Rusko

Geologická stavba a vývoj
Rusko má velmi rozmanitou goelogickou stavbu.
Geologická struktura-nejrozšířenější je zemská kůra pevninského typu o mocnosti od 25-30km do 70-80km.
Strukturní jednotky-nejstarší strukturní jednotky jsou ruská platforma na západě a sibiřská platforma na východě státu. Obě jsou prekambrické. Ruská platforma zaujímá Východoevropskou rovinu, poloostrov Kola a Karelskou plošinu. Sibiřská platforma zahrnuje Středosibiřskou vysočinu, centrální Jakutskou nížinu, Lenskou tabuli a Aldanskou plošinu. Nacházejí se na ní i dvě rozlehlé pánve Viljujská a Tunguzská, které obsahují zásoby černého uhlí.
Pokles pánví na území Ruska byl spojen s rozsáhlou efuzívní (vulkanickou) činností. Kromě ruské a sibiřské platformy byla celá část dnešního území tvořena geosynklinálami (rozsáhlé korovité prohlubně v zemské kůře v místě nahromadění velkého objemu usazenin). Z nich vznikla zvrásněná horská pásma, která byla postupně zarovnána v ploché vysočiny. Nově vznikající horské systémy se připojovaly ke starému jádru pevnin postupně, až se spojily v jeden rozlehlý kontinent.
V období od prekambria do třetihor proběhlo celkem pět horotvorných fází: bajkalské, kaledonské, hercynské, mesozoické a alpínsko-himalájské.
Proběhly zde i dvě významné orogeneze (deformace zemské kůry vedoucí k výzdvihu pohoří) bajkalská a kaledonská.
Proces ukládání vrstev v geosynklinálách byl přerušen novou horotvornou činností- mesozoickým (kimerickým) vrásněním probíhajícím na rozloze 5 mil. km čtverečních a trvajícího přes 100 mil. let.
Dalším vrásněním bylo alpínské vrásnění, probíhající 60-70 mil. let.
Vertikální pohyby zemské kůry dosáhly za 1 až 2 mil. roků 4000 až 7000m.
V nezaledněných částech Sibiře vznikl podzemní led- permafrost a zachoval se dodnes. Na nezaledněném území probíhaly procesy, které měly značný vliv na utváření zemského povrchu, ale i na pozdější vývoj půd a vegetačního pokryvu. Jedním z nich bylo ukládání spraší.
Vliv výrazných klimatických změn v pleistocénu a existence ledovců působily obzvláště silně na vegetaci a měly trvalé následky v době maximálního zalednění.
Dalším činitelem ve vývoji povrchových tvarů byly opakující se pohyby hladiny moří. Souvisely nejen s klimatickými změnami, ale i s tektonickými pohyby.

Povrch
Rozmístění rozličných typů reliéfů v Rusku působí především na klimatické poměry a bilanci oběhu vody.
Nížiny a roviny s povrchem do 300m nad mořem zaujímají 44 % území, plošiny a hory ve výškovém stupni do1500m rovněž tolik a hornatiny a velehornatiny nad 1500m 12 %.

Nížiny, roviny, plošiny, vysočiny
Nejrozsáhlejší je Východoevropská rovina o rozloze 5,5 mil. km čtverečních a průměrnou výškou asi 200m. Poledníkově protažené vrchoviny Středoruská, Povolžská a Předuralská mají jen mírně zvlněný povrch.
Dále se zde nachází rozlehlá Západosibiřská rovina o rozloze přes 3 mil. km čtverečních s rozsáhlými typy tabulí, rozřezané výrazně vyvinutými až 100m hlubokými a velmi širokými údolími řek.
Na Východoevropské a Západosibiřské rovině jsou rozšířeny různé typy krajin pásmově uspořádaných v souladu s vegetačními pásy a společenstvy.
Mezi nejznámější nížiny rovných oblastí jsou Turanská, Severosibiřská, Kaspická a Centrální jakutská nížina.
Na velké rozloze jsou rozšířeny tzv. trappové tabule, z nichž nejvíce vyzdvižena byla trappová tabule Putorana.

