Oficiální název státu - český: Švýcarská konfederace
Oficiální název státu - originální: Schweizerische Eidgenossenschaft, Confédération suisse, Confederazione svizzera, Confederaziun svizra
Kontinent: Evropa
Státní zřízení: federace
Hlavní město (obyvatel): Bern (141 tis.)
Počet obyvatel:6,9 mil.
Rozloha: 41 293km2
Délka hranic: celkem 1 852km
Úřední jazyk: němčina, francouzština, italština, rétorománština
Etnické složení obyvatelstva: Němci 65%, Francouzi 18%, Italové 10%
Náboženství: katolíci (49 %), protestanti (48%)
Měna: švýcarský frank (CHF)
Nezávislost: 1. srpna 1291
Internetová doména: ch
Mezinárodní poznávací značka: CH
Největší město (obyvatel): Curych (380 tis.)
Nejvyšší hora: Monte Rosa, 4 634 m n.m.
Nejvyšší bod: Dufourspitze 4 634m
Nejnižší bod: jezero Maggiore 195m
Letní čas: ano
Časové pásmo: 1
Elektřina: 220V, 50Hz
Politické strany: Demokratická strana Švýcarska (Freisinnig-Demokratische Partei der Schweiz - FDP), Sociálnědemokratická strana Švýcarska (Sozialdemokratische Partei der Schweiz - SPS), Křesťanskodemokratická lidová strana Švýcarska (Christlichdemokratische Volkspartei der Schweiz – CVP), Švýcarská lidová strana (Schweizerische Volkspartei – SVP), Strana zelených Švýcarska (Grüne Partei der Schweiz)
Zhruba před 5000 lety ustoupily ledovce, které pokrývaly území dnešního Švýcarska. Tající led zde zanechal spoustu jezer a horských řek, při kterých se začali usazovat lidé.
Od 4. století před naším letopočtem začali do tohoto kraje přicházet Keltové. Konkrétně se jednalo o kmen Helvetů. Od nich je odvozen latinský název Švýcarska - Helvétia. V roce 58 před n. l. se 370 000 Helvetů, hledajících nová území, která by osídlili, utkalo s legionáři G. Julia Caesara. Byli poraženi a tím začala epocha římské nadvlády a kolonializace. Území bylo prvně sjednocené, centrální kontrola však nebyla nijak silná. Římané přinesli kulturu, technologii i náboženství - křesťanství, postavili silnice.
Po rozpadu římské říše se oblast rozdělila na dvě části - východní připadla germánskému kmenu Alemanů a západní Burgundům. Toto rozdělení přetrvalo dodnes v podobě jazykové a kulturní odlišnosti francouzsky a německy hovořících oblastí.
Za Karla Velikého (768 - 814) se celé nynější Švýcarsko stalo součástí Svaté říše římské. Další století ovlivňovaly boje o nadvládu mezi mocnými středověkými rody - Zähringeny, Kyburky a Habsburky. Až do 13. století nebyla oblast jednotná. Habsburkové a Savojský dům v polovině 13. století převládli. 1. srpna 1291 však založily tři oblasti (Uri, Schwyz a Unterwalden) pakt o vzájemné pomoci, který směřoval proti stále rostoucímu vlivu Habsburků. (Od jména Schwyz je odvozen dnešní název "Switzerland".) Tento den, 1. srpen, se ve Švýcarsku slaví jako národní svátek. O boji proti Habsburkům vypráví i známá legenda o Vilému Tellovi, který sestřelil šípem jablko z hlavy svého syna.
Tento pakt vytvořil základ dnešní konfederace. Postupně se k němu přidávaly další oblasti. V následujícím století spojenectví čítalo 8 kantonů sdružených převážně za účelem obrany svojí svrchovanosti. Za burgundských válek (1474 - 1477) slavila konfederace řadu vítězství proti Karlu Smělému - u Grandsonu, u Murtenu, u Nancy. Švýcaři si vydobyli pověsti odvážných a zdatných bojovníků.
V roce 1515 v bitvě u Marignana byla však Švýcarská armáda poražena francouzskými vojsky. Padlo na 12 000 mužů. Smlouva o trvalém míru s Francií, která byla podepsána následujícího roku znamenala konec mocenské politiky Švýcarska a zároveň začátek éry neutrality, kterou se země vyznačuje dodnes. V této době tvořilo konfederaci již 13 kantonů.
Události 15. a 16. století jsou ovlivněny ideály humanismu a protestantskou reformací. K hlavním centrům ve Švýcarsku patřila Basilej (Erasmus Rotterdamský), Curych (Ulrich Zwingli) a Ženeva (Jan Kalvín). Protestantské učení Martina Luthera, Zwingliho i Kalvína se v zemi rychle šířilo, centrální Švýcarsko přesto zůstalo katolické. Vlna reformace a protireformace valící se Evropou s sebou nesla mnoho svárů, násilí i krveprolití na obou stranách i ve Švýcarsku. Konfederace se však přesto dokázala udržet stranou velkých náboženských a politických bojů.
Neutralitu si zachovala i v době třicetileté války (1618 - 1648) díky vybudování federální armády, která svou sílou odradila všechny nepřátele. Po uzavření Vestfálského míru byla uznána nezávislost Švýcarska jako suverénního státu.
Důsledkem Francouzské revoluce 1789 bylo zabrání části území Francouzi a vytvoření tzv. Helvetské republiky. Nová ústava, kterou dal Švýcarsku Napoleon o několik let později přidala ke konfederaci šest nových kantonů. Mnoho odvedenců bojovalo po Napoleonově boku na zahraničních bojištích. Po rozpadu jeho říše obsadili území Rusové, Rakušané a Prusové.
Vídeňský kongres (1815) ustavil tzv. věčnou neutralitu Švýcarska. Zároveň se přidaly poslední kantony a konfederace tak doznala dnešní podoby. Následovaly však další spory mezi katolíky a protestanty. Situace se vyhrotila tak, že se roku 1846 katolické kantony oddělily. Nová ústava z roku 1848 však opět znamenala stabilitu a národní jednotu. Zavedla systém dělby moci mezi orgány místními, kantonálními a federálními, Bern se stal hlavním městem. Dala základ provinčním demokratickým institucím. Tento systém je (s úpravami v roce 1874) platný dodnes.
Švýcarská neutralita zůstala zachována i ve 20. století, kdy stát čelil dvěma světovým válkám. Jediné zapojení do první světové války bylo prostřednictvím Červeného kříže. Síla Švýcarské armády odradila od vpádu dokonce i Adolfa Hitlera. Neutrální postoj s sebou přinesl mnohé politické, ale i hospodářské výhody. Zatímco zbytek Evropy zdevastovaný válečnými škodami podstupoval bolestivý proces obnovy, těžilo Švýcarsko z velmi silné komerční, finanční a průmyslové báze. Přesto na zemi padá stín podezření, že švýcarské banky pomáhali prát nacistům ukořistěné židovské peníze a majetek.
V mezinárodních vztazích si země vydobyla značného respektu. I v průběhu 2. světové války se stala centrem diplomatických aktivit. Dodnes zde sídlí řada mezinárodních organizací. V roce 1863 založil obchodník ze Ženevy Henry Dunant Červený kříž (jeho symbol tvoří Švýcarská vlajka s převrácenými barvami). V Ženevě se zrodili Spojené národy, jejichž nástupcem je OSN, je zde jejich hlavní evropské sídlo. Švýcaři však kvůli své neutralitě členy mezinárodních organizací nejsou.
