Oficiální název: Španělské království
Rozloha: 504 783 km2
Obyvatelstvo: 39 270 000
Hustota zalidnění: 77 obyvatel na km2
Hlavní město: Madrid
Politický systém: parlamentní monarchie
Měna: 1 peseta = 100 centimů
Jazyky: kastilská španělština (úřední), katalánština, galicijština, baskičtina
Náboženství: křesťané (99% římští katolíci)
Podnebí: středomořské na jižním a východním pobřeží, jinde mírné, průměrná teplota v Madridu od 5°C v lednu do 24°C v červenci
Využití půdy: orná půda 41%, louky a pastviny 21%, lesy 31%, ostatní 7%
Hlavní zemědělské produkty a těžené suroviny: obilí, ovoce, zelenina, cukrová třtina, víno, tabák, bavlna, mandle, olivy, dřevo, korek, ryby, uhlí; rudy železa, olova, mědi, cínu, zinku a rtuti
Hlavní hospodářská odvětví: cestovní ruch, zemědělství, vinařství, potravinářský, textilní, chemický a strojírenský průmysl, železářství, ocelářství, hornictví, zpracování ropy a kovů, výroba dopravních zařízení a cementu, lesnictví a zpracování dřeva, rybolov
Vývoz: strojírenské, ropné a chemické výrobky, motorová vozidla, železo a ocel, kovové rudy a výrobky z kovů, síra, měď, zinek, ovoce a zelenina, víno, olivový olej, obuv, textil
Roční příjem na hlavu: 12 201 USD
Nárůst počtu obyvatel: 1 na 1000 za rok
Průměrná délka života: 74 let u mužů, 81 let u žen
Více než 10% všech turistů, kteří každoročně cestují do ciziny, se vydává za sluncem do Španělska. Zde pobývají rovněž desítky tisíc západoevropských penzistů, kteří si tam mohou dopřát více než ve své rodné zemi. Nejen bydlení, ale téměř vše je ve Španělsku levnější než ve většině západoevropských států. To však není skutečné Španělsko. Jeho zajímavá města a svéráznou krajinu je třeba objevovat ve vnitrozemí. Izolovanost Španělska od ostatní Evropy způsobuje jak jeho poloha na Pyrenejském poloostrově, tak i kompaktní horský pás Pyrenejí s nejvyšší horou Pico de Aneto (3 404 m. n. m.). Pyreneje oddělují nejen Španělsko od jižní Francie,ale také Středozemní moře od Atlantského oceánu, konkrétně Biskajského zálivu. Na západě navazují Pyreneje na pobřežní Kantábrijské pohoří, které dále na západ mohutní do rozlehlého pohoří Galicijského. Tato severní rozeklaná horstva vytvářejí neobyčejně přímou pobřežní linii Biskajského zálivu, kde je jen málo míst pro přístavy,mezi které patří San Sebastian, Bilbao a Gijón. V těchto severních horských oblastech také leží staré historické země Navarra, Baskicko, Kantábrie, Asturie a Galicie.
Celé španělské vnitrozemí a zároveň převážnou část jeho území tvoří náhorní plošina Meseta o rozloze asi 350 000 km2. Leží ve výškách 600-900 m. n. m. a na obvodu je lemována horstvy, která dosahují až kolem 2 000 m. n. m., a proto při celkovém pohledu na mapu působí dojmem pánve,uprostřed navíc rozdělené dalším horským pásmem. Nejvyšší horstva Mesety se zvedají na jihu. Je to především pobřežní Sierra Nevada s nejvyšší horou celého poloostrova Mulhacén (3 478 m. n. m.), za údolím řeky Guadalquivir se zvedá Sierra Morena. Tato dvě horstva zároveň vyznačují území historické Andalusie s městy Granada, Málaga, Sevilla a Córdoba. Nejjižnější výběžek poloostrova tvoří skalnatý Gibraltar, území patřící Velké Británii. Střed Mesety je rozdělený Kastilským pohořím na severní část zvanou Stará Kastilie a jižní Novou Kastilii. Kastilské pohoří vychází z horského uzlu v Iberském pohoří a táhne se jihozápadním směrem až k Portugalsku.Španělé však většinou rozdělují svou zemi na suché a vlhké Španělsko.Vlhké oblasti se táhnou na sever od Galicie až po Katalánii. Toto území se charakterem podobá jižní Evropě. Suchý střed a jih Španělska má mnohé znaky krajin severní Afriky.