Horské oblasti
V rozsahu mnoha horských oblastí jsou i méně rozlehlé roviny a kotliny, jejichž vývoj úzce souvisel s vývojem hor. Jsou proto jejich nedílnou součástí.
Nachází se zde nespočetné množství nížin ( Zakarpatská, Kurská, Lenkokraňská …), pohoří (Kavkaz, Ural…). Však asi za největší zmínku stojí nejvyšší velehornatina Ruska, pohoří Pamír vHimalájích ,který je ze západní části hluboko rozřezán.Dále horská soustava Ťan- šan, Anadyrské pohoří …

Povrch v Rusku je tudíž velmi rozličný. Můžeme zde objevovat množství nížin, pohoří, vysočin, hor , tabulí, rovin, kotlin …

Podnebí
Území Ruska leží převážně ve středních a vysokých zeměpisných šířkách, což podmiňuje výrazné odchylky v přítoku tepla v jednotlivých ročních období.
Cirkulační faktory
Všeobecnými znaky podnebí Ruska je jeho značná pestrost, změny klimatických jevů v ročních obdobích a kontinentalita.
Nad největší částí území se pohybuje nejčastěji suchý kontinentální vzduch. Vliv mořského arktického vzduchu se omezuje na severní části Východoevropské a Západosibiřské roviny. Tropický vzduch se projevuje jen v nejjižněji položených území.
Tlak vzduchu
V zimě se vyvíjí nad Sibiří nad silně ochlazeným a sněhem pokrytým zemským povrchem rozlehlá tlaková výše.
V létě vyvolávají termické a dynamické příčiny obrat průměrného rozložení tlaku vzduchu.
S prostorovým rozložením tlakových útvarů a jejich vývojem v průběhu roku úzce souvisí i větrné poměry.
Teplotní poměry
Dlouhodobé průměrné roční teploty vzduchu se pohybují od 0 do 10°C v západní a jihozápadní části a od 0 do –10°C ve východní části.Nejnižší průměrná teplota je v severovýchodní Sibiři, a to –16,1°C, nejvyšší na jihu Turanské nížina 17,3°C.
Průměrný počet mrazových dnů se zvětšuje od západu na východ ze 120 na 292 a od jihu na sever z 37 na 285.
Srážkové poměry, vlhkost vzduchu, výpar
Množství srážek za vegetační období (IV. až X. měsíc) je v průměru největší v Poamuří (500 až 800 mm) a ve střední části Východoevropské roviny (400mm a více).Množství srážek za chladné období (XI. až III. měsíc) dosahuje na největší části Východoevropské roviny.
Výška sněhové pokrývky dosahuje v průměru více než 50cm.Délka sněhové pokrývky se mění od15-20 dní na Turanské nížině do 260 i více dní na severu sibiřských tunder.
Vlhkost vzduchu dosahuje v tundrách a na pobřeží asi 70%, v lesním pásu 70 až 50%, v lesostepním a stepním pásu 50 až 40%, v polopustinách a pustinách 40 až 30%.
Hodnota průměrného ročního výparu se pohybuje v rozmezí od 100 do 800mm.
Klimatické pásy a typy klimatu
- arktický pás
- subarktický pás -tundrový a lesotundrový typ

- mírný pás- typ smíšných lesů
- typ monzunového klimatu
- lesostepní typ
- polopustinný a pustinný typ
-subtropický pás – oceánský typ
-subtropy

Vodstvo
Do Seveního ledového oceánu je odvodňována víc než polovina Ruska, z níž podstatnou část tvoří území Sibiře. Úmoří Tichého a Atlanského oceánu tvoří méně než jednu čtvrtinu a zbytek jsou bezodtoké oblastipovodí Kaspického moře, Alarského a Balchašského jezera.
Za průměrný rok se na oběhu vody podílí množství: srážek spadne 531mm, vypaří se 333mm a odtéká 198mm.
Řeky
Z celkového počtu téměř 3 miliónů řek dosahuje 260 délky větší než 500km. Nejdelší z nich je Ob (s Irytšem 5410 km), nejvodnatější řeka je Jenisej.
5 typů řek: 1.Řeky s převládajícím napájením vodou z tající periodické sněhové pokrývky a s jarní povodní (Severní Dvina, Dněpr, Don, Dněstr, Ob …)
2. Řeky na území s permafrostem s jarní povodní ze sněhu a letními povodněmi z dešťů ( Jenisej, Lena, …)
3. Řeky oblasti monzunového klimatu s vysokou letní vodností a letními povodněmi z dešťů (Amur, Zeja …)
4. Řeky napájené převážně vodou z ledovců a sněhů nad sněžnou čarou (Amudarje, Naryn ..)
5. Řeky napájené převážně vodou z dešťů v chladném i teplém ročním období (Kuma, Kura…)

Jezera
Celkový počet jezer v Rusku zhruba dosahuje 2 800 000, z čehož 98% je jezer malých o rozloze menších než 1 km čtvereční.Nejhlubší je jezero Bajkalské, které je i nejhlubším na světě ( 1620m).Prostorové rozložení jezer je nerovnoměrné.
Nejznámější jezera: Bajkal, Aralské,Sevan, Ladožské, Oněžské.
Většina jezer jsou průtočná se sladkou vodou a náleží k typu chladných jezer.V zimě i největší jezera zamrzají.

