Španělsko je bezpochyb jedno z nejvyhledávanějších turistických míst světa, navštěvuje ho ročně více než 40 milionů turistů. Země prosycená sluncem, písčitými plážemi omývanými Středozemním mořem, historické památky, okouzlující východy a západy slunce, přírodní lokality. Španělsko je zemí, která nabízí ideální podmínky pro relaxaci. Pobřeží je velmi členité a rozmanité. Jednou z nejvyspělejších oblastí je Katalánsko. Snad žádní jiná evropská země nevyvolává tolik romantických představ jako Španělsko. Střídání národů po sobě zanechalo neuvěřitelné množství tradic. Divoké bíčí zápasy- Korida, svůdné tanečnice vlnící se v rytmu flamenca, lahodný nápoj Sangria, ale taky ochotní lidé, kteří chtějí svou zemi představit v nejlepším smysu slova.
Španělsko leží na Pyrenejském poloostrově, jehož pokrývá značnou část. Ve Španělsku žije
39 417 000 obyvatel (údaj z roku 1991), průměrná hustota osídlení je 78 obyv/km2. Urbanizace (tj. počet lidí žijících ve městech) je 91,4%. Průměrný věk Španělů je u mužů 74 let, u žen 80 let. Rozloha Španělska je 504 750 km2. Hrubý národní produkt Španělska je 335,9 mld amerických dolarů (1990). Oficiálním jazykem je španělština, tu má za rodný jazyk 70% obyvatel. Další používané jazyky jsou katalánština (21%), galicijština (7%), baskičtina (1%) a některé další.
97% Španělů se hlásí ke katolickému vyznání a tak tvoří Španělsko největší baštu Vatikánu v Evropě. Typ vlády ve Španělsku je konstituční monarchie, král se jmenuje Juan Carlos I., který vládne už od roku 1975. Vládnoucí politická strana je Španělská socialistická dělnická strana. Další důležité strany jsou Lidové spojenectví a Lidově demokratická strana. Měna ve Španělsku je peseta, dělí se na sto centimů a její kurz ke koruně je 100 peset za 21,87 Kč (28. 1.1995). Obyvatelstvo tvoří 73% Španělů, 16% Katalánců, 8% Galicijců, 2% Basků a 1% jiných národností.
Španělsko je vybaveno rozsáhlou silniční sítí v délce přibližně 340 000 km, ze kterých zhruba
7 000 km připadá na velkokapacitní tahy (placené dálnice, neplacené dálnice a arychloproudné silnice).Tato síť rychlích tahů , které jsou z větší části pro uživatele bezplatné, umožňuje návštěvníkům pohodlný přejezd od Pyrenejí do Andaluzii, buď podél pobřeží Středozemního moře, nebo přes Madrid, který je pro svou pozici ve středu země neuralgickým bodem veškeré dopravy. Silniční síť je dále vybavena početnými obslužnými areály k odpočinku a dalším službám, potřebným během cesty.
Přibližně jedna třetina všech zahraničních cestujících přijíždí do Španělska letecky.Na španělských letištích bylo v minulém roce odbaveno více jak padesát milionů přilétajících a odlétajicích pasažérů, přičemž 70 % těchto cestujícívh použilo nepravidelné letecké dopravy, což staví Španělsko na přední místo v (chartové) dopravě. Strategická geografická pozice Španělska a důležitost cestovního ruchu vysvětlují význam mezinárodní letecké dopravy cestujících, ze které celých
75 % připadá na evropské státy. Domácí letecká doprava využívá jako operační základnu madridské letiště Barajas spojené s Barcelonou leteckým mostem.
Námořní doprava cestujících dosahuje významného čísla v přístavech jako Algecíras
(3,8 mil.), Ceuta (2,2 mil.),Santa Cruz de Tenife (2,6 mil.).
Nejvyšší pohoří se nacházejí na severu (Pyreneje)a na jihu(Sierra Nevada), kde se nalézá i nejvyšší hora poloostrova, Mulhacén, se svými 3 482 nadmořské výšky.
V těchto horských masivech se vyskytují četné ledovce, alpská jezera a velice zajímava fauna a flora.Návštěvy Národních parků, rezervací se zvěří, středisek zimních sportů a dobrodružných výprav, jsou některé z předních půvabů španělských vysokohorských oblastí.
Četná pohoří a horské masivy se vzájemné kříží po celém území poloostrova. Je třeba zmínit Kantabrijský masiv s pohořím Picos de Europa, Centrální masiv s pohořím Gredos, Iberský a Bétický masiv. Chráněné krajinné oblasti a přírodní oblasti oplývají hojností impozantních lesů obývaných divokou zvěří a velice hodnotnou původní místní vegetací.