V poválečné éře byly v evropském kontextu dominantní procesy hospodářské, ale i politické integrace. Švýcarská konfederace je jedním z nemnoha států, které zůstávají ze své vlastní vůle stranou. Švýcarsko odmítlo plné členství v OSN (má statut pozorovatele) i v NATO. V roce 1992 sice byla podána přihláška do Evropské unie a země se stala součástí Evropského hospodářského prostoru, avšak občané přes snahu politiků v referendu členství v EU odmítli. Došlo alespoň k některým ústupkům v oblasti hospodářství, politický postoj konfederace se nemění.
Historie v datech
- asi před 5 000 lety roztály ledovce, které pokrývaly území dnešního Švýcarska
- asi roku 400 před n. l. osídlili území Keltové - Helvetové (odsud je odvozen původní název Švýcarska Helvétia)
- rok 58 před. n. l. Keltové poraženi armádou G. Julia Caesara, začátek římské nadvlády, Římané přinesli svoji kulturu, náboženství a technologii
- srpen 1291 uzavřely 3 údolní komunity Uri, Unterwalden a Schwyz pakt proti sílícímu habsburskému vlivu - tento den se slaví jako národní svátek
- 1474 - 1477 probíhaly burgundské války
- 15. a 16. století bylo ovlivněno vlnou reformace a humanistickými ideami, centry Basilej, Curych a Ženeva
- 1815 - Vídeňský kongres stanovil "věčnou neutralitu" země, hranice konfederace doznaly současné podoby
- v obou světových válkách Švýcarsko neutrální, stalo se centrem diplomatických aktivit
- 1946 - Ženeva se stala sídlem OSN v Evropě
Švýcarsko samo o sobě nemá na poli umění příliš silnou tradici, přestože se zde usazovalo o tvořilo mnoho spisovatelů a umělců z jiných zemí (mezi nimi Voltaire, Byron, Shelley, James Joyce nebo Charlie Chaplin).
Ve středověku byly centrem vědy a umění kláštery. Mezi nimi hrál ve Švýcarsku důležitou roli St. Gallen. Od 16. století dalo Švýcarsko světu mnoho učenců a myslitelů. Například velký humanista Erasmus Rotterdamský (1466 - 1536), reformátor Ulrich Zwingli (1484 - 1531), Jan Kalvín (1509 - 1564), Jean Jacques Rousseau (1712 - 1778), nebo pedagog Johann Heinrich Pestalozzi (1746 - 1827).
V 19. století dosáhli světové úrovně na poli literatury dva spisovatelé: Gottfried Keller (1819 - 1854), představitel realismu, autor Curyšských novel (Züricher Novellen) a románu Zelený Jindřich (Der grüne Heinrich) a Conrad Ferdinand Mayer (1825 - 1898).
Dva švýcarští spisovatelé jsou nositeli Nobelovy ceny za literaturu. Prvním byl představitel naturalismu Carl Friedrich Georg Spitteler (1845 - 1924), autor románu "Konrad der Leutnant". Světový význam má dílo druhého nositele Nobelovy ceny Hermanna Hesse (1877 - 1962). Nejznámější jsou romány Stepní vlk (Der Steppenwolf) a hlavně Hra se skleněnými perlami (Das Glassperlenspiel).
Z novodobých autorů jsou světově proslulí dva dramatici a autoři románů. Friedrich Dürrenmatt (1921 - 1990), jehož nejznámější divadelní hrou je Návštěva staré dámy (Besuch der alten Dame). Max Fischer (1911 - 1991) byl v 50. letech v evropském měřítku jedním z nejrespektovanějších autorů. Jeho nejznámější román Homo Faber z roku 1951 byl i zfilmován. Dalšími jeho díly jsou například drama Andorra nebo román Stiller.
Další osobnosti z oblasti umění:
Konrad Witz (kolem 1390 - 1447), malíř, Paracelsus (1493 - 1447), filozof, přírodovědec, Heinrich Füssli (1741 - 1825), malíř, zástupce preromantismu, Paul Klee (1879 - 1940), malíř, Arthur Honegger (1892 - 1955), hudební skladatel, Paul Hermann Müller (1899 - 1965), objevitel DDT, nositel Nobelovy ceny za medicínu a psychologii.
Švýcarsko je vnitrozemský stát, ležící uprostřed Evropy. Tato jeho poloha je hospodářsky a strategicky významná. Odpradávna tudy vedly cesty ze severních oblastí Evropy na jih a z východu na západ. Dodnes je Švýcarská konfederace tranzitní zemí (ale nejen to) pro obchod i turistiku a těží z toho. Vzhledem k této poloze zaujímá významnou pozici v evropské
mezinárodní silniční, železniční i letecké přepravě. Je integrována do dopravního systému EU.
Svojí rozlohou přibližně 41 tis. km2 (zhruba polovina rozlohy České republiky a téměř stejně jako Slovensko) se řadí ke středně velkým evropským zemím. Počet obyvatel je něco přes 7 milionů. Tato země je velmi rozmanitá, což se týká jak krajiny (vysokohorské štíty se sněhovými čepičkami kontrastují s hlubokými zelenými údolími), tak obyvatel a její kultury. Vždyť se zde po staletí střetávají germánské, románské i další vlivy. Žijí zde pospolu katolíci a protestanti (je jich zhruba stejný počet).
Německo 362,5 km
Francie 571,8 km
Itálie 741,3 km
Rakousko 164,8 km
Lichtenštejnsko 41,1 km
Je to hornatá země (má nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku v Evropě - kolem 1300 m. n. m.). Přibližně 60 % povrchu zaujímají Alpy. Z celkové plochy tohoto pohoří leží na území Švýcarska 20 %. Podél francouzských hranic se táhne pohoří Jura (10 % území). Mezi těmito dvěma horskými masami se rozkládá Švýcarská plošina, kde žije většina populace.
Nejvyšší horou je Monte Rosa (Dufourspitze) dosahující nadmořské výšky 4 634 m. Celkem asi 100 horských vrcholů dosahuje, nebo se blíží nadmořské výšce 4 000 metrů nad mořem. Naopak nejnižším bodem je jezero Maggiore - pouhých 194 m.n.m. V oblasti Alp se nachází asi 140 ledovců. Největší z nich - Aletschgletscher je skoro 25 km dlouhý. Ve Švýcarsku sice nejsou nížiny, ale zato četná krásná údolí.
Některé známé horské vrcholy:
Monte Rosa kanton Valais a Itálie 4 634 m n. m.
Dom (Mischabe) Valais 4 545 m n. m.
Weisshorn Valais 4 506 m n. m.
Matterhorn Valais a Itálie 4 478 m n. m.
Dent-Blanche Valais 4 357 m n. m.
Grant-Combin Valais 4 314 m n. m.
Finsteraarhorn Bern a Valais 4 274 m n. m.
Breithorn Valais a Itálie 4 165 m n. m.
Jungfrau Bern a Valais 4 158 m n. m.
Mönch Bern a Valais 4 099 m n. m.
Eiger Bern 3 970 m n. m.
Země leží na rozvodí tří moří a pramení zde několik významných evropských řek. Téměř 70 % plochy státu odvodňuje Rýn, který se později vlévá do Severního moře. Je to zároveň se svými 375 km nejdelší Švýcarská řeka. Rhona dosahuje délky 264 km a odtéká do moře Středozemního, Inn (104 km) do Dunaje a moře Černého. Řeky jsou díky reliéfu krajiny většinou velmi prudké, což je v mnoha případech využíváno k výrobě energie ve vodních elektrárnách. Vodní systém dotvářejí také jezera ledovcového původu. Řada z nich je dosti rozlehlá a některé jsou součástí hranic s okolními státy (Bodensee tvoří hranici s Německem a Rakouskem, Lac Léman - Ženevské jezero s Francií, atd.). Známé je také Curyšské jezero.
