Státy Apeninského a Pyrenejského poloostrova

- přes odlišný polit. vývoj v minulosti mají země jižní Evropy řadu spol.rysů:
- mohou využívat dědictví starověké antické civilizace
- v dobách feudalismu patřily k nejvyspělejším na světě
- námořní objevy, koloniální panství
- od 17.stol. ustupují hosp. silnějším státům záp. Evropy
- hosp. zaostalost + soc. problémy prosazení totalitních rež.

- přírodní podmínky - nepříznivé podnebí pro zemědělství (nutné zavlažování)
- příznivé pro turismus (spolu s kulturními památkami)
- vulkanismus a zemětřesení
- nerost.zdroje nestačí potřebám hospodářství (nedostatek uhlí, rud, ropy i zem. plynu)
- emigrace a dočas. emigrace do SRN, Švýcarska a SZ Evropy

hospodářsky nejvyspělejší – Itálie (rozvin. tržní ekonomika, člen G7)
úspěšně odstraňuje zaostávání vůči státům EU – Španělsko
patří mezi chudší státy – Portugalsko
tzv. „ministáty“ – Andorra, San Marino, Vatikán
ostatní – Malta, Gibraltar

Pyrenejský poloostrov = Iberský pol.
- na JZ Evropy, od zbytku světadílu oddělen Pyrenejemi, na jihu Gibraltarským průlivem
- povrch – pohoří – Pyreneje (Pico de Aneto, 3404 m.n.m.)
- Sierra Nevada (Mulhacén, 3478 m.n.m.) nejvyšší
- v centr. části rozsáhlá plošina Meseta
- Kantaberské pohoří (sever)
- Kastilské pohoří (střed)
- vodstvo – Duero (největší, přes celý pol., ústí do moře v Portu)
- Ebro (pramenní na sev., vlévá se do Středozemního m.)
- Tajo (nejdelší, teče V Z, ústí u Lisabonu)
- Guadalaquivir (na jihu, ústí do Cádizského zál.; Sevilla, Cordoba)
- Guadiana ( ústí také do Cád. z., tvoří část hranice Špan. x Port.)
- pobřeží málo členité

ŠPANĚLSKO
Španělské království (konstituční monarchie, král Juan Carlos I.), hl.m. Madrid, 40 mil. obyv.
rozloha : 505 tis. km² (včetně Baleár, Kanárských o., a enkláv Ceuty a Melilly na africkém pobř. při Gibr. průlivu) – 3. největší stát na evr. kontinentu, 85% Pyrenejského poloostrova
strategická poloha při Gibr. průlivu (14 km) rozvoj objevných plaveb
přírodní podmínky: - neobyčejně hornatá země (2. v E.)
- nížiny při dolních tocích Guadalquiviru a Ebra
- nevyrovnaný vodní režim řek regulován stavbou nádrží
podnebí : subtropické, pásmo podél Střed. moře má nejvíc slun. svitu a min. srážky; ve vnitrozemí je podnebí drsné (v zimě mrazy). Nedostatek srážek v létě závlahové zemědělství

obyvatelstvo
národnostní složení - Španělé (75%) hovořící španělsky
- Katalánci (asi 20%) jazyk bližší francouzštině, okolí Barcelony
- Galicijci (8%) na SZ, jazyk bl. portugalštině
- Baskové (2%) SV, potomci pův. ob.,separatistická org. ETA, katolíci
přirozený přírustek pod evr. průměrem
urbanizace 70%, obyvatelstvo i hospodářství soustředěno při pobřeží
vysoká nezaměstnanost – až 20%, negramotnost asi 15%
převládá římskokatolické náboženství – 95%; zbytek protestanti a muslimové

hospodářství (vymanilo se z tradiční zaostalosti, dnes 60% podíl služeb na HDP)
zemědělství – především v pobřežních nížinách a okolí řek (závlahy z přehrad)
- vyprahlé stepi vnitrozemí – chov ovcí s býků (corrida), citrusy, olivy
- Andalusie – vegetace podobná Africe (datlovníky)
- Katalánsko – kork. dub
- Kanárské o. – cukr. třtina, banánovník (tropy)
- citrusy (nejvíce v Evr.), olivy (2. místo na sv.), ovoce (1. v Evr.), víno (3. na sv.), tabák, cukrovka, obiloviny, zelenina, slunečnice
průmysl (3x více surovin dováží , než vyváží)
těžební - rtuť (3. na sv.)
- pyrity (evr. význam)
energetika - závisí na dovozu paliv
- rafinerie a petrochemické komplexy (Cartagena)
- roste podíl jaderných elektr. (20% energie)
černá metalurgie - přesun ze S (zdroje uhlí a rudy) na V pobřeží (Sagunto u Valencie)
strojírenství - výroba automobilů (přes 2 mil. kusů) např. Seat, spotřební elktronika

