Zámek Český Krumlov

Český Krumlov
Český Krumlov je 2.nejrozsáhlejší zámek na území České republiky.Stojí na skalnatém ostrohu nad meandrem Vltavy.Ze severu ho obtéká Chvalšinský potok.Je památkou pod patronací UNESCO.Areál zámku se rozléhá kolem pěti nádvoří.Nádvoří jsou propojená průjezdy.Zdatní stavitelé využili skalních masívů pro základy svých staveb.Krumlov se může honosit mnoha pozoruhodnými a pro svou dobu nejvýš příznačnými výtvory,s nimiž se jinak setkáváme na málokterých z našich barokních zámků.Přesto však není baroko či rokoko údobím pro krumlovský zámek nejtypičtější.Více jsou zde zastoupeny výtvory umění renesančního.To je vlastní architektonická tvář Českého Krumlova,v níž se výrazně obrazila kulturní atmosféra celých Jižních Čech oné doby.S existencí hradu jsou spojeni Vítkovci.Jedna větev Vitkovců založila hrad i město.Formy zachovalých architektonických památek ukazují na druhou polovinu 13.století, a také 1.zmínka o hradu pochází z roku 1253.Tehdy tvořili jádro hradních staveb válcová věž,střežící kdysi příchod k hlavní bráně a palác v sousedství této věže,jehož stěny byly pojaty do pozdější renesanční budovy stojící nyní na tomto místě.Roku 1302 se majetku ujal Jindřich z Rožmberka,jehož náklonnosti a možná spojenectví vedl výhled na osobní prospěch.Po Jindřichovy nastoupil Petr z Rožmberka.Za jeho působení byl krumlovský hrad podstatně změněn.Na západní straně byly nyní za příkopem starého hradu vystavěny kolem obdelníkového nádvoří nové hradní budovy,nazývané ,,horní hrad“ s kaplí svatého Jiří,kterou dnes najdeme v barokní úpravě.Dolní a horní hrad spojoval most.A celý hrad byl nově opevněn.V té době hrad řadu let obývali Páni z Rožmberka.Za Oldřicha z Rožmberka byl krumlovský hrad znovu rozšířen a to opět směrem na západ.K budovám horního hradu byla připojena ve čtyřicátých letech 15.století nová stavba čtyřkřídlého paláce,která zaplnila celé zbývající volné prostranství až k Šíjovému příkopu, překlenutému dnes již barokním ,,Plášťovým“mostem.Úpravu Oldřichovy stavby poznáváme z dosud zachované sakristie u hradní kaple a několika portálů.Ostatní pozměnili pozdější přestavby.Po odvrácení rozpadu rožmberské državy a zlepšení majetkového poměru rodu,mohl Petr třetí z Rožmberka v roce 1506-1513 dál přestavovat hrad a zlepšit jeho opevnění.Na nádvoří Oldřichova paláce,které bylo nově pestře vymalované,byly osázeny vikýře a okenní rámy v pozdně gotických formách.Vilém z Rožmberka vládl ve druhé polovině 16. Století.Za jeho vlády byl na Krumlově velký společenský život.Přestavěl Krumlov do renesančního slohu.Od poloviny 16.století tu probíhaly stavební práce pod vedením Antonína Vlacha a později Gabriela de Blondeho.V roce 1575 přišel na Krumlov z Jindřichova Hradce stavitel Baltazar Majo da Vomic.V tomto období získal Český Krumlov mnohé rysy svého nynějšího vzhledu.stará hradní věž byla v horní části opatřena otevřeným arkádovým ochozem pod členitou bání,průčelí nových budov byla vyzdobena malbami,palác u věže byl přestavěn v renesančním slohu,na dolním nádvoří vznikla nová budova purkrabství a pronikavé změny zasáhly i všechny místnosti