Švýcarsko a Česká republika (srovnání)

Povrch
Švýcarsko je vnitrozemský stát, ležící uprostřed Evropy na západ od naší republiky. Jeho poloha je hospodářsky a strategicky významná.
Švýcarsko má společné hranice s Německem ( 362,5 km ), Francií ( 571,8 km ), Itálií ( 741,3 km ), Rakouskem ( 164,8 km ) a Lichtenštejnskem ( 41,1 km ).
Svou rozlohou 41 293 km2 se řadí ke středně velkým evropským zemím. Tato země je velmi rozmanitá, což se týká jak krajiny, tak obyvatel a její kultury.
Je to hornatá země. Má největší průměrnou nadmořskou výšku v Evropě – kolem 1 300 m. n. m. Přibližně 60% povrchu zaujímají Alpy. Nejvyšším bodem je Dufourspitze v masivu Monte Rosa, dosahující nadmořské výšky 4 634 m ve Walliských Alpách. Podél francouzských hranic se táhne pohoří Jura, který zaujímá 10% povrchu. Alpské podhůří na severozápadní straně Alp klesá postupně do oblasti Středozemí, kde se mezi Ženevským a Bodamským jezerem prostírá nejúrodnější část země. V oblasti Alp se nachází asi 140 ledovců. Největší z nich, Aletschgletscher, je skoro 25 km dlouhý. Ve Švýcarsku sice nejsou nížiny, ale zato četná krásná údolí.

ČR je vnitrozemský stát ve střední Evropě, samostatný od rozdělení České a Slovenské Federativní republiky. ČR sousedí s Německem ( 810 km ), Rakouskem ( 466 km ), Polskem ( 762 km ), Slovenskem ( 252 km ). Její rozloha je 78 866 km2 .
ČR ohraničují pohoří Vnějších Západních Karpat a Javorníků sousedících se Slovenskem. Dále Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou ( 1 602 m.n.m.) sousedící s Polskem. Jizerské hory, Doupovské hory, Krušné hory a Český les sousedící s Německem. Šumava a Novohradské hory sousedící s Rakouskem. Zbytek území tvoří nížiny, roviny, kotliny, pahorkatiny, pánve, vrchoviny a hornatiny středohorských výšek.
Roviny tvoří 4,5% povrchu, kopce 50,1%, vysočiny 33,9% a hory tvoří 11,6% povrchu.

Srovnání
Obě republiky jsou vnitrozemskými státy ležícími ve střední Evropě. ČR má o 37 573 km2 větší rozlohu než Švýcarsko. Zatímco Švýcarsko je tvořeno převážně pohořími, mezi nimiž jsou Alpy-nejvyšší pohoří v Evropě, ČR je tvořena horami, které zdaleka nedosahují takových výšek jako ve Švýcarsku. Ve Švýcarsku je také na rozdíl od ČR velký počet ledovců. Zbytek povrchu Švýcar zaujímají velmi úrodné oblasti, kdežto v ČR to nejsou pouze úrodné oblasti, ale také velký počet kopců a vysočin.

Vodopis
Švýcarsko leží na rozvodí tří moří a pramení zde několik významných řek. Téměř 70% plochy státu odvodňuje Rýn, který se později vlévá do Severního moře. Je to zároveň se svými 375 km nejdelší Švýcarská řeka. Rhona dosahuje délky 264 km a odtéká do moře Středozemního. Inn je dlouhá 104 km a vlévá se do Dunaje a později do Černého moře. Řeky jsou díky reliéfu krajiny většinou velmi prudké, což je v mnoha případech využíváno k výrobě energie ve vodních elektrárnách. Vodní systém dotvářejí také jezera ledovcového původu. Řada z nich je dosti rozlehlá a některé jsou součástí hranic s okolními státy. Známé je Curyšské jezero, Ženevské a jezero Lago Maggiore, které je nejnižším bodem ( 194 km m. n. m. ) povrchu Švýcarska, kde je přes 1 500 jezer.

