Velká Británie

Název státu: Spojene království Velke Británie a Severního Irska

Reliéf krajiny
Britské ostrovy jsou z geologického hlediska součástí evropské pevniny, od které je odděluje plytké šelfové moře, hluboké 50 až 100m. K oddělení došlo pravděpodobně ve čtvrtohorách. Reliéf krajiny je výsledkem působení ledovců. Povrch Británie je možné pomyslnou čarou vedenou od ústí řeky Tyne na severovýchodě k ústí řeky Exe na jihozápadě rozdělit na nižinnou část – dosahuje výšky do 300m. Hornatá část netvoří souvislou plochu, ale je v ní mnoho údolí a rovin. Nejhornatější oblastí je Skotsko. Skotská vysočina se táhne od jihozápadu k severozápadu. Dělí se na Grampiany s nejvyšší horou Ben Nevis – 1 343 m. Severozápadně od Grampianje údolí utvořené zlomem, v něm se nachází jezero Loch Ness. Na sever odtud se rozprostírá druhá část – Severozápadní vysočina s nejvyšším vrcholem Can Eige – 1082 m. Střední část Skotska tvoří Středoskotská nížina, kterou protékají dvě významné řeky Forth a Clyde. Středoskotskou nížinu ohraničuje na jihu Jihoskotská vrchovina s nejvyšším vrcholem Merick Hill – 842 m. Severní Anglii protíná hřeben Pennin s nejvyšším vrcholem Cross Fell – 893 m. Délka hřebene je 230 km. Západní svahy jsou strmé a východní se svažují jen mírně. Masív je rozbrázděný hlubokými údolími. Část je tvořena pískovcem a část vápencem, ve kterých se nacházejí krasové útvary. Dále je zde Kumbrijské pohoří, na jehož západě se nachází jezerní okres ( Lake District – národní park ). Velmi hornaty je Wales, kterým procházejí Kambrické vrchy, které dosahují nadmořské výšky 700 až 800 m, přecházejí na severu do Snowdonu, s nejvyšším vrcholem stejného jména – Snowdon 1 085 m. Jížní část Anglie je nížinatá, ale je rozčleněná nízkými pásmy pahorkatin tvořených pískovcem, vápencem a křídou. Nejznámější pahorkatiny jsou Cotswoldská a Chilternská. Pěkné a často navštěvované je pohoří Dartmoor, nachází se na západním výběžku Anglie

Hospodářství
Těží se hlavně ropa a zemní plyn, jejich ložiska se nacházejí v Severním moři. Dále uhlí, železná ruda a neželezné kovy: hliník, měď, olovo a zinek. Velká Británie čerpala v minulosti z koloniálních zdrojů. Z kolonií v Indii, Hong-Kongu, bývalé trestanecké kolonii v Austrálii a z Kanady. Nyní už jsou tyto vztahy přerušeny. Tradičním zdrojem energie v Británii od 50-tých let bylo uhlí. Z jeho roční těžby, která přesahuje 120 miliónů tun, se dvě třetiny používají na výrobu koksu a jen zanedbatelná část je určena na domácí spotřebu.Veřejné zásobování el. energií existuje v Británii už od r. 1881. Výrobu elektřiny zajišťují hlavně jaderné a vodní elektrárny. Suroviny musí dovážet - železnou rudu ze Švédska a dále dovážejí také kaučuk. Průmyslovou oblastí jsou města Birmingham, Sheffield, Manchester, Leeds. Na pobřeží přístav Glasgow, Newcastle, Liverpool a Cardiff. Průmysl navazuje na suroviny, strojírenský, potravinářský, hutnictví železa a oceli v přístavech. Velká Británie produkuje auta Rols Royce, s Francií letadla Concord a textilní stroje. Energie je dodávána ve 20% z vodních elektráren a 80% z tepelných. Ve Skotsku je vodní energie.

Zemědělství: z celkové rozlohy 24 miliónů ha se na plnohospodářské účely využívá 19 mil. ha. Tři pětiny závodů se věnují produkci mléka a chovu hovězího dobytka, jedna šestina je specializována na pěstování obilí a dalších plodin. Zbytek se zabývá chovem prasat, drůbeže a pěstováním ovoce a zeleniny. Hlavní pěstitelskou oblastí je jihovýchod Anglie: Kent, Lincolnshire, Humberside. Pěstují se zde jablka, hrušky, švestky, jahody, paprika, rajčata, okurky, chmel a v neposlední řadě obilí a brambory.

