Služby jsou druhy ekonomické činnosti poskytující užitečný efekt svým průběhem ve sféře výrobní, tak i ve sféře oběhu a spotřeby.
V oblasti spotřeby mohou uspokojovat potřeby celé společnosti (státní správa, obrana, bezpečnost ) nebo jednotlivců (služby obyvatelstvu )
Podle využívání služeb lze posuzovat životní úroveň obyvatelstva.
Ve vyspělých zemích zaměstnávají různé formy služeb více než 50% ekonomicky aktivních obyvatel.
DRUHY SLUŽEB A JEJICH ROZMÍSTĚNÍ:
Komplex zařízení, kt.zajišťují v daném regionu nebo sídle předpoklady pro poskytování služeb, souhrnně nazýváme INFRASTRUKTURA.
Služby tvoří: sociální péče, zdravotnická péče, školství, finančnictví, administrativa a řízení, maloobchod, zahraniční obchod, ubytování a stravování, tělovýchova a rekreace.
Ve službách bývá velká potřeba lidské práce. Některé jsou nevýdělečné (zajišťuje je rozpočet státu, obcí či dalších institucí), jiné výdělečné (finančnictví, lázeňství )
Každý okruh služeb je charakterizován specifickou soustavou zařízení s různou úrovní vybavenosti a různou klientelou. Hustota a velikost obslužných zařízení odpovídá počtu uživatelů a frekvenci jejich návštěv.
Poptávku po službách výrazně ovlivňuje hustota zalidnění, velikost sídel a životní úroveň obyvatelstva.
Nabídka služeb je dána vyspělostí ekonomiky, rozmístěním výroby, vybaveností dopravní sítě, kvalitou pracovních sil a objemem investic.
Pro vznik služby je potřeba určitého počtu zákazníků.
Některé služby vyžadují menší počet zákazníků (to se týká např. obchodu s potravinami, restaurací)-tyto služby jsou označovány jako SLUŽBY I. ŘÁDU.
Řádovost služby se zvyšuje s vyšším počtem zákazníků a větší řádové služby potřebují také větší zázemí.
(Proto jsou například školy, divadla, soudy, banky jen ve větších městech)
Všechny služby mají určitý minimální počet uživatelů. Tento nejnižší počet uživatelů se nazývá práh služeb.
Služby a jejich zařízení jsou umisťovány v sídlech. V jednom sídle bývá více druhů služeb stejného řádu.
Počet měst se službami vyššího řádu je nižší než počet měst se službami řádu nižšího.
Sídla se službami vyššího řádu slouží i širokému zázemí.
Specifickou formu služeb představuje zahraniční obchod.
Velkým obratem zahraničních služeb se vyznačují hlavně malé vyspělé státy Evropy. Mají úzký vnitřní trh, nekompletní přírodní zdroje a dlouhodobě orientují své hospodářství na účast ve světových ekonomických svazcích ( např. Švýcarsko exportuje 90-95% své produkce hodinek a léčiv, Belgie a Nizozemí vyváží 75-80% vyráběných obráběcích strojů )
Struktura zahraničního obchodu je ovlivňována vyspělostí ekonomiky.
Vyspělé země dovážejí hlavně suroviny a ve vývozu převládají stroje a zařízení.
Méně vyspělé země vyvážejí naopak suroviny a zemědělské produkty a dovážejí výrobky strojírenského a potravinářského průmyslu.
Zahraniční obchod svým rozsahem a strukturou ukazuje efektivnost a zároveň úroveň hospodářství v jednotlivých zemích.
26. červenec 2007
5 620×
394 slov
Mně se to libí.