Švédsko

Obyvatelstvo

Originální název: Konungariket Sverige; Český název: Švédské království; Anglický název: Sweden.

Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově a je čtvrtou největší evropskou zemí. Pyšní se velkorysým sociálním systémem a životní úroveň obyvatelstva patří k nejvyšším na světě. Honosí se tradicí dlouhodobé neutrality, rozvinuté demokracie a ochrany lidských práv.

Bylo založeno roku 863 n. l. Dnes celková populace Švédska činí přibližně 8 986 400 obyv. Švédové 90%, Finové 4%, Laponci, 11% přistěhovalci. Počet přistěhovalců se pohybuje okolo 29-43 tisíc ročně. Stále zde žije asi třicetitisícová skupina původních obyvatel.

Oficiálním jazykem je švédština – germánský jazyk příbuzný dánštině a norštině, lišící se v pravopisu a výslovnosti. Nejpoužívanějším cizím jazykem je angličtina (především studenti a lidé do 50 let).

Švédová mají rozsáhlý systém péče o děti. Děti ve věku 1 – 5 let bývají přes den ve veřejných zařízeních denní starostlivosti – něco jako mateřské školky. Mezi 6 – 16 rokem dochází do základní školy. Po ukončení 9tého ročníku 90% studentů nastoupí na vyšší školy buď akademického, nebo technického zaměření. Gramotnost: 99%.

Švédsko má rovněž nejnižší porodnost v Evropě. 9,91 porodů na 1000 obyvatel. Roční přírůstek tedy činí 0,02%. Průměrná délka života je u mužů 77,07 let a u žen 82,50 let. Dětská úmrtnost (na 1000 narozených): 3,47. Počet úmrtí (na 1000 obyvatel): 10,61

Lékařská péče ve Švédsku je kvalitní a široce dostupná. V zemi působí řada kvalitních nemocnic, praktických lékařů i specialistů.

Počet lidí nakažených virem HIV – AIDS je 3000 a počet úmrtí na tuto nemoc 100.

Hustota zalidnění 19,72 obyv./km2. Nižší je jen v Norsku, Finsku a na Islandu. Osídlení je nerovnoměrné. Většina obyvatel žije v jižním a středním Švédsku, na severu jsou velké plochy zcela neobydlené.

Nejvýznamnější švédská náboženství jsou Švédská církev 90% (Svenska kyrkan), Římsko katolická církev, Švédská misionářská společnost, baptisté, atd.

Města nad 100 tisíc obyvatel – Stockholm, Goteborg, Malmö, Uppsala, Norrköping, Västerås, Örebro, Jönköping, Linköping, Boris, Helsingborg

Zaměstnání - zemědělství 2%, průmysl 24%, služby 74%. Nezaměstnanost 6,00 %. Počet práceschopného obyvatelstva 4 400 000.

Švédsko je rozdělené na 24 provincií (län). V každé z nich je administrativní provinční úřad a provinční rada.

Průmysl a stavebnictví

Tři hlavní průmyslové oblasti: Jižní Švédsko - průmysl sklářský, keramický, potravinářský, chemický a textilní. Střední Švédsko - strojírenství a dřevozpracující průmysl. Severní Švédsko - těžební průmysl, dřevařské závody, papírenský a průmysl.

Přes 50 % průmyslové výroby zahrnují odvětví zpracovávající železnou rudu a dřevo. Dále je zde průmysl strojírenský, elektrotechnický, kovodělný, potravinářský, textilní a chemický (výroba třaskavin, umělých hnojiv, farmacie, atd.) a další. Elektrická energie získávaná z bohatých vodních zdrojů se jednak využívá ve vlastní zemi a jednak se kabely dodává do Dánska. Švédsko je také známé svým sklářstvím a keramikou.

Nejvíce energie se vyrábí v elektrárnách vodních 47,24, jaderných 45,42%, tepelných (fosilní paliva) 5,53%, % a v ostatní 1,81%.

Těžba: těží se především železná ruda (nejlepší železná ruda na světě, obsahuje přes 63 % kovu, největší střediska těžby jsou Kiruna a Gallivare), měď, olovo, zinek, wolfram, zlato, žula, stříbro, pyrit a fosfáty.Vývoz dřeva, výrobků ze dřeva a papírů všeho druhu tvoří 20% z celkového vývozu země.

