Tibet

Základní údaje o Tibetu
Oficiální název: Tibet, tibetsky Böjul (dnes Tibetská autonomní oblast ČLR)
Státní zřízení: do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací Číny
Hlavní město: Lhasa
Rozloha: 2,5 mil km2
Počet obyvatel: přibl. 5 - 6 mil (podle nezávislých odhadů)
Úřední jazyk: tibetština, čínština
Členění země: tři historické části Tibetu
Ü-Cang - Centrální a střední Tibet včetně západního Tibetu Ngari
Amdo - Severní Tibet, dnes přičleněn k čínské provincii Čching-chaj
Kham - Východní Tibet, dnes přičleněn k čínské provincii S'čchuan

Lidé
Tibeťané jsou v celém světě známí svojí svébytnou kulturou a zejména tibetskou formou buddhismu, který po staletí lákal cestovatele do této těžko přístupné země. Podle posledních věrohodných údajů dnes žije na území Čínské lidové republiky přibližně 5 milionů Tibeťanů. Po okupaci Tibetu statisíce uprchly do exilu, zejména do Indie, kde dnes žije i světský a duchovní představitel Tibetu - dalajlama.
Jejich jazyk, tibetština, patří do tibetsko-barmské jazykové skupiny a používá vlastní písmo, které vytvořil Thönmi Sambhóta v 7. století na základě indického písma dévanágarí.
Náhorní plošinu Čhangthang a další odlehlé oblasti obývají dogpové, pastevci. V nižších polohách, zejména v údolích kolem řeky Cangpo a na dalších úrodnějších místech se obyvatelé věnují zemědělství. Hlavní plodinou je ječmen, který se pěstuje až do nadmořské výšky 4600 m, dále pohanka, luštěniny a brambory do 4500 m n.m. nebo oves do 4200 m n.m. V západním Tibetu, zejména v západním Kchun-lunu, u hranic s Ujgurskou oblastí Sin-ťjang žijí muslimští Ujguři (Kašgarci), kteří se živí pastevectvím, zejména chovem ovcí. Od poloviny 80. let, kdy čínská vláda vyhlásila program tzv. konečného řešení tibetské otázky, byly do oblasti Tibetu přesídleny miliony Číňanů (odhaduje se až 7 milionů). Dnes již tedy převyšují počet Tibeťanů, což je zřetelné zejména ve městech a v úrodnějších zemědělských oblastech centrálního Tibetu.

Tibetština

Tibetština patří spolu s barmštinou, laoštinou a dalšími menšími jazyky jako např. Moro, Kačin, Lolo (v jihozápadní Číně), Bodo (severovýchodní Indie) nebo karenštinou (v Barmě) do tzv. tibeto-barmské jazykové větve. Spolu se sino-thajskou větví tvoří tibeto-barmské jazyky velkou tibeto-čínskou jazykovou rodinu. Na rozdíl od poměrně dobře definované příbuznosti jazyků v rodině sino-thajské je uvnitř tibeto-barmské rodiny příbuznost jazyků poměrně volná.

Tibetské písmo vytvořil v 7. století, v době panování krále Songcän Gampa, tibetský učenec Thönmi Sambhóta na základě indického písma dévanágarí. Písmo má dvě základní formy, Učän a Ume. Učän je písmo tiskací, používá se při tisku knih, novin, časopisů, oficiálních dokumentů apod. Ume je psací, používá se v osobním styku, korespodenci apod. Písmo Ume na rozdíl od Učän nemá horní závěsnou linku. Na obrázcích textu je uveden popis písma Učän.

Tibetská abeceda se skládá z 30 písmenek, které označují souhlásky. K zápisu samohlásek se používá zvláštních diakritických znamínek, které se píší nad nebo pod souhlásku. Samohláska a, která nemá žádné diakritické znaménko je tzv. inherentní, t.j. pokud u souhlásky není znak pro samohlásku, je k této souhlásce automaticky připojeno a. Tibetština má i vlastní značení číslic.

