Zemědělství

I.
ZEMĚDĚLSTVÍ

= odvětví materiální výroby, které zajišťuje potraviny pro obyvatelstvo, suroviny pro potravinářský a
lehký průmysl pěstováním kulturních rostlin a chovem hospodářských zvířat
– základní složka socioekonomické sféry
– studiem zemědělství se zabývá geografie zemědělství (=vědní obor socioekonomické geografie, který studuje zákonitosti a zvláštnosti rozmístění a diferenciace zemědělské výroby)
– zemědělstvím se ve světě zabývá organizace OSN FAO(=Organizace pro výživu a zemědělství)

=(je hlavně) obdělávání půdy s cílem pěstovat rostliny a chovat zvířata
-hlavní hospodářské odvětví (od počátku lidstva)
-zdroj většiny potravin a materiálů, které potřebujeme na výrobu oděvů a mnoha průmyslových
výrobků
-příbližně před 10 000-12 000 lety došlo v rozvoji lidstva k velké revoluci (=způsobilo ji poznání, že potravu lze získávat nejen pouhým sběrem rostlin a lovem zvířat, ale také jejich chovem v zajetí a pěstováním rostlin ze semen)= vznik zemědělství
Ţ lidé se mohli usadit, vyprodukovat více potravin
Ţ můžou se věnovat umění, řemeslům, obchodu(rozvíjet civilizaci)

ROZDĚLENÍ ZEMĚDĚLSTVÍ

đ typy zemědělství:
A)rozdělení podle formy hospodaření:
1)samozásobitelské(naturální) z.
=zemědělství, které slouží k zabezpečení základních potřeb zemědělců
- samozásobitelů
- je už zastaralé a dnes se téměř nepoužívá
- malá výkonnost
- na světových trzích malý vliv
- škodí mnohem méně životnímu prostředí než komerční z.
- je doménou rozvojových zemí(hlavně tropických zemí)

-má 4 hlavní druhy: a) lov a sběr plodin
b) kočovné pastevectví
c) úhorové hospodářství
d) usedlejší formy zemědělství

a) – v popředí do období mezi 12 000-10 000 lety
– v současné době téměř vymizelo(pouze až na malé skupiny domorodců z Austrálie, Křováků z jižní Afriky, Pygmejů ze střední Afriky a Indiánů z Jižní Ameriky)

b) – založeno na pasení ochočených zvířat(dobytka, koz, ovcí, velbloudů, lam, jaků atd.)
– provádí se obvykle na půdě nevhodné pro pěstování
znamí kočovní pastevci: Tuaregové na Sahaře, Fulanové v oblasti Sahelu, beduíni z jihozápadní
Asie a Bachtijárové z Íránu

c) – založeno na metodě „pokácej a spal”
– objevuje se po zjištění, že některé druhy rostoucích rostlin lze pěstovat ve větším množství
– v zalesněných oblastech jsou mýceny malé plochy půdy(=úhory) Ţ přesouvání
– provozuje se často v oblastech tropických pralesů

d) – zemědělci jsou usedlí(tzn. na jednom místě)
– vyžadují vyšší stupeň zemědělské techniky(např. využívá pluh)
– půda se udržuje vyplevelováním, hnojením, střídáním plodin, zavlažováním 1

2)komerční(obchodní) z.
= z.určené k provozování obchodu
– škodí mnohem více životnímu prostředí než samozásobitelské z.
– je moderní
– využívá vědeckých metod
– hraje důležitou roli v ekonomice rozvinutých zemí

plantážní z. –intenzivní forma komerčního z.
(= pěstování jedné plodiny na velkých pozemcích)
–bylo zavedeno v tropech
tropické plodiny pěstované na plantážích: banány, káva, čaj

druhy hospodaření v komerčním zemědělství:
a)velké farmy pěstující obilniny nebo olejnatá semena
b)zahrady se zeleninou, květinami a ovocem
c)mlékárenské farmy
d)ranče
e)smíšené farmy(zemědělské plodiny, dobytek)
Skupiny farmářů mohou být sdruženy v družstevních farmách nebo
marketingových družstvech.