Bažiny
Bažiny a zabahněné půdy zaujímají celkovou rozlohou asi 9% rozlohy Ruska. Nejvíce zabahněny jsou krajiny lesní zóny a tundry.Ke vzniku bažin přispívá plochý reliéf a četné sníženiny ledovcového původu. Rozlišujeme dva typy bažin. Bažiny nížinné (slatinné) a rašelinné bažiny typu vrchovišť.Nejpříznivějšími podmínkami pro rozvoj rašelinných bažin jsou v pásu tajgy Východoevropské a Západosibiřské roviny.
Moře
V Severním ledovém oceánu jsou podél hranic Ruska šelfová okrajová moře Barentsovo, Bílé, Karské, Laptěvů, Východosibiřské a Čukotské. Největší část okrajových moří je pokryta ledem. V zimě zůstává nezamrzlá jen západní část Barentsova moře, která je v disahu teplých proudů.Podél břehů Asie se tvoří nepohyblivý, ke břehům přimrzlý pobřežní led o šířce několika desítek i set kilometrů. Led, nedostatek světla a tepla způsobují malou biologickou produktivnost moří Severního ledového oceánu.
Moře Tichého oceánu Beringovo, Ochotské a Japonské jsou velmi hluboká ( přes 3000 až 4000m ) a šelf je na nich vyvinut jen v úzkých pruzích. Severní polovina Beringova moře a celé Ochotské moře v zimě zamrzají. V srpnu dosahuje teplota V beringově moři 6 až 8 °C, v Ochotském 6 až 14°C a v Japonském až 20°C. Dmutí moří je vysoké, dosahuje výšky přes 12 m a podmínky pro život jsou příznivé.
Dále Baltské moře, Kaspické, azovské …

Půdy
Podle vodního režimu rozlišujeme 5 typů : typ promyvný
typ nepromyvný
typ vzlínavý
typ zamokřený
typ kryogenní
Půdy arktické a tundrové zóny jsou převážně štěrkovité a kamenité a obsahují velmi málo humusu.
Půdy lesní zóny jsou vývojově starší a jsou podzolové. V severní tajze Východoevropské roviny jsou hojně rozšířeny podtypy podzolových půd.
Na územích se smíšenými lesy převládají drnové podzolové půdy a v západních územích hnědé podzolové půdy.
V lesostepním pásu jsou rozšířeny šedé lesní půdy a černozemě.Jsou úrodnější než podzolové. Nachází se zde i solončaky, solonce a solodi.
Ve stepní zóně jsou rozšířeny různé podtypy černozemní a kaštanových půd.
Typickou zvláštností půdních poměrů polopustinné zóny je časté střídání rozdílných typů půd i na velmi malé vzdálenosti sotva několika metrů.
V pásu pustin se vyvinuly šedohnědé a šedé půdy.
V zavlažovaných oázách se vytvořily kulturní šedé půdy a na území vlhkých subtropů jsou rozšířeny červenozemě a žlutozemě.
Suché a křovinaté porosty zaujímají půdy skořicové.

Biogeografie
Na území Ruska se nachází všechny typy vegetačních pásů- od pásů arktických pustin a tunder po subtropické stepi.
Flora i fauna Ruska je nepřeberná. Na jeho uzemí žije nespočetné množství zvířat a rostlin.
Mezi nejběžnější rostliny Ruska patří modříny, borovice, smrky, jedle, buky, břízy, olše, mechy, pryskyřníky, pomněnky, hořce, borůvky, brusinky …
Faunu Ruska zaplňuje kolem 300 druhů savců, 300 druhů ryb a 70 000 druhů hmyzu.
Mnohé druhy však v období pleistocénu vyhynuli jako např. bizoni, sloni a v holocénu např. nosorožci a mamuti.
Jmenujme alespoň některé živé zástupce savců, ryb, ptáků a hmyzu:
Ptáci:orel, labuť, tetřev, jeřáb, husa, havran, káně, holub, volavka …
Savci: medvěd, vlk, jelen, los, liška, zajíc, rys, jezevec, prase, tchoř ….
Ryby: jeseter, losos, cejn, kapr, candát, sleď , sardinka …
Hmyz: komár, mravenec, vážka …

Obyvatelstvo
V Rusku nalezneme přes 100 národů a národností. Nejpočetnější jsou Rusové 82 %, dále Tataři 3,6 %, Ukrajinci 2,6 %, Čuvaši, národnosti Dagestánu, Baškirci, Mordvini, Bělorusové.
Podíl místních obyvatel činní 74 %.
Střední délka života mužů je 64,8 let a žen 74,4 let. Porodnost je 16%, úmrtnost 10,7 % a kojenecká úmrtnost činní 18,9 %.
Negramotné obyvatelstvo tvoří méně než 1 %.
Mezi nejvíce zastoupenými náboženskými směry nalezneme pravoslavnou církev, islám a buddhismus.

