Sídla

Sídla jsou základními centry lidské aktivity.

Sídlem rozumíme seskupení sídelních jednotek (domů ) včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území. V sídlech se soustřeďuje většina funkcí spojených s životem člověka. Sídlo je

místem koncentrace hospodářské činnosti a ubytování obyvatelstva.

Studiem sídel se zabývá obor-geografie sídel. Studuje zákonitosti rozmístění a prostorové zvláštnosti sídel. Studium sídel bývá často spojováno se studiem geografie obyvatelstva(geografie osídlení)

Vývoj sídel
Již z období neolitu se nám dochovaly důkazy o typech sídel.

Sídliště městského typu-byla to správní a kulturní centra sloužící během válek jako útočiště pro obyvatele z okolí. První velká města vznikala v Číně, Egyptě, Indii a v obl. Předního východu.

Ve starém Řecku-města s výhodnými dopravními a obchodními polohami-pod horskými průsmyky, v místech vhodných přístavišť…

Pro vznik měst měly významnou roli vojenské tábory římských vojáků.

Při vzniku měst se často spojovaly fce městské a zemědělské.
Rozdělení sídel
Sídelní jednotka=prostory trvalého nebo občasného pobytu člověka. V nich přespává, pracuje apod.

Nejnižší vývojový stupeň sídel-Přírodní sídelní jednotky (jeskyně, skrýše na stromech apod.)
Umělé sídelní jednotky- nejprve primitivní chýše budované z přír.materiálů (kámen, hlína, rákos..) Tato sídla sloužila lidem živících se lovem zvěře, sběrem plodů apod.

Pro lidi v podmínkách usedlého života-stálá sídla venkovského osídlení.

Podle pobytu člověka je dělíme na

· Trvale obydlené
· Přechodně obydlené
· Stěhovavé (iglú, teepee)
1. Přechodně obývaná:-budována v hospodářsky okrajových zónách, 2typy:
Jednoduchá přechodně obývaná sídla-slouží např.lovcům zvěře rovníkových oblastech, kočovným pastevcům ve stepních, polopouštních obl.

b. Moderní přechodně obývaná sídla-přenosné montované stavby výzkumných pracovníků v polárních krajích,-meteorologocké a hydrologické stanice v S Rusku a Kanadě.
c.
2. Sídla trvalá: dělí se na venkovská a městská

A. Venkovská sídla-samoty, osady, vesnice. Existuje mnoho vývojových typů a forem. Zákl. typy venkovských sídel:

a. Venkovská sídla rozptýlená (samotové osídlení)-převažuje v S. Amerika., J Amerika, v Austrálii. Výjimky: Jihoafr.Rep., Skandinávie, Bretaňský pol.
b Venkovská sídla skupinová (skupinové osídlení)-převaha v Evr., Afr., Asii. Řada vyjímek: atlantské pobřeží USA. Jsou spojena se způsobem hospodaření na půdě a tím s rozdělením pozemků. U rozptýleného osídlení-typické rozdělení půdy na menší zeměď. pozemky.
Venkovská sídla-různé formy půdorysů.
Častým typem skupinových venk. sídel- sídla silničního a návesního typu.
Charakter venk.síd. byl změněn vzestupem populace v 19,20.st. V souč.době mají ven.síd. komplikovaný půdorys charakterizovaný výstavbou dalších ulic.
Vznik ven.síd. –spojen se zeměď.činností, v souč.době-nové fce ven.síd.:fce obytná, fce rekreační, fce dopravní

B. Městská sídla

Historicky mladší než venkovská. Většina-histor.základ ve středověku.
Oddělila se od ven.síd. s rozvojem směny, obchodu a řemesel.
Město je nejčastěji definováno jako sídlo s urč. minimálním množstvím obyv. (např5000), s urč.podílem zaměstnaných mimo zeměď.(60-75%), charakterem zástavby a podílem vícepatrových domů.

Pro hl.města státu-termín metropole..

Klasifikují se dle růz.měřítek:ekonomicky aktivní obyv.-tak jsou klasif. Sídla jako průmyslová, obchodní, lázeňská, administrativní, vojenská…

Administrativně správní postavení

Největší sídla-světové metropole.
Rozdíl mezi velkými městy hospod. vyspělých a rozvojových zemí.

Hospod.-jádro-tzv. CITY-převládají správní, obchodní, kulturní fce nad fcí obytnou.

Rozvojové země-jádra menší, dopravní systémy často neexistují. Centra obklopují obytná sídliště, chudinské čtvrti.

VES, VESNICE: Skupina několika venkovských sídelních jednotek, které závisí na hosp. využívání půdy jako výrobního prostředku. Jsou stálé i stěhovavé, sídelních jednotek mají až do několika 1000.