3)kolektivní z.
–není dobrovolné, je nařizováno vládou
–používá se v Číně
2 druhy hospodaření:
státní statky –lidé pracují jako zaměstnanci, kteří dostávají mzdu
JZD(jednotná zemědělská družstva)–lidé si mezi sebe rozdělují
produkci a zisky

B)rozdělení podle množství neboli hodnoty zemědělských výrobků vyprodukovaných
na jeden hektar zemědělské půdy:
1)intenzivní z.
= z. založené na dokonalejší technice, lepší organizaci výroby zvyšující
prodkuktivitu práce a dosahující maximální výnosy
– vyžaduje velké vstupy kapitálu
– existuje v oblastech, ve kterých jsou přírodní podmínky pro zemědělství příznivé
– má vysoké výnosy
– rozvíjí se blízko populací velkých měst (kvůli rychlé a levné dopravě, aby se zemědělské výrobky nezkazily)

typy intenzivního z.: a)zahradnictví
b)mléčné z.
c)smíšené z.
d)středomořské z.

a) –zahrnuje pěstování rostlin v pěstitelských školkách, ve sklenících i na polích
formy zahradnictví

tržní (komerční) zahradnictví zelinářství

b) –je založené na dojení krav
c) =kombinace pěstování plodin a chovu hospodářského zvířectva
d) středomořské podnebí –-(horká, suchá léta a mírné, vlhké zimy)
středomořské zem.: oblast Středozemí, střední a jižní Kalifornie, centrální
Chile, jihozápadní část Jižní Afriky, jihozápadní část západní Austrálie a
jižní část jižní Austrálie
letní plodiny: fíky, hroznové víno, olivy, vlašské ořechy
zimní plodiny: obilniny, zelenina

2)extenzivní
=z. obdělávající rozsáhlé rozlohy půdy
–provozuje se: I) ve venkovských oblastech nebo v oblastech, které mají málo
dešťových srážek a disponují druhy půd, které nejsou
zvláště úrodné
II) v oblastech, kde je hodnota pozemků malá a kde žije málo
lidí
III) ve větších vzdálenostech od trhů
IV) v oblastech příliš suchých pro pěstování lesů(především
v oblastech pastvin)
–vyžaduje malý vstup kapitálu, vybavení a lidské práce na 1ha
–výnosy z hektaru jsou obecně nízké
–výnosy na 1 pracovníka jsou vysoké, protože téměř všechny práce jsou
mechanizovany

oblasti extenzivního z.: prérie centrální Kanady a USA, severní Mexiko,
roviny Venezuely zvané llanos, planiny
severovýchodní Brazílie, argentinské pampy, centrální
nížiny Austrálie, mírné pahorkatiny Nového Zélandu,
suché pastviny jižní Afriky, euroasijské stepi

typy extenzivního z.: a)pěstování obilí
b)extenzivní zahradnictví
c)chov hospodářského zvířectva

C)rozdělení podle podnebného pásu
1)tropické z. –v tropickém pásu
–vyskytuje se zde jak samozásobitelské, tak i komerční
(plantážnictví)
–produkovalo žádané výrobky(koření, vonné esence, suroviny)
tropické plodiny: banány, kakaové boby, káva, palmový olej, rýže, kaučuk(je
z kaučukovníku), cukrová třtina, bavlna, juta, tabák

2)subtropické –je v subtropech
3)zemědělství v mírných pásech –jsou nejpokročilejší

D)ostatní typy zemědělství
ekologické z.: =z., ve kterém se nepoužívají chemikálie ani léky(místo toho se
jako hnojivo používá dobytčí hnůj)
zemědělství oceánů, světové zemědělství apod.

đ odvětví zemědělství: rostlinné(základní odvětví)
živočišné(základní odvětví)

lesnictví(samostatné odvětví)

rybolov(samostatné odvětví)

ROZMÍSTĚNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ (=ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY)
Je dáno přírodními(biologickými) a společensko-hospodářskými(socioekonomickými) faktory(činiteli).

