Tropy

Téměř 40% zemského povrchu leží v tropické zóně mezi obratníky. Vzduch se zde neustále otepluje, stoupá vzhůru a v podobě antipasátů vane směrem k obratníkům. V nižších výškách pod antipasáty také pravidelně vanou pasáty – od obratníků k rovníku. Rotace Země pasáty stáčí, a tak se tvoří klimatické rozdíly mezi západem, středem a východem kontinentu. Podnebí je ovlivňováno i sezónními monzuny a mořskými proudy.
Po silném výparu nad rovníkem houstne oblačnost, nejvíce v poledne, proto vznikají mohutné odpolední bouřky a přívalové deště. Na jaře a na podzim, kdy Slunce nad rovníkem(v zenitu) vrcholí, jsou lijáky obzvlášť prudké a označují se jako zenitální deště. Tato dvě období se nazývají obdobími dešťů. I po zbytek roku jsou zde srážky poměrně vysoké. Se vzrůstající vzdáleností od rovníku se prodlužuje období sucha ve střídavě vlhkých vnějších tropech na rozdíl od stále vlhkých vnitřních tropů na rovníku.

Vlhké tropy

Průměrné měsíční teploty zde kolísají mezi 24 a 28 C. Výkyv mezi nocí a dnem může být i 10 až 20 C. Průměrné roční srážky činí 1500 až 2500 mm, lokálně (u oceánů) jsou i vyšší. Vysoké teploty,vlhko a nepatrné pohyby vzduchu v pásmu rovníkových tišin vytvářejí tzv. skleníkové klima, tedy ideální podmínky pro rostliny.
Díky srážkám jsou rovníkové řeky velmi bohaté na vodu. Amazonka s tisíckrát větším průtokem než Vltava (150000m /s) je 10km široká, před ústím 80km, do oceánu přivádí asi 1/5 celkového říčního přítoku.
Tropické deštné lesy s více než 4000 druhy stromů zaujímají kolem 18% z celkové plochy lesů na Zemi. Les je uspořádán patrovitě. Od mechového patra, přes bylinné (do 1m), keřové (5m),po spodní stromové patro (10-20m), střední stromové, které ve 40m výšky vytváří souvislou „střechu“ lesa, až po vyčnívající jedince horního stromového patra (60m). Rostliny se snaží co nejrychleji dosáhnout světla, kmeny a větve ovíjejí liány a porůstají orchideje, bromélie a další rostliny. Les obývá velké množství ptáků, hmyzu, plazů avšak velmi málo druhů savců.
Tamní státy obchodují se vzácným dřevem - mahagon,cedr, palisandr nebo teak [týk] , dříve s palmovým olejem a kaučukem. Těží se zde ropa a zemní plyn, rudy (Fe, Cu, Mn, U), zlato i diamanty. Pro lesnické využití není les příliš vhodný, protože na 1 hektaru rostou 3 – 4 stromy téhož druhu. V Amazonii zkoušejí pěstovat monokultury rychle rostoucích stromů, které se zpracovávají na celulózu pro vývoz.

Střídavě vlhké tropy

S rostoucí vzdáleností od rovníku splývají jarní a podzimní zenitální deště v jedno letní období dešťů . Srážek celkově ubývá a zimní období sucha je velmi zřetelné. Během sucha stoupají teploty až na 40 i 50 C ve stínu, v noci mohou klesnout k 10 C. Na okraji pouští nebo v horských oblastech se pohybují i pod bodem mrazu. Období dešťů provázejí odpolední bouřky a lijáky.
Řeky mají velmi kolísavý tok, leckde i vysychají. Těmto občasným řekám se v Africe říká vádí, v Austrálii creek. Pouze toky pramenící ve vlhkých oblastech mají vodu celý rok- např. Nil.
V územích s 2-3 měsíci sucha střídají deštný les vlhké savany, dále suché savany, křovinaté savany a pouště.
Stále zelené tzv. galeriové lesy vlhkých savan jsou tvořeny dvěma patry. Svrchní v období sucha opadává. Rostlinstvo suchých savan připomíná park. Nad úroveň trav vystupují baobaby (Afrika), blahovičníky (eukalypty, Austrálie),akácie, pryšce a další křoviny.
Savany vynikají množstvím zvěře. V Africké krajině žijí stáda antilop, zeber, žiraf, pakoňů, buvolů, z šelem lvi, leopardi, gepardi. Více zalesněné oblasti obývají sloni, dále termiti, kobylky, u řek žijí volavky, plameňáci, hroši, krokodýli. V jihoamerických savanách llanos neboli campos nalezneme jelence. Z dalších savců jsou hojní pásovci, pes hřivnatý, mravenečník, morče, viskača, mara. Největším ptákem je nandu pampový. Na náhorních plošinách žije lama, alpaka, vikuňa a guanako. Pro australské savany a křovinné polopouště jsou typičtí vačnatci, papoušci, andulky, pštros emu. Z plazů jsou charakteristické agamy a scinkové, z šelem pes dingo.
Obyvatelé savan jsou rolníci a chovají dobytek. V sušších oblastech se pěstuje kukuřice, podzemnice olejná, fazole, proso a hlíznaté plodiny. Na zavlažovaných pozemcích nalezneme cukrovou třtinu, bavlnu a kávovník. Půdy se zde brzy vyčerpají. Praktikuje se proto střídavé zemědělství. Popelem z vypalované trávy i lesů se hnojí pole. Po několika letech obdělávání nechají ležet ladem.