Vznik a vývoj Země a života na Zemi

- základní strukturní jednotkou vesmíru je galaxie (asi 100 mld. hvězd)
- z hvězdných soustav - 1 až 2 hvězdy, planety, měsíce, komety, meteory, mezihvězdný prach
- Mléčná dráha - asi 150 mld. hvězd
- vznik -asi před 15 mld lety - velký třesk
- Sluneční soustava (4,6 mld let) vznikla z mračna, které rotovalo a smršťovalo se, uprostřed vzniklo slunce, vlivem gravitace došlo k termonukleárním reakcím
- stavba Země - v roztaveném stavu se rozvrstvila díky srážkám planet
- r = 6378 km

Geologický vývoj Země

1) předgeologické období - na konci vznikla litosféra
2) geologické období -od vzniku hornin (asi 4 mld. let)
ð prahory - horká kůra - asi 1 300o C
- magma, plyny
- vznikly pukliny a prohloubením základy litosférických desek
- praatmosféra - CO2, CH4, NH3, N2, H2, vodní páry, kyanovodík, H2S
- kondenzací vodních par vznikly praoceány (hydrosféra) - první sinice a řasy
ð starohory - vznik Pangey, okolo oceán Panthalasa
- probíhalo Assynské vrásnění - hlavně okolí Pangey
- vzrůstá podíl kyslíku
- prokaryota a řasy přešly na souš
- vývoj nižších rostlin a bezobratlých v oceánech
- oba typy hub
- řasy: červené, zelené, hnědé
- asi před 3 mld let fotosyntéza
- ozonosféra před 1 mld let
ð prvohory - starší: w kambrium
w ordovik
w silur
w devon
mladší: w karbon
w perm
- Pangea se roztrhla na Laurasii a Gondwanu, mezi nimi bylo moře Thetis (později Středozemní moře)
- na konci se Laurasie a Gondwana opět spojily
- vrásnění: kaledonské
hercinské - variské vrásnění zasáhlo Čechy
- trilobiti
- teplo, ale teplota kolísala Þ na konci velké vymírání
- četné močály a pánve
- objevují se vyšší rostliny a obratlovci - vznikly z larev ostnokožců nebo křídložábrých
- pevná vnitřní kostra, přímý vývoj, větší rozměry
- vznik lišejníků
- kambrium - všechny typy bezobratlých
silur - ryniofyta přešly na souš
karbon - vřecko- a stopkovýtrusé houby
- v karbonských pánvích vznikalo černé uhlí
ð druhohory w trias
w jura
w křída
- hlavně zvětrávání, klidné období
- vznikají základy dnešních kontinentů, vznik Atlantského a Tichého oceánu
- kapraďorosty (hnědé uhlí), nahosemenné, první krytosemenné
- vznikají plži, mlži, savci (z theriodontů), ptáci

ð třetihory - kontinenty i moře už měla dnešní podobu
- velké poklesy a zdvihy pevninských bloků, vulkanismus
- alpniské vrásnění - Alpy, Karpaty, Pyreneje, Himaláje, Kavkaz, Kordillery, Andy
- krytosemenné rostliny, ptáci, savci
- počátek vývojové řady člověka
- kloboukaté houby
- placentální savci - nejprve hmyzožravci
ð čtvrtohory - střídání dob ledových (glaciály) a meziledových (interglaciály)
- hladina světového oceánu byla o 80 - 100 m níž než je dnes
- dnešní flora, fauna, vývoj člověka

Vznik života na Zemi

- podmínky: w voda
w živiny - CO2 - zdroj C
- minerální látky - rostliny
- kyslík - aerobní organismy
- organické látky - houby, živočichové
w příznivé teplo
- názory na původ života: ð kreatismus - stvoření světa bohem
- i Carl Linné
ð eternismus - život je věčný (nevzniká ani nekončí)
- teorie panspermie - život zanesen z jiné planety
ð samozrození -živé organismy vznikají z neživé hmoty (Aristoteles)
ð postupná abiogeneze - organizace živé hmoty z neživé
- dnes nejuznávanější
- Oparin
- asi v prahorách (3,5 - 4 mld. let) ve vodním prostředí
- 3 etapy: 1) chemický vývoj - z an. vznikly org. látky
- už v předgeologickém období
- asi 2 mld. let
- podmínky: ð redukční atmosféra: N2, CO2, CO, H2S, CH4, NH3, CHN, vodní páry
ð UV záření
ð elektrické výboje
ð zvýšená teplota
- vznik aminokyselin, peptidů a bílkovin
- pokusně dokázáno v laboratořích
2) biochemický vývoj- vznik: makromolekul - mohou se specializovat
- bílkoviny, NK
koacervátů - útvary, které mohou dovnitř přijímat jiné látky
3) biologický vývoj - zdokonalování koacervátů ® vznik eobiontů (protobionta)
- nejprimitivnější prabuňky podobné bakteriím
- první jednobuněčné organismy - anaerobní, heterotrofní
Þ došlo ke spotřebě org. látek Þ vznik autotrofních organismů
- autotrofní: 1) chemoautotrofní prokaryota - potomky jsou dnešní chemoautotrofní bakterie
2) fotoautotrofní prokaryota - potomky jsou dnešní sinice
- produkce kyslíku
- v prvohorách vývoj eukaryot – endosymbiózou – 2 fáze: Ø buňky pohltily aerobní prokaryota ® mitochondrie
Ø pohlcení fotosyntetizujících prok. ® chlroplasty
- důkazy: přímé nepřímé
prokázání sl. a AK stejný princip uspořádání organismů
mikrofosilie - sinice a bakterie uměle vytvořený koacervát