A)přírodní faktory působící na rozmístění zeměď. výroby:

půda – je hlavním výrobním prostředkem
Ovlivňuje r.z.v. svými vlastnostmi: a)velikostí částic(půdní druhy);
b)kvalitou(půdní typy)
vhodnost půdy pro určité kultury a velikost dosahované produkce.
Vázanost na půdu je charakteristickým rysem z. v.
Rozlišení půd z hlediska z.v.: I)nezemědělská půda
II)zemědělská půda

orná půda louky pastviny pozemky s víceletými
(=pozemky převážně kulturami
jednoletých kultur) (vinice, chmelnice, sady, plantáže)

georeliéf (= tvářnost zemského povrchu)
Ovlivňuje r.z.v.: a)nadmořskou výškou(90% z.v. se vyprodukuje
v oblastech do nadm. výšek 300 m)
b)svažitostí terénu(např. pěstováním plodin, které
nezvyšují erozi půdy; budováním terasových polí)
c)expozicí reliéfu (=orientací svahů vzhledem ke
světovým stranám, na níž závisí příjem slunečního
záření, vystavení větru apod.)
podnebí(klima) =stav ovzduší určitého místa vyjádřený v průměru za mnoho let.
Je dáno a ovlivňuje r.z.v. souborem meteorologických prvků:
sluneční záření, teplota, tlak, vlhkost vzduchu, srážky, vítr,
oblačnost aj.)
Př.: pěstování rostlin je možné pouze v oblasti vymezené určitou
teplotní hranicí, Bez srážek(vody) by rostliny nemohly
přijímat nerostné látky z půdy.

B)společensko-hospodářské faktory působící na r.z.v.:

‡spotřeba, počet obyvatel Ovlivňují nejenom r.z.v., ale také způsob hospodaření.

způsoby hospodaření:
1)intenzivní –Zaměřuje se na produkty, které podléhají rychle zkáze a
které jsou náročné na dopravu(zelenina,květiny,mléko,
vejce,apod.).Má značnou potřebu lidské práce a vyžaduje
značné investice.
výskyt: v zázemí měst a v urbanizovaných oblastech
2)extenzivní –hospodaří na rozsáhlých plochách při minimálních
vkladech práce
‡doprava Ovlivňuje r.z.v. biologickým charakterem zemědělských produktů
(potravinovou nebo průmyslovou hodnotu). Z ekonomického i
geografického hlediska doprava umožnila na jedné straně výrobní
koncentraci a na straně druhé prostorový rozptyl.

‡pracovní síly Ovlivňují r.z.v. množstvím pracovních sil ve vztahu k r.z.v. a to pouze
v oblastech, kde dominuje naturální hospodářství(=hospodářství, ve
kterém výrobci spotřebovávají produkty bez směny).

TYPY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY PODLE PŘEVAŽUJÍCÍHO SPOTŘEBITELSKÉHO NÁVYKU VE VÝŽIVĚ OBYVATELSTVA
Rozlišujeme 5 základních typů z.výroby podle převažující plodiny:
1)Pšeničný výskyt: Evropa; severní,střední a jihozápadní Asie; Severní Amerika,
Austrálie; jižní část Jižní Ameriky; JAR
2)Rýžový jihovýchodní Asie; jihovýchodní část východní Asie; Karibské
ostrovy; severní část Brazílie
3)Kukuřičný Mezoamerika; Venezuela; východní a převážná část jižní Afriky
4)Prosno-čirokový západní a střední Afrika; Madagaskar; Mandžusko; jižní část
Indie
5)ostatní západní část Číny; Mongolsko} hl.plodinou je ječmen
ostrovy v Tichém oceánu} hl.plodinou je maniok
Arktida} hl.zdrojem energie jsou živočišné tuky

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA SVĚTA

Z celkové rozlohy pevniny 149,2 mil. km2 využívá lidstvo pro zemědělství asi 36% plochy souše – tj. 53,7 mil. km2.Zemědělství dnes zaměstnává asi polovinu lidí na světě.

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA ROZVINUTÝCH ZEMÍ
– dominuje v něm agroprůmyslový komplex
– má vysoký stupeň mechanizace a chemizace
– je produktivnější než u rozvojových států
Odvětví agroprůmyslového(zemědělsko-průmyslového) komplexu(souhrnu):
a) prodej zeměď. výrobních prostředků
b) zeměď.výroba
c) doprava, skladování, zpracování a odbyt zemědělských surovin a potravin