ČR se nazývá střechou Evropy, protože leží na hlavním evropském rozvodí. Do úmoří Baltského moře patří řeky Nisa a Odra. Do úmoří Černého moře patří řeky Morava, Dyje a část Šumavy v okolí Železné Rudy. Do úmoří Severního moře patří Labe – 2. největší řeka ČR, která je dlouhá 379 km. Dále pak Vltava, která je dlouhá 430 km a je tudíž nejdelší českou řekou. Další je Otava a Berounka. Nejvyšší vodní stav řek v jarních měsících souvisí s obdobím tání sněhu. Četné studené i teplé prameny minerálních vod se využívají k lázeňství nebo jako léčivé pitné stolní vody. Jezer je v ČR málo, mají malou rozlohu. Rybníky slouží pro chov ryb, k rekreaci, k regulaci vody a jako zásobárna vody.

Srovnání
Oba státy patří do dvou stejných úmoří- Černého moře a Středozemního. Další dvě úmoří jsou rozdílná. Nejdelší řeka ČR je o 55 km delší, než nejdelší řeka Švýcarska. Zatímco ve Švýcarsku jsou četná ledovcová jezera, v ČR je jezer málo. ČR se ale může pochlubit svými minerálními prameny a dále rybníky, sloužícími k různým účelům.

Podnebí
Podnebí Švýcarska je značně variantní. Od subpolárního až téměř ke středomořskému. Působí zde 4 dominantní proudění vzduchu. Ze západu, od Atlantiku, proudí vlhký vzduch posilující mírné, oceánské klima. Ze severních arktických oblastí přichází vzduch silný a studený. Z východu ovlivňuje Švýcarsko pevninské klima, což znamená větší teplotní rozdíly mezi létem a zimou. Nad Švýcarskem se masy vzduchu z těchto čtyř směrů potkávají. Počasí je určováno tím, které proudění momentálně převládá, a proto se vyznačuje velkou proměnlivostí v teplotách i srážkách, ale existují i velké lokální rozdíly zapříčiněné složitým reliéfem krajiny. Charakteristické pro klima je padavý vítr fén, který způsobuje prudké změny klimatu. Nejvyšší roční srážkový úhrn je na hoře Rochers de Nave – asi 260 cm ročně. Průměrné teploty ve Švýcarsku se pohybují mezi 20 až 25°C v létě a 2 až 6 °C v zimě.

Podnebí v ČR je středoevropské, kontinentální, ovlivněné nadmořskou výškou. Je mírné a vlhké, ovlivněné polohou ve střední Evropě, kde se střetávají a střídají vlivy oceánické od západu s vlivy kontinentálními od východu. Velký vliv na podnebí i tvářnost zemského povrchu má zejména výšková členitost, neboť a přibývající nadmořskou výškou ubývá teploty a přibývá srážek. Srážky přicházejí z Atlantického oceánu. Průměrně spadne za rok 600-700 mm srážek. Nejvyšší roční srážkový úhrn je v Jizerských horách, kde spadne až 1 200 mm srážek za rok.Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují v rozpětí od 0-9,5 °C. Nejteplejší měsíc je červenec ( 21% ) a nejchladnější leden ( -2-3 °C )

Srovnání
Působením 4 proudění vzduchu je podnebí Švýcarska značně variantní. Vzhledem k tomuto podnebí ve Švýcarsku, by se dalo říct, že v ČR je podnebí poměrně stálé, ovlivněné hlavně nadmořskou výškou. Pro Švýcarsko jsou charakteristické prudké změny klimatu, na rozdíl od ČR. Nejvyšší roční srážkový úhrn srážek ve Švýcarsku je 260 cm, zatímco v ČR je to 120 cm. Průměrné roční teploty jsou přibližně stejné.

Vegetace a zemědělství
Rostlinstvo je ve Švýcarsku do značné míry ovlivněno nadmořskou výškou. Do výšky 800 m. n. m. je oblast vhodná pro zemědělství – víno a náročné rostliny. Výše položené jsou lesy zabírající asi 25% území a lze zde pěstovat méně náročně rostliny. Nad 200 m. n. m. se rozprostírají horské louky a pastviny. Obdělává se 12% plochy.V zemědělství převažuje živočišná výroba, která je zaměřena na chov skotu a prasat. Pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, cukrová řepa, ovoce, zelenina, vinná réva. Životní prostředí je zde na velmi vysoké úrovni.

