Vatikán

Vatikán, Svatý stolec, Vatikánský městský stát, latinsky Status Civicanae, italsky Stato della Cittf del Vaticano, je stát v jižní Evropě ležící na Apeninském poloostrově.

Rozloha 0,44 km2 dělá z Vatikánu nejmenší stát na světě. Za hradbami státu žije 782 obyvatel (1999), tvoří je vysocí katoličtí hodnostáři (kardinálové, biskupové), 100 členná švýcarská garda (4 důstojníci, 23 poddůstojníků, 70 halapartníků, 2 bubeníky a jeden kaplan), zahradníci a uklízečky. Hustota zalidnění je 1777 obyvatel na km2. Státní zřízení je nezávislá teokratická absolutní monarchie v čele s papežem. Hlavou státu je doživotně volený papež (Jan Pavel II., narozen 18. května 1920), který je hlavou římskokatolické církve. Nejvyššími poradními orgány papeže v církevních záležitostech jsou koncily církevní, kolegium kardinálů a biskupský synod. Praktické řízení církevních, politických a hospodářských záležitostí Vatikánu a římskokatolické církve je v kompetenci římské kurie. Tvoří ji státní sekretariát (v čele státní tajemník, obdoba úřadu předsedy vlády), který má dvě sekce: pro veřejné (všeobecné) záležitosti církve a pro vztahy mezi státy a církví. Ke kurii patří 9 posvátných kongregací, 3 tribunály, 12 pontifikálních rad, 15 pontifikálních komisí a výborů aj. Papež Jan Pavel II. Úřední jazyk je latina a italština, měnová jednotka je vatikánská lira, 1000 (VAL) = 18 Kč.

Vatikán je urbanizované území v Římě, rozprostírající se na Vatikánském kopci na pravém břehu řeky Tibery. Hranice státu tvoří náměstí sv. Petra a středověké hradby. Klima je mediteránní.

Politický a ekonomický význam Vatikánu daleko přesahuje hranice státu. Je v měnové a celní unii s Itálií a také centrem římskokatolické církve. Díky vlastním bankám (nejdůležitější banka L'Instituto per le Opere di Religione) a majetku po celé Zemi je Vatikán jedno z největších finančních center. Vatikán provozuje vlastní rozhlasovou stanici vysílající v desítkách jazycích (asi 37), telefonní a poštovní spojení, nezávisle na italském státu, tiskne vlastní poštovní známky a dokonce má 660 metrů dlouhou železnici a místo na přistání helikoptéry.

Největší příjmy do Vatikánu plynou z publikační činnosti. Publikace jsou distribuovány do stovek zemí světa a vatikánský deník L'Osservatore Romano má vliv daleko za hranicemi města. Vše potřebné včetně energie se dováží. Významné zisky získává Vatikán z turistiky, kromě turistů z celého Světa, putuje do Vatikánu mnoho poutníků. Turisty lákají světoznámé památky od nejznámějších umělců, např. chrám sv. Petra (1656-1667 Bernini, Michelangelo), náměstí sv. Petra, Sixtínská kaple (1475-1480 Giovanni de Dolci, fresky Michelangelo) a další. Dále bohaté zahrady (přístupné na objednání) a muzea např. Egyptské, Etrůské, muzeum Chiaramonuti, muzeum Pia VI. a Klementa XIV.

Historie Vatikánu

Vatikán vznikl jako náhrada za Církevní stát, zrušený roku 1870. Mussolini uzavřel 11. února 1929 se Svatým stolcem Lateránské smlouvy, podle nichž italský stát uznává papežovu suverenitu v mezinárodních vztazích a vatikánské město pokládá za výlučné výsostné území Svatého stolce.

Vatikán - shrnutí

I když je Vatikán svou rozlohou nejmenším státem na světě, je sídlem papeže a centrem římskokatolické církve. Je to jedno z nejdůležitějších finančních center, významná je pro Vatikán i publikační činnost a turistika.