Ukrajina

Ukrajina ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Oficiální název (český): Ukrajinská republika, Ukrajina Oficiální název (originální) Ukrajinska respublika, Ukraine Státní zřízení: republika Členství v mezinár. Organizacích: OSN, SNS Hlavní město Kijev /Kyjev/ Rozloha: 603 703 km2 Počet obyvatel: 51 00 000 Úřední, resp. užívané jazyky: ukrajinština (úř. j.), ruština, běloruština, jidiš, rumunština aj. Kontinent: Evropa Měna: hřivna Typ území: nezávislý stát PŘEDSTAVITELÉ: PREZIDENTI 1991-1994 Leonid Makarovyč Kravčuk od 1994 Leonid Danilovyč Kučma Přímořský stát ve východní Evropě u Černého moře. Ve starověku zasahovaly ukrajinské území výboje Skytů a Sarmatů, černomořské pobřeží bylo kolonizováno Řeky. V 5. století př. n. l. vznikla na pobřeží Azovského moře Bosporská říše, která přetrvala téměř devět století. Od přelomu letopočtu až do novověku bylo území dnešní Ukrajiny (podobně jako území Ruska) oblastí, kde se konstituovaly či kterou putovaly kočovné kmeny z euroasijských stepí do vlastní Evropy (Hunové, Chazaři, Avaři, Bulhaři, Maďaři). Ve stepích mezi řekami Dněstrem a Dněprem se patrně konstituovali i Slované, kteří od 6. století osídlili většinu východní a část střední Evropy. Sjednocením východoslovanských kmenů při řece Dněstru vznikl pod vlivem vikingských válečníků (Varjagové) v druhé polovině 9. století první slovanský státní útvar na území části dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska : Kyjevská Rus. Jižní oblasti byly obsazeny kmeny Polovců. Ve 13. století se zmocnili velké části země Mongolové (Tataři). Po rozkladu Zlaté hordy byla země postupně rozdělena mezi mocnější sousedy: Litvu , Polsko , Uhry, Moskevské knížectví, jih pak ovládali krymští Tataři a Osmanská říše . Roku 1654 byla Perejaslavskou radou přijata dohoda o sjednocení Ukrajiny s Ruskem. Realizována byla roku 1667 připojením levobřežní Ukrajiny a v letech 1793-1795 připojením Ukrajiny pravobřežní (v souvislosti s druhým a třetím dělením Polska). Současně probíhala v 18. století postupná likvidace turecké moci při černomořském pobřeží. Původní autonomie Ukrajiny byla v Rusku zcela eliminována a země byla přeměněna v běžné gubernie. Státní existence byla nakrátko obnovena po ruské revoluci a konci 1. světové války na střední a východní Ukrajině. V občanské válce 1918-1920 byli ukrajinští nacionalisté poraženi, po rusko-polské válce 1920 až 1921 byly západní části Ukrajiny připojeny k Polsku. Roku 1922 se Ukrajinská SSR stala jednou z ustavujících republik SSSR . Za II. světové války byla Ukrajina okupována Německem . Po roce 1945 byly k Ukrajině připojeny části západní Ukrajiny, Podkarpatská Rus (na úkor Československa ), roku 1954 pak administrativně na pokyn Chruščova i Krym (u příležitosti 300 let sjednocení Ukrajiny s Ruskem). V roce 1986 došlo k jaderné katastrofě v ukrajinském Černobylu, jejíž následky Ukrajina pociťuje dodnes. V souvislosti s rozkladem SSSR vyhlásila Ukrajina roku 1991 samostatnost. Zakládající člen SNS z prosince 1991. Nový stát se potýká s hospodářským propadem, musí čelit separatistickým tendencím Krymu. Ukrajina se zřekla jaderných zbraní, které zdědila po bývalém SSSR, a jedná s Ruskem o rozdělení černomořské flotily.