Záhřeb

Hlavní město Chorvatské republiky Záhřeb leží na rozhraní Panonské nížiny a hornaté části Chorvatska, na úpatí horského masivu Medvednica, jehož nejvyšší vrchol Sljeme je pokrytý nádhernými lesy a vinicemi. Rozkládá se na soutoku řeky Sávy a potoka Medvěšcak.
Historická část města zaujímá rozlohu 6 km2, samotné město 1260 km2. Od počátku 19. století počet obyvatel města prudce rostl. Nyní má asi 960 tis. obyvatel.
Název města v podobě Zagrabia je doložen v latinských listinách z 13. století. Odvozuje se ze slova za-grěb (příkop, násep proti řece či nepříteli). Bývalý německý název Agram ze spojení am Grabem (na příkopě).
Městský znak pochází ze 14. století. Zobrazuje zámek na skále s věžemi zdobenými hvězdou a půlměsícem. Hradby v dolní části znaku jsou mnohem pozdějšího data.
Vznik Záhřebu je zahalen tajemstvím. Předpokládá se, že zde ve starověku byla římská osada, ale dokládají to pouze nálezy mincí. Poprvé je město zmiňováno v roce 1093 v souvislosti se založením biskupství uherským králem Ladislavem I., který schvaloval i prvního biskupa, sázavského mnicha Ducha původem z Čech.
Záhřeb získal mezinárodní pověst města umění, zejména hudby. O rozkvět kultury zde pečuje 8 divadel, více než 40 muzeí, knihovny, hudební, divadelní a umělecké školy, velká filmová studia. Soubory opery, filharmonie, záhřebského rozhlasu a televize, jakož i komorní kvarteto často vystupují v zahraničí. Značný význam mají Akademie věd a umění, univerzita, polytechnika, velká nakladatelství, vědeckovýzkumné ústavy, mezi nimiž vyniká Institut jaderné fyziky. Poslední týden v červnu probíhá v Záhřebu Mezinárodní folklorní festival. Ve městě je také zoologická a botanická zahrada.
. Ačkoli Záhřeb leží blízko hranic, je hlavním dopravním uzlem země a také jejím průmyslovým centrem. V bývalé Jugoslávii dokonce předčil v průmyslové výrobě hlavní město Bělehrad. Jsou zde hlavně strojírenské a elektrotechnické závody vyrábějící soustruhy a chemické a potravinářské zařízení. Díky vhodně poloze se Záhřeb stal jedním z významných středisek mezinárodního obchodu. Podzimní Záhřebský mezinárodní veletrh se svým významem řadí na druhé místo v Evropě hned za Lipskem a pokud jde o velikost výstavní plochy zaujímá čtvrté místo na světě
Procházku po starém Záhřebu je vhodné začít na malebném náměstí Bána Josipa Jelačice, kde stojí obrovský pomník tohoto národního hrdiny. Je středem záhřebské pěší zóny a vychází odtud třída Ilica, nejživější obchodní a dopravní tepna města. Ta nás také zavede k lanovce do Horního Města. Zde láká k prohlídce Lotrščákova věž, která nabízí nádherný pohled na panoráma města. V Horním Městě s jeho úzkými uličkami, malými náměstími a starými domy najdeme zajímavé středověké památky: gotický kostel sv. Marka s taškovou střechou a nápadně barevnou mozaikou, freskami a sochami Ivana Meštrovice, jehož galerie je nedaleko, dále barokní kostel sv. Kateřiny, paláce Zrinski a Orsic, neoklasicistický Draškovičův palác a bývalý jezuitský klášter.
Další zajímavostí je Archeologické muzeum, galerie moderního umění i starých mistrů, Národní divadlo, Etnografické muzeum a univerzita.