ve starých hradních budovách,jejichž vzhled se podstatné změnil.Jejich hmota i obrys se postupně sjednocovaly,vyrovnávala se průčelí,členěná nyní pravidelným rytmem širokých oken a pokrytá živými sgrafitovými obrazci nebo vážnými malbami alegorií či mythologických a starozákonních výjevů.Krumlov tak ztratil svůj starý charakter pevného středověkého hradu a změnil se v novodobý zámek. Petr Vok prodal roku 1602 Krumlov císaři Rudolfovi 2..Zámek se záhy stal dějišťem hrůzné tragédie.Julius d´ Austria zde sadisticky zavraždil svou milenku Markétu Pichlerovou.Ferninand 2.věnoval po bitvě na Bílé Hoře roku 1622 krumlovské panství Janu Oldřichu z Eggenberku,prý za zásluhy na vítězství.Krumlov tak osídlila cizí šlechta bez vztahu k místu a obyvatelstvu.Za Eggenberků byl Krumlov v 80.letech 17.století znovu rozsáhle přestavěn v barokním slohu.Postavili zahradu pro kterou sochař Zinner vytvořil novou úpravu v duchu zahradní kompozice vídeňského Belvederu a Plášťový most pro spojení zámku a divadla se zahradou.Tato úprava navázala úzce na přestavbu renesanční a pokračovala organicky v jejích tendencích. Vdova po posledním Eggenbergovi,rodem Schwarzenberková odkázala krumlovské panství synovci Adamu Františkovi ze Schwrzenberku.Odkazem se Krumlov stal majetkem Schwarzenberků.Tyto změny pak dovršili nové úpravy za Josefa Adama Schwarzenberka,jimiž se Krumlov v letech 1744-1767 obohatil o mnohé typické součásti barokního(nebo již rokokového)panského sídla.V zahradě,jejíž základní rozvrh pochází již z údobí eggenberského,vznikla pod vedením knížecího architekta Altomonta krytá jízdárna,půvabný letohrádek Bellarie s malbami Františka Prokyše a fontána s plastikami Griesslera.V zámku samém byla přestavěna hradní kaple a upravena řada komnat,malíř Josef Lederer zaplnil stěny ,,maškarního sálu“ malbou početné masopustní společnosti v pestrých kostýmech a za zahradním příkopem zařídili vídenští umělci Jan Wetschel a Leo Merkel dokonale vybavené divadlo v němž se dosud zachovalo několik starých kostýmů a soubor původních dekorací. Schwarzenberkové přestali Českého Krumlova v druhé polovině 18.století jako zámku užívat.Avšak vlastnili ho až do roku 1940,kdy Český Krumlov zkonfiskovalo gestapo.
Prohlídka dnešního hradu:
Projdeme Červenou bránou. Při stoupání směrem k věži míjíme bývalou solnici, na opačné straně vlevo jsou budovy bývalých koníren. To již přijdeme k mostu přes hradní příkop. V prostoru pod mostem okázale ignorují veškerou pozornost zvědavců dva až tři medvědi. Průchodem se poté dojdeme na nádvoří, náležícímu k Dolnímu hradu. Horní konec nádvoří uzavírá Máselnice, vedle ní vpravo je podlouhlá budova Nového purkrabství.Pěkná budova blízko věže je bývalou mincovnou knížat z Eggenbergu, nyní upravenou pro různé výstavy.Projdeme průchodem kolem Máselnice do již těsnějšího nádvoří horního hradu. Jeho fasády zdobí renesanční malby, které vytvořil Gabriel de Blonde. Ukazují alegorické a mytologické výjevy a osobnosti z řeckých a římských dějin. Z tohoto nádvoří se vydáme na některou z prohlídkových tras zámeckých interiérů, které patří k nejhonosnějším v Čechách.
