Švédsko

Základní údaje:

Název CZ: Švédsko

Název ENG: Sweden

Originální název: Konungariket Sverige

Hlavní město: Stockholm

Počet obyvatel: 9 014 921

Rozloha (km2): 449 964

Hustota obyv./km2: 22

Umístění: Severní Evropa, hranice na Botnickém zálivu, Baltském moři a Kattegatu, mezi Norskem a Finskem

Sousední státy: Norsko a Finsko

Úřední jazyk: Švédština

Gramotnost: 99 %

Náboženství: 85% evangelická-Lutheránská církev, 8% katolíci, 4% pravoslavní, 3% muslimové

Národnostní složení: Švédové (90%), Finové (4%), Laponci

Politický stav: konstituční monarchie

Členství v mezinárodních organizacích: EU, OSN, CE, OBSE, OECD

Měna: 1 švédská koruna=100 öre

Kurz (Kč): 0,32 (dne 25. 8. 2005)

Časové pásmo: UTC +1 hod

Doména (internet): .se

Předvolba (telefon): 0046

mobil: 004670, 004673, 004610, 004671, 004672, 0046900, 0046939

Ekonomika: vyvinutá

Hlavní odvětví ekonomiky: strojírenství, chemický a textilní průmysl

HDP (USD): 238,1 mld.

HDP (na 1 obyv. v USD): 26 800

Vodní plocha (km2): 39 030

Velká města: Stockholm, Göteborg, Upsala, Malmö

Hlavní řeky: Torneälv, Klarälven

Moře: Botnicky záliv, Kattegat, Baltské more

Podnebí: mírné pásmo

Reliéf: na jihu převážně roviny, na severu hory

Flora: jehličnaté stromy

Fauna: soby, vlci, jeleni

Využití plochy: lesy (68%), orná půda (7%), pastviny (1%), ostatní (24%)

Zajímavosti (architektura): Öresundsky most, Královský zámek

Zajímavosti (příroda): Národní park Sarek, Laponsko

Největší ze skandinávských státu. Jeho sousedy jsou na západě Norsko a na severovýchodě Finsko. Na východě omývá jeho břehy Botnicky zaliv, na jihu Baltské more a na jihozápadě průliv Kattegat. Při pobřeží je mnoho drobných skalnatých ostrovu. V baltském moři leží největší z nich - Gotland ( 3001 km2 ) a Oland ( 1 344 km2 ).

Hranice: Zapadni částí země prochází od severu k jihu pří norských hranicích Skandinávské pohoří s nejvyšší horou státu Kebnekajse ( 2 123 m ), svazující se na východ k Botnickému zálivu. Jižní výběžek poloostrova je vyplněn jednotvárnou Baltskou jezerní plosinou. Pří baltském pobřeží jsou nížiny.

Řeky: jsou delší než v sousedním Norsku. Tečou ze západního pohoří do Baltského moře, mají prudký spad, hodně vody a jsou jednak bohatým zdrojem pro výrobu vodní energie, jednak výhodnou cestou pro dopravu dřeva. Je zde hodně jezer jako pozůstatek doby ledové. Jezera zabírají 7 % celkové rozlohy státu. Největší z nich je Vanern ( 5 500 km2 ) a nejhlubší Vattern ( 1 889 km2 a 119 m hluboké ). Z jezera Vattern vytéká reka Motala: je propojena s jezery a průplavy a tvoří část splavné vodní cesty napříč jižním Švédskem.

Pohoří: Protože pohoří na západě brání pronikání příznivých vlivu teplého Atlantského ( Golfského ) proudu, je podnebí vnitrozemské - s dlouhou a studenou zimou. Pokrývka věčného sněhu a ledu začíná na výšce 1 500 m. V jižním Švédsku je podnebí mírnější.

Flora: Polovina státu je porostlá lesy, kterých je nejvíce na severu. Tam rostou převážně jehličnaté stromy. Na odlehlejším severu jsou tundry. V střední části převažují lesy listnaté, hlavně dubové.