Podnebí
Celé spojené kralovství se nachází v mírném podnebném pásu. Podnebí je oceánské s poměrně malými teplotními rozdíly mezi jednotlivými obdobími. Projevuje se působení Golfského proudu a proto teplota vody v moři a při západním pobřeží Skotska neklesá ani v zimě pod 4°C. Průměrná roční teplota v západních oblastech Británie se pohybuje od +8°C na Hebridách do +11°C na jihozápadním výběžku Anglie. V létě může teplota příležitostně vystoupit na +27°C až +30°C a v zimě může poklesnout na –7°C až –12°C.

Průměrné roční srážky jsou 1 016 mm. Hornaté oblasti na severu a západě mají podstatně více srážek než nížiny na jihu a vychodě. Nejdeštivějším místem Británie a Evropy je Lake District s průměrem srážek 6 500 mm. Celý ostrov a především Skotsko je vystaveno velkým větrům, které někdy dosahují rychlost až 170 km/h.

Politický systém: Velká Británie je parlamentní monarchie s demokratickou formou vlády. Představitelé vlády volí občané starší 18 let v parlamentních volbách na obdobi pěti let.
Orgány státní moci a správy: Současnou hlavou státu je královna Alžběta II. Vdala se roku 1947 za prince Filipa, vévodu z Edinburghu. Po smrti svého otce Geore VI. V roce 1953 nastoupila na trůn. Její oficiální titul zní: Alžběta II. z milosti boží královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho dalších říší a území, hlava Commonwealthu, obhájkyně víry. Královna ve všech oblastech personifikuje stát, je nejvyšším soudním orgánem, vrchním velitelem ozbrojených sil a hlava anglikánské církve. V praxi jsou její pravomoci velmi omezené. Královna jedná podle doporučení vlády, které nemůže ignorovat. Parlament má povinnost ji o všem důležitém informovat. Kromě předsedů a členů vlády jmenuje do funkcí státních představitelů ve všech oblastech: soudce, důstojníky armády, vedoucí činitele církve apod. Vykonává také řadu ceremoniálních funkcí: příjmání velvyslanců, státních návštěv atd.

Parlament je nejvyšší zákonodárný orgán Spojeného kralovství. Má dvě komory: Sněmovna lordů a Dolní sněmovna. Sněmovna lordů se skládá z lordů duchovních a lordů světských. Do první skupiny patří biskupi z Canterbury a Yorku a 24 biskupů anglikánské církve. Do druhé skupiny paří dědiční lordi a doživotní lordi, kteří vykonávají především soudní funkce. Zasedání ve sněmovně lordů se prakticky nikdy nezůčastní všichni, protože dohromady jich je okolo 1 200. Sněmovně lordů předsedá lord kancléř a v britském parlamentním systému tvoří krajně konzervativní prvek. Dolní sněmovna je tvořena 635 poslanci zvolenými ve všeobecných volbách, přičemž 516 poslanců zastupuje Anglii, 71 Skotsko, 36 Wales a 12 Severní Irsko. Jejich hlavní úlohou je projednávat a schvalovat zákony regulující život v zemi a vytvářet zákonodárné předpoklady fungování státu. Vláda je velmi početná. Všichni jsou jmenováni královnou na návrh předsedy vlády, kterým je v současné době Tony Blaire. Velkou část vládních pravomocí vykonáva on a vládní kabinet složený 20-25 nejzkušenějšími ministry. O složení kabinetu rozkhoduje ministerský předseda. Předseda vlády je současně vrchním správcem státních financí a hlavou státního aparátu. Informuje královnu o záměrech vlády a dohlíží na činnost jednotlivých ministerstev.