Třetina rozlohy ČR je zalesněna. Podle nadmořské výšky se vegetace dělí na lužní lesy, dubové, bukové, podhorské a horské lesy a úplně nejvýš na horskou kleč. Zemědělství a lesnictví výrazně formují krajinu i její osídlení. Hlavními plodinami jsou pšenice, sladovnický ječmen, cukrovka a brambory, které slouží hlavně jako krmivo a pro průmyslové zpracování, žito, oves, len, zelí, cibule, okurky, sklizeň chmelu, ve které je ČR na 5. místě na světě, vinná réva je významnou exportní plodinou. Chová se skot, krávy, prasata, ovce, drůbež i koně. Dlouholetou tradici má chov sladkovodních ryb a lov zvěře. Ochrana přírody jako základní složky životního prostředí má v českých zemích dlouhou tradici. Avšak stav životního prostředí ČR není uspokojivý vzhledem k silnému znečištění ovzduší, povrchových a zčásti i podzemních vod a poškození lesních porostů.

Srovnání
Rostlinstvo je v obou zemích ovlivněno nadmořskou výškou. V obou zemích převažuje živočišná výroba nad rostlinnou. Na rozdíl od Švýcarska , kde je zalesněna čtvrtina rozlohy, v ČR je zalesněna třetina rozlohy. Švýcarsko je zaměřeno na chov skotu a prasat, kdežto v ČR se chová i drůbež, krávy, ovce i koně. Pěstují se přibližně stejné rostliny. V ČR jsou to pak ještě, sladovnický ječmen, okurky a hlavně chmel. V ČR je také chov sladkovodních ryb a lov zvěře, což ve Švýcarsku není. Životní prostředí Švýcarska je na velmi vysoké úrovni, kdežto v ČR není jeho stav uspokojivý.

Socioekonomická geografie
Počet obyvatel ve Švýcarsku je7 mil. Hustota zalidnění je 171 obyv/km2 . Člověk si často Švýcarsko představí jako zemi plnou farmářů, kteří mají krávy a z jejich mléka vyrábí sýry a čokoládu. Není tomu tak úplně, protože ve Švýcarsku je v zemědělství zaměstnáno jen 5% obyvatel, což je pod evropským průměrem. V bankovnictví pracuje 120 000 lidí. V službách 60% a v sekundárním sektoru 35%. Mluví se zde 4 jazyky : němčinou mluví 74% obyvatel, francouzštinou 20%, italštinou 4,5% a rétorománštinou 1% . Většina obyvatel mluví alespoň třemi jazyky a také anglicky. Vyznání je zde katolické ( 49%) a protestantské ( 48% ). Roční přírůstek je 2,2%.

V ČR žije 10, 28 milionu obyvatel. Hustota zalidnění je 130 obyv./km2. 4,87 milionu obyvatel pracuje v civilním sektoru národního hospodářství. Z toho 5,4 % v zemědělství a lesnictví, 40,9 % v průmyslu a stavebnictví. Ostatní v terciální sféře ( nejvíce v obchodě, dále na trhu s nemovitostmi, dopravě, školství a zdravotnictví ). Téměř polovina pracuje v soukromém sektoru, 40,2 % ve státním a komunálním sektoru, 5,7 % v družstevním hospodářství. ČR je národnostně jednotný stát : Češi ( 81,2 % )spolu s Moravany ( 13,2 % ) a Slezany ( 0,4 % ) tvoří 94, 8 % obyvatelstva. Roztroušeně v ČR žijí Poláci, Slováci, Němci a Romové. Úředním jazykem je čeština. Vyznání je římskokatolické ( 39,2 % ), evangelické ( 0,2 % ) a pravoslavné. Roční přírůstek je 1,8 %.

