Slovensko

Rozloha: 49 025 km2

Počet obyvatel: 5 389 000

Státní zřízení : republika

vnitrozemský stát ležící téměř ve středu Evropy

s převládajícím kontinentálním klimatem

hlavní město:Bratislava

složení obyvatel: nejvíce je Slováků s 85,7%, ale i velké zastoupení mají Maďaři 10,8%,víc než 1%Češi a Romové a necelé 1% Rusové,Ukrajinci,Němci,Poláci

Úřední jazyk:slovenština

Náboženství: 60 % římskokatolíci

8 % evangelisté

9 % obyvatel je bez vyznání

Měna:zlotý

Hranice:

ČR,Polsko,Ukrajina,Maďarsko,Rakousko

Státní zřízení: Na Slovensku panuje parlamentní demokracie. Hlavou státu je prezident, v čele vlády stojí ministerský předseda. Legislativní moc má Národní rada Slovenské republiky. Slovensko je administrativně rozděleno na 8 krajů (např. Bratislavský nebo Žilinský) a 79 okresů.

Povrch: Povrch Slovenska patří ke karpatské horské soustavě. Na území státu leží největší část Západních a část Východních Karpat. Nejvyšším vrcholem velehorských Vysokých Tater je Gerlachovský štít, měřící 2655 m. Jižně od Karpat leží Panonská pánev. Podél Dunaje se rozprostírá Podunajská nížina, na východě země leží východoslovenská nížina.

Podnebí: Slovensko leží v severním mírném podnebném pásu, na pokraji mezi vnitrozemským a oceánským typem podnebí. Dochází k pravidelnému střídání čtyř ročních období. Pro horské oblasti jsou charakteristické teplotní inverze, které se vyskytují především na jaře a na podzim. Nejteplejší oblasti jsou na jihu, nejstudenější jsou vrcholy horských hřebenů.

Nerostné suroviny: Ve slovenském rudohoří se těží antimon, železo a magnezit.

Hospodářství: Přechod z centrálně řízeného plánovaného hospodářství k tržnímu hospodářství , schopnému konkurence na světových trzích, staví Slovensko vzhledem k jednostranné struktuře průmyslu a silnému zaměření zahraničního obchodu na bývalý východní blok před velké problémy. Ty se ještě zvětšily po oddělení od hospodářsky silnější České republiky. Největším hospodářským centrem je Pováží.

Zemědělství: Na Slovensku se pěstují obilniny, především pšenice, kukuřice, cukrovka, brambory, různé druhy zeleniny, také víno, ovoce a dokonce i tabák. Zemědělství zde hraje tradičně velkou roli. Zaměstnává asi 11% pracujících a využívá úrodnou půdu v nížinách. Ve výše položených oblastech se nalézají pastviny sloužící pro chov skotu a ovcí

Průmysl: Industrializace probíhala po roce 1948 podle Sovětského vzoru a představ, přičemž se hlavní důraz kladl na rozvoj těžkého a zbrojařského průmyslu, přestože pro něj chyběla nutná surovinová základna. Rozvinul se také chemický, textilní, lehký a potravinářský průmysl. Slovensko vyváží zejména stroje, chemické výrobky a zbraně. Elektrická energie se vyrábí v tepelných elektrárnách a hydroelektrárnách, které jsou soustředěny na Vážské soustavě. Průmysl zaměstnává asi 60% obyvatelstva.

Doprava: Nejdůležitějším dopravním uzlem je Bratislava.

Slovensko má železniční síť dlouhou 3 661km. Silniční síť měří 17 866km. Doprava je silně koncentrována do hlavních tahů. Směry východ - západ jsou z hlediska vnitrostátní i mezinárodní dopravy důležitější. Říční doprava je možná na Dunaji. Významné jsou ropovod a plynovody z vedoucí z Ukrajiny do západní Evropy.

Cestovní ruch: Největším lákadlem Slovenska jsou bezesporu jeho vysoké hory, tedy Vysoké a Nízké Tatry. Jedním z lyžařských středisek je Štrbské pleso.

Za povšimnutí také stojí Spišský hrad, největší středověký hrad střední Evropy. Navštěvován je také Slovenský kras, jehož rozloha činí 2700km2. Doteď je registrováno víc než 1200 jeskyň různých velikostí, z nichž 12 je přístupno veřejnosti

Vodstvo: územím Slovenska prochází hlavní Evropské rozvodí. Z Rakouska na Slovensko přitéká největší středoevropská řeka Dunaj, která spojuje Slovensko s Černým mořem. Nejdelší slovenskou řekou je Váh měřící 390km. V Tatrách se nachází mnoho horských jezer, tzv. Ples. Největší a nejhlubší jezero je Hincovo pleso ve Vysokých Tatrách s rozlohou 20 ha a hloubkou 53m.