Hlavní město a významná velkoměsta
Největším městem je hlavní město Londýn, které má více než 9 miliónů obyvatel. Zabírá 1 580 km2 a nachází se v jihovýchodní Anglii podél obou břehů řeky Temže. Jádrem města je The City, kde v 1. stol. př. n. l. stála osada zvaná Llyn-din. Když si ji podrobili Římané, přejmenovali ji na Londinium. Roku 1066 se Londýn stal sídlem Viléma Dobyvatele, který tam dal postavit pevnost Tower, jednu z nejznámějších památek. Londýnske City je střediskem mezinárodního obchodu, finančních operací a bank, pojišťoven, burz a sídlí zde také BBC. Do této části spadá také celá řada historických památek-katedrála Sv. Pavla, Buckinghamský palác, Big Ben s budovami Parlamentu, Whitehall, Tower Bridge, Westministerské opatství a Downing street 10. The West End je území centrálního Londýna, na sever od Oxford street – nákupního centra Londýna. Nacházejí se tam střediska zábavy jako Piccadily Circus – kde se nacházejí 2 největší kina Británie: Odeon a Empire. Na Trafalgarském náměstí stojí obrovské fontány, pomník admirála Nelsona, monumentální sochy lvů a Národní galerie. Baker street je známá především muzeem voskových figurín a muzeem Sherlocka Holmese. V Londýně najdeme také spousty parků – Hyde park, Green park a St. James park. Velký význam pro život velkoměsta má doprava. Asi nejjednodušší je dopravovat se metrem, které má 9 drah: Bakerloo line, Central line, Circle line, District line, Jubilee line, Metropolitan line,Northern line, Piccadily line a Victoria line. Spoje jsou velmi frekventované. Účelně spojují všechny kouty Londýna a odlehčují pozemní cesty. V Londýně se nachází množství středních škol a univerzit, knihoven, muzeí, divadel, kin, koncertních sálů a velké množství památek.

Birmingham je 2. největší město s více než 1 500 000 obyvatel. Je to významné průmyslové, obchodní a dopravní středisko. Leží uprostřed Černého kraje (Black Country), nazvaného podle velmi znečištěné průmyslové oblasti. V tomto městě a jeho okolí jsou umístěné automobilky: Triumph, Jaguar, Daimier, Austin, MG, Rover a závody největších elektrotechnických firem Británie. Město je také známé výrobou nejoblíbenější anglické čokolády Cadbury.

Glasgow má více než 1 milión obyvatel. Náchází se na jihozápadě Skotska po obou březích řeky Clyde. Je zde koncentrovaný těžký průmysl: výroba stavebních dílů, lodní průmysl (právě zde byl zkonstruovaný a začal svou plavbu Titanic) a taky lehký průmysl: textilní, oděvní a tabákový.
Leeds se nacházi v západním Yorkshiru. Jsou zde velké ocelárenské závody.
Sheffield je město oceli a zbrojního průmyslu v oblasti West Midlands.
Liverpool se také nachází ve West Midlants, patří k největším britským přístavům na řece Mersey, je charakteristický lodním, strojírenským a elektrotechnickým průmyslem.
Manchester je největší středisko textilního průmyslu, je zde rozvinuto strojírenství, elektrotechnika a farmacie.
Tyto města jsou sice největšími britskými městy, ale z hlediska turismu jsou jen málo aktivní. Jsou charakteristické spíše velkou koncentrací průmyslu a moderní výstavbou než historickmi památkami.

Obyvatelstvo
Velká Británie má 57,8 miliónů obyvatel a hustota zalidnění je přibližně 239 obyvatel na km2. Nejhustěji je zalidněná Anglie. Přibližně 80% veškerého obyvatelstva tvoří Angličané. Žijí hlavně v Anglii, ale nacházejí se také v jižním Walesu a v jižní části Skotska. Skotové se na celkové národnostní struktuře podílejí 10%, nejvíce jsou koncentrovaní ve středním Skotsku a na východním pobřeží. Samozřejmě se vnitřní migrací dostali i do Londýna, Birminghamu, Manchestru a jiných větších měst. Přišli sem hlavně za prací či vzděláním. Irové se se na celkové národnostní struktuře podílejí zhruba 4%. Obývájí Severní Irsko, ale podobně jako Skotové a Walesané pronikli vnitřní migrací i do Anglie, i když jen ve velmi malé míře. Walesané tvoří přibližně 2% obyvatelstva. Jsou soustředěni hlavně v jižní části Walesu, u moře, kde jsou situované i 3 největší města Walesu – Swansea, Newport a Cardiff.
Lidé z poválečné Evropy a také v období války imigrovali do Británie, doufající v politický azyl. Byli to hlavně Židé, Rusové a Poláci. Před 2. světovou válkou sem přicházeli hlavně lidé z Austrálie, Nového Zélandu a Kanady. Struktura imigrantů se změnila v 50-tých letech. Dnes 2 milióny Britů jsou lidé ze Západní Indie nebo Asiaté a více než 50% z nich se v Británii narodilo. Noví imigranti jsou koncentrovaní hlavně ve velkých městech. Příklademm je Londýn, kde se vyčlenily jednotlivé čtvrti, například Brixton – černošská čtvrť na jihu Londýna, Southhall – indická čtvrť v jihovýchodním Londýně nebo čínská čtvrť přímo v centru.