Srovnání
V ČR žije o 3,28 mil. obyvatel více než ve Švýcarsku. Hustota zalidnění je ve Švýcarsku o 41 oby./km2 vyšší. V obou zemích je v zemědělství zaměstnáno kolem 5% obyvatel. V ostatních sektorech je obyvatelstvo zaměstnáno poměrně stejně. Ve Švýcarsku jsou 4 úřední jazyky, kdežto v ČR pouze jeden. Vyznání v ČR je římskokatolické a evangelické, na rozdíl od Švýcarska, kde je katolické a protestantské.

Průmysl
Jen něco přes čtvrtinu plochy Švýcarska lze intenzivně využívat. Dalších 20% slouží v létě jako pastviny. Švýcarská krajina určuje charakter potravinářského průmyslu. Nejznámější výrobek je mléčná čokoláda, která je jen jedním z mnoha. Švýcarské sýry – od appenzellského až po Vacherin Mont d´Or z Jury – vyráběné v mnoha sýrárnách často ještě ručně, jsou proslulé široko daleko. Švýcarsko nemá skoro žádné nerostné bohatství a energetické suroviny jako uhlí, naftu, zemní plyn musí dovážet, protože domácí vodní elektrárny nemohou pokrýt veškerou spotřebu energie. Ostatní předpoklady pro výrobu a služby jsou však příznivé, takže švýcarské hospodářství je jedno z „nejzdravějších“ na světě a až dosud přestálo poměrně dobře všechny krize světové ekonomiky. Odborné znalosti, potřebné ve vysoce rozvinutém průmyslu, získávalo a získává Švýcarsko zčásti výměnou se sousedními zeměmi. Tyto vědomosti a výměna pracovních sil jsou druhou důležitou základnou švýcarského hospodářství, v němž hrají významnou roli farmaceutický a hodinářský průmysl, elektronika, chemie, výroba strojů a přístrojů a jemné mechaniky.
Vysoce specializované výrobky (od nástrojů až po složité stroje a tanky) vznikají převážně ve středně velkých podnicích. Důležitý je rovněž průmysl textilní, soustředěný ve východním Švýcarsku a vyrábějící umělá vlákna, pletené zboží, krajky a kvalitní látky.
Velký význam má turistický ruch, který spolu s tím, co turisté utratí v jiných hospodářských odvětvích, přispívá k národnímu důchodu asi deseti procenty. Ve Švýcarsku se nachází nejhustší bankovní síť na světě.
Také se dováží 50% potravin. Těží se hlavně stavební materiál, dřevo, sůl, zemní plyn. Výroba se zaměřuje na předměty z recyklovatelných materiálů a na předměty s malou spotřebou materiálu. Dováží se stroje, drahé kovy, šperky, vozidla, energetické suroviny. Vyváží se kovy, stroje, přístroje, chemikálie, umělé hmoty, léčiva, hodiny, šperky, potraviny a poživatiny. Ve Švýcarsku hraje velkou roli hydroenergetika a jaderná energie.

ČR je průmyslově rozvinutý stát s intenzivním zemědělstvím. V hospodářství se překonávají nedostatky socialistické éry. Strojírenství jako nejvýznamnější odvětví průmyslu ČR přechází od výroby těžkých zařízení a velkých investičních celků na výrobu dopravních prostředků a spotřebního zboží. K rozmachu dochází ve výrobě osobních automobilů. Chemický průmysl závisí na dovozu surovin. Významná je produkce plastů, průmyslových hnojiv, chemických vláken, rozsáhlé gumárenství a petrochemie, průmysl stavebních hmot. Rozvinutý je tradiční průmysl textilní, oděvní, výroba obuvi, porcelánu, keramiky, bižuterie a elektrotechnický průmysl. V potravinářství je významná produkce mouky, masa, rostlinných tuků a olejů, piva, obilovin, krmných plodin, pícnin, technických kultur a brambor. Živočišná výroba převažuje nad rostlinnou.
Nerostné zdroje jsou omezené a s výjimkou uhlí a stavebních surovin značně vyčerpané. Kdysi se těžil uran a má být obnovena těžba zlata. Významná je i produkce kaolínu, vápence a tuhy. Vzhledem k omezené surovinové základně a vysokému objemu průmyslové produkce, má pro hospodářství velký význam zahraniční obchod. Ve vývozu má rozhodující postavení průmyslové zboží podle materiálu, hotové výrobky, stroje a dopravní prostředky, chmel,pivo, sladovnický ječmen, nověji maso, jateční dobytek a vejce. V dovozu jsou stroje a dopravní prostředky, průmyslové zboží, chemické výrobky, energetické suroviny ( ropa, zemní plyn ), vlna, bavlna, subtropické ovoce a pochutiny.
Doplňkový význam mají vodní elektrárny a v provozu jsou dvě jaderné elektrárny.

Srovnání
V obou zemích je důležitý potravinářský průmysl. Ve Švýcarsku je to hlavně výroba sýrů, čokolády a vína. V ČR pak pivo, maso, mouka a rostlinné tuky a oleje. Dále je ve Švýcarsku důležitý hodinářský průmysl. Stejně jako v ČR je to chemický, elektrotechnický, textilní. V ČR to je potom výroba obuvi, porcelánu, keramiky a bižuterie. Švýcarsko nemá nerostné bohatství. Těží se pouze dřevo, sůl a stavební materiál. Kdežto v ČR se těží uhlí, kaolín, vápenec a tuha. Na rozdíl od ČR je švýcarské hospodářství jedno z nejzdravějších na světě.
Do obou zemí se dováží suroviny, stroje a dopravní prostředky a potraviny. Vyváží se stroje, průmyslové zboží, potraviny.ve Švýcarsku hrají velkou roli jaderné a vodní elektrárny, které u nás hrají pouze doplňkový význam.

Doprava
Vzhledem ke své poloze zaujímá Švýcarsko významnou pozici v evropské mezinárodní silniční, železniční i letecké přepravě. Je integrována do dopravního systému EU. Švýcarsko má jeden z nejvyšších počtů automobilů na 1 000 obyvatel v Evropě.
Za použití dálnic se ve Švýcarsku platí. Nejsou zde budky s pokladnami jako v některých jiných státech, ale vozidlo musí být označeno nálepkou. Tato nálepka platí jeden kalendářní rok.
Téměř 100% železnic ve Švýcarsku je elektrifikováno. Švýcarské státní železnice řízené vládou obhospodařují více než polovinu systému. Mají třináctiprocentní podíl na celkové osobní dopravě a padesátiprocentní podíl na dopravě nákladní. Na Jungfrau leží nejvýše položená železnice na světě. Švýcarský dopravní systém nabízí jednu z nejhustších sítí dopravních spojů na světě. Je považován za velmi bezpečný a pohodlný. Kromě toho časy odjezdů a příjezdů jsou dodržovány, přesně jako příslovečné hodinky. Délka železniční sítě byla v roce 1988 5 037 km.
Hlavní letiště s mezinárodním provozem jsou v Curychu a Ženevě. Mezinárodní letiště je také v Bernu a Basilej používá francouzské letiště. Národní letecká společnost Swissair náleží k největším světovým dopravcům a provozuje linky po celém světě.

Dopravní síť v ČR je hustá, ale z části technicky zaostalá a neodpovídající moderním potřebám. Tvoří ji železnice o délce 9 430 km, 55 393 km silnic a 303 km splavných toků. Za použití dálnic se v ČR platí. Vozidlo musí být opatřeno nálepkou, která platí jeden kalendářní rok. Letecká doprava se uplatňuje v mezinárodním styku. Mezinárodní letiště jsou v Praze, Brně, Ostravě, Karlových Varech. Potrubní doprava slouží hlavně k dovozu ropy a zemního plynu z Ruska.

