Severní Evropa

Severní Evropa je severní část evropského kontinentu. V různých obdobích byla často rozdílně definována, v dnešní době je její vymezení ustáleno na:

Severské státy (Nordické země), jež zahrnují Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko, Ålandy, Faerské ostrovy, Karelii, poloostrov Kola, Grónsko a Špicberky
Baltské státy, tj. Litva, Lotyšsko, a Estonsko.
Někteří autoři do Severní Evropy řadí i ostatní oblasti sousedící s Baltským a Severním mořem, tj. severozápadní Rusko, severní Polsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, severní Německo, Irská republika, Spojené království, ostrov Man a Normanské ostrovy.

Mezi státy severní Evropy řadíme Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Island a Pobaltské státy, Litvu, Lotyšsko a Estonsko.

Tento region s poměrně nízkým zalidněním je ekonomicky velmi různorodý. Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko i Island udržely krok s rozvíjející Evropou, takže dnes patří mezi vyspělé země Evropy. Na druhé straně příslušnost k Sovětskému svazu zapříčinila poměrnou zaostalost Pobaltských republik.

Severní Evropa je poměrně bohatá na přírodní suroviny. Jehličnaté lesy Švédska a Finska poskytují materiál pro výrobu papíru a stavebnictví, prudké řeky pohánějí mnoho vodních elektráren a pod hladinou Severního moře byla objevena ložiska ropy a zemního plynu. Nachází se zde také naleziště nerostů a kovů – železa, mědi či cínu.