Buddhismus

Buddhismus není náboženství v pravém smyslu tohoto slova, protože nevěří v boha stvořitele, boha, který všechno řídí, spíše je to nábožensko-filozofický systém a určitý způsob života, určitý morální kodex.
Buddhismus se zrodil v severní Indii přibližně 500 let před n.l. kdy Siddharta Gautama, narozený jako princ, dosáhnul osvícení a roztočil buddhistické kolo Zákona. Gautama Buddha nebyl prvním buddhou našeho věku, ale čtvrtým v pořadí a nebyl ani posledním. Buddhisté věří, že osvícení (probuzení) může dosáhnout každá živá bytost (bez rozdílu kasty) a každý z nás se může stát Buddhou.

V Indii se buddhismus rychle rozšířil a největšího rozmachu dosáhl za krále Ašóky (273 - 232 př.n.l.). Za jeho vlády se buddhismus dostal za hranice Indie, kde hluboce zapustil kořeny a přetrval dodnes. V Indii byl rozšířen asi 1000 let a potom byl pohlcen a vytlačen hinduismem. Dnes hinduisté zahrnují Buddhu do svého panteonu jako inkarnaci Višnua.

Stručná historie Tibetu

127 př.n.l - zavedení tibetského královského kalendáře gjal lo
602 - Namri Songcän, vládce Jarlungu, první král Tibetu
605 - 650 - vláda krále Songcän Gampa, vznik tibetského království
766 - založení prvního buddhistického klášter v Samjä a působení Padmasambhavy v Tibetu; vznik tantrických škol
756 - 797 - vláda krále Thisong Decäna; rozkvět tibetské říše
814 - 836 - vláda krále Ralpačäna
821 - Čínsko-tibetská mírová smlouva [Tibeťané budou šťastni v Tibetu a Číňané v Číně]
836 - 842 - vláda krále Langdarmy; pronásledování buddhismu
842 - král Langdarma zabit mnichem; rozdělení Tibetu na několik států
1042 - 1054 v Tibetu působí Atíša Dípankara, indický buddhistický učitel, oživování buddhismu po úpadku od dob Langdarmy
1073 - založen klášter v Sakji; začátek éry červených čepic v tibetském buddhismu
1027 - v Tibetu vyložena Kálačakra, začátek 60ti-letého kalendáře rabdžung lo
1247 - spojení Tibetu s Mongolskou říší, která poskytuje Tibetu vojenskou ochranu a Tibet je pro Mongolsko duchovním a náboženským centrem; propojení vládnoucí tibetské školy Sakja s mongolských chánem
1261 - Tibet znovu sjednocen a hlava školy Sakja se stává králem
1350 - konec teokratické vlády školy Sakja, s králem Čhangčhub Gjalcchänem se dostává k vládě světský rod Phagmodu
1409 - tibetský mnich Congkhapa zakládá školu žlutých čepic Gelug
1578 - hlava školy Gelug obdržela od mongolského chána titul dalajlama
1642 - za pomoci mongolského chána svržena světská vláda v Tibetu (1640) a nastolena teokratická vláda dalajlamů; intronizován 5.dalajlama Lobzang Gjamccho
1653 - Velký pátý dalajlama se setkává u Pekingu s čínským císařem
1682 - umírá pátý dalajlama; jeho smrt je tajena následujících 14 let
1720 - Kälzang Gjamccho intronizován jako 7.dalajlama; čínská vojiska dobyla Lhasu a vyhnala Mongoly, kteří dobyli Lhasu v roce 1717; Tibetu je ponechána vnitřní nezávislost
1792 - vpád nepálských Gurkhů do Tibetu a jejich porážka čínskou armádou
1854 - 56 - vpád Nepálu do Tibetu; mírová smlouva zavazuje platit daně Nepálu
1904 - Britská invaze do Tibetu pod vedením plukovníka Younghusbanda a obsazení Lhasy, mírová smlouva o vlivu Britů v Tibetu
1910 - čínská armáda obsazuje Tibet; 13.dalajlama utíká do Indie
1913 - 13.dalajlama vyhlašuje nezávislost Tibetu; do oběhu uvedeny tibetské bankovky a mince
1914 - mezinárodní konference o Tibetu v indické Simle končí neúspěšně, dohoda Británie a Tibetu o tzv. McMahonově linii o hranici mezi britskými koloniemi a Tibetem podepsána v Simle; britská vojska opouštějí Tibet