Srovnání
V obou zemích jsou zastoupeny jak silniční, letecká, tak i železniční doprava. Za použití dálnic se v obou zemích platí. Ve Švýcarsku je elektrifikováno téměř 100% železnic, kdežto v ČR pouze 28%. Švýcarský dopravní systém je na rozdíl od ČR jeden z nejhustších dopravních spojů na světě. Je považován za velmi pohodlný a bezpečný, což se o českém systému, který je zaostalý a neodpovídající potřebám, říci nedá. I letecká doprava je ve Švýcarsku na mnohem vyšší úrovni než v ČR.

Turistický ruch
Švýcarsko je turistická země, atraktivní převážně pro zimní sporty. Nalezneme zde na 50 000 značených turistických cest různé obtížnosti. Na švýcarských jezerech jezdí pravidelné linky, ale také nespočet výletních lodí. Na Ženevském, Curyšském, Brienzském jezeře mohou návštěvníci absolvovat vyhlídkovou plavbu na historickém kolovém parníku. Na větších jezerech lze plout na plachetnicích, surfovat, lyžovat, veslovat, plvat na gumových člunech a provozovat rafting, pro který má Švýcarsko dostatek vhodných řek.

ČR může nabídnout v zimní rekreaci lyžování na horách a v letní rekreaci návštěvu nejstarších chráněných území, což jsou 4 národní parky a 24 chráněných oblastí. Po celý rok mohou turisté navštěvovat kulturní památky, kterých je v ČR nespočet. Nejvíce navštěvovaná je Praha. Dále může ČR nabídnout lázeňské služby.

Srovnání
Švýcarsko je velmi atraktivní hlavně pro zimní a vodní sporty. ČR může nabídnout taktéž zimní rekreaci a dále návštěvu chráněných území, lázeňských služeb a hlavně kulturních památek, kterých má ČR nejvíce v Evropě. Jezdí se jimi kochat celý svět.

Republika a vládní zřízení
Oficiální název je Švýcarská konfederace. Hlavním městem je Bern, který není největším městem a měnou švýcarský frank Švýcarsko je nejstarší federativní stát. Jsou zde sídla mnoha mezinárodních organizací. OSN zde má důležité stavby, ale Švýcarsko není jejich členem, kdežto EU zde začíná mít velký vliv. Forma vlády je parlamentní spolková republika. Hlavou státu je spolkový prezident.V čele státu stojí prezident spolkové rady. Švýcarsko je konfederací 26 suverénních kantonů. Každý kanton má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet a dokonce i ústavu. Zákonodárnou moc konfederace představuje dvoukomorový parlament, který je tvořen Radou států (členové pocházejí z jednotlivých kantonů a půlkantonů) a Národní radou (přímo volená). Členové parlamentu jsou voleni na 4 roky. Tyto komory volí prezidenta a nejvyšší výkonný orgán - sedmičlennou Federální radu. Funkční období jejich členů - ministrů - jsou 4 roky.
Zajímavostí je, že volební právo pro švýcarské ženy bylo ustaveno až v roce 1971. (Do té doby volili pouze muži starší 20 let.)

Hlavním městem ČR je Praha a měnová jednotka koruna česká. ČR se administrativně člení do 14 krajů členěných na 76 okresů. V březnu 1999 byla ČR přijata do NATO a plní podmínky stanovené pro vstup do EU. ČR je nezávislý stát. Forma vlády je parlamentní demokracie. Hlavou státu je president, volený společnou schůzí obou komor Parlamentu ČR na období 5 let. Parlament ČR je nejvyšším zákonodárným orgánem. Tvoří jej dvě komory – Poslanecká sněmovna a Senát. Vrcholným orgánem výkonné moci je vláda ČR v čele s premiérem

Srovnání
Oba státy mají odlišná hlavní města a měnu. Švýcarsko není členem EU, kdežto ČR plní podmínky stanovené pro vstup. Švýcarsko je konfederací 26 kantonů a ČR 14 krajů. Hlavou státu obou zemí je prezident a zákonodárnou moc má v obou zemích dvoukomorový parlament.

Použitá literatura: internet ( www.info-tour.net/svycarsko )
( www.maturita.cz )
encyklopedie Diderot