Ve stavebnictví pracuje přibližně 300 000 lidí (10%) z toho na úseku bytové výstavby 170 000. Bytová výstavba má v posledních letech klesající tendenci a naopak stoupá výstavba rodinných domů. Ve Švédsku je vysoké nájemné, které roste 2krát rychleji než ceny potravin. Na byt tedy připadá asi 40% čistého příjmu rodiny.

Švédsko je známé svým kvalitním strojírenstvím. Největší švédské firmy:

VOLVO AB - Göteborg - dopravní prostředky, zem. stroje

Svenska kullagerfabriken (SKF) - Göteborg - Kuličková ložiska

ASTRA - Stockholm - Medikamenty, léčiva

SAAB-SCANIA AB - Linköping - letadla, auta

ASEA - Västerås - elektrické zařízení

ERICSSON AB - Stockholm – komunikační zařízení, telefony

ELEKTROLUX AB - Stockholm - stroje pro domácnost

SKANSKA AB - Stockholm - stavby budov

STORA KOPPARBERGS - ocel, celulosa

MODO AB - papír

ALFA LAVAL AB - odstředivky

SANDVIK AB - Sandviken - ocel, nářadí

ATLAS COPCO AB - Stockholm - pneumatické zařízení

BYGGPRODUKTION AB (BPA) - Stockholm - Výstavba budov

Zemědělství

Zemědělství má k dispozici z celkové plochy pouze 8 % orné půdy a 2 % pastvin, ale díky velké mechanizaci a racionálnímu způsobu obdělávání půdy stačí výnosy pokrýt spotřebu. Živočišná výroba převažuje nad rostlinou. Pěstují se především pícniny, obiloviny, zelenina a cukrovka a chová se skot, ovce, sobi a vepři. Při pobřeží je velmi rozšířen rybolov.

Ekonomika

Během 20. století dosáhlo Švédsko záviděníhodného životního standartu, rozsáhlých sociálních výhod a vyspělé ekonomiky. Má moderní distribuční systém, vynikající externí i interní komunikaci a kvalifikovanou pracovní sílu. Nosnými pilíři švédské ekonomiky jsou těžba dřeva, hydroenergetika a těžba železné rudy. Soukromé firmy zabezpečují téměř 90% průmyslové produkce. Zemědělství zaměstnává jen 2% lidí.

Hlavními dovozními artikly jsou stroje, ropa, chemikálie, motorová vozidla, potraviny, textil a pohonné látky. A vyváží se především stroje, motorová vozidla, papír, dřevo, železo a ocel a chemikálie. Celkový import: 80.000 mil. $ a celkový export: 95.500 mil. $.

Oficiální měna Švédská koruna (SEK)

HDP: 222.231 mil. HDP na 1 obyvatele 26 800 USD. $ Tvorba HDP: 70% služby, 28% průmysl, 2% zemědělství.

Přírodní krajiny a podnebí

Rozloha Švédska je asi 449 964 km2. Poloha: 11°-24° v. d. a 55°-69° s. š. Nachází se na Skandinávském poloostrově. Celková délka hranice je 2 205 km. Sousedí s Finskem 586 km, Norskem 1,619 km a Dánskem. Nejvyšší bod - Kebnekaise (2 111 m. n. m.) ve Skandinávském pohoří a nejnižší bod - Baltské moře (0 m).

Na východě se nachází Baltské moře a Botnický záliv, které vytváří dlouhou pobřežní čáru (3 218 km) a zmírňují podnebí. Na západě se táhne Skandinávské pohoří oddělující Švédsko od Norska. Jižní část krajiny, oblast nazývaná Skåne, je převážně zemědělská a vyplněna Baltskou jezerní plošinou. Zalidnění je vyšší na jihu a největší centra se nacházejí především v údolích jezer Mälaren a v Öresundském regionu. Největšími ostrovy Švédska jsou Gotland a Öland. Na sever ve Smalandu se krajina trochu zvedá, ale pak opět klesá k velkým jezerům Vannern a Vattern.

Typické pro Švédsko je nádherná příroda: hory, lesy, jezera a obrovské množství vody v řekách, bažinách i močálech. Značnou část plochy na jihu zaujímají také rašeliniště. Většina státu je porostlá lesy (68% půdy) a to především na severu. Tam rostou převážně lesy jehličnaté, hlavně borovicové a březové a na odlehlejším severu se nachází tundra. V střední a jižní části převažují lesy listnaté, hlavně dubové.

