Ukrajina

Rozloha : 603 700 km

Obyvatel : 52 179 000

Hlavní město : Kyjev

Jazyky : ukrajinština,ruština,běloruština
jidiš,rumunština

Měna : dříve karbovance dnes hrivny

Státní zřízení : republika

Prezident : od roku 1994 Leonid D. Kučma

Hlavní náboženství : pravoslavné křestˇanství

Je součástí : OSN , SNS

HDP : 52,6 milionů dolarů

Poloha
Ukrajina leží mezi 53. a 45. rovnoběžkou na severní polokouli a mezi 22. a 40. poledníkem východní polokoule.
Na hranicích sousedí s Ruskem , Běloruskem , Polskem , Slovenskem , Maďarskem , Rumunskem a Moldávií. Celou jižní hranici tvoří Černé a Azovské moře.
Povrch
Nadmořská výška se od západu, kde leží Karpaty, snižuje k řece Dněpru a na východě se zase zvedá - díky Doněckému masivu a jižnímu konci Středoruské vrchoviny.
Velký podíl na povrchu má také Východoevropská rovina spolu s Dněprskou a Černomořskou nížinou.
Ukrajina má jen jeden poloostrov a to Krym, který je na východě od další pevniny oddělen Kerčským průlivem. Pobřeží na západě bývá přes zimu zaledněné.
V Karpatech leží nejvyšší bod Ukrajiny - hora Goverla , která je vysoká 2061 m. Hned na ně navazuje Volyňsko-podolská plošina, na východě najdeme Doněcký masiv. Na samém jihu poloostrova Krymu jsou Krymské hory - v minulosti modelované mořem.
Na severozápadě se rozkládají Pinské bažiny, živené řekami Horyn a Prypjat´.
Celou Ukrajinou protéká Dněpr dlouhý 2200 km, vlévající se na jihu do Černého moře. Po celém toku je rozčleněná nádržemi : Kyjev, Kremenčug a Kachov. Na západě leží tok Dněstru a na východě Severského Donce.
Podnebí
Mají zde velmi drsné zimy, zato léta jsou teplá. Na Jihu je podnebí Subtropické.
Obyvatelstvo
Svým množstvím obyvatel je Ukrajina 5. nejlidnatější zemí v Evropě.
Poměr 87 mužů na 100 žen je nejnižší, z toho vyplývá největší zaměstnanost žen.
Naproti tomu zde mají i velkou úmrtnost, přičemž se ženy dožívají o 12 let více než muži.
Vše v porovnání s celou Evropou.
Jejich velikou výhodou je skoro nulová nezaměstnanost.
Zemědělství
V minulosti byla obilnicí SSSR, i dnes by jistě toto místo plnila s vynikajícími výsledky.
Pěstují zde obilniny, kukuřici, cukrovku, slunečnici, brambory a ovoce.
Chovají skot a prasata.
Své místo zde má i lov ryb v Černém moři - převážně jeseterů.
Nerostné bohatství
Důležitou úlohu zde mají i nerostné suroviny.
Mangan - těžený na západ od města Kryvyj Ryh.
Černé uhlí - těžené v Doněckém masivu a u města Luc´k.
Železná ruda - těžená u města Kryvyj Ryh.
Dále pak ropa, zemní plyn, kamenné a draselné soli, hnědé uhlí a rtuť.
Průmysl
Průmys je zde strojírenský, chemický, textilní, potravinářský, kožedělný a hutnictví železa.
Zdroje energie
V minulosti zde převládala jaderná energetika, ale po jaderné havárii elektrárny v Černobylu, byly další plány zastaveny.Dnes jaderné elektrárny zajišťují 1 třetinu potřebné energie.
O zbývající 2 třetiny se starají hydroelektrárny na Dněpru a tepelné elektrárny u Doňce, L´vivu, Dnipropetrovs´ku a dalších.
Doprava
V Ukrajině se cestuje hlavně vlaky - tudíž je zde rozsáhlá železniční siť.Silnice jsou rozvinuty hlavně v průmyslových místech.
Svoje místo zde mají i vodní tepny a černomořské přístavy Odesa, Sevastopol a Berdjans´k.
Světoví sportovci
I ve sportu má Ukrajina svoje místo.
Fotbalový tým Dynamo Kyjev a hvězdy Ševčenko, Blochin a Rebrov - to jistě každému něco řekne.
Dále je znám výborný tyčkař Bubka a další gymnasti a atleti.
Dějiny
Ukrajina byla ve svých počátcích kolonizována Řeky.
V 5. století u Černého moře vznikla Bosporská říše, která přetrvala asi 9 století.
Po jejím rozpadu byla pouze přechodným bydlištěm pro stěhovající se národy a kmeny.
Stejně tak ji využili i Slované, kteří se na chvíli usídlili mezi Dněprem a Dněstrem.
Později se zde objevili i Vikingové.
V 2. polovině 9. století se Ukrajina stala součástí Kyjevské Rusi.
V roce 1654 se díky dohodě o sjednocování stali součástí Ruska.
V 18.století zde proběhla poslední likvidace Turků.
Po 1. světové válce získala Ukrajina znovu svoji autoritu a skoro se vymanila z ruského vlivu.
Ve 2. světové válce se nevyhnula německé okupaci .
Rok 1986 se zapsal navždy do jejich historie, ale i do jejich života. Vybuchla jaderná elektrárna Černobyl. Její trosky jsou stále životu nebezpečné.