Lac Léman plocha: 584 km2 hloubka: 310 m
Bodensee 539 km2 252 m
Neuenburgersee 218 km2 153 m
Lago Maggiore 212 km2 372 m
Vierwaldstätter See 114 km2 214 m
Zürichsee 88 km2 143 m
Luganersee 49 km2 288 m
Podnebí Švýcarska je značně variantní: od subpolárního až téměř ke středomořskému. Působí zde 4 dominantní proudění vzduchu. Ze západu, od Atlantiku, proudí vlhký vzduch posilující mírné, oceánské klima. Ze severních arktických oblastí přichází vzduch suchý a studený. Z východu ovlivňuje Švýcarsko pevninské klima, což znamená větší teplotní rozdíly mezi létem a zimou. Malá část státu na jihu (Ticino) se dokonce vyznačuje kvůli teplému jižnímu proudění vzduchu téměř středomořským, teplým podnebím včetně palem. Nad Švýcarskem se masy vzduchu z těchto čtyř směrů potkávají. Počasí je určováno tím, které proudění momentálně převládá, a proto se vyznačuje velkou proměnlivostí v teplotách i srážkách, ale existují i velké lokální rozdíly zapříčiněné složitým reliéfem krajiny.
Nejvyšší roční srážkový úhrn je na hoře Rochers de Nave - asi 260 cm ročně. Srážek je v zásadě více v západní části území, protože většina oblačnosti v průběhu roku přichází od Atlantiku. Průměrná doba, kdy svítí slunce, je ve Švýcarsku 1700 hodin ročně. Některé oblasti (hlavně v kantonu Valais) však mají ročně až 2300 hodin. Vysoký podíl slunečných dnů v roce se často používá k výrobě energie a ohřevu vody slunečními panely na střechách domů a třeba i k nočnímu osvětlení autobusových zastávek a telefonních budek.
Průměrné teploty ve Švýcarsku se pohybují mezi 20 až 25 °C v létě, 2 až 6 °C v zimě a 7 až 14 °C na jaře a na podzim.
Rostlinstvo je do značné míry ovlivněno nadmořskou výškou. Kulturní porosty převládají do zhruba 800 m. n. m. Výše položené jsou lesy zabírající asi 25 % území. Nad nimi, kolem 2 000 m. n. m. se rozprostírají horské louky a pastviny.
Bern
Bern je hlavním městem Švýcarska. Leží na rozhraní mezi francouzsky a německy mluvícími oblastmi. Snad právě proto byl jako gesto kompromisu vybrán za metropoli. Má pouze něco přes 140 tisíc obyvatel a není tak honosný jako některá jiná města, třeba Curych nebo Ženeva. Život zde je spíše prostý a provinciální. Nic naplat, že zde sídlí federální vláda.
Město stojí na vysokém skalnatém poloostrově, který tvoří řeka Aare. Bylo podle pověsti založeno roku 1191 vévodou Berchtoldem. Roku 1405 zničil téměř všechny původně dřevěné domy požár a město muselo být vystavěno znovu z pískovce. Bern se připojil ke švýcarské konfederaci v roce 1353 v průběhu bojů o nezávislost proti Habsburkům. Ústava, která byla navržena v roce 1848 určila Bern hlavním městem. Město si dodnes dokázalo uchovat svůj středověký vzhled.
Na začátku živé nákupní ulice Spitalgasse, která se táhne už od hlavního nádraží, stojí chrám Ducha Svatého (Heiliggeistkirche). Byl postavený roku 1720 a představuje jeden z nejvýznamnějších protestantských barokních kostelů ve Švýcarsku. Městské informační středisko naleznou turisté ve věži Käfigturm, která je zbytkem někdejšího obranného systému.
Bern proslul svými pověstnými kašnami. V horní části Kramgasse se nachází Zähringenská kašna, zpodobňující ozbrojeného medvěda. Na ulici Spravedlnosti (Gerechtigkeitsgasse) stojí stejnojmenná kašna, která patří mezi nejkrásnější ve městě. Jejím tématem je spravedlnost symbolizovaná váhami. Vlevo od Kramgasse stojí gotická radnice Rathaus.
Bernská gotická katedrála (Münster) se stavěla několik století, stavba začala roku 1421. Nad hlavním vchodem se nachází dílo Erharta Künga Poslední soud. Největší zvon katedrály váží přes 10 tun. Panorama celého města nabízí druhá terasa věže, kam mohou návštěvníci vystoupit po 254 točitých schodech.
Muzea
- Muzeum výtvarných umění (Kunstmuzeum) má adresu Hodlerstrasse 12. Zde se vystavuje více než 2500 obrazů bernského malíře Paula Klee z 19. století, ale i výtvory malířů století 20. (Picasso, Kandinsky, Kirchner).
- Švýcarské alpské muzeum (Schwiezerisches Alpines Museum) - náměstí Helvetiaplatz 4. Vystavuje topografické reliéfy hor, vybavení lyžařů a horolezců v různých dobách a spoustu dalších exponátů týkajících se hor.
- Vše, co se týká pošty, telefonování a telegrafování, nabízí k prohlédnutí Švýcarské poštovní muzeum (Schweizerisches PTT Museum). Součást expozice tvoří i rozsáhlá filatelistická sbírka.
- Bernské historické muzeum (Bernisches historisches museum) se široce zabývá historií. Jeho budova imituje 16. století, je však stará pouhých 100 let. Stojí na náměstí Helvetiaplatz 5.
- Na Bernastrasse 15 najdeme Historicko-přírodovědné muzeum (Naturhistorisches museum). Sbírky z oblastí zoologie, geologie, mineralogie, paleontologie jsou jedny z nejbohatších v Evropě.
Curych
Švýcarské nejlidnatější město, žije zde téměř 400 000 obyvatel. Bývá považováno za intelektuální a kulturní centrum země, i když hlavním městem je více než o polovinu menší Bern. Ve městě se nachází více než 50 galerií, ve kterých lze shlédnout velkou škálu expozic všech uměleckých směrů. Zdejší univerzita (největší ve Švýcarsku) bývá považována za jednu z nejlepších inženýrských škol na světě.
Curych se rozkládá přibližně 400 metrů nad úrovní moře na řece Limmat, která se ze severní strany vlévá do Curyšského jezera. Původ sahá 2 000 let do minulosti, kdy na pahorku nad řekou zřídili Římané celnici, ale městské právo dostal Curych až před tisícem let. Postupem času se stal prosperujícím centrem tkalcovského průmyslu hedvábí, vlny a lnu. Ke Švýcarské konfederaci se připojil v roce 1351. V 16. století se město přidalo na stranu reformace (pochází odsud duchovní Ulrich Zwingli, který popřel autoritu papeže). V dalších staletích se stalo útočištěm řady osobností z oblasti vědy i kultury - J. W. Goethe, Richard Wagner, Thomas Mann, Albert Einstein, James Joyce, ale i V. I. Lenin. Z kavárny Voltaire vzešlo nihilistické umělecké hnutí dada (1916). Místní burza byla založena v roce 1877 a postupem času se město stalo jedním z nejvýznamnějších středisek finančnictví na světě.