Fylogenetický vývoj člověka

- za předky se považují hmyzožravci - v druhohorách (křída)
- 70 mil. let
- S. Afrika
- poloopice - Evropa, V. Asie, S. Afrika
- 50 mil. let Aegyptopithecus
- vyšší primáti - 26 mil. let
- Aegyptopithecus - před 30 mil. let ve Fayamu
- větší hmotnost, větší mozek, zkracování čelistí, ustálení zubního vzorce
- Proconsul - před 20 mil. let
- velikost šimpanze Proconsul Africanus
- nejstarší známý lidoop - 17 mil. let
- neměl ocas, pohyboval se v korunách stromů, 5 hrbolků na stoličce
- Dryopithecus
- Ramapithecus - v Keni
- možná používal nástroje, ale nevyráběl je
- Paranthropus - v J. Africe
- 135 až 155 cm, 40 až 55 kg Paranthropus
- mozkovna 555 cm3 (asi jako šimpanz) - 4 až 1 mil. let
- býložravý
- Australopithecus - řídké lesy, savany, úbočí skal
- tlupy o 10 až 15 jedincích
- vyráběl nástroje - osteodontokeratická kultura
- 115 až 125 cm, 30 až 35 kg
- mozkovna 450 cm3, mozek měl již rýhy a závity
- všežravec
- úplně vzpřímená postava a bipední způsob chůze - široká pánev, stehenní kosti směřovaly šikmo dovnitř
Australopithecus - znaky hominizace: Ÿ napřimování postavy
- 3 až 2 mil. let Þ esovité zakřivení páteře
Þ silnější dolní končetiny
Ÿ předozadní zploštění hrudníku
Þ rotace v ramenním kloubu
Ÿ zkracování obličejové části lebky
Ÿ sdružování ve společnosti, pudové jednání se mění na uvědomělé
- před 5 mil. let se rozdělil vývoj lidoopů a lidí
- rozdělení Afriky - na Z pralesy, na V savana
- člověk zručný (Homo habilis) - v Etiopii před 2 až 1 mil. let
- 125 až 135 cm, 30 až 40 kg Homo habilis
- mozkovna 650 cm3 - 2 až 1 mil. let
- savany, řídké lesy
- všežravec
- lov zvěře
- úprava obydlí
- člověk vzpřímený (Homo erectus) - v Africe a Evropě
- 150 až 170 cm
Homo erectus - mozkovna 770 až 1250 cm3
- 1 mil. až 2 tis. let - dokončení procesu vzpřímení - zvětšení hrdla Þ vznik modulované řeči
- člověk pekingský - používal oheň

Rozdíly člověka a ostatních lidoopů

Ø vzpřímená postava s dvojesovitě zahnutou páteří (krční a bederní lordźa, hrudní a křížová kyfóza)
Ø dorzovertální zploštění hrudníku
Ø chůze po dvou končetinách
Ø tvar pánve
Ø tvar chrupu (lidoopy - vystouplý dopředu)

Ø zubní oblouk - člověk - parabolický (šířka odpovídá délce)
- lidoop - vystupující špičáky
- diastera - mezera mezi řezáky a špičáky
Ø palec - 65% délky ukazováčku
Ø dolní končetina - podélná a příčná klenba
- palec není schopný opozice
Ø lebka - lidoop - hlava nakloněná dopředu
- týlní otvor vzadu
- nadočnicové oblouky
člověk - týlní otvor vede přímo dolu
- bradavkový výběžek proti kosti spánkové
- bradový výběžek na dolní čelisti
- vystouplý nos
Ø vyšší nervová činnost - druhá signální soustava - řeč, abstraktní myšlení
- Brocovo centrum řeči
- mozkovna asi 1450 cm3
Ø široká ústní sliznice - rty

Metody určování stáří paleontologických nálezů

1) přímé datovací metody
- poločas rozpadu - doba, za kterou se rozpadne polovina jader radioaktivního izotopu a přemění se na jádro izotopu jiného prvku
ð metoda radiokarbonová - určování stáří kostí
- po úhynu se radioaktivní uhlík rozpadá na dusík s poločasem rozpadu 5730 let
146C ® 147N + -1e
ð metoda uranoolovová (U/Pb) - založená na rozpadu U na Pb - poločas rozpadu je 713 mil. let
- určení vrstev
ð metoda K/Ar - poločas rozpadu 1,3 miliard let
- datování vrstev starších než 1/2 mil. let

2) nepřímé datovací metody
- doprovodná flora a fauna a porovnání s obdobným nalezištěm na jiném místě