Španělsko má málo nížin. Ty, které stojí za řeč jsou Aragonská nížina kolem řeky Ebro a Andaluská nížina kolem řeky Guadalquivir. Tím se dostáváme k řekám.
Převážná část velkých řek ve Španělsku teče na západ do Atlantického oceánu. Výjimku tvoří nejdelší řeka Španělska Ebro,která teče do Středozemního moře. Velké řeky Španělska jsou:
Mińo (pramení v Galicii) 310 km
Duero 537 km(ve Španělsku)
Tajo (nejdelší řeka na 1007 km (z toho 732 km ve Pyrenejském poloostrově)
Guadiana 778 km (má velmi kolísavou průtočnost a v létě téměř vysychá)
Guadalquivir 657 km
Ebro 910 km(nejdelší španělská řeka)
Nejznámější oblastí Španělska je asi COSTA BRAVA (Divoké pobřeží). Tvoří geografickou hranici mezi Středozemním mořem a Pyrenejemi v provincii Girona v Katalánsku. Charakteristické jsou pro něj malebné přírodní scenérie, čisté moře a mnoho historických památek. Divoká krása severní části pobřeží inspirovala avantgarní umělce 20. století. Nejslavnější z nich Salvádor Dálí zde prožil téměř celý svůj život.ĽEtit je vzdále cca 120 km severně od Barcelony a 80 km od francouské hranice. Náleží k půvabným, hojně navštěvovaným turistickým střediskům díky své 5 km dlouhé písčité pláže a příjemnému klimatu.
Větší část pobřeží má subtropické, středomořské podnebí s horkým, suchým létem a mírnou, deštivou zimou. Vnitřní části země mají výrazné kontinentální rysy. Celkově má Španělsko jedno z nejsušších a nejteplejších podnebí v Evropě, místní rozdíly jsou však neobyčejně velké, neboť zde působí vzdálenost od moře, tvary zemského povrchu a řada dalších příčin. Ve větších nadmořských výškách se projevuje drsné horské až vysokohorské klima.
Na rozdělení srážek má značný vliv moře. Proto na vnitrozemských plošinách a vysočinách spadne srážek málo, většinou méně než 700 mm ročně; značné území má dokonce jen kolem 400 mm srážek, ojedinělé oblasti i pod 300 mm. Ani v jižních a východních přímořských oblastech není situace o mnoho lepší. Nejsušší je oblast Almerie, kde roční srážky činí průměrně jen 218 mm. Větší srážky jsou v Katalánsku, kde Barcelona má 597 mm srážek ročně.
Vysoká teplota má zvláště v jižních oblastech za následek silný výpar, a tím velmi suchý ráz podnebí. Na jihu také převládají zimní deště; tím je pak ostřeji vymezeno období sucha. Deště nebývají trvalé, jsou to obvykle krátké, ale prudké lijáky, které zvláště v nezalesněných oblastech způsobují katastrofální povodně, hlavně v povodích řek Júcar a Segura. Sněhová pokrývka je na poloostrově ojedinělým jevem, s výjimkou vysokých masivů.
Složení vegetace ve Španělsku je pozoruhodné, dochází k prolínání středoevropského,
středomořského a severoafrického rostlinstva.
Stromová vegetace středoevropského typu (dub, cesmína, buk, kaštan) převládá na severu a na západě státu, tj. na jižních svazích Pyrenejí, v Kantaberském pohoří a v severní Galicii.
Ve středu státu a v poříčí Ebra jsou velké stepní plochy se suchomilnými travami a ojedinělými keři, v lesích převažuje borovice, dub a korkový dub.
Na jihu, v Andalusii, je významná středomořská květena, jinak vegetace odpovídá středu státu.
Na jihovýchodě, v Granadě, převažuje rostlinstvo severoafrické - tůje, cedry, olivy a další.
Ve východní oblasti Španělska převládá středomořská vegetace; rostou zde pinie, borovice, duby, rohovníky, oleandry, myrty a zakrslé palmy.
Je tu převážně středomořského typu. Na severu, v horských oblastech, se vyskytují také druhy středoevropské - kozorožec, vlk, divoké prase, kamzík a rys. V horských oblastech ve středu státu žije vlk, mnoho menších hlodavců, liška, ježek, jezevec a krtek. Pro stepní oblast je charakteristický hraboš, králík a zajíc kapský.