Překrásné je Staré město s mnoha domy ze 16. a 17. století, četnými alejemi, dvory a neuvěřitelným množstvím fontán (je jich tu 1 030). Od nádraží až k břehu Curyšského jezera vede Nádražní ulice (Bahnhofstrasse), jedna z nejelegantnějších nákupních ulic ve Švýcarsku. Je pěší zónou a nachází se zde nepřeberné množství luxusních obchodů nabízejících šperky, hodinky, kožichy, módní zboží, ale i starožitnosti a umělecké předměty.
Cech obchodníků s vínem postavil v roce 1757 cechovní dům "Zunthaus zur Meise", ve kterém se dnes konají módní přehlídky a významné svatby. Také zde nalezneme sbírku keramiky Švýcarského národního muzea. Budova představuje jednu z nejkrásnějších barokních staveb ve městě. Dalším cechovním domem je "Zunthaus zur Waag", který byl od roku 1637 hlavním sídlem tkalců plátna a kloboučníků. Nyní slouží jako restaurace.
V Curychu může návštěvník také zajít do některého ze zdejších muzeí. Muzeum výtvarného umění (Kunsthaus) nabízí díla převážně německých a francouzských autorů od středověku do současnosti, například Jahonna Heinricha Füssliho, Arnolda Böcklina, Alberta Giacomettiho. Muzeum se pyšní i mistrovskými výtvory van Gogha a Picassa. Švýcarské zemské muzeum (Schwizerisches Landesmuseum) se proti tomu věnuje kultuře, dějinám a umění Švýcarska. Za zmínku stojí i muzeum Reitberg (Gablerstrasse 15).
Atraktivní možností, jak si prohlédnout město, je svézt se v renovovaném trolejbusu Goldtimer z 20. let. Projížďky se konají od května do poloviny října a okruh trvá přibližně jednu hodinu. Z horního konce Seilergrabenu jezdí historická kolejová lanovka.
Luzern
Luzern zakladatelé ideálně situovali v historickém i geografickém centru země v oblasti, která přesně ztělesňuje to, co si lidé představují jako "pravé Švýcarsko". Hory jako na obrázku, jezera, kravské zvonce, alpské vesnice a louky plné květin. Je to okouzlující město rozložené na březích řeky Reuss na západním břehu Luzernského jezera. Může posloužit jako ideální základna pro podnikání výletů do okolí, které není o nic méně zajímavé, než samotné město.
Na severním břehu Reussu najdeme historické centrum města s budovami z 15. století s malovanými fasádami, věžemi, mosty a renesanční radnicí ze 17. století, která dodnes slouží městské radě. Konají se zde výstavy a svatby. Severovýchodně od středu města stojí památník Lövendenkmal. Vytesal jej dánský sochař Bertel Thorwaldsen do skály v roce 1821. Je věnován švýcarským vojákům, kteří zahynuli ve francouzské revoluci. Hned vedle památníku se nachází fascinující Ledovcová zahrada (Gletschergarten). Zde se nabízí jedinečný geologický jev - ledovcové jámy vytvořené snad před 20 000 lety, pozůstatky ustupující doby ledové. O původu této přírodní zajímavosti informuje zdejší muzeum.
Ze zajímavých staveb stojí za prohlídku krytý most Kapellbrücke - symbol Luzernu ze začátku 14. století, ozdobený malbami svatých, hrdinů a výjevy z dějin země. Most slouží pouze pro pěší. Zajímavým se také stal Mlýnský most (Spreuerbrücke) s malbami zobrazujícími Tanec smrti. Vedle sebe stojí jezuitský kostel z 18. století a františkánský kostel postavený v gotickém stylu ze století 13.
Ve Švýcarském muzeu dopravy (Verkehrshaus der Schweiz) na ulici Lido č. 5 přímo na břehu Lucernského jezera naleznou návštěvníci expozici vlaků, letadel i automobilů, která je pravděpodobně největší svého druhu v Evropě. Jedná se o jedno z nejoblíbenějších švýcarských muzeí. Nachází se zde, v rámci sekce astronautiky, třeba i původní kosmické kabiny z počátků amerických letů nebo úlomek horniny z měsíce. Železniční doprava má 60 lokomotiv a až neuvěřitelně podrobný model železnice přes Sv. Gotthard. Na kruhové plátno 360o zde promítají dvacetiminutový film prostřednictvím kterého prohlédneme Švýcarsko jako bychom cestovali letadlem, po vodě, vlakem, pěšky… Pojednává o lidech, kultuře, tradicích i hospodářství Švýcarska. Diváci sledují expozici z plošiny uprostřed projekční místnosti.
Na druhém břehu jezera je Muzeum Richarda Wagnera (adresa: Richard Wagner Weg 27). Muzeum vzniklo v domě, ve kterém skladatel žil od roku 1 866 do roku 1 872. Návštěvník zde může vidět originální partitury, dopisy, fotografie, původní Wagnerovo piano a jeho posmrtnou masku i kolekci historických a exotických hudebních nástrojů.
Chcete-li na čerstvý vzduch, nebo se pouze zbavit kalorií získaných při mlsání švýcarské čokolády, na řece Reuss i na Lucernském jezeru se nabízí spousta možností pronajmout si šlapadla, veslovací lodičky nebo kajak. Na nábřežích se také nachází mnoho tržnic s čerstvým ovocem a zeleninou.
Ženeva
Toto historické a umělecké město s nespočetným množstvím elegantních obchodů, restaurací a parků se rozkládá na břehu Ženevského jezera na březích řeky Rhony. Je jako ze škatulky a dalo by se říci, že daleko více než Švýcarům patří široké mezinárodní komunitě. Vždyť zde sídlí více než 200 nejrůznějších mezinárodních institucí (mezi nimi třeba Organizace spojených národů nebo mezinárodní Červený kříž). Každý 3 obyvatel není původem Švýcar, ale cizinec. Ženeva (francouzsky Geneve, německy Genf), jako neutrální půda, se také často stává vyhledávaným jednacím místem o řadě globálních problémů od jaderných zbraní až po etnické čistky. Ve městě se neustále pohybuje mnoho diplomatů a delegací z celého světa. Navzdory velkému množství cizinců a kulturních vlivů si město zachovalo původní historickou tvář a je i velice bezpečné.
Už v roce 58 př. n. l. hrála Ženeva důležitou roli díky své strategické poloze. Legionáři Julia Caesara se zde střetli s keltskými kmeny Helvétiů, kteří se vydali hledat nová místa pro své osady. Římané zničili starobylý most přes řeku Rhonu a Kelty zastavili. Ve středověku měla Ženeva význam hlavně obchodní a dopravní. Ovládli ji Římané, burgundští králové, savojští vévodové i Napoleon Bonaparte. 11. prosince se ve městě slaví svátek Escalade (zteč hradeb). Občané vycházejí do ulic s hořícími pochodněmi, aby si připomněli památnou bitvu o Ženevu z roku 1 602. V tomto roce zaútočilo na město několik tisíc savojských žoldnéřů. V noci se pokusili překonat městské hradby, ale občané, vyzbrojení vším možným od klacků po nářadí, je zahnali na útěk.
Ženeva je dnes sídlem Světové rady církví a kostely zde jsou protestantské, katolické i pravoslavné. Najdeme dokonce i synagogu a mešitu. Takováto náboženská tolerance však ve městě nepanovala vždy. Ve středověku bylo město jedním z nejvýznamnějších protestantských středisek v zemi. Od roku 1 541 ve městě vládl francouzský teolog Jan Kalvín, kterého si občané pozvali jako duchovního vůdce.
