Vietnam

Podnebí a zeměpisné údaje
Vietnam (od roku 1976 Vietnamská socialistická republikase rozkládá ve východní části poloostrova Zadní Indie. Ze severu hraničí s Čínskou lidovou republikou, na západě s Laoskou lidově demokratickou republikou a Kambodžou. Na východě omývá vietnamské pobřeží Jihočínské moře. Vietnam je ohraničen 23° a 8° severní šířky a 102° a 109° východní délky. Jeho délka od severu k jihu činí 1650 km a šířka od západu k východu 50 až 600km. Současná rozloha je 329566km čtverečních. V roce 1975 žilo na území Vietnamské republiky 19 000 000 a na území Vietnamské demokratické republiky skoro 23 000 000 obyvatel. Bývalý jížní Vietnam leží těsně nad rovníkem, a tudíž je jeho podnebí tropické. Vrchol nejvyší hory jižního Vietnamu Ngoc Linh se nachází ve výši 2598m.n.m. Letní měsíce na území ležícím jižně od Centrální vrchoviny se vyznačují prudkými monzunovými dešti a srážky dosahují až 2 metrů. Na sever od Centrální roviny přicházejí monzumy v zimě a srážky dosahují až 2,5 m. Vysoká vzdušná vlhkost, teplota (často 40°C) a extrémně vysoká koncentrace hmyzu.

Válka ve Vietnamu
Válku vedl mezi sebou Severní a Jižní Vietnam s tím, že Jižní Vietnam zásobovala jednotkami a penězi Amerika a Severní Vietnam Rusko.Do této války byl zavlečen i nevinný Laos a Kambodža.Válka ve Vietnamu v letech 1964-1975 byla bezpochyby jedním z nejvážnějších konfliktů druhé poloviny 20.století. Její vyjímečnost spočívala mimo jiné i v tom, že to byla válka "v přímém přenosu". Miliony lidí dennodenně sledovaly na obrazovkách svých televizorů to, o čem mohly dříve jen číst v novinách.
Rozpoutal se boj, který byl v úzkých uličkách Hue ještě strašnější než boj v džungli. Každé okno, každý plot nebo dveře, tam všude mohla číhat mina nebo nastražený odjištěný granát... Mariňáci odstřelovalo podezřelá místa z bazuk LAW M-72, vyráželi dveře a od místnosti házeli granáty nebo je opalovali ohnivými jazyky plamenometů, zatímco jejich kamarádi pozorně sledovali okolní střechy a okna skrz mířila zalícených M-14,M-16 nebo granátometů M-79. Po odeznění výbuchu stačil je krátký pohled do místnosti, sklepa nebo zahrady a opět následoval zběsilý úprk přes nekrytou ulici k další potencionální pasti. A tak pořád dokola...To je krátký popis postupu války ve městech.
Někomu z vás by něco mohla říkat ,,Ho Či Minova stezka´´.Ho Či Minovou stezkou byla nazývána soustava chodníků, stezek a provizorních komunikací, kopírující západní jihovietnamskou hranici. Na samém počátku konfliktu je vybudovali komunisté , aby usnadnili nájezdy do všech oblastí Vietnamské republiky.Ještě před invazí do Kambodže v roce 1970 a do Laosu roku 1971 byli spojenci při útocích na Ho Či Minovu stezku odkázáni pouze na letecké údery. Protože byl provoz na stezce nejhustší v noci, osvědčily se při náletech hlavně gunshipy. Kolem celé stezky byly na laoském a kambodžském území rozmístěny záložní tábory. Laos i Kambodža byly sice státy ve vietnamském konfliktu neutrální, ale VDR jejich neutralitu otevřeně ignorovala. V Laosu se vlastně o nějaký akt násilí ani nejednalo, protože tato země, sama sužovaná občanskou válkou nastalým chaosem, jejíž značnou část kontrolovaly komunistické guerilly, byla beztak pod značným vlivem Hanoje. V případě Kambodže byla situace poněkud jiná. Naivní a slabý princ Sihanouk, hlava kambodžského státu, byl jako politik nevypočitatelný a jeho sny o vojenské a politické nezávislosti Kambodže jež vedly ke zmateným rozhodnutím., které ve svých důsledcích znamenaly pro Kambodžu a její obyvatele katastrofu.
Pád jižního Vietnamu
V neděli 28. ledna 1973 v 8.00 hod ráno Prezident Nguyen Van Thieu v rozhlasovém a televizním projevu poděkoval šesti spojeneckým zemím za pomoc a oficiálně oznámil uzavření dohody o míru a zastavení palby.První zakolísání.V polovině prosince 1974 se 3. a 7. divize NVA přesunula k městu Phuoc Binh. Samotný útok na město začal 1. ledna 1975 v 7.00 hod.Další těžká rána.Generál Tra navrhl útok na město Ban Me Thuot a hustě osídlenou oblast ve střední části Jižního Vietnamu. 24. ledna byl schválen návrh generála Tra. Tato operace byla úspěšně dokončena. Sny o svobodě a demokraciji umírají.Další osudové Situace v Jižním Vietnamu přiměla prezidente Forda k pokusu znovu prosadit schválení 300 mil. dolarů na další vojenskou pomoc Saigonu, přestože průzkumy prokázaly, že 78 % Američanů se staví proti jakékoliv pomoci národům jihovýchodní Asie. Státní tajemník Henry Kissinger prohlásil, že nelze zaručit stabilizaci vojenské situace pomocí těchto peněz. Zároveň upozornil, že nesplní-li Amerika své závazky vůči Saigonu dojde k oslabení její důvěry a její cti v očích celého světa. Pouze generál Westmoreland (bývalý velitel MACV) se zasazoval o další pokračování leteckých úderů na cíle v Jižním Vietnamu. Kongres všechny návrhy zamítl s tím, že by se jenom prodloužila vlna vraždění a válka je beztak prohraná. Byla to smrtelná rána pro morálku jihovietnamské armády a její vůli k vítězství.
Závěr
V souvislosti s pádem Jižního Vietnamu se řeší otázka, zda byly americké jednotky ve Vietnamu poraženy. Pravdou je, že vojensky sice poraženy nebyly, ale americká veřejnost a politická reprezentace jim tuto válku vyhrát nedovolila. Je ale neomluvitelné, že USA podepsaly mírovou dohodu se Severním Vietnamem, když nepřímo souhlasily s tím, že na území Jižního Vietnamu zůstanou vojska NVA. Zároveň je nepochopitelné, jak mohla Amerika nečinně přihlížet, jak vše co do této země investovala, padá do rukou komunistů, přestože se zavázala k pomoci Jižnímu Vietnamu. Pošlapala tak památku nejenom svých vojáků padlých v této válce, ale taky statisíců jihovietnamských obětí. Ironií osudu se nejenom Jižní Vietnam stal komunistickým státem, ale stejný osud postihl sousední Laos a Kambodžu.