Na jihu země převažují druhy zvířeny severoafrické, lasička a africké druhy šakala. Z ptactva je zde hojně koroptví a křepelek, dále jsou zde chřástali vodní, divocí holubi, stepokuři a slípky zelenonohé.
V řekách žije hodně ryb (typické jsou plotice a ostroretky, mezi hospodářsky významné patří lososi a pstruzi). V obou mořích žijí tresky, makrely, sardinky a tuňáci, ve středozemním moři navíc langusty a krabi.
Administrativně se Španělsko dělí na 50 provincií, z nichž 47 leží na pevnině, 1 na Baleárských ostrovech a 2 na Kanárských ostrovech. Nižší správní jednotky jsou okresy, základními správními jednotkami jsou obce (města), řízené volenými obecními radami v čele se starostou. Dosud se užívá i dělení na historické oblasti, jichž je patnáct.
Španělsko mělo v minulosti mnoho kolonií. Většina z nich je v současnosti už samostatná nebo patří k jiným státům, ale většinou se od Španělska odtrhly ve velmi nedávné minulosti.
Je to například Západní Sahara, malý stát na severozápadě Afriky (266 000 km2,
165 000 obyvatel), která byla španělskou kolonií až do roku 1976. V tomto roce byla na základě dohody podepsané španělskou, marockou a mauretánskou vládou rozdělena mezi Maroko a Mauretánii. To se nelíbilo organizaci POLISARIO, reprezentující národní osvobozenecký boj obyvatel Západní Sahary, která ještě v témže roce vyhlásila nezávislou Saharskou arabskou demokratickou republiku. Po několika letech bojů se Mauretánie vzdala svých nároků na Západní Saharu. Maroko ale v bojích pokračovalo a během několika dalších let se mu podařilo Západní Saharu prakticky připojit k sobě.
Další je tzv. Španělské Maroko. To je název španělského protektorátu v severním Maroku v letech 1912 - 1956. Jeho území bylo kromě osad Ceuta a Mellila v letech
1956 - 1958 připojeno k Maroku.
Španělské Nizozemí je název jižní části historického Nizozemí, která byla pod španělskou nadvládou do sedmnáctého století, kdy byla připojena zčásti ke Spojeným provinciím nizozemským, zčásti k Francii a zčásti k tehdejšímu Rakousku. Tato rakouská část v podstatě tvoří dnešní Belgii.
Na severu Afriky můžeme nalézt jediné území, které je dodnes pod španělskou nadvládou a to jsou tzv. Španělské severoafrické osady. Jsou to osady a několik ostrovů u pobřeží Maroka. Dohromady mají 32 km2 a 119 000 obyvatel. Španělské severoafrické osady tvoří města Ceuta a Mellila a ostrovy Alhucemas, Chafarinas a Peńon de Vélez de la Gomera.
Nakonec uveďme asi nejvýznamější španělské kolonie, prakticky všechny země v Latinské Americe, které byly ve středověku zdrojem bohatství Španělska, a které se
osamostatnily v průběhu devatenáctého století.
Hl. město Katalánsko- Barcelona: Chrám Sangrada Familia- nejslavnější stavba světoznámého architekta Antoni Gaudího i další jeho slavné budovy, skvosty katalánské secese na jedné z nejelegantnějších barcelonských tříd Passeig de Grácia, areál Španělské vesnice a sportovní areál s olympijským stadionem na vrchu Montjuic, přístav, pověstné korzo Las Ramblas. Na poutním místě Montserrat , ležící uprostřed zdánlivě nepřístupných skal. Zde se nachází benediktinský klášter, založený v roce 1085 na místě jedné z poustevena ve 13.století přestavený v gotickém slohu. V bazilice se nachází La Moreneta, patronka Katalánska. Klášter je proslaven zpěvy chlapeckého sboru Escolanía, jehož existence je doložena už ve 13.století .
Dobrý večer - Buenas Noches
Dobrý den - Buenas Dias
Ahoj - Hola
Děkuji - Gracias
Víno - Vino
Pivo -Cerveza
Káva - Café
cigarety - cigarros
Hned jak jsme dostali tento úkol napsat o nějaké zemi , věděla jsem že budu psát o Španělsku.
Španělsko je neobyčejně výjmečná země. Uchvátila mě svou velmi širokou a zjimavou historií.
Země plná zábavy, romantiky ,krásné přírody, čístého moře a pláží , ale i milých lidí , kteří jsou na svoji zemi pyšní. Lidé, kteří žijí ve Španělsku jsou velmi zábavní se kterými není nikdy nuda, upřímní a pohostinní.
16. prosinec 2007
15 130×
1732 slov