cestovní ruch – výborné předpoklady (moře, slunce, památky)
- významné postavení v dopravních službách (letecký tranzit, nám.flotila na Kan. ostrovech, ale řídká silniční síť)
- rozsahem příjmů 2. místo v Evropě

ekonomické členění země na 4 hl. oblasti:
VÝCHOD (Katalánie a Levanta) – hosp. nejvyspělejší, nejlidnatější
- Barcelona (4 mil.) hl. přístav a prům. centrum (automobily, lodě, textil, chemie, polygrafie), stavby Antonia Gaudího
- Valencie (centrum Levanty, 1 mil.) přístav, hutnictví oceli (Sagunto), intenzivní ovocnářství, vinařství, zelinářství, olivy
SEVER (Galície, Asturie, Baskicko) zdroje rud, uhlí a vodní energie; chov skotu (mléko), prasat a rybolov
- Bilbao (400 tis.) středisko Baskicka
- Ovideo (Asturie) těžba
- *Pamplona – každoroční Fiesta s býčími zápasy (podhůří Pyr.)
STŘED – agrární a nejzaostalejší (1/2 rozlohy, 1/3 obyv.) produkce obilovin, luštěnin, vína, 70% ovcí, 2/3 celkové produkce vína (zavlažování)
- Madrid (4,5 mil.) centrum zprac. průmyslu, sídlo krále, metro, galerie Prado, poloha v geografickém středu země
- Valladolid – prům., Cervantesův dům, zemřel zde Kolumbus
- Zaragoza (Aragonie)
JIH (Andalusie a Kanárské o.) 1/4 obyvatel na 1/5 rozlohy, pěstují se náročné plodiny (bavlník, rýže, cukr. třtina), vinná réva, olivy a banány
- těžba polymetalických rud, rtuti a pyritů
- Sevilla – jediný říční přístav (Guadalaquivir), Expo ´92
- Cordoba, Cádiz, …
- pásmo Gibraltar Almerie (Costa del Sol) cestovní ruch

Baleárské ostrovy – střední nadm. výšky; Mallorca, Menorca, Ibiza, Formentera
Kanárské ostrovy – sopečného původu; Gran Canaria, Lanzarote, Tenerife (Pico de Teide, 3714 m.n.m. – nejvyšší hora náležející Španělsku), Fuerteventura,…

GIBRALTAR
kolonie Velké Británie, britská námořní a letecká základna na jihu Pyrenejského pol.
rozloha: 5,8 km²; 30 tis. obyv.
proslulá skála s bezprostředním zázemím pro vojenskou posádku, nám. lodě a turisty; známé jsou místní přidrzlé opičky

PORTUGALSKO
Portugalská republika, hl.město Lisabon, 10 mil. obyvatel, měna escudo
rozloha: 92 tis. km² (včetně souostroví Azory a Madeiry a zatím snad i kolonie Macao na jihu Číny)
v minulosti patřily Portugalsku dnešní Angola a Mosambik
přírodní podmínky – většinu území vyplňují roviny s říčními údolími
- pouze na SV dosahuje terén větších výšek
- poměrně velké zalesnění (1/3 rozlohy)
- nejvyšší hora Serra da Estrella, 1991 m.n.m.
podnebí – sice v subtropickém pásu, ale vzduch od oceánu podnebí mění
- jedno z nejdeštivějších míst Evropy (až 2 500 mm/rok)

obyvatelstvo – národnostně jednotné (99,5% Portugalců)
- náboženství římskokatolické, 12 (20?)% obyv. nagramotných
- 1/4 obyv. pracuje v zemědělství poměr. zaost. stát.
- přirozený přír. nadprůměrný; podíl venk. obyv. více než 50%
- do 70. let velká emigrace, imigrace z afrických států