Chronologie
1964

30.1. Vojenská junta sesazuje v Jižním Vietnamu Duong Van Minha.
20.6. Generál William C. Westmoreland nahrazuje ve funkci velitele MACV (Velitelství vojenské pomoci Vietnamu) generála Harkinse.
2.7. Generál Maxwell D. Taylor je jmenován velvyslancem USA v Jižním Vietnamu.
2.8. Útok Severovietnamských plavidel na torpédoborec USS Maddox.
5.8. Americký odvetný útok na námořní základny a cíle v Severním Vietnamu.
7.8. Kongres USA přijímá rezoluci o Tonkinském zálivu, která prezidentovi umožňuje nařídit jakákoliv opatření k zamezení dalších útoků na americká vojska.
1.11. Jihovietnamským premiérem se stává Tran Van Huong.
1.11. Při ostřelování města Bien Hoa Viet Congem jsou zabiti dva Američané.

Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 23 000 mužů

1965

8.1. Do Jižního Vietnamu přijíždí 2000 jihokorejských vojáků.
10.2. Pumový útok Viet Congu na kasárna v Qui Nhonu při němž zahyne 23 amer. vojáků.
2.3. Zahájena operace "Rolling Thunder" (bombardování Severního Vietnamu).
5.3. První prapor americké námořní pěchoty přijíždí do jihovietnamského Da Nangu.
8.3. 9. expediční brigáda USMC (generál Karche) se vylodila v jihovietnamském Da Nangu.
3.5. 173. vzdušná výsadková brigáda se vylodila v Jižním Vietnamu.
-.6. Jihovietnamským premiérem se stává generál Nguyen Cao Ky.
17.6. Byl sestřelen první severovietnamský Mig v této válce (letounem F-4 Phanton II).
18.6. Bombardéry B-52 poprvé útočí na cíle v Jižním Vietnamu.
27.6. 173. vzdušná výsadková brigáda zahajuje ofenzívu v oblastech na sever od Saigonu.
-.7. Do jižního Vietnamu dorazila 1. peší divize a 101. výsadková divize US Army.
28.7. Do Vietnamu (An Khe) se začala přesouvat 1. jízdní "aeromobilní" divize, která byla speciálně vycvičena pro boj v džungli a stala se postrachem Viet Congu.
-.10. Jihokorejská divize se vylodila v Jižním Vietnamu.
27.10. Zahájeno tažení amerických vojsk na Ia Drang.

Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 181 000 mužů

1966

31.1. Po přestávce opět pokračuje bombardování Severního Vietnamu.
7.2. Setkání amer. prezidenta Johnsona a jihovietnamského premiéra Ky na Havaji.
-.3. Dobyta základna US Special forces v údolí A Shau.
12.4. Bombardéry B-52 jsou poprvé použity k bombardování Severního Vietnamu.
18.8. Zahájena operace "Starlite" (amer. nám. pěchota dobyla poloostrov Van Tuong).
19.10. Útok severovietnamců a Viet Congu na tábor speciálních sil v Plei Me.
27.10. Americká 1. jízdní divize ukončuje bitvu o Plei Me (komunisté ztratili asi 850 mužů).

Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 385 000 mužů

1967

8.1. Americká a jihovietnam. vojska zahajují operaci "Cedar Falls" proti tzv. "Železnému trojúhelníku" (základna Viet Congu 32 km severně od Saigonu).
2.2. V provincii Tay Ninh začala operace "Junction City", nejrozsáhlejší operace války, vyhledání a ničení nepřítele ve válečném pásmu C (skončila 14. 5. 1967).
28.2. Založena jihovietnamská říční mobilní jednotka v deltě řeky Mekongu.
29.7. Omylem odpálená raketa dopadla na palubu letadlové lodi Forrestal (134 mrtvých).
3.9. Generál Nguyen Van Thieu zvolen prezidentem, viceprezidentem generál Ky.
29.9. Do Jižního Vietnamu přijíždějí thajské bojové jednotky.
4.10. Skončilo obléhání americké základny Con Thienu.

Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 486 000 mužů

1968

22.1. Americká bojová základna v Khe Sanh je obklíčena.
30.1. V celém Jižním Vietnamu začíná tzv. ofenzíva Tet, která trvá do konce února.
31.1. Brzy ráno zaútočilo 15 příslušníků Viet Congu na amer. velvyslanectví v Saigonu.
16.3. Amer. jednotka Charlie Company (23. divize "Americal") provedla masakr v My Lai.
31.3. Prezident Johnson omezuje bombardování Severního Vietnamu.
7.4. Po 77 dnech obléhání v rámci operace "Pegasus" 1. jízdní divize a výsadkový prapor ARVN osvobodili základnu Khe Sanh.
10.4. Prezident Johnson oznámil, že v červnu převezme funkci velitele MCV generál Abrams.
29.4. 320 divize NVA napadla jednotky 3. divize USMC v Dong Ha.
3.5. Dohodnuta předběžná mírová jednání v Paříži (na návrh Severního Vietnamu).
4.5. Vlna útoků na 109 měst, obcí a základen po celém Jižním Vietnamu.
13.5. Delegáti USA a Jižního Vietnamu se poprvé scházejí v Paříži.
31.5. Ukončena operace "Toan Thang" (60 dní pročesávalo 79 praporů okolí Saigonu).
23.6. Opuštění bojové základny Khe Sanh.
18.7. Prezidenti Johnson a Thieu se setkávají v Honolulu.
31.10. Prezident Johnson oznamuje ukončení bombardování Severního Vietnamu.
1.11. Richard M. Nixon zvolen prezidentem USA, slibuje postupné stažení vojsk z Vietnamu.

Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 536 100 mužů

1969

25.1. V Paříži začíná formální jednání o příměří.
23.2. Komunistické jednotky provádějí raketové a minometné útoky na 115 měst a obcí.
5.6. Obnoveny nálety na Severní Vietnam (odplata za sestřelení průzkumného letadla).
8.6. Prezidenti Nixon a Thieu po setkání na Midway oznamují stažení 25 000 amerických vojáků.
4.9. Rozhlasová stanice Hanoj oznamuje úmrtí Ho Či Mina.
16.9. Prezident Nixon zveřejňuje plán na stažení dalších 35 000 vojáků bojových jednotek.
30.9. Oznámeno stažení 6 000 amer. vojáků (vojenské letectvo) z Thajska.
15.11. Mohutné protiválečné demonstrace v USA.
15.12. Prezident Nixon oznamuje, že k 15. 4. 1970 stáhne z Jižního Vietnamu 50 000 vojáků.
21.12. Thajsko oznamuje stažení 12 000 mužů z Jižního Vietnamu, naopak Jižní Korea tam ponechává zatím svých 50 000 mužů.

Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 474 000 mužů

1970

27.3. Jihovietnamské jednotky s podporou amerických vrtulníků útočí na základny komunistů podél kambodžské hranice.
29.4. MACV oznamuje americkou účast na jihovietnamské ofenzívě do Kambodže.
2.5. Na amerických univerzitách propukají četné protiválečné demonstrace.
9.5. Ve Washingtonu protestuje 100 000 demonstrantů proti amer. účasti v Kambodži.
29.6. Pozemní vojska USA se stahují z Kambodže (letecké operace pokračují).
15.10. Prezident Nixon oznamuje stažení dalších 40 000 vojáků z Jižního Vietnamu.
29.12. Kongres USA schvaluje návrh znemožňující vstup vojáků USA do Thajska a Laosu.
31.12. Kongres ruší platnost rezoluce o Tonkinském zálivu. Z Vietnamu se stáhly k tomuto datu 4., 9., 25. pěší divize a 199. dělostřelecká brigáda.

Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 335 800 mužů

1971

30.1. 5. pěší divize US Army zahájila operaci "Dewey Canyon II (poslední ofenzivní akce v Jižním Vietnamu) a odblokovala silnici č. 9 a zajistila základnu Khe Sanh.
8.2. Začala operace jihovietnamské armády "Lam Son 719" (pokus narušit komunistické zasobování postupem k Tchepone v Laosu, USA poskytla pouze leteckou podporu).
25.3. Zakončení operace "Lam Son 719" (ARVN ztratila 1529 vojáků, USA 107 vrtulníků).
1.4. Vietnam opustila poslední bojová jednotka US Navy (4. lehká útočná peruť).
7.4. Prezident Nixon oznamuje, že do konce roku odejde z Jižního Vietnamu 100 000 mužů.
14.4. Da Nang opustilo velitelství III. MAF, 1. divize USMC a 1. leteckého křídla USMC.
24.4. Ve Washingtonu se schází 500 000 protiválečných demonstrantů.
7.5. Tímto dnem ustaly pozemní i letecké operace váleč. námořnictva a sboru nám. pěchoty.
11.5. Poslední vrtulníková jednotka USMC (HMM-463) opustila Vietnam.
13.6. New York Times začínají zveřejňovat tajné dokumenty Pentagonu o válce ve Vietnamu.
18.8. Austrálie a Nový Zéland oznamují, že stáhnou svá vojska z Jižního Vietnamu.
25.8. Poslední jednotky 173. výsadkové brigády opustily Vietnam.
9.9. Jižní Korea oznamuje, že do června 1972 stáhne z Jižního Vietnamu 48 000 mužů.
-.10. Prezidentské volby potvrzují ve funkci prezidenta Jižního Vietnamu Nguyen Van Thieua.
12.11. Prezident Nixon oznamuje, že během prosince a ledna stáhne dalších 45 000 vojáků.
26.12. Na severovietnamskou expanzi reagují amer. letouny útoky na letiště a vojenské cíle.

Stav amerických vojsk v Jižním Vietnamu: 227 000 mužů

1972

13.1. Prezident Nixon oznamuje, že k 1. 5. 1972 zůstane v Jižním Vietnamu 69 000 mužů.
-.2. Poslední vojáci 101. výsadkové divize opustili Vietnam.
30.3. Severovietnamská vojska napadají Jižní Vietnam (tzv. "Easter Invasion").
3.4. Letadlová loď USS Kitty Hawk a další tři zaujímají pozice u vietnamského pobřeží.
5.4. Stíhací bombardéry posilují jednotky v Thajsku.
6.4. Letouny nám. pěchoty přistávají v Da Nangu, admirál Thomas W. Moorer oznamuje obnovení leteckého bombardování a útoků z moře proti Severnímu Vietnamu.
26.4. Prezident Nixon oznamuje, že do 1. 7. klesne počet vojáků ve Vietnamu na 49 000.
1.5. Město Quang Tri se vzdává Severovietnamcům.
8.5. Prezident Nixon oznamuje zaminování severovietnamských přístavů.
14.5. Začíná útok severovietnamských vojsk na Kontum (obránce podporují B-52).
12.6. Jihovietnamská vojska prolamují obležení An Locu.
29.6. Generál Frederick C. Weyand nahrazuje ve funkci velitele MACV generála Abramse.
12.8. Poslední americký příslušník pozemních bojových jednotek opouští Jižní Vietnam (zůstává však 43 500 osob leteckého a pozemního personálu).
29.8. Prezident Nixon oznamuje další stažení na 27 000 mužů (do 1.12.).
16.9. Jihovietnamci se zmocňují Quang Tri (větší část provincie zůstává obsazena).
18.12. Po dvouměsíční přestávce je obnoveno bombardování Severního Vietnamu.
30.12. Zastavení bombardování poté co Severovietnamci souhlasí s jednáním o příměří.

