Romů (2 %), Němců, Ukrajinců. Náboženství pravoslavné (87 %), římskokatolické (5 %). Přirozený úbytek obyvatel 0,2 % ročně (1998). Střední délka života mužů 69 let, žen 75 let (1995). Negramotnost asi 3 % (1992). Urbanizace 55 % (1997).
Průmysl
Průmyslově zemědělský stát v procesu transformace na tržní ekonomiku. Hrubý domácí produkt 1 410 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 37,5 % v zemědělství, 32 % v průmyslu (1997). Obdělává se 41,4 % území, 20,4 % plochy pokrývají louky a pastviny, 28 % lesy. Nejvýznamnější je průmysl hutnický, petrochemický, strojírenský, chemický, potravinářský, textilní. Dopravní síť v nížinách hustá, přes Karpaty vedou mezinárodní dopravní trasy. Hlavní přístav Constanţa. Námořní loďstvo 2,7 mil. BRT (1993).
Zemědělství
V zemědělství převažuje rostlinná výroba. Pěstuje se kukuřice (12,1 mil. t, 1998, 2. místo v Evropě), pšenice (5,2 mil. t), brambory, cukrová řepa, ječmen, slunečnice a ovoce. Chov ovcí (9,7 mil. kusů, 1997), prasat, skotu. Těžba dřeva. Těží se ropa (6,7 mil. t), zemní plyn, černé a hnědé uhlí, rudy železa a zinku, bauxit, soli.
Dějiny
Ve starověku osídleno Dáky, jejichž stát dobyl Traianus a připojil k Římu (106 Dacia). Poté vliv Byzance; území vystaveno nájezdům germánských, slovanských a jiných kmenů. V 11. stol. byla severozápadní část (Sedmihradsko) připojena k uherskému království, na jihu později vznikla podunajská knížectví Valaško a Moldavsko. Od 14. – 16. stol. pod vlivem Osmanské říše. Po rusko-tureckých válkách 1791 – 1812 Rusko zabralo východní oblasti (Jedisan, Besarábie) a po válce v roce 1828 obě knížectví byla pod ruským protektorátem. Po krymské válce v roce 1856 získala znovu autonomii a personální unií 1859 za A. Cuzy území sjednoceno; zač. 60. let přijat název Rumunsko (odkaz na antiku); do roku 1877 formálně pod sultánovou suverenitou. Území Rumunska se rozšířilo za balkánských válek 1912 – 13 (Dobrudža) a po 1. světové válce, kdy stálo na straně Dohody (Sedmihradsko, Besarábie, část Banátu a Bukoviny). V roce 1940 byla Besarábie anektována SSSR a severní Sedmihradsko Maďarskem. 1941 – 44 stálo Rumunsko na straně Německa. 23. 8. 1944 došlo k politickému a vojenskému převratu a Rumunsko se přidalo na stranu Spojenců. Rumunská armáda pak bojovala po boku Rudé armády až do konce 2. světové války. Po 2. světové válce se dostal k moci se sovětskou pomocí komunistický režim, který za vlády N. Ceauşeska (1967 – 89) patřil k nejbrutálnějším. I po jeho krvavému pádu v prosinci 1989 si moc uchovaly postkomunistické síly; v roce 1996 ve volbách zvítězily strany demokratické opozice.
Politika
Rumunsko je nezávislá republika v čele s prezidentem. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament; tvoří jej Poslanecká sněmovna (345 členů, funkční období 4 roky) a Senát (140 členů, funkční období 4 roky). Poslední parlamentní volby se konaly 26. 11. 2000. Prezident Ion Iliescu (* 3. 3. 1930).
Shrnutí:
Oficiální název: Rumunská republika
Administrativní členění: 40 žup a hlavní město
Rozloha: 238 391 km²
Počet obyvatel: 22,5 mil.
Úřední jazyk: rumunština
Hlavní město: Bukurešť (2 mil. obyvatelstva.)
Měna: Leu (ROL) = 100 bani
Poloha: stát v jihovýchodní Evropě
Průmysl: hutnický, petrochemický, strojírenský, chemický, potravinářský, textilní; těžba dřeva
Zemědělství: pěstuje se kukuřice (12,1 mil. t, 2. místo v Evropě), pšenice (5,2 mil. t), brambory, cukrová řepa, ječmen, slunečnice a ovoce; chov ovcí (9,7 mil. kusů), prasat a skotu
Nerostné suroviny: ropa (6,7 mil. t), zemní plyn, černé a hnědé uhlí, rudy železa a zinku, bauxit a soli
Hustota zalidnění: 94 obyv./km²
Zdroje:
zeměpisná encyklopedie (Fragment)
virtuální encyklopedie Diderot (www.diderot.cz)
3. březen 2008
8 524×
725 slov