Vodstvo je ve Švédsku velice bohaté. Vodní plocha zaujímá asi 7% země. Řeky jsou delší než v sousedním Norsku, mají prudký spád, hodně vody a slouží nejen k výrobě energie, ale i jako výhodná cesta pro dopravu dřeva. Na řekách se nachází také množství nádherných vodopádů a peřejí. Tečou ze Skandinávského pohoří do Baltského moře. Nejdelší řekou je Tornealvrn (410 km). Další řeky jsou Ljusnan, Ondala a Angerman. Pobřeží Botnického zálivu je velmi členité a skalnaté s množstvím malých ostrovů. V zimě Botnický záliv z velké části zamrzá. Nachází se zde také mnoho jezer, jichž je nejvíc na jihozápadě. Většina z nich je pozůstatkem doby ledové. Největší je Vanern (5 500 km2) a nejhlubší Vattern (1 889 km2, hloubka 119 m).

Vyhlášeným cílem pěších turistů jsou švédské národní parky, jichž je tu kolem dvaceti (Padjelanta, Sarek, Stora Sjöfallet, atd.)

Podnebí Švédska ovlivňují dva protichůdné faktory. Na jedné straně Golfský proud a teplé mořské větry z Atlantiku a na druhé studené proudění od Severního ledového oceánu přinášející s sebou arktický vzduch. Na většině území převládá mírné podnebí a v horách severního Švédska najdeme subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu slunce v létě vůbec nezapadá (polární den) a naopak v zimě na několik měsíců nastává naprostá tma (polární noc). Průměrná teplota ve Stockholmu činí v lednu -2,9 °C a v červenci +17,2 °C. Pokrývka věčného sněhu a ledu začíná ve výšce 1 500 m.

Politika

Švédsko je monarchií již téměř tisíc let. Daňový systém kontroluje parlament. Ústavně má nejvyšší moc ve Švédsko 349-členný jednokomorový parlament (Riksdag). Zákonodárná moc je rozdělena mezi krále a Riksdag. Členové parlamentu jsou voleni na bázi poměrového zastoupení na období čtyř let. Ústava se nazývá „Regeringsformen“.

Konstituční monarchie byla poprvé zavedena již v roce 1917 jako reakce na porážku v Severní válce. Roku 1975 nová ústava zrušila politickou moc monarchy. Ten je v současnosti pouze formální hlavou státu s reprezentačnímu funkcemi. Od 19.9.73 je švédským králem Carl XVI Gustav a předseda vlády Goran Persson.

Systém soudnictví je rozdělený mezi soudy s běžnou občanskou a kriminální jurisdikcí a speciální soudy se zodpovědností za spory mezi veřejnými a vládními autoritami. Současné nejvýznamnější politické strany jsou Sociální demokraté, Strana středu, Umírněná sjednocená strana, Lidová strana a Levicová strana – komunisté. Švédsko je členem EU, OSN ( od 1946), CE, OBSE a OECD.

Stravování

Stravování ve Švédsku bylo dříve velice jednotvárné, ale v dnešní době se hlavně mezi mladšími generacemi rozmohly zahraniční kuchyně jako například francouzská, mexická atd.

Typická pro Švédsko je tzv. švédská tabule "smörgåsbord". Snídaně se nazývá „frukost“, oběd „lunch“ a večeře „middag“. Klasické menu má tři chody - Předkrm (förrätt), hlavní jídlo (huvudrätt) a zákusek. Základem většiny tradičních švédských pokrmů jsou domácí suroviny jako zvěřina (los, srnec, sob), ryby, zelenina, houby a především jahody. Ke specialitám středního a severního Švédska patří losí pečeně s brusinkovým želé nebo sobí ragú. Speciality: Janssons frestelse = Janssonovo pokušení – pečená ryba s cibulí, brambory a šlehačkou; Stekt strömming = smažený sleď a bramborová kaše; Surströmming = kyselý sleď, Norrlandská specialita, prý velice zapáchá; Renkött = sobí maso na všechny způsoby.

V srpnu se konají po celé zemi tzv. račí hody, které ve švédském kalendáři stojí hned za Vánocemi a Letním slunovratu.

Ceny nápojů, hlavně piva a vína, jsou ve Švédsku celkem vysoké a to díky státnímu monopolu Systembolaget. Množství alkoholu na etiketách je udáváno v gramech, takže pití by mohlo ve skutečnosti být o dost silnější než očekáváte.

