Slovensko

Rozloha : 49 030 km čt.

Obyvatelstvo : 5,4 milionů obyvatel

Jazyky : slovenština, maďarština

Náboženství : katolíci, protestanti

Státní zřízení : republika

Hlavní město : Bratislava

Měna : slovenská koruna

President : Rudolf Šuster

Součástí : OSN

Poloha
Slovensko bychom našli mezi 17. a 23. poledníkem východní polokoule a mezi 48. a 50. rovnoběžkou severní polokoule. Na hranicích sousedí s Českou republikou, Polskem, Ukrajinou, Maďarskem a Rakouskem.
Povrch
Na jihozápadě leží Poddunajská nížina, celý sever zabýrají Západní Karpaty.Na východě se na jih od nich rozprostírají Tatry, Nízké Tatry a Slovenské Rudohorie. Na západě Bílé Karpaty. Jihovýchod zaujímá Východoslovenská nížina.
Po jihozápadní hranici teče řeka Dunaj, vlévající se do Černého moře. Její levé přítoky Morava, Váh, Nitra, Hron a Ipel odvodňují západní Slovensko. Na východě se setkávají pravé přítoky řeky Tiszi - Uh, Laborec, Topla, Odava tvořící za hranicemi řeku Bodrag a Hornád.
Jezera zde nemají, pouze nádrže - Velká Domaša, Zemplýnská širava, Orava, Liptovská Mara, Slňava a Gabčíkova.
Obyvatelé vědí o unikátech své země, a proto zde mají mnoho národních parků. Asi největším z nich je Tatranský, zaujímající celé pohoří Tatry a nejvyšší bod slovenska - Gerlachovský štít. Dále pak Pieniský, Nízké Tatry, Slovenský ráj, Malá Fatra, Muránská planina a Poloniny.
V každém z nich, ale i mimo ně, se nachází část rozlehlé krasové krajiny s mnoha jeskyněmi, propastmi a léčivými prameny.
Většinu povrchu zabýrají listnaté a smíšené lesy.Na jihu je orná půda, většinou intenzivně využívaná, pak jsou zde i louky a pastviny.
Obyvatelstvo
Obyvetelstvo se zkládá z 85% slováků, 11% maďarů, 2% Romů, 1% čechů a ostatních.
Asi polovina obyvatel žije ve městech.
Mnoho slováků v letech 1880 - 1920 emigrovalo - převážně do USA.
Muži se dožívají 67 let, ženy 75 let.
Forma státu - vlády
Hlavou Slovenska je jednokomorový parlament.
Bratislava leží na jihozápadních hranicích a protéká jí Dunaj.
Na západě leží další velké město Košice, jímž protéká Hornád.
Dalšími významnými městi jsou :
na řece Váh - Žilina
- Považská Bystrica
- Trenčín
Nitra a Prievidze na Nitře
Trnava na Trnávce
Bánská Bystrica na řece Krupinica
a Prešov, také na Hornádu.
Je zde mnoho lázeňských městeček založených u léčivých pramenů, gejzírů a v lokalitách hor
s vynikajícím prostředím pro alergiky - Smrdáky - Turčianské Teplice
- Piešťany - Trenčianské Teplice
- Santovka - Nimnica
- Slatina - Kunerad
- Dudince - Rajecké Teplice
- Bojnice - Lúčky
- Sklené teplice - Koritnica-kúpeľe
- Budiš - Kováčová
- Poltár - Sliač
- Štós - Lučivná
- Baldovce - Štrbské Pleso
- Lipovce - Cigelka
- Bardejov - Herľany
Přírodní a nerostné bohatství
Ťeží se polimetarické rudy, antimon, rtuť, měď, kamenná sůl, železná ruda, vápenec, magnezit, hnědé uhlí a dřevo.
Od jihu k západu jsou vedeny plynovody Sojuz a Bratrství a ropovod Družba.
Pak je zde veliké množství minerálních pramenů, dosahující teploty až 70 °C.
Energie
Výrobu elektrické energie zařizují 4 tepelné, 2 jaderné a 6 vodních elektráren.
Zemědělství
Na jihu pěstují pšenici, slunečnici, vinou révu, kukuřici, len a cukrovou řepu.Na severu brambory.
Chovají prasata, skot a ovce.
Průmysl
Průmysl je zde strojírenský, chemický, dřevozpracující, hutnictví železa, kožedělný, potravinářský a textilní.
Historie
Slovensko bylo v 6. století osídleno Slovany, kteří založili Velkomoravskou říši a Nitranské kížecí.
Poté se na 900 stali součástí Uher.
Roku 1467 zde založili 1. univerzitu Academia Istropolitana.
Turci a třicetiletá válka se podepsali na ekonomice, takže pak jen ztěží odporovali maďarům.
V roce 1918 se spojili s českými zeměmi a Podkarpatskou rusí a vytvořili Československou republiku.
Za 2. světové války byli ovládání Německem.
Po pádu komunismu se znovu spojili s námi v ČSFR = Československou federativní republiku.

Slovensko se na politické mapě naposledy oběvilo 1. ledna 1993, po neschodech při posledních čekoslovenských volbách. Od té doby procházejí ekonomickou krizí.