Na prohlídkové trase číslo jedna nalezneme:zámeckou kapli sv. Jiří která je poprvé zmiňována již roku 1334, dnešní rokokovou podobu interiéru vytvořil v letech 1750 - 1753 štukatér Matyas André. Obraz na oltáři je dílem Ch. L. Philippota, plastiku sv. Jiří (na koni) zhotovil J. A. Zinner. Při prohlídce o něco dále obdivují návštěvníci tzv. Zlatý eggenberský vůz, který nechal zhotovit Jan Antonín Eggenberg v Římě roku 1638. Kníže v něm urazil poslední část cesty vedoucí ulicemi a náměstími v Římě k papeži Urbanovi VIII. Papež však nepřijal knížete tak vstřícně, jak by se na vyslance císaře Ferdinanda III. slušelo a další Habsburkové na trůně, třebaže ctící papežovu autoritu, již podobně okázalé poselství k papežům nevypravovali. Vrcholně barokní Baldachýnový salon získal název podle pohovky s baldachýnem. Tento prostor byl určen především k neformálním návštěvám a společenské konverzaci. Prostor osvětlují zrcadla benátského typu, jsou zde textilní tapety a orientální doplňky. Toto vše vytváří dojem slavnostní atmosféry, což zde bylo nepochybně žádoucí a barokními mistry dobře vymyšlené. Prohlídku na této trase ukončuje nejznámější část zámku pestře malovaný maškarní sál.Námětem maleb je bavící se aristokratická společnost a scény z italských a francouzských komedií s řadou typických postav.Autor zde využil iluzivní malby doby rokoka.Stěny sálu se otvírají touto malbou do neskutečné krajiny,prostorů galerií a lóží oživených maskovanou karnevalovou společností.
Na té druhé trase bychom si prohlédli renesanční interiéry a poté například prostory, které obývali Schwarzenbergové.Naše kroky zamíří k poněkud níže postavenému nádvoří, ozdobeném rovněž renesančními malbami. Z něj se dalším průchodem dostaneme na tzv. Plášťový most. Jeho výška a provedení na třech patrech mohutných pilířů v nás zanechá silný dojem, stejně jako malebný pohled řeku Vltavu, obtékající centrum města, na které se snad nelze dosyta vynadívat.Můžeme se jít projít do zámecké zahrady je to procházka do kopce, ale vyplatí se. Zahrada zde existovala již za Viléma z Rožmberka,předchůdcem té dnešní byla asi o století mladší zahrada knížete Jana Kristiána z Eggenbergu. Dnešní podoba zahrady vznikala za Schwarzenbergů, především úpravami terénu v období kolem roku 1750. Dominantou zahrady je kaskádová fontána s postavami vodních božstev. Od fontány se vydáme do zbývající části zahradního prostoru, kde nikdo nepřehlédne letohrádek Belárií. Před ní je otáčivé hlediště, ze kterého diváci v letních večerech sledují divadelní představení. Hraje se při umělém osvětlení, které ještě umocňuje půvab přilehlého okolí. Pokud je nám štěstěna nakloněna, můžeme se ještě předtím podívat do zámeckého barokního divadla.Kompletně zachovaný barokní divadelní fond s jevištní technikou, kulisami a dokonce i s bohatou archivní dokumentací barokního repertoáru je od tohoto místa nejblíže ve švédském Stockholmu.
Pověst o zlatém pávovi:
Za Vilémem z Rožmberka přijeli Ursiniové a chtěli vidět krumlovské bohatství. A tak Vilém řekl svým rychtářům z podaných vesnic,že Ursiniové chtějí Vilémovi statky,pokud neuvidí milióny peněz na Krumlově.Podaní do jednoho týdne nanosili na Krumlov všechny své cennosti,které zaplnili čtyři místnosti.Po prohlídnutí tohoto majetku Ursuniovými se jim Vilém svěřil že to není majetek jeho ale jeho podaných.A tedy že jeho největší bohatství spočívá v oddanosti podaných.Cennosti podaným vrátil a uspořádal velkou oslavu,kde ze zlatého páva vytékalo víno.Od té doby se říkalo:,,V Čechách budou dobré časy,až zlatí pávi budou zase potit víno“