Průmysl: Švédsko je vyspěly průmyslový stát s významnou těžbou železné rudy, dřeva a velkými zdroji vodní energie. Těží nejlepší železnou rudu na světě, obsahující přes 63 % kovu. Největší středisko těžby jsou Kiruna a Gallivare. Většina rudy se vyváží nezpracovaná. Kromě železné rudy se těží zlato, olovo, zinek a zula. Přes 50 % průmyslové výroby zahrnují odvětví zpracovávající železnou rudu a dřevo ( výroba buničiny, papíru, zápalek, nábytku apod. ). Dále je zde průmysl strojírenský, elektrotechnický, kovodělný, potravinářský, textilní a chemický ( výroba třaskavin, umělých hnojiv, farmacie ) a další. Elektrická energie získaná z bohatých vodních zdrojů se jednak využívá ve vlastni zemi, jednak se kabely dodává do Dánska.

Zemědělství: má k dispozici z celkové plochy pouze 8 % orné půdy a 2 % pastvin, ale přesto díky velké mechanizaci a racionálnímu způsobu obdělávání půdy stačí výnosy krýt spotřebu. Živočišná výroba převažuje nad rostlinnou. Pěstují se pícniny, obili, zelenina, cukrovka. Chová se skot, vepři a ovce. Při pobřeží je rozšířen rybolov.

Železniční síť :je více z poloviny elektrifikována. Nejhustší síť je ve středním a jižním Švédsku. Silniční a železniční doprava je doplněna hustou sítí vnitrostátních leteckých linek a vodních cest po tocích, jezerech a průplavech. Pro odlehla místa je důležité dokonale fungující telefonní spojeni. ( V počtu telefonu na obyvatele je Švédsko na předním miste ve světě ). Námořní doprava je soustředěna do tri hlavních přístavu : Stockholmu, Goteborgu a Malmo. Pro mezinárodní styk je významné letecké spojeni, které zajišťuje Švédsko - dánsko - Norská společnost SAS. Do Dánska, Německa a Polska vedou trajekty. Od roku 1972 je v provozu nejdelší most v Evropě ( 7 km dlouhý ), spojující ostrov Oland s pevninou.

Obyvatelé: jsou převážně Švédové. Na severu žijí též Laponci a Finové. Hustota osídlení je nerovnoměrná. Většina obyvatel žije v jižním a středním Švédsku, na severu jsou velké plochy zcela neobydlené. Pece o vzděláni je na vysoké úrovni, i v řídce obydlených krajích na severu jsou zřízeny tzv. kočovné školy.

Historie:

Ranná historie Švédska není dobře zdokumentovaná. Kolem roku 300 n. l. je doložena existence rodové společností Švédů a Gótů. Od 6. století se centrem stala Uppsala, a od 7. století švédští Vikingové zahájili expanzi do Pobaltí.Ve starověku bylo Švédsko osídleno Germány, kteří odtud podnikali agresivní výpady do Evropy, především směrem na jih a východ. Po sjednocení zdejších kmenů v 10. století vznikl na území dnešního Švédska první stát, který postupně obsadil Finsko i část Pobaltí. Od 14. století bylo Švédsko součástí různých unií se sousedními severskými státy, z nichž nejvýznamnější byla tzv. Kalmarská unie (Švédsko, Norsko, Dánsko), ve které hrálo hlavní roli Dánsko a Švédsko bylo odstrčeno na okraj dění. To vyvolalo revoluci, po které se k moci dostala dynastie švédských králů Vasovců (1523 až 1624). Vasovci se vyznačovali expanzivní politikou, díky níž se Švédsko stalo důležitou evropskou mocností a zaznamenalo značné územní zisky, mimo jiné v Pobaltí. Třicetiletá a tzv. Severní válka (1700 až 1721) však zemi vyčerpaly natolik, že během napoleonských válek přišlo definitivně o Finsko i další území.V roce 1810 byl přijat za Švédského následníka trůnu pod jménem Karel Jan Napoleonův maršál Jeans-Baptiste Bernadotte.R.1846 vytvoření dvoukomorového parlamentu. V první i druhé světové válce bylo Švédsko neutrální. Stalo se členem OSN, ale nevstoupilo to Severoatlantického paktu NATO. Od roku 1946 byl sociální demokratickou stranou rozvinut nejštědřejší sociální systém na světě. Atentát na ministerského předsedu Olafa Palmeho připravil sociální demokraty o jejich charismatického a světově uznávaného vůdce a politika. Vstup Švédska do EU byl v roce 1995.