Město má velmi pěknou polohu a procházky kolem jezera nebo výlety na loďkách jsou okouzlující. Výlet lanovkou na horu Mont Saleve nabízí úžasný výhled na celé město i jezero. Řeka Rhona protéká starým městem s původní zástavbou - je to čtvrť s kroutícími se dlážděnými uličkami a historickými paláci.
Dominantou středu města je částečně románská a částečně gotická katedrála sv. Petra (Cathédrale St-Pierre). Toto místo sloužilo k bohoslužbám už v pohanských dobách. Katedrála se začala stavět ve 12. století. Od roku 1 536 do roku 1 564 zde kázal Jan Kalvín a interiér restaurovaný v této době svojí strohostí a střídmostí odpovídá učení, které proklamoval. V parku Promenade des bastions naproti budově Ženevské univerzity, která vznikla z Kalvínovi teologické akademie se nachází impozantní Pomník reformace. Skupina soch znázorňuje Kalvína, francouzské reformátory Théodora de Beze a Guilauma Farela a skotského kazatele Johna Knoxe.
Další unikátní charakteristickou pozoruhodností města je proud vody vystřikovaný z jezera, který může za dobrých podmínek dosáhnout výšky čtyřicetipodlažní budovy. Říká se mu prostě Vodotrysk (Jet d´Eau) a je dobře viditelný z mnoha částí města.
Za pozornost stojí elegantní obchodní čtvrť kolem ulice Rue du Rhone, nebo další obchodní ulice Rue de la Corraterie, která vede na náměstí Place Neuve. Na něm jsou tři významné stavby: Grand Théâtre (zmenšenina pařížské Opery), budova hudební konzervatoře a jedno z muzeí současného umění.
V Ženevě je značně živo jak ve dne, tak v noci. Ale není to nikterak levné město. Přítomnost mnoha diplomatů, úředníků mezinárodních institucí a bankéřů samozřejmě zvedá ceny jídla i ubytování. Pár hostelů a levnějších hotelů se nachází na obou březích řeky, méně drahé restaurace jsou v okolí univerzity nebo severně a západně od Gare de Cornavin.
Ženevská muzea
- Muzeum umění a historie nabízí k vidění nekonečné množství sbírek obrazů, soch, ale i zbraní a archeologických vykopávek. V oddělení krásných umění jsou vystavována díla převážně německých, vlámských, francouzských a švýcarských mistrů. Nejvzácnějším dílem je obraz Konráda Witze z roku 1 444 Zázračný rybolov. Toto muzeum se nachází na ulici Rue Charles Galland.
- Malý palác (Petit Palais) nabízí k vidění sbírku moderního umění. Adresa: terrace Saint-Victor 2.
- V Muzeu hodinářství na Route des Malagnou 15 v budově z 18. století mohou návštěvníci shlédnout sbírku hodin, hodinek a emailů od renesance až po dnešek.
- Další možnosti k prohlídce zajímavých exponátů má turista v Muzeu starých hudebních nástrojů, Voltairovu muzeu, a řadě dalších.
Parky
Na území města se nachází mnoho rozlehlých parků s fontánami a sochami. V četných kavárnách si mohou návštěvníci poslechnout produkci hudebníků na pódiích přímo v parku. Pozoruhodné jsou květinové hodiny, jejichž ciferník je vysázený z tisíce květů a rostlin v Anglické zahradě (Jardin Anglais). Nachází se na levém břehu Rhony. Na pravém břehu v Jardin Brunswick najdete jeden z nejvýraznějších ženevských památníků. Je to náhrobek vévody z Brunšviku, který strávil poslední léta života v tomto městě a odkázal mu veškerý svůj majetek.
Ticino
Ticino tvoří nejjižnější kraj Švýcarska. Součástí země se stal od 16. století a od roku 1803 plnoprávným kantonem. Mluví se zde italsky a také příjemné podnebí připomíná spíše slunnou Itálii než Švýcarsko. Avšak pořádek, čistota a obrovský počet bank je typicky švýcarský. Miláno leží blíže než Bern a tak italský vliv, zejména kulturní, je v tomto kraji znatelný. Počet obyvatel přesahuje něco přes 250 tisíc - s poměrně vysokým podílem cizinců, kterých je asi 20 %. Německy mluví 10 % obyvatel kantonu.
Až do minulého století, kdy byl postaven železniční tunel pod Sv. Gotthardem byl kanton každou zimu izolován od zbytku státu. Tunel pro automobily byl dokonce otevřen až v roce 1980.
Bellinzona
Hlavním městem kantonu se stala Bellinzona se 17 tisíci obyvateli. Pro svou strategickou polohu byla v historii mnohokrát v zájmu dobyvatelů (Římané, Frankové i Švýcaři). Nad městem ční hradby s cimbuřím a tři středověké hrady. Castel Grande je nejstarší, postavili ho Římané už ve 4. století. Návštěvníci mohou vidět i Castello di Montebello z 13. až 15. století a Castello di Sasso Corbaro z 15. století. Z hradeb dohlédneme až k jezeru Maggiore.
Locarno
Jedno z nejníže položených měst ve Švýcarsku - pouhých 205 m. n. m. Má již téměř subtropické podnebí a rostou zde banánové a datlové palmy a spousta dalších květin. Pro turisty je nejzajímavější svatyně Madonna del Sasso, ke které se dá dojet kolejovou lanovkou. Pokud zde přesednete do kabinové lanovky, která vás vyveze na vrchol Cimetta, naskytne se vám velkolepý rozhled na město a jezero Maggiore.
Jezero Maggiore
Toto jezero leží z větší části na italském území. Jeho plocha zaujímá 212 km2 a maximální hloubka úctyhodných 372 metrů. V letoviscích na pobřeží se nabízí řada atrakcí. Je také střediskem vodních sportů - vodního lyžování, windsurfingu, jachtingu. Vyhlídkové čluny mají zastávky na ostrovech Brissago nebo San Pankrazio (největší ostrov na jezeře), na kterém dominuje krásná botanická zahrada s exotickými rostlinami.
Jezero napájí řeka Maggia. Na jejím břehu leží letovisko Ascona, které je kulturním střediskem širokého okolí. Každoročně se zde konají festivaly klasické hudby a pořádá se zde mnoho uměleckých výstav.
Lugana
Největší a často navštěvovanou atrakcí v okolí představuje výstava Švýcarská miniatura. Nachází se na jih od Lugana ve vesnici Melide. Je možné se sem dostat po zemi i po jezeře. Návštěvníci zde mohou vidět více než 100 hlavních staveb významných nebo charakteristických pro Švýcarsko vymodelovaných v měřítku 1:25. Mezi nimi i spletitou síť vláčků s pohyblivými modely, miniaturní automobily a dokonce i lodě.
Valais
Osu tohoto kantonu tvoří řeka Rhona, která vytéká z ledovce Rhone a vlévá se do Ženevského jezera. Tato řeka protéká dlouhým údolím Valais (německy Vallis), které bylo odpradávna důležitou trasou spojující sever s jihem a západ s východem Evropy. Mírné podnebí zde umožňuje pěstování ovoce, hroznů pro výrobu vína i prožití příjemné rekreace. Je to způsobené tím, že Alpy zabraňují vlivu studeného větru a deště, zatímco údolím vane teplý a suchý vítr nazývaný föhn.