hospodářství (přes rozvoj a modernizaci zůstavá Port. chudou zemí), strukturou hosp. se ale řadí mezi rozvinuté země s tržní ekonomikou (51% HDP – služby)
zemědělství – vývoz korku (1/2 svět. produkce), olivového oleje, vína, rybích konzerv
- v nížinách a podhůřích vinná réva (na 1/5 půdy), zelenina, olivy
průmysl – elektronika, elektrotechnika, petrochemie, stavba lodí
- chemický, strojítrenský a textilní ( konfekce)
- investice ze zahraničí (levná prac. síla)
- těží se pyrity a wolfram
- nedostatek paliv vodní elektrárny – 80%
- zajišťuje služby pro mezinár. dopravu (doky)
cestovní ruch (důl. zdroj financí pro stát)

nejdůležitější města – Lisabon (2,2 mil.) hospodářské centrum při ústí Tejo, řada prům. odvětví, největší opravny lodí v Evropě
- Porto (310 tis.) přístav na S při ústí Douro, produkce vína („portské“)
- pobřežní pásmo mezi městy Braga Setúbal – rozhodující část hospodářského potenciálu země
- Seixal - hutě

Azory – souostroví vulkanického původu, vzdál. od Lisabonu 1400 km, pěstuje se cukr. třtina, banány, ananasy. Hl. ostrov Santa Maria
Madeira – cest. ruch, celoročně funkční klimatické lázně (3 mil. osob ročně), víno

ANDORRA
Andorrské knížectví, hl. město Andorra la Vela, 71 tis. obyv.
rozloha: 465 km²
knížectví pod společnou patronací francouzského prezidenta a španělského biskupa
úředními jazyky francouzština a katalánština
turistický ruch (země z něj žije) podporován např. symbolickými cly (až 12 mil. turistů ročně)
platidlo pesa i fr.frank, daňové úlevy ráj pro zahr. firmy

Apeninský poloostrov
hornatý poloostrov na jihu Evropy
rozděluje Středozemní moře a vytváří „pevninský most“ mezi Evropou a Afrikou
moře – (Středozemní) - na V obklopen Jaderským m.
- na J Jónským mořem
- na Z Tyrhénským a Ligurským mořem
- Messinský průliv (Sicílie x Apod. pol.), Otranský průl. (Apen. a Balk. pol.)
povrch – pohoří – Apeniny (středem poloostrova; Corno Grande, 2914 m.n.m. v masivu Gran Sasso)
- nížiny – Pádská na severu
- další jen na pobřeží při ústí řek, místy bažinaté (např. ústí Tibery)
- vodstvo – řeky krátké s průtokovými maximy na podzim a v zimě – Tibera, Arno – na S)
- na S řeka Pád (pramen v masivu Monduso)
- jezera krasová, tektonická, lagunová a kráterová
podnebí – středomořské s horkými suchými léty a vlhkými mírnými zimami
- srážek dostatek (záp. svahy), ale nerovnoměrně rozděleny
- vane horký suchý vítr z Afriky (scirocco)
- velký výpar častá sucha
husté lesy v antických dobách vykáceny, dnes převládají macchie

ITÁLIE
Italská republika, hl. město Řím (Roma); 57,2 mil. obyv.
rozloha : 301 tis. km² ( včetně ostrovů Sicílie, Sardinie, Liparské, Capri, Elba a Ischia na Z od Ap. pol.)
přírodní podmínky – ze S chráněna hradbou Alp (na fr.-it. hranici Mt. Blanc, 4807 m.n.m.)
- proslulá alpská jezera Lago di Como (lázně), Lago Magiore (hran. se Švýc.), Lago di Garda
- velmi úrodná a hosp. cenná Pádská nížina má ještě podnebí mírného pásu
- letní such na J, vulkanismus a zemětřesení způs. hosp. ztráty
- moře, teplé podnebí, kult. památky předpoklady pro cestovní ruch
obyvatelstvo – národnostně jednotná (jen 2% tvoří na severu Tyrolové, Slovinci a Francouzi)
- přirozený přírustek klesá; urbanizace 70%
- hustota zal. 2x převyšuje evr. průměr (zvláště v Lombardii, Ligurii a Piemontu)
- velká emigrace počátkem 20. stol.; rozsáhlá vnitřní migrace z jihu na S