Významná historická data:

800-1050 Vikingská doba

1350 Zemský zákon krále Magnuse Erikssona sjednocuje zemi

1397 Kalmarská unie mezi Dánskem, Norskem a Švédskem

1523 Gustav Vasa korunován králem

1611-1718 Velmocenská doba

1630-1648 Účast ve třicetileté válce na straně protestantů za Gustava II. Adolfa

1721 Porážka ve velké severské válce, země dostává dnešní podobu a její součástí je i Finsko

1809 Ztráta Finska ve prospěch Ruska

1814-1905 Unie s Norskem

1818 Francouzský maršálek Jean Baptiste Bernadotte korunován švédským králem pod jménem Karl XIV. Johan

1986 Zavražděn předseda vlády Olaf Palme

1995 Země se stává členem EU

Hlavní město:

Hlavní město Švédského království Stockholm leží na jihovýchodě země, na obou březích průlivu spojujícího sladkovodní jezero Malären a Baltským mořem a na 13 ostrovech.

Původ jména se vysvětluje dvěma způsoby. První vychází ze složení slov stock (kůl) a holm (ostrov), čili ostrov s kůly, pravděpodobně proti působení vody. Druhý výklady odvozuje část jména ze slova stäk (záliv), takže by šlo o ostrov v zálivu.

Znak města nese hlavu krále Erika IX., později prohlášeného za svatého, patrona země, který vládl v letech 1150-1160 a jemuž se podařilo obrátit Finy na křesťanskou víru. Znak byl sice úředně přijat až v roce 1934, ale používal se již po staletí.

Jazyk:

- švédština je severogermánský jazyk

- mluví jim asi 10 mil. osob ve Švédsku

- švédština má krátké a dlouhé samohlásky a souhlásky, tzv. slabičnou rovnováhu, dynamický a melodický přízvuk

Státní ztrukura a veřejná zpráva:

Švédsko je konstituční demokracií s parlamentní formou vlády. Král Carl Gustav XVI. dnes zastává pouze reprezentativní funkci. Nemá politickou moc, předsedá Parlamentnímu výboru zahraničních záležitostí a není povinen podepisovat vládní rozhodnutí. Švédský parlament (Riksdag) je jednokomorový a jeho členové jsou voleni v přímých volbách na čtyři roky. Po volbách v r. 2002 vládne sociální demokracie.

Volby Ve Švédsku probíhají volby do parlamentu a krajů každé 4 roky. Volební právo má každý občan starší 18 let a s trvalým pobytem ve Švédsku.

Veřejná správa se dělí na 3 úrovně:

1. národní úroveň, kterou tvoří švédský parlament Riksdag a vláda

2. regionální úroveň tvořená kraji

3. místní úroveň je tvořena obcemi (komuna)

a jako další úroveň je možno nazvat tzv. 4. evropskou úroveň – členství v Evropské unii

Zajímavosti:

Závod Gustava Vasy (Vasaloppet): Gustav Vasa, zakladatel švédské monarchie, vedl jako mladý šlechtic povstání proti dánským panovníkům a byl za to v roce 1523 zvolen švédským králem. Jeho jméno nese i závod v běhu na lyžích, jehož se každý rok na začátku března zúčastňuje téměř 12.000 lyžařů z celého světa. Původ závodu je třeba hledat ve švédských dějinách. Když budoucí švédský král utíkal před Dány, vyzval obyvatele města Mora k ozbrojenému povstání. Jeho výzva však vyzněla na prázdno, a král se proto vydal na útěk směrem k norským hranicím. Cesta, kterou takto urazil, měřila 90 km. Mezitím se umoudřili i sedláci z Mory a poslali za Gustavem Vasou dva své nejlepší lyžaře. Ti dohonili krále v městečku Sälen a přivedli ho zpátky do Mory.

- největší bohatství železné rudy

- nejbezpečnější vozidlo Volvo

- nejvíce lampiček v oknech a vlajek na stožárech

- nejznámější udělovaná cena na světě – Nobelova cena

- nejhorší švédské slovo je „čert“

- nejstarší zachovaná loď na světě – Vassova – vytažena po 333 letech z mořškého dna a zrekonstruována – kolem ní postaveno muzeum

Památky na seznamu světového dědictví UNESCO:

Birka a Hovgarden: Archeologické naleziště Birka leží na ostrově Björkö v jezeře Mälar a pochází z 9.-10. století. Hovgarden leží na sousedním ostrově Adelsö. Společně tvoří archeologický komplex, který dokazuje propracovanou obchodní síť Vikingů v Evropě a jejich vliv na následující období dějin severu. Birka byla též významným shromaždištěm křesťanů, které založil Sv. Ansgar v r. 831.