K údolí Valis vede bočně řada dalších údolí, jimiž protékají řeky zavodňující Rhonu. Mezi těmito lokalitami panují značné rozdíly. Liší se tradice, lidové kroje, na části území se mluví francouzsky, na části švýcarskou němčinou. Celý kanton však sjednocuje katolické náboženství.
V tomto kantonu se nachází jeden z nejslavnějších alpských vrcholků Matterhorn (4477 m), francouzsky Mont Cervin. Tato hora láká horolezce a dobrodruhy z celého světa a v letním období se o její zdolání pokouší alespoň 60 horolezců. Avšak každoročně si vyžádá asi desítku životů.
Letoviska
- Zermatt leží pod Matterhornem a bývá základnou pro výstupy na tuto horu. Nabízí sjezdové lyžování po celý rok, v okolí najdeme na 230 km běžeckých stop. Do města se nesmí automobilem, jezdí zde kočáry tažené koňmi a elektrické vozíky. Na prohlédnutí Matterhornu a okolních vrcholů je možné použít ozubnicovou železnici, která jede až ke Gornergratu. Na Klein Matterhorn do výšky 3 820 m jezdí nejvyšší evropská lanovka.
- Champéry je místo s vesnickou atmosférou. Zdejší sjezdovky vedou přes hranice až do Francie. Může se zde i bruslit, hrát lední metaná, tenis, plavat.
- Crans/Montana představuje moderní středisko s kapacitami pro 30 tis. návštěvníků. V okolí se nabízí nejrozsáhlejší lyžařský terén ve Švýcarsku. Kromě možnosti letního lyžování na ledovci se zde hraje golf a tenis.
- Saas-Fee. Také zde se do města nesmí autem. K otáčivé restauraci ve výšce 3 505m jezdí podzemní kolejová lanovka (nejvýše na světě).
- Verbier. Módní lyžařské středisko orientované na mládež s terény pro lyžaře všech úrovní.
Diplomatické zastoupení
Velvyslanectví České republiky ve Švýcarsku
Ambassade de la Republique Tcheque
Muristr. 53, Postfach 170
3006 Bern, Suisse
telefon: 0041/31/35 23 645 nebo 35 11 134
Vstup do země
Cestuje se na cestovní pas ČR platný 6 měsíců od překročení italských hranic.
Platí bezvízová dohoda na dobu 90 dnů.
Předpisy pro dovoz a vývoz zboží:
- Osoby starší 17 let z evropských zemí mohou do země dovážet maximálně:
200 kusů cigaret nebo 250 g tabáku
- 2 l alkoholu (do 15 %)
- 1 l alkoholu (nad 15 %)
- zboží do hodnoty 100 franků (50 franků pro osoby do 17 let), to se netýká osobních potřeb
- Osoby z ostatních částí světa mají mírnější limity pro cigarety (400 ks) a tabák (500 g).
- Je zakázáno dovážet do země narkotika a absint.
- Pro psi a kočky potřebujeme zvěrolékařské vysvědčení staré nejméně 30 dní a nejvýše jeden rok, z něhož vyplývá, že zvíře bylo očkováno proti vzteklině.
Zdravotnická pomoc:
Turistům se doporučuje uzavřít před cestou pojištění pro případy úrazu a neodkladného léčení. Ve Švýcarsku pobyt v nemocnici je velmi nákladný.
Orientační ceny základních potravin a zboží:
- brambory 1 kg 1,40 CHF
- banány 1 kg 2,20 CHF
- pomeranče 1 kg 2,90 CHF
- jogurt ovocný 150 g 0,95 CHF
- Rama 3,45 CHF
- chléb 500 g 1,50 CHF
- Coca-cola 1,5 l 1,50 CHF
- minerální voda 2 l 0,95 CHF
- polévka Maggi 1,80 - 2,50 CHF
- salám 1 kg 26 - 50 CHF
- kuře 1 kg 5 CHF
- sušenky 250 g 2 - 3 CHF
- pizza mražená 5,50 CHF
- rybí prsty mražené 400 g 5,50 CHF
- toaletní papír (balení po 4 ks) 2 CHF
Orientační ceny pohonných hmot u čerpacích stanic:
- bleifrei (u nás natural 95) 1,47 CHF
- bleifrei 98 (natural 98) 1,54 CHF
- diesel 1,58 CHF
- LPG 1,20 CHF
Důležitá telefonní čísla:
- 111 – informace, včetně např. odjezdů vlaků
- 117 – policie
- 117 nebo 114 - první pomoc
- 118 – hasiči
- 191 nebo 114 - anglicky mluvící mezinárodní operátor
- 144 - první pomoc
Telefonní hovory jsou o 60 % levnější v noci od 21 do 8 hodin v pracovní dny a o víkendech. To platí i pro volání do ostatních evropských států.
Předvolba ze Švýcarska do České republiky 0042, z České republiky do Švýcarska 0041.
Otevírací doby
- banky: Po - Pá 8/9 hod. - 16/18 hod.
- pošty: Po - Pá 7.30 - 12 a 13.45 - 18, So 7.30 – 11
- úřady: Po - Pá 8 - 12 a 14 – 18
- obchody: 8 - 18.30
muzea, galerie, výstavy: otevírací doby jsou různé
Švýcarské hotely jsou na vysoké úrovni a poptávka po jejich službách bývá značná. Turistům se doporučuje rezervovat si místa dopředu a zaplatit zálohu. Cena za ubytování se může mírně lišit podle oblasti a letoviska, avšak obecně platí, že ubytování je v porovnání s okolními státy spíše dražší. K dispozici se nabízí celá škála různých možností od luxusních hotelů až po pensiony či kempy.
40% hotelů vstoupilo do Švýcarské hotelové asociace (Schweizer Hotelier Verein), která sídlí na Monbijoustrasse 130, 3001 Bern. Hotely asociace mají podíl na všech přenocováních v zemi asi 75 %.
Svaz klasifikuje ubytování pětihvězdičkovou škálou, která hodnotí úroveň poskytovaných služeb:
***** (luxusní) Velmi vysoký standard a pohodlí. Každý pokoj má svojí koupelnu, barevný televizor a je poskytována hotelová služba 24 hodin denně. Vyžaduje se minimální počet 35 pokojů. Takovýchto hotelů má Švýcarsko 90.
**** (první třída) Vysoký standard, koupelna je v každém pokoji, 24 hodin denně hotelová služba. Televizor musí být alespoň v 60 % pokojů. Hotel musí mít minimálně 25 pokojů. Asociace registruje 440 čtyřhvězdičkových hotelů.
*** (střední třída) Dobrá úroveň ubytování. 75 % pokojů má svojí vlastní koupelnu. Minimální počet pokojů 10. Celkem zařízení: 1040.
** (pohodlí) 570 hotelů této kategorie má koupelnu na minimálně 30 % pokojů.
* (prosté ubytování) Jednoduché, ale čisté ubytování nabízející základní služby. Takovýchto zařízení je asi 300.
Členství v asociaci je dobrovolné a proto členy nejsou všechny hotely. Existuje řada dalších zařízení na vysoké úrovni, které nejsou označeny hvězdičkami. Asociace vydává každoročně průvodce, který obsahuje informace o jednotlivých členech včetně jejich adres, telefonních čísel, popisu apod. Tato brožura může být účelným pomocníkem při výběru ubytování.
V hotelích a restauracích je spropitné zahrnuto v ceně a oficiálně bylo zrušeno. Nosiči zavazadel se však dává jeden nebo dva franky.