1973

15.1. Vzhledem k pokroku v mírových jednáních v Paříži (dr. Kissinger a Le Duc Tho za VDR) amer. prezident pozastavuje vojenské operace proti Severnímu Vietnamu.
23.1. Dr. Kissinger a Le Duc Tho připravují dohodu o ukončení války a také opatření k propuštění válečných zajatců.
27.1. Formální podepsání mírové dohody.
28.1. Prezident Thieu v 8.00 oznámil v televizi uzavření mírové dohody.
Na základnu Tan Son Nhut přistála Mezinárodní komise pro kontrolu a dozor.
Z Jižního Vietnamu jsou staženy vrtulníky 1. vzdušné brigády.
29.1. Vyhlášeno jednostranné příměří v Kambodži.
29.3. Poslední američtí vojáci odcházejí z Jižního Vietnamu.
1.4. Poslední Američané ze severovietnamského zajetí přilétají na filipínskou leteckou základnu v Clarku.
29.6. Kongres zakazuje letecké bombardování Kambodže po 15. 8.
-.8. Kongres přijal zákon zakazující jakékoliv vojenské operace ve Vietnamu.

1974

4.1. Prezident Thieu tvrdí, že válka v Jižním Vietnamu pokračuje (zabito 55 vládních vojáků).
27.1. Saigon zveřejňuje zprávu, že od příměří zahynulo v bojích 13 778 vládních vojáků.
5.8. Kongres stanovuje na vojenskou pomoc Jižnímu Vietnamu částku max. 1 miliarda $.
8.8. Prezident Nixon v souvislosti s aférou " Watergate" rezignuje na svůj úřad.
9.8. Prezidentem USA zvolen Gerald R. Ford.
15.12. 3.a 7. divize NVA (Severovietnamská armáda) se přesunuly k útoku na Phuoc Binh.
30.12. Město Phuoc Binh (správní středisko provincie Phuoc Long ) je obklíčeno NVA.

1975

7.1. Phuoc Binh se stává prvním provinčním městem jehož se zmocnili komunisté.
5.3. Vojska NVA zahajují rozhodující útoky v oblasti Centrální vrchoviny.
11.3. Rozdrcením divize 23. divize ARVN bylo dobyto město Buon Me Thuot.
15.3. Prezident Thieu se rozhodl stáhnout jihovietnamská vojska z Centrální vrchoviny.
29.3 Padlo město a jedna z nejdůležitějších vojenských základen v Jižním Vietnamu Da Nang.
12.4. Poslední Američané jsou evakuováni z hlavního města Kambodže Phpompenhu.
16.4. Pádem hlavního města se Kambodža stává komunistickým státem.
21.4. Prezident Jižního Vietnamu Nguyen Van Thieu rezignuje.
22.4. Po těžkých bojích se vojska NVA zmocňují Xuan Locu (60 km od Saigonu).
28.4. Po rezignaci prezidenta Thieu se Vlády v Jižním Vietnamu se ujímá Duong Van Minh.
29.4. Ostřelování letecké základny Ta Son Nhut (Saigon) a nezvládnutelné davy uprchlíků přiměly ráno velvyslance USA Martina k zastavení letecké evakuace ze Saigonu.
Začala osmnáctihodinová operace "Frequent Wind" (evakuace pomocí vrtulníků).
30.4. Severovietnamská vojska vstupují do Saigonu (zde ještě probíhá evakuace zbylých Američanů a jejich jihovietnamských spojenců). Prezident Duong Van Minh vyhlašuje bezpodmínečnou kapitulaci Jižního Vietnamu.