Vinařské oblasti:
1)Česká vinařská oblast:
-karlštejnská oblast- Rýnský ryzlink, Múller Thurgau, Rulandské červené. V této oblasti je výzkumná vinařská stanice od roku1820.
-mělnická oblast – má slavnou tradici o dob Karla 4 a Rýnský ryzlink, Rulandské bílé a červené.
2)Moravská vinařská oblast:
-znojemsko – mikulovská oblast na bílá vína, Rýnský ryzlink Sauvognon, Rulandské bílé, červené
Rulandské, Svatovavřinecké
-hustopečsko- pěstují se zde vína nejvyšších kvalit především Tramín, Rulandské, Rýnský Ryzlink.
-bzenecko- pěstují se zde všechny naše hlavní odrůdy bílých vín Rýnský Ryzlink.
3)Slovenské vinařské oblasti:
-malokarpatská oblast. Frankovka
-nitranská oblast Rulandské bílé
-tokajská oblast. sladké Tokajské víno.
4) Italské oblasti- jsou největším producentem vína na Světě. Pěstuje se zde celá řada odrůd od roku 1963 platí přísný vinařský zákon, který rozlišuje víno do tří kategorií:
-Víno Da Tavola- tj. stolní víno- většinou jsou jednoduchá vína z hroznů nejrů. druhů a z různých oblastí.
-D.D.C. Denominazione di Origine Controloata vino se státně kontrolovaným označením původem
pocházející z přesně ohra. lokalit. Takové území je označeno svým zeměp. názvem nebo jménem vinice.
-D.O.C.G.- označení původu je nejen kontrolováno ale i zaručeno. Oproti vínům DOC musí mít
nadprůměrné podstatné znaky. Lahve jsou označeny státními pečetěmi. Je jich pouze 6.
5)Francie – druhý největší producent vína na světě s rozlohou vinic asi 1200000ha. Pěstují se zde převážně odrůdy Burgunského modré, bílé a šedé. Cabernet Samillon, Sauvignon.
Jakost vín
1)Čistota- posuzuje se zrakem v číši nebo světlem.
-značí se . jiskrné, čiré, lehce zamlžené, s mírným závojem, slabě a středně zamlžené, kalné
2)Barva- barevných odstínů je velmi mnoho
a) BV. světle zelená, světle žlutá, žlutozelená, zlatohnědá.
b) ČV. světle červená, rubínová, tmavě rubínová, tmavě červená
-barva závisí na –odrůdě, na oblasti, technologii výroby, ošetřování.
3)Vůně –zjišťuje se čichem označujeme Buket - velmi slabý, jemný vynikající
-primární-odrůdový, druhotný
4)Chuť – posuzuje se tak že jeden až dva loky se podrží v ústech a valí se na jazyku. Chutí se rozlišuje vzájemný poměr
cukru a kyselin, množství alkoholu a extraktu u červených vín přít. tříslovin.
Nemoci vín
Jsou většinou způsobeny škodlivými mikroorganismy, které se dostanou do vína při výrobě.
-Octovatění vín. objevuje se u vín, kde je obsah alkoholu menší než 15%, octové bakterie se dostávají do vína vzduchem a mění se alkohol na kys, octovou.
-Křísovatění vína- častá choroba vín, vyvolaná kvasinkami, zkvašují špatné víno je bez chuti.
-Zákal vína různé příčiny chemické biologické vlivy
-Zvrhnutí vína- výskyt u čv. je způsobeno bakterii má zápach.
30. září 2007
3 984×
412 slov