hospodářství – země s rozvinutou tržní ekonomikou, ale nižší životní úroveň oproti záp. státům
průmysl – dodavatel náročných stroj. výrobků (60% vývozu)
- většina zákl. surovin se musí dovážet; důležitá naleziště rumělky v Toskánsku, v produkci rtuti je na 4. místě na světe, zásoby síry a dras. solí na Sicílii, mramor v Toskánsku, zemní plyn v Pádské nížině)
- využívá se energ. zdrojů alpských řek (podíl ale klesá), ale energetika závisí na dovozu ropy a zem. plynu
- zpracování ropy – velká kapacita rafinérií
- zpracovatelský prům. – speciální výrobky nenáročné na suroviny
- strojírenství- automobily, stroje; chemie – plasty, léčiva, fotomateriály
- výroba pneumatik (4. místo na sv.)
- výroba konfekce a obuvi (5. místo na sv.)
- potravinářství – vývoz specialit
zemědělství – rozdíly mezi jihem a severem v úrovni agrotechniky
- sklizeň oliv a produkce vína (1. místo na sv.?)
- sklizeň citrusů, pěstování rýže a produkce rané zeleniny, hlavně rajčata
- na S chov skotu a prasat, pěstování pšenice, kukuřice

Hospodářsky se dělí na 3 oblasti:
SEVER – kontinentální část v Pádské nížině + podhůří Alp, hlavní průmyslová a zemědělská oblast
- 40% rozlohy ale 3/4 průmyslového potenciálu a 1/2 zemědělské produkce, žije zde téměř 50% obyv.
- chemická, strojírenská a hutní výroba
- Milano – centrum Lombardie, nejv. hosp. středisko státu – výrobní, obchodní a finanční centrum; historické pam., opera La Scala, apod.
- Torino (Turín) – centrum Piemontu, dopravní strojírenství (Fiat, Lancia), polygrafie
- Genova (Janov) u Ligurského moře, největší přístav země, tranzit pro Švýc. a Něm.
- Benátky (Venezia) petrochemie a výr.skla
- Bologna – spotřební elektronika, léčiva
- Terst – ropovod do Ingolstadtu, Verona, Ravenna
- některé politické síly usilují o vytvoření samostatné PADÁNIE
STŘED – severní část poloostrova, nejvyspělejší je Toskánsko (hl. řeka Arno) velmi kvalitní vína!
- Florencie (Firenze) kolébka renesance a it. kultury vůbec, galerie Uffizi

- ŘÍM (Roma) 4 mil. obyv. zvláštní postavení, kulturní a hist. centrum evropského významu; cestovní ruch, dopr. křižovatka (2 letiště)
- rozložen na 7 pahorcích, množství památek – Forum Romanum
JIH – jižní část poloostrova, Sicílie, Sardinie; tzv, „vnitřní kolonie“ poskytuje suroviny a levnou pracovní sílu Severu; emigrace do Padánie i do zahraničí
- nutné dotace od vlády, vyspělejší jsou pouze oblasti kolem přístavů
- obyvatelstvo silně věřící, na ostrovech velký patriotismus
- Neapol (Napoli) – přístav, hosp. centrum oblasti, 20 km jsou vzdáleny Pompeje a Vesuv, 1279 m.n.m.
- SICÍLIE – nejv. ostrov ve Středozem. moři, hl. město Palermo, další města Syracusy, Messina, Catania (úpatí Etny, 3340 m), citrusy, vinná réva, chov ovcí a koz
- LIPARSKÉ OSTROVY – v Tyrh. moři; sopky Vulcano a Stromboli
- SARDINIE (Sardegna) – zaostalá, hornatá

VATIKÁN
„Svatý stolec“, Vatikánský městský stát; asi jen 800 stálých obyv.
rozloha : 44 ha (nejmenší nezávislý stát na světě)
je centrem římskokatolické církve, v jeho čele stojí papež (sídlo papežů již 1900 let, prvním papežem sv. Petr)
enkláva v Itálii v záp. části Říma na pravém břehu Tibery
jediný stát, kde je úř. jazykem latina (+italština)
katedrála a nám. sv Petra

SAN MARINO
Sanmarinská republika, hl. město San Marino, 25 tis. obyv.
rozloha: 61 km² - nejmenší a nejstarší republika na světě (od r. 1253)
enkláva v Itálii nedaleko města Rimini; celní a měnová unie s Itálií
orientace výhradně na turistický ruch, vydávání vlastních pošt. známek

MALTA
Maltská republika, hl. město Valleta, 355 tis. obyv.
rozloha: 316 km²; strategická poloha na J od Sicílie; 1964 nezávislost na VB
obyvatelstvo – potomci Féničanů, Arabů a dalších národů
- mluví jazykem tvořeným starověkou féničtinou a arbštinou jediný sémitský jazyk používající ke psaní latinku
hospodářství – spotřební, potravinářský průmysl; opravy lodí v suchých docích
- cestovní ruch, ale dovoz 80% potravin