Kultura
Literatura:
Vznikla na přelomu 10.a 11. stol. V souvislosti s přijetím křesťanství a slovanského jazyka.
Uměleckým vrcholem staré ruské literatury je dílo Slovo o pluku Igorově.
V 19. stol. došlo k obrovskému rozmachu ruské literatury. Jeho nejvýznamnějšími představiteli byli A.S. Puškin ,M.J. Lermontov, N.V. Gogol … Začal se prosazovat kritický realismus a vyústil v klasický ruský román ( L.N. Tolstoj, F.M. Dostojevskij, I.S. Turgeněv ). Poté následovalo mnoho přeměn a drobných změn stylů, přesto i v dnešní době patří ruská literatura k vrcholům literatury vůbec.
Výtvarné umění:
Vyvíjelo se od 9. stol. v souvislosti s formováním Kyjevské Rusi a ovlivněno bylo zejména byzantským uměním ( fresky, mozaiky, miniatury, ikony). V Kremlu vybudována opevnění a soubor chrámů. Architektura byla zaměřena na dosažení monumentality a reprezentativnosti
( Zimní palác). Vystřídalo se mnoho stylů avšak největším znakem ruského umění jsou „pohádkově cukrové „ paláce.
Hudba:
Spíše převládaly lidové písně v nichž se projevoval národní folklór. Nejtypičtějšími hudebními nástroji jsou gusli, domra, balalajka, dudka, harmonika a bicí nástroje.
Mezi nejvýznamnější osobnosti ruské hudební scény patří N.A. Korsakov, P.I. Čajkovskij, S.V. Rachmaninov, S.S. Prokofjev, A.I. Chačaturjan, D.D. Šostakovič …

Hospodářství
Rusko je průmyslově zemědělským státem. Soustřeďuje 3/5 průmyslu a skoro ½ zemědělství produkce bývalého Sovětského svazu. Více než 64 % území zaujímá tzv. nejzazší sever, kde jsou obtížné přírodní podmínky a dopravní odlehlost brzdí ekonomický rozvoj.
Živočišná výroba se podílí 65 % na zemědělské produkci. Zemědělská půda zaplňuje 12, 8 % území. Sklizeň obilí Ruska tvořila 3/5 celosvazové produkce, chov skotu polovinu.
V Rusku se těží téměř všechny druhy paliv a převažuje jednotný energetický systém.
Jsou zde tři hutnické základny.Strojní a chemický průmysl je rozvinut zejména ve velkých ekonomických oblastech. Textilní průmysl se převážně nachází ve středu Ruska.
Nejvíce zastoupena železniční doprava ( 85 000 km tratí, 30 % elektrifikováno). Síť kvalitních silnic je relativně řídká. Postupně roste námořní doprava, však hlavní část osobní dopravy zajišťují letedla.
Velký význam má potrubní doprava, jejíž ropovody a plynovody zajišťují nejefektivnější transport ložisek do přístavu a zpracovatelských závodů.
Vyvážejí se hlavně stroje, ropa a zemní plyn, produkty dřevozpracujícího a chemického průmyslu.

Moskva
Moskva se nachází hluboko v srdci Ruska, v širokém mělkém údolí stejnojmenné řeky.Při pohledu na mapu je názorně vidět, jak město vyrůstalo v soustředěných kruzích starobylé pevnosti Kremlu. Najdeme zde mnoho historických památek jako např. Kreml, chrám sv. Vasila Blaženého, Leninovo mauzoleum, Rudé náměstí, Moskevský Bílí dům, Kazaňský chrám …V restauracích nás obslouží mnoha národními jídly mezi které neodmyslitelně patří boršč, šašlik, bliny, plov a nakonec vše můžeme zapít tradiční ruskou vodkou. Při nakupování narazíme na řady dřevěných malovaných panenek- matrjošek, Gželsskou keramiku, fotoaparáty, desky, zdobené samovary, vodku … Určitě je i pozoruhodný ruský temperament a zvyklosti, které můžeme při návštěvě Moskvy spatřit.

Malý česko- ruský slovníček:
Dobrý den – Dobryj děň
Prosím – Pažalsta
Děkuji – Sposiba
Promiňte – Izvinitě
Kolik to stojí? – Kakaja cena?
Nerozumím – Něpanimaju
Kolik je hodin? – Katorij čas?
Ano/ne – Da/nět

Rusko – obecné informace

Státní zřízení: Ruská federativní republika ( Rossijskaja Federativnaja Respublika)

Rozloha: 17 075 400 km

Počet obyvatel: 147,39 mil.

Hustota zalidnění: 8,6 obyv./km

Hlavní město: Moskva

Úřední jazyk: ruština