Ve Švýcarsku máme možnost si pronajmout chatu, dům či apartmán. Informace o nabídkách poskytují turistická informační centra, nebo turistické agentury nabízející pobyty v zemi.
Švýcarsko má asi 22 minerálních pramenů, které mají léčivé účinky na různé choroby.
Na území Švýcarska je asi 450 kempů. Táboření ve volné přírodě se nedoporučuje. Předpisy o táboření i ceny jsou velmi odlišné podle oblastí. Informace lze získat třeba i na Švýcarské kempingové a karavanningové asociaci (Swiss Camping and Caravaninng Association, Habsburgerstrasse 35, CH-6000 Lucerne).
Návštěvníci, kteří mají členské karty národních organizací patřících k Mezinárodní federaci mládežnických hostelů (International Youth Hostels Federation), mají slevy.
Doporučujeme se ohlásit několik dní dopředu (alespoň pět), aby návštěvník předešel zklamání z případného nedostatku kapacit. Federace může poskytnou další informace: IYHF, Schaffhauserstrasse 14, CH-8042 Zürich, E-mail: contact@youthhostel.ch).
Jídla, přílohy i způsoby přípravy se na území Švýcarska v jednotlivých částech země velmi liší, tak jako se liší i způsob života a ostatní tradice jednotlivých skupin obyvatel. Obecně se dá říci, že základ tvoří velký výběr různých druhů chleba (bílý, tmavý, celozrnný), mléčných výrobků, jako jsou mléko, jogurty, máslo, a samozřejmě pestrý výběr nejrůznějších sýrů. Sýry ke švýcarské kuchyni neodmyslitelně patří. Maso (velký podíl telecího a hovězího, ale i vepřové, kuřecí a krůtí) se připravuje mnoha různými způsoby. Jako přílohy jsou podávány francouzské brambory, těstoviny, rýže a různé druhy omáček. Opomenout však nesmíme ani různé druhy sladkostí a hlavně čokoládu. Švýcarská čokoláda si vydobyla světovou proslulost.
Švýcarská kuchyně je charakteristická svými přísadami, které se zpravidla v jiných zemí těžko dostanou. Proto není jednoduché, zachutnají-li návštěvníkovi zdejší pokrmy, aby si po návratu z cest vařil stejně i doma. Jedná se o různé druhy sýrů, ale i koření.
Čokoláda a bankovní tajemství
Jen něco přes čtvrtinu plochy Švýcarska lze intenzivně využívat; dalších 20% slouží v létě jako pastviny. Švýcarská krajina určuje charakter potravinářského průmyslu. Nejznámější výrobek – čokoláda – je jen jedním z mnoha. Švýcarské sýry od appenzellského až po Vacherin Mont d’Or z Jury – vyráběné v mnoha sýrárnách často ještě ručně, jsou proslulé široko daleko. Švýcarsko nemá skoro žádné nerostné bohatství a energetické suroviny jako uhlí, naftu, zemní plyn musí dovážet, protože domácí vodní elektrárny nemohou pokrýt veškerou spotřebu energie. Ostatní předpoklady pro výrobu a služby jsou však příznivé, takže švýcarské hospodářství je jedno z „nejzdravějších“ na světě a ž dosud přestálo poměrně dobře všechny krize světové ekonomiky. Odborné znalosti, potřebné ve vysoce rozvinutém průmyslu, získávalo a získává Švýcarsko zčásti výměnou se sousedními zeměmi. Tyto vědomosti a výměna pracovních sil jsou druhou důležitou základnou švýcarského hospodářství, v němž hrají významnou roli farmaceutický a hodinářský průmysl a výroba strojů a přístrojů.
Vysoce specializované výrobky (od nástrojů z oboru až po složité stroje a tanky) vznikají převážně ve středně velkých podnicích. Důležitý je rovněž průmysl textilní, soustředěný ve východním Švýcarsku a vyrábějící umělá vlákna, pletené zboží, krajky a kvalitní látky.
Velký význam má turistický ruch, který spolu s tím, co turisté utratí v jiných hospodářských odvětvích, přispívá k národnímu důchodu asi deseti procenty. Nízká inflace a nepatrná nezaměstnanost jsou indikátory hospodářské stability, o čemž svědčí také skutečnost, že se ve Švýcarsku nachází nejhustší bankovní síť na světě.
Co se ve Švýcarsku jí a pije
Typická švýcarská snídaně se skládá z chleba s máslem nebo margarínem, s marmeládou nebo medem. Může být i sýr nebo obilniny s mlékem. Pije se studená nebo horká čokoláda či káva nebo čaj. Oběd je většinou hlavním jídlem, i když někteří Švýcaři po anglickém stylu jedí pouze něco malého, např. sendvič. K večeři může být maso na některý způsob nebo typicky švýcarsky upravovaný sýr. Co se pití týče, konzumuje se hodně piva (bohatý výběr různých světově proslulých i lokálních značek). Nejen ve francouzsky mluvících oblastech bývá na stole často láhev kvalitního značkového vína, které se v zemi pěstuje. Z teplých nápojů převažují jako jinde v Evropě káva a čaj.
Kam zajít na jídlo
Švýcarsko nabízí celou škálu možností. Jsou zde jídelny rychlého občerstvení ("fast food"), jako například McDonald´s, samoobslužné restaurace, běžné restaurace, ale také okázalé a velmi drahé restaurace, kde jídlo představuje zároveň společenskou událostí. Můžete se stavit v americkém podniku "na hamburgera" nebo v restauracích v italském stylu s pizzou a těstovinami. V kosmopolitnějších městech jsou i čínské, řecké, indické i vietnamské restaurace.
Jídlo je ve Švýcarsku v porovnání s ostatními evropskými zeměmi i Spojenými státy velmi drahé. Půjdete-li do rychlého občerstvení, snadno zde za hamburger, něco k pití a kávu utratíte 10 franků. V restauraci se cena kompletního menu pohybuje mezi 15 až 50 franky. Samoobslužná restaurace vyjde o něco levněji. V luxusních restauracích může člověk zaplatit za sklenici vína i více než 1000 franků.
Kompletní menu se může skládat z různých druhů těstovin, brambor připravovaných na různé způsoby, masa (běžné druhy jako hovězí, vepřové, kuřecí, ale nezřídka i koňské), ryb a dalších mořských plodů. Velmi populární se v posledních letech stala vegetariánská jídla, jejichž nabídka bývá velmi bohatá. Časté jsou také saláty. Velmi důležitou částí bývá zákusek.
Obědy se podávají zpravidla od 12 do 13.30 hodin, večeři si můžete objednat mezi 19 a 21.30. Mimo tyto hodiny se teplé jídlo podává zřídka. Poplatek za obsluhu bývá ve všech kavárnách a restauracích zahrnut v ceně.
Dálnice ve Švýcarsku bývaly značeny Nx, kde N znamenalo "Nationalstrasse", tedy státní silnice a x bylo číslo. Nedávno však došlo ke změně z důvodů harmonizace označení silnic s označením v Evropské unii. Názvy začínají písmenem A (Autobahn německy nebo Autoroute francouzsky). Silnice mezinárodního významu jsou značeny také písmenem E, proto mají některé cesty dva názvy.
K navigaci poslouží lépe obce a města, protože označení silnice je k vidění jen zřídka. Čísla dálnic jsou bílá na zeleném podkladě, čísla hlavních silnic jsou bílá na modrém podkladě a vedlejší silnice jsou označeny černými čísly na bílém.