Železárny Engelsberg: Toto místo je nejzachovalejším a nejkomplexnějším příkladem švédských železáren. Vyrábělo se tu železo vysoké kvality. Díky tomu se Švédsko stalo lídrem na tomto poli v 17. a 18. století.

Skalní malby Tanum: Skalní malby v Tanumu na severu oblasti Bohuslän jsou jedinečným uměleckým dílem. Mají bohaté a různorodé motivy – zobrazují lidi a zvířata, zbraně, čluny a další objekty. Je jich velké množství, jsou výborné kvality a jsou dokladem způsobu života a víry lidí v době bronzové.

Skogskyrko garden: Tento hřbitov ve Stockholmu postavili dva mladí architekti Asplund a Lewerentz v letech 1917-1920 na místě původního štěrkového lomu zarostlého borovicemi. Design je kombinací rostlinných materiálů s nerovnostmi povrchu, vše je v perfektní harmonii.

Hanzovní město Visby: Bývalá vikingská osada na ostrově Gotland. Visby bylo hlavním centrem baltické hanzy v 12.-14. století. Asi 200 skladišť a další obchodní zařízení ze 13. století jsou dnes nejlépe zachovalým opevněným obchodním městem severní Evropy.

Městečko Gammelstad, Lulea: Gammelstad ležící na severu Botnického zálivu je jedinečným příkladem zachovalého církevního města. Okolo kamenného kostela z 15. století je asi 424 dřevěných domků, které se užívaly jen v neděli k ubytování věřících, kteří přicházeli z okolí a nemohli se vracet domů ve stejný den kvůli velké vzdálenosti nebo těžkým podmínkám k cestování.

Laponská oblast: Oblast na severu Švédska za polárním kruhem je domovem Laponců. Je to největší a jedno z posledních míst, kde žijí Laponci původním kočovným stylem života. Každé léto ženou svá ohromná stáda sobů směrem k horám. Tato oblast má mnoho krásných rysů, hluboká údolí a silné řeky.

Přístav Karlskrona: Karlskrona je příklad přístavního města z konce 17. století, kde původní plán a většina budov zůstala nedotčena.

Strava:

Za 50 švédských korun lze získat domácí specialitu pytt-i-panna (na pánvi osmahnuté na kostičky nakrájené brambory se šunkou) nebo chutné masité jídlo, salát, chléb, studenou vodu a kávu.

Račí hody – V srpnu jsou chladící boxy obchodů a supermarketů až po okraj naplněny balíčkovanými raky. Nastal měsíc račích hodů, který ve švédském kalendáři stojí hned vedle vánoc a oslav letního slunovratu.

Bez pojmu švédský stůl si skandinávskou kuchyni nelže dost dobře představit. Stůl se často prohýbá pod kalorickými teplými a studenými pokrmy, které se podávají zpravidla v době oběda. Současná švédská kuchyně je mnohem nákladnější a potrpí si na obměny.

Domácí suroviny, zejména zvěřina (los, srnčí, sob), jehněčí, mořské plody a sladkovodní ryby, zelenina, houby a jahody jsou základem lahodných pokrmů, jimiž nepohrdnou ani labužníci, ani vyznavači zdravé moderní kuchyně. Švédská snídaně bývá bohatá. Na stole naleznete většinou ovocné ovesné vločky, nářez, sýr, jogurt nebo kyselé mléko, různé druhy chleba, kávu a čaj.

Švédové zasedají ke stolu již v 18.00 hodin. Menu se zpravidla skládá ze tří chodů: předkrm, hlavní jídlo a zákusek. Na pobřeží a v jeho blízkém okolí stojí na prvním místě pochopitelně ryby. Ke specialitám patří losí pečeně s brusinkovým želé, bělokur s moruškami a sobí ragů.