Doprava

Švédsko má velmi kvalitní dopravní systém. Silniční a železniční doprava je doplněna hustou sítí vnitrostátních leteckých linek a vodních cest po tocích, jezerech a průplavech. Pro odlehlá místa je důležité dokonale fungující telefonní spojení (v počtu mobilních telefonů na jednoho obyvatele je Švédsko na předním místě ve světě). Námořní doprava je soustředěna do tří hlavních přístavů - Stockholmu, Goteborgu a Malmo. Pro mezinárodní styk je významné letecké spojení, které zajišťuje švédsko - dánsko - norská společnost SAS. Do Dánska, Německa a Polska vedou trajekty. Od roku 1972 je v provozu nejdelší most v Evropě (7 km dlouhý), spojující ostrov Oland s pevninou. Celková délka silnic (210.760 km), dálnic (1.428 km), železnic (12 821 km) a vodních cest (2.052 km). Počet letišť činí 255.

Části Švédska:

LAPONSKO

“Země půlnočního slunce“

Nachází se na severu Švédska za Polárním kruhem. Od konce května do poloviny července zde nastává polární den a v zimě na tři měsíce polární noc. Laponko náleží k nejsevernější části Švédska, kraji Norrland. Právem bývá nazýváno poslední oázou klidu v Evropě. Zájemcům o turistiku lze doporučit značenou Královskou stezku (Kungsleden) nebo pobyt v národním parku Sarek bez značených turistických tras. Obyvatelé Laponska jsou tradiční lovci, rybáři a pastevci sobů, kteří žijí ve stanech ze sobí kůže a následují svá zvířata v zimě. Je jich asi 40 000 a mají svůj vlastní jazyk a způsob života. Mnoho Laponců nyní žije v moderních městech.

Severní Švédsko

Na rozhraní severního a středního Švédska se rozprostírají správní oblasti Dalarna, Härjedalen a Jämtland, které mají bohaté kulturní dědictví a nádhernou divokou přírodu.

Dalarna bývá - a jistě právem - považována za nejtypičtější, ukázkový kraj Švédska. V jeho středu leží 354 km2 velké "srdce Švédska" - Siljanské jezero, jehož rekreační střediska patří k nejhezčím v zemi. I dnes zde můžete najít tradiční dalarnská stavení a potkáte obyvatele v krojích.

Härjedalen, oblast švédských hor je mimořádně rozvinuta pěší turistika. I přes velkou vzdálenost od civilizace se zde nacházejí kvalitní horské hotely a chaty s veškerým komfortem.

Centrem Jämtlandu je město Östersund (55 000 obyvatel). Nachází se zde také řada elektráren zásobujících Stockholm a střediska zimních sportů jako Åre a Luleå s přímořskými plážemi. Nejseverněji položeným přístavem je Lulea ( 60 000 obyvatel ) v Botnickém zálivu.

Střední Švédsko

Centrem této oblasti jsou rozlehlá jezera Vänern a Vättern, která se táhnou od kraje Dalsland na norských hranicích dále směrem na východ až po pobřeží mezi Stockholmem a Västervikem. Krajina je pahorkovitá s borovými a březovými lesy. Kromě již zmíněných jezer zde leží i méně známe kraje Västergötland a Östergötland s mnoha jezery, úrodnými oblastmi a lesy. Významné město je Linköping (110 000) s leteckým a strojírenským průmyslem a katedrálou ze 13. století, Närke, Västmanland a Södermanland. Nejprůmyslovější oblast Švédska. Nacházejí se zde nádherné zámky, venkovské kostely a historicky významná průmyslová města jako Norrköping a Motala (částečně jsou z nich skanzeny). Město Borås (105 000) proslulé textilním průmyslem. Idylickou kulisu kraje samozřejmě dotváří krásná příroda a na malé ploše tu jsou soustředěny všechny přírodní krásy Švédska. Středisko kultury je v blízkosti města Gävle - typické úzké uličky a červeno-bílé domy. V Uppsale (140 000 obyvatel ) se nachází gotická katedrála z 15.století, největší ve Skandinávii s hrobkou krále Gustava Vasy a vědce Carla Linnea, nejstarší švédská universita postavená v 15. století a botanická zahrada. Město Sigtuna založena v 11. století, nejstarší město Švédska. A samozřejmě hlavní město Švédska Stockholm.