Historické mezníky Španělska
V první polovině 20. století nebyly dějiny Španělska vůbec šťastné. Byla to průmyslově zaostalá a chudá země. Po 1. světové válce, ve které Španělsko zachovávalo neutralitu, podnikaly anarchisté, odboráři a baskičtí nacionalisté násilné akce proti vládě. Za podpory krále Alfonse XIII. se roku 1923 ustavila vojenská diktatura generála Prima de Rivera. Po volbách roku 1930 byla vyhlášena republika a král odešel do exilu. V roce 1936 byla vláda pod tlakem Lidové fronty, sdružující levicové republikány, socialisty, komunisty a anarchisty. Situace však využil pravicový generál Francisco Franco a v Cádizu zorganizoval puč marockých vojsk. Tak začala španělská občanská válka. Proti sobě stáli loajalisté (bývalí republikáni a příznivci lidové fronty) a nacionalisté (část armády, konzervativci a značná část katolické církve). Loajalisty podporovaly mezinárodní brigády levicových idealistů z mnoha zemí světa. Vítězství se přiklonilo na stranu nacionalistů a roku 1939 se Franco stal hlavou státu. Podařilo se mu udržet Španělsko mimo dosah 2. světové války. Španělsko se z následků občanské války dlouho zotavovalo. Zemědělsky i průmyslově zaostalá země se musela velmi snažit, aby si získala místo mezi evropskými státy. V 50. letech se začal rozvíjet cestovní ruch a ve stejné době byl založen Národní průmyslový institut. S italskou podporou byla roku 1950 založena největší španělská automobilka Seat a o rok později ve spolupráci s Velkou Británií ocelárny Ensidesa. V 60. letech průmyslový rozvoj pokračoval zejména díky pomoci Spojených států, které si na oplátku v zemi udržovaly vojenské základny. Podle Franca měl na trůn nastoupit vnuk Alfonse XIII., Juan Carlos I. a začal uskutečňovat reformy. Byla schválena ústava a v říjnu 1982 se konaly volby.
Hlavní město Madrid leží uprostřed Mesety v srdci Kastilie. Z jihozápadu na severovýchod se plošinou táhne dělící pohoří mezi Starou Kastilií na severozápadě a Novou Kastilií na jihu. Jihozápadní část tvoří pohoří Gredos s nejvyšším vrcholem Plaza del Moro Almanzor (2 591 m. n. m.) a severovýchodní poněkud nižší pohoří Guadarrama. Meseta je převážně vyprahlá a na svazích jejích hor se chovají hlavně ovce a na polích se pěstuje pšenice a šafrán. Půda se v důsledku nadměrné pastvy ovcí vyčerpala. Dnes jsou na pastvinách opět pole, která však dávají malou úrodu. Víno se pěstuje na jihu Mesety v údolí řeky Guadalquivir, oddělující Kastilii od jižního Španělska. Geograficky i historicky je Kastilie srdcem Španělska. Oblast v okolí Madridu je průmyslovým i obchodním centrem země a jednou z nejmodernějších částí Španělska. Severní vlhká část Španělska má odlišný charakter a tuto odlišnost dává najevo přáním stát se samostatným státem. Na strmém severním pobřeží Navarry až k Pyrenejím a z druhé strany Pyrenejí na jihozápadě Francie se rozkládá Baskicko. Jejich jazyk "euskera" (baskičtina) patří k nejstarším na světě. Španělských Basků žije na severu stále více než dva miliony a dalších čtvrt milionu jich sídlí v jihozápadní Francii. Zatímco francouzští Baskové se živý převážně zemědělstvím a rybolovem, mezi španělskými Basky je i městská inteligence, žijící převážně v Bilbau. Právě mezi nimi se zrodilo hnutí požadující vytvoření nezávislého baskického státu. Katalánie a Baleárské ostrovy ve Středozemním moři - Mallorca, Menorca a Ibiza a řada menších ostrovů - mají společnou minulost a společný jazyk. Největší město oblasti Barcelona je druhé největší ve Španělsku a dodnes důležitým přístavem. Tradičním průmyslovým odvětvím tu je textilní průmysl, který se rozvíjí stejně jako nová odvětví. Hlavními produkty katalánského zemědělství jsou víno, olivy a ovoce. Hlavní turistickou oblastí Španělska je pobřeží Brava, pobřežní pás, táhnoucí se od francouzských hranic na jih k Barceloně. Většina pobřeží je sice zastavěná, ale stále udivuje svými červenohnědými skalními výběžky, útesy a borovými háji, které dosahují až k písečným plážím. Jižně od Barcelony pokračuje pobřeží Dorada, kde si staré římské město Tarragona uchovalo svou starobylou krásu. Jižněji ustupují borové lesy hájům pomerančovníků a mandloní a Katalánie Valencii. Přístav Valencia, po Madridu a Barceloně třetí největší město Španělska, je obklopeno ocelárnami a cementárnami. V jižní části Valencie začíná pobřeží Blanca, na němž bylo vybudováno lázeňské město Benidorm. Právě tady začíná teplý a slunečný jih Španělska. Andalusie je kraj toreadorů, cikánů, romantiky a andaluských národních tanců flamenco a fandango. V Seville se uchoval maurský minaret Giralda z 12. století, který jako zvonice tvoří součást největší a nejhonosnější katedrály ve Španělsku,v níž se nachází Kolumbův hrob. Daleko od pláží ve vnitrozemí však leží chudá zemědělská oblast, jejíž venkovské obyvatelstvo stárne, protože mladí odešli za prací jinam.
Na severozápadě Španělska leží Galicie. Podobně jako ostatní oblasti při portugalských hranicích patří také k málo navštěvovaným krajům. Její odlehlost jí pomohla uchovat si čistě španělský ráz.
Krajina v Galicii a Asturii je hornatá a zelená. Západní pobřeží Galicie při pobřeží Atlantského oceánu je protkáno hlubokými říčními údolími, která jsou při ústí zaplavena mořem. Říká se jim "rias" a jsou charakteristickým fenoménem této oblasti. Bohatství této oblasti spočívá především v zemědělství, v borovém a eukalyptovém dřevu. La Mancha je suchá bezlesá náhorní plošina v nadmořské výšce kolem 680 m. n. m., na rozloze asi 4 800 km2, 160 km od Madridu.
5. květen 2008
9 098×
1359 slov