Alkohol – Švédský stát dohlíží na prodej vína, silného piva a lihovin. Monopol Systembolag rozprostřel po celé zemi síť svých vlastních prodejen, v nichž mohou nakupovat jen osoby starší 20 let. V restauracích se před 12.00 hodinou silné alkoholické nápoje nepodávají.

Nápoje – Ve švédských restauracích jsou vysoké ceny piva a vína. Majitelé gastronomických zařízení musí totiž nakupovat alkohol pouze v monopolních prodejnách. V běžných potravinářských prodejnách lze zakoupit jen dva druhy piva – lattol a folkol s nižším obsahem alkoholu. V restauraci můžete dostat pivo mellanol a starkol s vyšším obsahem alkoholu.

Školství:

Švédsko má jednotný vzdělávací systém, který koordinuje univerzitní a odborné studium s programy škol druhého stupně. Existuje povinná školní docházka od 7 do 16 let. Od 3. třídy se vyučuje angličtina a později se přidává němčina nebo francouzština a španělština. Již v sedmé třídě si žáci mohou částečně volit skladbu předmětů.

Předškolní vzdělávání a základní školy Sem patří předškolní péče o děti od 1 – 6 let věku, což jsou mateřské školky(dagis), denní péče v rodině a otevřené školy, a péče o školní děti ve věku od 6 – 12 let, mezi něž se řadí péče v rodině a volnočasová centra.

Střední školy Ve Švédsku je 17 tříletých programů, které připravují studenty na studium na universitách nebo na post sekundární úrovni. Vedle toho jsou zde národní programy a individuální programy.

Univerzity a vysoké školy Univerzity a vysoké školy zcela podléhají vládě. Ve Švédsku je 13 univerzit - z nichž nejstarší je v Uppsale (založena roku 1477) – na které i krátkou dobu působil T. G. Masaryk., 23 vysokých škol a 10 soukromých vysokých škol (Chalmerova technická univerzita AB, Jonkopingova nadační univerzita, Stockholmská škola ekonomie)

Výzkum: Základní výzkum hraje důležitou roli pro vývoj nových vzdělání, výzkum jsou potřebné na vysokých školách a v sociálním sektoru.

Vzdělávání dospělých: Vzdělávání dospělých má ve Švédsku dlouhou tradici. Je dobrovolné pro účastníky a svobodné, tzn. osvobozené od zásahů vlády. Má mnoho forem, jako je národního a regionálního vzdělávání pro potřeby trhu práce, školení zaměstnanců a rozvoj pracovních dovedností.

Mládežnická politika: Ve Švédsku je cca 1,4 milionů občanů ve věku od 13 – 25 let. Národní politika mládeže se zabývá především otázkami práce, bydlení, vzdělávání, zdraví, volného času a uplatňování vlivu mladých lidí.

Slavení svátků:

Čtvrtou neděli před Vánocemi se počátkem adventu za každým oknem rozsvítí svícen a na náměstích se objeví vánoční stromy. 13. prosince se slaví svátek Lucie, kdy se dívky převléknou za patronky světla a na hlavu si posadí korunu s hořícími svíčkami. Chlapci nosí klobouky s hvězdami. Pří této příležitosti se popíjí glogg, svařené víno s hořící pálenkou a pečou se perníčky. Na stůl se stavějí figurky trollů s červenými čapkami. Vánoční svátky vrcholí Štědrým dnem, kdy se prostírá švédský stůl, který je tou nejbohatší podobou tradičních švédských smorgasbord. Ježíšek ( Santa Claus) na sebe bere podobu vánočního kozla, který má rohy zdobeny červenou stuhou.

Na podvečer prvního máje – Valpuržinská noc – si studenti oblékají bílé kápě a slaví příchod jara.

21. června oslava příchodu léta – Mittsommar – tančí se na volných prostranství okolo ověnčeného kříže

Významné osobnosti:

- přírodopisec a matematik Emanuel Swedeborg

- astronom a vynálezce Andeers Celsius

- botanik a přírodovědec Carl von Limmé (podle něho založena v Uppsale malá botanická zahrada)

- chemik Jäns Jacob Berzelius

- fyzik a astronom Andres Angstrom

- chemik Teodor Svedberg

- vynálezci : Jihan Ludstrom (zápalky)

Alfred Nobel ( dynamit, Nobelova cena)

Zdroje: