Švýcarsko

Věčný spolek
Kolem roku 100 př. Kr. připutovali keltští Helvéti mezi pohoří Juru a Alpy. Římané, Burgunďané, Alemani a Frankové si postupně podmanili části dnešního území, které bylo v 11. století přičleněno k německé řiši. Jelikož Habsburkové nechtěli uznat nezávislost kantonů Uri a Schwyz, utvořily tyto dva kantony roku 1291 spolu s Unterwaldenem tzv. „Věčný spolek“. Zde se zrodilo silné nacionální uvědomění, jehož ztělesněním je pověst o přísaze na louce Rütli a jehož ztělesněním je lidový hrdina Vilém Tell. Vojenské úspěchy ve 14. století vedly k rozšíření spolku, k němuž se přidružily roku 1332 kanton Luzern, roku 1351 Curych, roku 1352 Glarus a Zug a rouku 1353 Bern. Později následovali roku 1481 Fribourg a Solothurn, roku 1501 Basilej a Schaffhausen a roku 1513 Appenzel. Bitva u Marignana roku 1515 sice skončila pro Švýcarsko porážkou, po níž následovala strikní neutralita vůči zahraničí, avšak roku 1516 získalo Švýcarsko oblasti dnešního Tessinu a Veltlinu. Reformaci zahájili kazatelé Zwingli a Kalvín. Od té doby je asi polovina švýcarského obyvatelstva katolického vyznání, zbytek protestanského vyznání. Vestfaltský mír roku 1648 zaručil vyčlenění Švýcarska z německé říše a vídeňský kongres jeho neutralitu roku 1815 potvrdil. Roku 1848 změnila spolková ústava státní svaz kantonů ve spolkový stát moderního ražení s ústřední vládou sídlící v Bernu. V první i druhé světové válce Švýcarsko usilovalo o přísnou neutralitu. Díky tomu se tam usadilo mnoho mezinárodních organizací (např. roku 1919 Společtnost národů), světových bank a burz.

Idea přímé vlády lidu
Charakteristickým znakem švýcarského státu je idea přímé vlády lidu. Kromě toho zaručuje ústava rozsáhlou politickou účast občanů prostřednictvím lidového hlasování a lidové iniciativy. Zákonodárnou moc má spolkové shromáždění, jež se skládá s národní rady a stavovské rady. Členové rad jsou voleni přímo. (Volební právo žen bylo na spolkové úrovni zavedeno teprve roku 1971, v půl kantonu Appenzell-Innerrhoden soudním rozhodnutím teprve roku 1990.) Švýcarská vláda má sedm členů volených spolkovým shromážděním na čtyři roky. Radové volí ze svého středu každý rok spolkového prezidenta, který stát zastupuje navenek. Každý z 26 kantonů - šest z nich jsou půl kantony - má rozsáhlá práva ve školství, soudnictví a stavebnictví. Ke třinácti kantonům, které existovaly už v 16. století, přibyly během doby další.
Švýcarsko se děli ve čtyři různě velká jazyková společenství: více než dvě třetiny obyvatelstva mluví německy, zbytek Francouzsky, italsky a rétorománsky. Největší část obyvatelstva je soustředěna v oblasti mezi Alpami a Jurou. Mimo Basilej, která leží v Hornorýnské nížině, zde také najdeme všechna velká města: Ženevu, Lausanne, Bern a Curych.

Hory a jezera
Švýcarsko se rozkládá na území středních Alp a hraničí s Francií, Itálií, Rakouskem, Lichnštejnskem a Německem. Hlavními krajinnými útvary jsou Jura, Středozemí a Alpy. Šedesát procent země zaujímají Alpy. Nejvyšším vrcholem je Monte Rosa (4634 m) ve Walliských Alpách. Zvlášť proslulý je Matterhorn u Zermattu, vysoký 4478 metrů.
Čtyřtisícových výšek však dosahují i vrcholy Bernských a Rétských Alp. Alpské podhůří na severozápadní straně Alp klesá postupně do oblasti Středozemí, kde se mezi Ženevským a Bodamským jezerem prostírají nejúrodnější části země. Na rozdíl od drsných horských výšin zde panuje poměrně mírné podnebí. Kolem Ženevského jezera a v Tessinu má podnebí středozemní charakter.
V okolí průsmyku sv. Gottharda pramení mnoho řek (mj. Rýn, Reuss,Aare). Švýcarsku patří také část Ženevského jezera, Bodamského jezera a jezera Lago Maggiore. Kromě toho najdeme na jeho území mnoho dalších jezer (Thunské, Vierwaldstättské aj.). Díky nádherným jezerům a horám je krajina jedním z největších švýcarských hospodářských aktiv.