Švýcarsko je velice motorizovaná země. Má jeden z nevyšších počtů automobilů na 1 000 obyvatel v Evropě. Z toho také vyplývá, že dálnice ve Švýcarsku jsou často (zvlášť v letní a zimní sezóně, kdy do země proudí velké množství turistů) ucpané. Samozřejmě nejhorší situace bývá o víkendech. Nejfrekventovanější je dálnice A1 mezi Curychem a Bernem a zácpy bývají také v Gotthardském tunelu dlouhém skoro 15 km mezi Göschenenem a Airolo. Fronty dosahují délky až 20 kilometrů. Obecně platí, že dostat se přes Alpy si žádá notnou dávku trpělivosti.
Za použití dálnic se ve Švýcarsku platí. Nejsou zde budky s pokladnami jako v některých jiných státech, ale vozidlo musí být označeno nálepkou ("Autobahn Vignette"). Tato nálepka platí jeden kalendářní rok. Na kratší dobu - měsíční nebo týdenní, zatím neexistují. Roční nálepka stojí 50 franků a je k dostání na hranicích, čerpacích stanicích a poštách.
Turista by měl velmi dobře zvážit, zda nepoužije raději dobře fungující hromadnou dopravu (autobusy nebo vlaky a na velkých jezerech i možnost přepravy lodí).
Orientační ceny pohonných hmot u čerpacích stanic:
- bleifrei (u nás natural 95) 1,47 CHF
- bleifrei 98 (natural 98) 1,54 CHF
- diesel 1,58 CHF
Pro bezpečnou jízdu po Švýcarských silnicích potřebujeme znát několik základních věcí z dopravních předpisů. Řidič je nezpůsobilý k jízdě při překročení hranice 0,8 promile alkoholu v krvi. Při dopravní nehodě máme povinnost volat policii pouze v případě, dojde-li ke zranění. Rychlostní limity jsou v obci maximálně 50 km/h, mimo obec 80 km/h, na státních silnicích 100 km/h, na dálnici 120km/h.
Téměř 100 % železnic ve Švýcarsku je elektrifikováno. Švýcarské státní železnice řízené vládou obhospodařují více než polovinu systému. Zbytek, včetně četných horských železnic, provozuje přes 75 soukromých společností částečně vlastněných kantony a ostatními samosprávními celky. Železnice mají třináctiprocentní podíl na celkové osobní dopravě a padesátiprocentní podíl na dopravě nákladní. Obyčejné jízdenky platí jeden den do vzdálenosti 80 km, reps. 2 dny, zpáteční jízdenky platí jeden den do vzdálenosti 35 km a dva dny nad tuto hranici.
Na Jungfrau leží nejvýše položená trať na světě. Na hlavních tratích spojujících velká města jezdí vlaky každou hodinu nebo půlhodinu. Letiště v Curychu a Ženevě mají své vlastní stanice napojené na železniční systém.
Švýcarský dopravní systém nabízí jednu z nejhustších sítí dopravních spojů na světě. Je považován za velmi bezpečný a pohodlný. Kromě toho časy odjezdů a příjezdů jsou dodržovány přesně jako příslovečné hodinky. Vynikající je také koordinace různých druhů spojů, což dovoluje přestupování mezi vlaky, autobusy, ale i ostatními formami bez velkých prodlev.
Hlavní letiště s mezinárodním provozem jsou v Curychu (Kloten) a Ženevě (Cointrin). Mezinárodní letiště je také v Bernu a Basilej používá francouzské letiště Mulhouse. Národní letecká společnost Swissair náleží k největším světovým dopravcům a provozuje linky po celém světě.
Švýcarsko je turistická země atraktivní převážně podmínkami pro zimní sporty. Kromě lyžování existuje i možnost zimní turistiky (upravují se zde zimní turistické trasy), sáňkování (speciální upravené sáňkařské dráhy), nebo třeba výlety na koni či saních tažených koňmi.
Zimních letovisek má Švýcarsko nespočet. Podrobné informace o některých z nich můžeme najít třeba na internetové stránce www.ski.cz, plánky sjezdovek jsou dostupné na www.holidayinfo.com/ch
Zde jsou některá letoviska pro nejen zimní sporty:
- Zermatt - idylická horská vesnice s 5 500 obyvateli. Leží na úpatí Matterhornu a je hojně navštěvovaná v zimě i v létě. Nesmí sem jezdit automobily. Dopravu zajišťují zvláštní elektrická vozítka.
- Interlaken - oblast s 15 tis. obyvateli. Mluví se zde německy, ale většina místních umí i francouzsky a anglicky. Hlavní sezóna zde probíhá od května do září, mimo tyto měsíce mohou turisté využít výhodnějších cen ubytování.
- Graubünden se nachází ve středu Alp na pomezí Itálií, Rakouska a Lichtenštejnska. V okolních oblastech je na 140 míst pro dovolenou, 150 jezer, 1000 hotelů. Bývá zde velmi pěkné počasí, často svítí slunce.
- Středisko Engadin má také velmi příznivé alpské klima. Slunce zde svítí až 320 dní v roce. Leží v poměrně značné nadmořské výšce - 1700 m. Také díky tomu zde nebývají problémy s nedostatkem sněhu. Průměrná vrstva bývá mezi 80 a 120 cm. Sjezdovky jsou až do 3320 m n. m. V roce 2003 se zde bude konat mistrovství světa v lyžování.
- Samnaun a okolní vesnice Ravaisch, Laret, Plan a Compatsch nabízejí 200 kilometrů lyžařských stop a 40 nejmodernějších lanovek. Sjezdovky jsou mezi 1400 a 2900 metry nad mořem. I v létě se stalo okolí turistickým rájem, k dispozici nají návštěvníci 250 kilometrů turistických tras.
- Verbier leží v nadmořské výšce 1500 m a nabízí 400 km běžeckých tras a 100 vleků. Nejvyšší lyžařský bod v okolí má 3 330 m.
- Veysonnaz - malá vesnička vzdálená 11 km od Sionu. Jsou zde organizovány expedice a výlety do hor. Můžeme využít mnoha turistických tras a tras pro horská kola.
Ve Švýcarsku nalezneme na 50 000 značených turistických cest různé obtížnosti. Pracuje zde přes 12 000 průvodců, kteří mohou být vítanou pomocí pro ty, kteří nemají dostatečné zkušenosti s horskou turistikou. Lze využít i služeb asi padesáti horolezeckých škol, které pořádají kurzy pro začátečníky i pokročilé. Na konkrétní nabídky se lze dotázat v místních turistických kancelářích.
Na švýcarských jezerech jezdí pravidelné linky, ale také nespočet výletních lodí. Na Ženevském, Curyšském, Brienzském jezeře mohou návštěvníci absolvovat vyhlídkovou plavbu na historickém kolovém parníku.
Na větších jezerech lze plout na plachetnicích, surfovat, lyžovat, veslovat. Tyto sporty je možné ovládnout v některém z kurzů, které pořádá 120 škol surfování, 60 škol plachtění a 35 vodního lyžování. V poslední době také nabývají na oblíbenosti plavby na gumových člunech, rafting, pro který má Švýcarsko dostatek vhodných řek.
Existuje zde mnoho startovních míst i mnoho škol. Pro nezkušené je možnost letu v tandemu s instruktorem na jednom padáku.
10. červen 2011
14 267×
7552 slov
potřeboval bych něco k : Význam neutrality a multikulturality Švýcarska (pro národní bezpečnost, pro situaci v Evropě) (to je hrozně těžký najít už hledám 3.den a nic