Západní pobřeží

Je dlouhé asi 300 km a připomíná norské fjordy. Pobřežní pás lemují pláže s jemným pískem a v oblasti Bohuslän, skalnaté ostrůvky zaoblené příbojem. Střediskem kraje je město Uddevalla (47 000 obyvatel). V této oblasti se také nachází průlivy Kattegat a Skagerrak. Významnými rekreačními středisky jsou Tylösand, Marstrand a Smögen. Nachází se zde mnoho archeologických a historických památek, například skalní kresby staré 3 000 let. Západní pobřeží bývá označováno jako „Vana Švédska“ nebo „Švédská riviéra“. Stále zde však převažují klidné rybářské vesnice.

Jižní Švédsko

Největší část jižního Švédska zabírají kraje Skåne a Småland. V lesnatém a jezernatém Smålandu se nachází světoznámé Švédské sklárny. Pobřeží lemují vody Baltského moře.

V kraji můžete také nalézt ostrovy Gotland a Öland. Na Gotlandu (3001 km2) můžeme nalézt krásné písečné pláže, kostely a fresky. Žije zde 55 000 obyvatel a střediskem je město Visby (20 000 obyv.). Ostrov Öland ( 1 344 km2 ) je spojen s pevninou 7 kilometrovým mostem. Žije zde 22 000 obyvatel. Známé větrné mlýny připomínající holandskou scenérii. Největší evropská ornitologická zahrada a řada historických památek z dob Vikingů.

Skåne je typické svými rozsáhlými rovinami, lesy a jezery. Díky úrodné půdě se v tomto kraji už od nepaměti úspěšně rozvíjí zemědělství, zejména pěstování obilí. Další zajímavostí jsou zachovalé zámky a hrady, například Kalmar, kde byla v roce 1397 uzavřena unie mezi Dánskem, Švédskem a Norskem, která spojila tyto tři země v jedno království. Zámek byl dříve nazýván „klíč ke Švédsku“. Centrem stalo město Malmö. S přibližně 250 000 obyvateli 3. největší město Švédska, významný přístav. Na jeho výstavištích se každoročně v srpnu pořádají mezinárodní veletrhy. Höganäs středisko keramického průmyslu.

Na jižní Småland navazuje kraj Blekinge, právem nazývaný „zahradou Švédska“. Střediskem město Karlskrona (60 000 obyvatel).

Stockholm

Hlavní město Švédska leží při výjezdu z Baltského moře do členitého Malarenského jezera a žije zde přibližně 1,6 miliónů obyvatel. Rozprostírá se na 14 ostrovech a souostrovích. Byl založen v roce 1253 knížetem Birgerem Jarlem. Dnes je znám jako „Benátky severu“.

Tato bezpochyby světová metropole hraje velmi důležitou roli v obchodě, diplomacii i turismu. Průmysl je rozšířen především na severozápadním a jižním okraji města. Nejvýznamnějšími podniky jsou Alfa Laval (turbíny), Separator (odstředivky) a Elektrolux (chladničky, vysavače).

Stockholm je stejně jako většina severských měst poměrně chudý na historické památky. K nejvýznamnějším z nich patří Královský zámek (Kungliga slottet) ze začátku 18. století; Katedrála (Storkyrkan) nedaleko zámku – nejstarší stockholmský kostel, pochází ze 13.století, bývali zde korunováni švédští králové; Riddarholmský chrám (Riddarholmskyrkan) a Radnice (Stadshuset) s věží vysokou 96 m.

Hlavní stockholmskou tepnou je Královská třída (Kungsgatan). V její polovině se nachází Senneho náměstí (Hötorget) představující střed města s Koncertním domem kde se každoročně uděluje Nobelova cena. Před Koncertním domem stojí sousoší Orfeova fontána od sochaře Carla Millese. Na severu města najdeme budovu Mezinárodního vědeckého střediska a ve čtvrti Gärdet se tyčí Kaknäská věž (Kaknästornet) - nejvyšší stavba Skandinávie.

Mnoho muzeí a galerií. Mezi nejvýznamnější patří Národní museum, Severské museum nebo Námořní-historické museum. V museu u Skansenu je vystavena loď VASA, která se potopila hned při své první plavbě v roce 1628.

Samotné město se dělí se na Staré město (Gamla staden) – celkem malé, dlouhé pouhých 700 m. Žije zde pouze 1% obyvatel. A na moderní City s několika výškovými budovami a obchodními centry.