Čokoláda a bankovní tajemství
Jen něco přes čtvrtinu plochy Švýcarska lze intenzivně využívat; dalších 20% slouží v létě jako pastviny. Švýcarská krajina určuje charakter potravinářského průmyslu. Nejznámější výrobek - mléčná čokoláda - je jen jedním z mnoha. Švýcarské sýry - od appenzellského až po Vacherin Mont d´Or z Jury - vyráběné v mnoha sýrárnách často ještě ručně, jsou proslulé široko daleko. Švýcarsko nemá skoro žádné nerostné bohatství a energetické suroviny jako uhlí, naftu, zemní plyn musí dovážet, protože domácí vodní elektrárny nemohou pokrýt veškerou spotřebu energie. Ostatní předpoklady pro výrobu a služby jsou však příznivé, takže švýcarské hospodářství je jedno z „nejzdravějších“ na světě a až dosud přestálo poměrně dobře všechny krize světové ekonomiky. Odborné znalosti, potřebné ve vysoce rozvinutém průmyslu, získávalo a získává Švýcarsko zčásti výměnou se sousedními zeměmi. Tyto vědomosti a výměna pracovních sil jsou druhou důležitou základnou švýcarského hospodářství, v němž hrají významnou roli farmaceutický a hodinářský průmysl a výroba strojů a přístrojů.
Vysoce specializované výrobky (od nástrojů z oboru až po složité stroje a tanky) vznikají převážně ve středně velkých podnicích. Důležitý je rovněž průmysl textilní, soustředěný ve východním Švýcarsku a vyrábějící umělá vlákna, pletené zboží, krajky a kvalitní látky.
Velký význam má turistický ruch, který spolu s tím, co turisté utratí v jiných hospodářských odvětvích, přispívá k národnímu důchodu asi deseti procenty. Nízká inflace a nepatrná nezaměstnanost jsou indikátory hospodářské stability, o čemž svědčí také skutečnost, že se ve Švýcarsku nachází nejhustší bankovní síť na světě.

Švýcarsko - základní údaje
ZEMĚ
Oficiální název:
Švýcarská konfederace
Hlavní město: Bern
Rozloha: 41293 km2
Geografické členění: od J k S: Alpy (60% rozlohy), Středozemí (30%), Jura (10%)
Podnebí: kontinentální a horské
Hlavní řeky: Aare, Rhôna, Reuss, Rýn, Inn, Tessin
Nejvyšší bod: Dufourspitze (4634 m) v masivu Monte Rosa
Nejnižší bod: jezero Lago Maggiore

VLÁDA
Forma vlády: parlamentní spolková republika
Hlava státu: spolkový prezident
V čele vlády: prezident spolkové rady
Správní členění: 26 kantonú
Legislativa: spolkový parlament se skládá z národní rady (200 poslanců volených na 4 roky) a stavovské rady (46 člemů, po dvou z každéhp kantonu)
Soudnictví: nejvyšší instance: spolkový soudní dvůr
Armáda: spolková armáda: síla při mobilizaci: pozemní vojsko 565 000 mužů, letectvo 60 000 mužů

LIDÉ
Počet obyvatel: 6 862 000 (1993)
Jazyk: němčina, francouština, italština (úřední jazyky), rétorománština
Náboženství: katolíci 49%, protestanti 45%

HOSPODÁŘSTVÍ
Měna: Švýcarský frank
HSP na obyvatele:
33 510 US $ (1991)
Roční přírustek: 2,2% (1980-91)
Obchodní bilance (v US $): 141mil. (1992)
Dovoz: Stroje, drahé kovy, šperky, vozidla, energetické suroviny
Vývoz: kovy, stroje, přístroje, chemikálie, umělé hmoty, léčiva, hodiny, šperky, potraviny a poživatiny
Obchodní partneři: SRN, ostatní země EU, země EFTA, USA, japonsko
Doprava: Délka železniční sítě: 5037 km (1988)