VÍSKA: malá skupina venkovských síd.jednotek, kt.většinou nemá neobydlené budovy ani jednotky městského rázu (obchod, hostinec apod.)

MĚSTO: hromadné seskupení urč.počtu převážně městských síd.jed. na určité ploše. Město má nezastavěné části sloužící k dopravě apod. Má řadu neobývaných síd.jed. sloužících k administrat., obchodním, dopravním, prům., vzdělávacím, kulturním učelům. Město má pro své okolí i kulturní fci.
Město se dělí dle půdorysu, fce i velikosti, tj dle počtu obyv.

VELKOMĚSTO: je označováno město s počtem obyv.přesahujícím 100 000.

SVĚTOVÉ (MILIONOVÉ ) MĚSTO: počet obyv.větší než 1 000 000
Sídelní systémy
Sídla plní obytnou fci, soustřeďují se v nich činnosti sekundárního, terciárního a kvartárního sektoru. Každé město má své zázemí využívající jeho vybavenosti.
Mezi městem a jeho zázemím dochází stále k toku lidí, zboží, energií, informací. Se svým zázemím jsou města propojena dostředivě-dojížďka do škol, obchodů, za prací..
odstředivě-vyjížďka s rekreací a speciálními činnostmi.
Vztah město a zázemí tvoří funkčně propojený celek.
Mezi městy a ostatními sídly v urč. obl.vznikají stavy podřízenosti a nadřazenosti –dochází k hierarchickému uspořádání sídel dle významu. Hierarchické uspořádání sídel v daném regionu tvoří sídelní systém.
Proces urbanizace
Urbanizace(poměšťování)-proces formování a rozvoje městského způsobu života, růst úlohy měst ve vývoji společnosti, pronikání městských prvků do prostorů celého osídlení.

Nejcharakterističtějším znakem-vysoká koncentrace obyvatelstva do měst a jejich okolí. Roste příliv obyv.z venkova do měst, zvyšuje se kyvadlový pohyb obyv.z venkova a malých měst do měst velkých za prací, kulturou, vzděláním atd.

Poč.19.st.-ve městech 3% obyvatelstva světa

1900-13%
1950-30%
1970-39%
Proces urbanizace bude pokračovat podle odhadů tak, že v roce 2025 bude žít ve městech asi 60% obyvatel světa.

Nejmenší urbanizace je v Asii a Africe, největší v S Americe a v Z Evropě.

Znakem současné urbanizace-vznik VELKOMĚST=města s více než 100 000 obyv. Ve velkoměstech se soustřeďují významné hospod., administrativní, obslužné fce.

V oblastech vzniku úzkých hospod.vztahů mezi centrem a jeho zázemím vznikají AGLOMERACE=intenzivně urbanizovaná území s městskou zástavbou kolem významného centra. Aglomerované území je propojeno s centrem intenzivními hospodářskými vztahy a hustou osobní i nákladní dopravou.

Propojením několika aglomerací-vznikají KONURBACE (Souměstí)-stávají se centrem hospod., politického a kulturního vývoje jednotl.států i kontinentů.
Vzájemným srůstáním aglomerací a konurbací vznikají rozsáhlá urbanizovaná území zvaná MEGALOPOLE (např. na SV USA-obl. Bostonu přes NY, Philadelphii atd..

Stupeň urbanizace ve vybraných zemích (v r.1995)

ZEMĚ Stupeň urbanizace v %
Singapur 100
Gibraltar 100
Vatikán 100
Monako 100
Belgie 97
Kuvajt 96
Velká Británie 92
San Marino 90
Izrael 90
Island 90

Největší městské aglomerace (počet obyv. v tisících, odhad OSN )

Aglomerace Stát Obyv. Aglomerace Stát Obyv.
1 Tokio Japonsko 25772 Tokio Japonsko 28900
2 Sao Paulo Brazílie 19235 Sao Paulo Brazílie 25000
3 New York USA 16158 Bombaj Indie 24400
4 México Mexiko 15276 Šanghaj Čína 21700
5 Šanghaj Čína 14053 Lagos Nigérie 21100
6 Bombaj Indie 12322 México Mexiko 18000
7 Los Angeles USA 11853 Peking Čína 18000
8 Buenos Aires Argentina 11753 Dháka Bangladéš 17600
9 Soul Korejská r. 11589 New York USA 17200
10 Peking Čína 11433 Djakarta Indonésie 17200
V roce 1992 V roce 2010

Zdroje :

internet
Lidská sídla, J.R. Short, Praha, Nakl. Dům OP, 1994