GÖTEBORG

Se svými 500 000 obyvateli je druhým největším městem Švédska a zároveň „nejevropštějším“ městem země. Jako největší skandinávský přístav zajišťuje Goteborg spojení celého poloostrova se světem. Jeho obyvatelé jsou známí svým smyslem pro humor a temperamentem. Nachází se zde Poseidonova fontána a Museum Bedřicha Smetany.

Svátky a slavnosti

Oficiální svátky –

1. květen Svátek práce; Nanebevstoupení Pane

6. červen Svatodušní neděle a pondělí

22. červen Den letního slunovratu

Festivaly, slavnosti a volný čas:

Leden

Sněhový festival v Kirune, při kterém se staví sochy ze sněhu a pořádají závody psích spřežení.

Únor a březen

1.3. Závod Gustava Vasy je největším závodem v běhu na lyžích na světě. Každý rok se ho zúčastní až 12 000 lyžařů.

Začátkem června se uskutečňuje plavba historických parníků ke skalnatým ostrůvkům mezi Stockholmem a Waxholmem.

27. srpen je dnem jahodoveho trhu. V ramci tohoto foIklorního svatku se kromě prodeje jahod a trhu pořáda na naměstí ve městě Vara, kraj Västgötland, běh za jahodou.

V Leksandu a Rättviku se pak koná od 27.6. do 5. 7. festival hudby u Siljanskeho jezera.

11. 7. se ve městech Hårga, Bollnäs, Arbrå a Jarvso kraje Hälsingland konají taneční soutěže, kterých se zúčastní přes 3000 tanečníků v krojích.

10. - 12. 7. se ve městě Stånga na ostrove Gotland konají tzv. stångaspelen, gotlandske olympijské hry. Závodníci tu měří své síly při házení kladou, vrhu kamenem či jiných starých sportovních disciplinách.

14. - 15. 7. se v Kiviku (kraj Skåne) koná Velký jarmark, největší svého druhu ve Skandinávii.

Srpen

Od 1. do 9. 8. se na ostrově Gotland, v jeho hlavním městě Visby, pořádá středověký týden.

Prosinec

Od 6. do 13. prosince se ve Stockholmském skansenu koná pod širým nebem velký Vánoční trh.

Ve Švédsku je kladen velký význam na folk a klasická řemesla, často se pořádají různé jarmarky, apod. Nejoblíbenější zábavou je zde tanec a zpěv. Přes 1,5 miliónů Švédů navštěvuje pěvecký sbor.

Asi nejznámější postavou ve švédské literatuře je dramatik a spisovatel August Strindberg. Nobelovu cenu v literatuře získali - spisovatelka Selma Lagerlöf a tvůrce Hany Edmund Martinson. Dětem v mnoha zemích je rovněž známá autorka sérií Pipi Dlouhá Punčocha Astrid Lindgrenová. Mezinárodní věhlas i sochař a architekt Carl Milles. Nejváženější osobou skandinávské kinematografie je Švéd Ingmar Bergman. Každoročně Švédové udělují významná ocenění – Nobelovy ceny, pojmenované po vynálezci a milionáři Alfredu Bernardu Nobelovi.

Národní hymna

"Du gamla, du fria"

1) Du gamla, du fria, du fjällhöga Nord, du tysta, du

glädjerika sköna! Jag hälsar dig, vänaste land uppĺ jord,

din sol, din himmel, dina ängder gröna. Din sol, din

himmel, dina ängder gröna.

2) Du tronar pĺ minnen frĺn fornstora dar, dĺ ärat dit

namn flög över jorden. Jag vet, att du är och du blir vad

du var. Ja, jag vill leva, jag vill dö i Norden. Ja, jag vill

leva, jag vill dö i Norden.

Základní slova

Ano = Ja; Ne (vůbec ne) = Nej (inte alls); Dobré ráno! = God morgon!; Dobrý den! = God dag!; Dobrý večer! = God afton!; Dobrou noc! = God natt!; Na shledanou! = Adjö!; Děkuji = Tack; Kolik je hodin? = Vad är klockan?; Hovoříte anglicky (německy)? = Talar ni engelska (tyska)?

0 - Noll

1 - En, ett

2 - Tva

3 - Tre

4 - Fyra

5 - Fem

6 - Sex

7 - Sju

8 - Atta

9 – Nio

10 - Tio

Zdroje: