Švédsko je svou rozlohou 449 793 km2 největší zemí Skandinávského poloostrova a čtvrtou největší zemí Evropy. Má protáhlý tvar, délka 1574 km největší šířka je 499 km. Sousedními státy jsou na západě Norsko, na severu Finsko. Na východě tvoří přírodní hranici Botnický záliv a na jihu Baltské moře.
Švédsko se dá rozdělit na 2 fyziogeografické oblasti. První tvoří plošiny a pohoří převážně na severu země. Je to oblast hustě zalesněná a bohatá na zdroje nerostných surovin. Druhá je nížinná oblast na jihu země. Žijí zde 4/5 všech obyvatel Švédska a nachází se zde většina zemědělské půdy a převážná část průmyslu.
Z Norska na území Švédska zasahuje dlouhé Skandinávské pohoří, které na severu vyvrcholí v pohoří Kjolen, kde se nachází nejvyšší hora Kebnekaise 2123m. Na severu je soustava bažinatých plošin a také paralelních vodních toků. Jižněji se nachází Svealand, nížinatá oblast v okolí Stockholmu. Zde tvoří krajinu několik velkých jezer, které tvoří více než 7% plochy Švédska. Na jihu převládá rovinný terén. Pobřeží Baltského moře a Botnického zálivu je velmi členité a skalnaté.
Dnešní vzhled dostala krajina Švédska asi před milionem let, vlivem ledovcové činnosti. Vzniklo zde tisíce jezer, což je jeden z typických znaků Švédska.
Největší je na jihu – Vanern 5 585 km2. Je zde mnoho řek, které jsou krátké a vodnaté s peřejemi a vodopády – zdroj elektrické energie. Nejdelší řekou je Kelaralven (720 km, ve Švédsku jenom 520 km).Většina řek směřuje od severu na jihovýchod k Botnickému zálivu. Moře, lemované malými skalnatými ostrůvky, tvoří důležitou rekreační oblast ve Švédsku. Moře je pro Švédsko velmi důležité. Prakticky veškerý švédský obchod má je spojen s námořní dopravou. Důležité přístavy jsou Stockholm, Goteborg a Malmo.
Téměř 15% švédského území leží za polárním kruhem. Pouze na jihu převládá mírné klima, ve zbytku území převládá chladné podnebí. Klima jihozápadního Švédska je ovlivněno vlhkým a relativně teplým prouděním z oblasti Golfského proudu. To způsobuje mírné deštivé zimy a relativně chladná léta. Severní Švédsko má podnebí kontinentální s velkými teplotními výkyvy a navíc dosti suché, protože leží v deštném stínu Skandinávských hor. Léto tu bývá nejen suché a relativně teplé, ale i krátké. Na severu trvá pouze čtyři měsíce. Krátké léto však vyvažují „bílé noci“, nebo také „půlnoční slunce“, které v červnu a červenci vůbec nezapadá. Zimy jsou naproti tomu mrazivé a dlouhé.
Vegetace odpovídá podnebí a charakteru krajiny. Jedině nížinné jižní Švédsko je vhodné pro zemědělství, a proto tam můžeme vidět pole a kosené louky, které se na vrchovině střídají se smíšenými lesy. Severní Švédsko, jak nížinné podél Botnického zálivu, tak hornaté směrem na západ, porůstají především lesy-smrkové a borové s příměsí břízy, která je národním stromem. Nad hranicí lesa směrem na sever a do vyšších nadmořských výšek roste bezlesá tundra, jež se v létě promění v pestrou mozaiku rašelinišť,lišejníků a mechů, kterými prorůstá suchopýr, plané květiny a keříky morušek, borůvek a lesních jahod.
Švédské lesy dnes patří k nejlépe udržovaným na světě. Ročně se více stromů vysazuje než kácí, a dokonce byly vysušeny a zalesněny některé bažinaté oblasti.
Švédsko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa s velmi vysokou koncentrací výroby a kapitálu. Rozvojové možnosti jsou už ale značně vyčerpané.
Nejdůležitějším odvětvím primárního zemědělství je lesní hospodářství a těžba dřeva. Hospodářsky je využíváno 45% plochy země,tj. asi 2/3 lesních ploch, přičemž lesy pokrývají 62% plochy země. Nejdůležitější produkční oblastí je Norrland, jehož řeky zásobují elektrickou energií množství pil a také papíren.
Významná je produkce stavebního dříví a dřevní hmoty pro výrobu celulózy, papíru, pryskyřice, barviv a umělé hmoty.
Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou příznivé pouze na jihu. Orná půda tvoří celkem 7% ploch země. Nejintenzivněji je půda využívána v úrodné oblasti Skane, v okolí města Malmo. V krátkém vegetačním období se pěstuje cukrovka, pšenice, ječmen, oves a brambory. Dominuje zde chov skotu a vepřů, méně rozsáhlí je chov ovcí. Významný je také chov norků a lišek. Rybolov není tak dominantní jako v minulosti, nemá velký hospodářský efekt. Loví se zejména sledi, makrely a tresky.Zemědělství se věnuje asi 3% obyvatel.
Švédsko je proslulé těžbou kvalitní železné rudy v oblasti Kiruny, tj. na severu země. Těží se téměř 15 milionů tun ročně. Neméně významná je produkce rud zinku, olova, mědi, wolframu, stříbra a zlata. Menší význam pak mají naleziště uhlí, fosfátů, rašeliny a kamene.
Na výrobě elektrické energie se podílí vodní elektrárny a elektrárny jaderné. Nejdůležitějším průmyslovím odvětvím je strojírenství zaměřené na výrobu osobních i nákladních automobilů (Volvo, Saab, Scania) v Goteborgu a Sodertalje. Významná je výroba lodí, letadel, zbraní, energetických zařízení a elektrotechniky, strojů na zpracování dřeva. Švédsko je 3. na světě v produkci celulózy. Z výrobků chemického průmyslu jsou známé výbušniny.
Švédsko je velmi závislé na zahraničním obchodě, protože polovina produkce těžkého průmyslu jde na vývoz.
V nákladní dopravě si zachovává největší význam železnice (tvoří asi 70%). V osobní dopravě dominují automobily, v zahraniční přepravě tak doprava námořní. Ve Švédsku je využíváno více jak 40 letišť – důležitá letecká doprava.
Švédsko je jedna z největších a zároveň nejméně lidnatých zemí v Evropě. Má vysokou životní úroveň a jeden z nejpropracovanějších systémů sociálního zabezpečení na světě. Švédové platí jedny z nejvyšších daní na světě. Ve Švédsku žije kolem 8,5 milionu obyvatel. rozmístění obyvatel je značně nerovnoměrné, 85% obyvatel žije ve městech a 1/3 v aglomeracích tří největších měst.
Švédsko je konstituční monarchie, v čele státu je král, který má pouze reprezentativní funkci. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament, a výkonnou moc má osmnáctičlenná vláda. Země je rozdělena na 24 regionů, každý z regionů řídí guvernér.
26. červenec 2007
19 857×
929 slov