1918 - tibetská armáda vedená důstojníky vyškolenými Brity poráží čínská vojska, která pronikla do Tibetu; podepsána mírová smlouva mezi Tibetem a Čínou; Čína pak odmítne smlouvu ratifikovat
1933 - umírá 13.dalajlama
1935 - narodil se Tändzin Gjamccho, budoucí 14.dalajlama
1937 - Británie zveřejňuje Dohodu ze Simly
1940 - pětiletý Tändzin Gjamccho je intronizován jako 14.dalajlama
1943 - Británie potvrzuje nezávislost Tibetu
1947 - Britská mise ze Lhasy přemístěna do Indie, která získala nezávislost
1947 - 49 - Tibet vysílá do OSN a světa oficiální tibetské mise, vyhlášena úplná nezávislost Tibetu
1949 - Vznik komunistické Čínské lidové repbliky
1950 - Čínská vojska vtrhla do Tibetu; tibetská armáda zničena v bitvě v Čhamdu
1951 - Sedmnáctibodová smlouva o mírovém osvobození Tibetu podepsaná tibetskou stranou pod čínským nátlakem; Číňané obsazují Lhasu
1956 - ve Khamu a Amdu začíná ozbrojený boj proti čínské nadvládě; dalajlama navštívil Indii při příležitosti 2500 let od Buddhova narození
1957 - USA začínají prostřednictvím CIA vojensky podporovat Tibeťany
1959 - lidové protičínské povstání ve Lhase; 14.dalajlama utíká do Indie
1960 - Mezinárodní komise právníků uvádí ve své zprávě, že Číňané v Tibetu provádějí genocidu, dalajlama přesídlí do severoindické Dharamsaly, která se později stane i sídlem tibetské exilové vlády
1962 - čínsko-indická pohraniční válka na McMahonově linii
1963 - tibetská exilová vláda v Indii zveřejňuje demokratickou ústavu pro budoucí svobodný Tibet
1965 - Čína vytváří Tibetskou autonomní oblast, velké části Khamu a Amda jsou přičleněny k čínskám provincíím
1966 - 69 - čínská kulturní revoluce: Rudé gardy ničí tibetské chrámy a kláštery, terorizují a zabíjejí Tibeťany
1971 - USA ukončují svoji vojenskou podporu Tibeťanů
1974 - Nepálská armáda na nátlak Číny likviduje vojenské základny tibetských povstalců v Mustangu; konec ozbrojeného odboje Tibeťanů
1979 - Čína umožňuje delegaci exilové vlády návštěvu Tibetu; Tibet poprvé od roku 1963 otevřen zahraničným turistům
1980 - návštěva generálního tajemníka komunistické strany Číny Chu-jao-panga v Tibetu a jeho slib obnovy ekonomiky Tibetu na úroveň před rokem 1959 a zajištění náboženské svobody
1987 - masové demonstrace ve Lhase za nezávislost; opětovné přitvrzení čínské politiky v Tibetu
1988 - nová vlna demonstrací za svobodu a nezávislost brutálně potlačená, hromadné zatýkaní; projev dalajlamy ve Štrasburku s vyhlášením pětibodové dohody, kterou Čína odmítne
1989 - další demonstrace ve Lhase, policie zabila 80 - 150 Tibeťanů; vyhlášení stanného práva, zatýkaní, omezení pohybu, uzavření Tibetu pro cizince; dalajlama obdržel Nobelovou cenu míru; umírá desátý pančhenlama
1990 - ukončení stanného práva ve Lhase po 13 měsících; dalajlama navštíví Československo na pozvání prezidenta Havla
1992 - cizinci opět mohou navštívit Tibet, čínská vláda podporuje organizovanou turistiku a brání individuální
1993 - protesty obyvatelů Lhasy proti zvyšování cen a životních nákladů
1994 - Potála, tradiční sídlo dalajlamů ve Lhase, po rekonstrukci opět otevřena
1995 - šestiletý Gendün Čhökji Ňima je dalajlamou označen jako nová jedenáctá inkarnace pančhenlamy, vyhlášení vyjímečného stavu v Žikace a dočasné uzavření kláštera Tašilhünpo z důvodu podpory nového pančhenlamy, kterého Číňané neuznají a vyhlásí svého kandidáta za pančhenlamu, Gendün Čhökji Ňima je Číňany uvězněn na neznámém místě