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA ROZVOJOVÝCH ZEMÍ
– bývá úzce specializované(monokultury), zaměřená na zahraniční trhy
– je nejméně produktivní
– dominuje v něm naturální výroba

sektory zemědělství rozvojových zemí:
śtradiční: - nepoužívá mechanizace ani hnojiv
- pěstuje: obilniny, luštěniny, škrobnaté hlízy
- ždárové hospodářství
śmoderní: - hlavně plantážní zemědělství
-využívá stroje, minerální hnojiva, umělé zavlažování

Změny v zemědělství v rozvojových státech odstartoval v 60.letech mezinárodní
program ke zvýšení produkce potravin zvaný Zelená revoluce.

složky Zelené revoluce: 1)snaha o vyšlechtění nových druhů plodin, které by se
přizpůsobily přírodním podmínkám rozvojových zemí
2)umělé zavlažování
3)aplikace moderní techniky a chemie

Výsledkem byl podivuhodný nárůst výnosů z úrody.Díky Zelené revoluci se např.
Indie,Pákistán,Thajsko, Indonésie, Čína staly v produkci obilnin soběstačnými
samozásobiteli.

ROSTLINNÁ VÝROBA(= FYTOTECHNIKA)
úkoly r.v. –pěstovat plodiny(kultury) 1)pro lidskou výživu
2)jako krmivo pro výživu hospodářských zvířat
3)jako suroviny pro zpracovatelský průmysl
odvětví r.v. podle způsobu pěstování a využití konečných produktů:
1)obilnářství – hlavní odvětví r.v. 6)ovocnářství
2)luskovinářství 7)vinařství
3)olejninářství 8)chmelařství
4)okopaninářství 9)zelinářství
5)pěstování přadných a technických rostlin 10)lukařství
(jediné nepotravinářské odvětví)

a 1)OBILNINY(=OBILOVINY, OBILÍ, CEREÁLIE)
= kult. druhy trav, pěstované pro škrobnaté nažky(obilky)
Obilniny kryjí více než polovinu energetické spotřeby populace světa.
O. slouží jako potravina(mouka, kroupy,vločky,jáhly), k výrobě sladu a škrobu i
jako jadrné krmivo.
výskyt: V mírném pásmu se pěstuje zejm. pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice.
V suptropickém a tropickém pásmu např. rýže. Méně se pěstuje čumíza,
mohár, proso a čirok. K ob. se řadí též pohanka a merlík kvinoa.
pšenice – 1. nejrozšířenější obilnina
Severní pšeničný pás: Sev.Amerika, Evropa, Rusko, severní Kazachstán,
jihozápadní, jižní a východní Asie
Jižní pšeničný pás: Argentina, Jižní Afrika, Austrálie

kukuřice – 2.nejrozšířenější obilnina
kukuřičný pás USA(Corn Belt) : mezi Velkými jezery soutokem
Mississippi a Missouri
rýže – hl. zeměď. plodina ve většině asijských zemí

obilnina vedoucí producenti
pšenice Čína,USA, Rusko,Indie,Francie
kukuřice USA,Čína,Brazílie
rýže Čína,Indie,Indonésie

2)LUSKOVINY
=skupina motýlokvětých rostlin
– plodiny luskovin: hrách, čočka, bob, fazole, sója, vlčí bob(lupina)

sója užití: potravina(olej, mouka),bílkovinné krmivo
největší producenti: USA, Brazílie, Argentina

3)OLEJNINY
=plodiny z různých čeledí rostlin, které se vyznačují vysokým obsahem olejů nebo tuků
v rost. orgánech, hl.plodech a semenech
–druhy olejnin: řepka olejná,mák, sója, slunečnice, bavlník, podzemnice olejná, len,
olivovník, palma olejná, palma kokosová

slunečnice největší producenti: Rusko, Ukrajina, země jižní Evropy
bavlníkové semeno největší producenti: Čína, Indie, Pákistán
řepka olejná největší producenti: Čína, Indie, Kanada
podzemnice olejná –její semena se nazývají burské oříšky
výskyt: suptropy a tropy, jižní a východní Asie
největší producenti: Indie, Čína, USA
olivovník výskyt: suptropický pás(hlavně Středomoří)
palma kokosová –usušený endosperm se nazývá kopra
hlavní producenti: Filipíny, Indonésie
palma olejná –hlavní producenti: Malajsie, Indonésie
4)OKOPANINY
=plodiny z různých čeledí rostlin, pro něž je typické obdělávání půdy
rozdělení okopanin: a)bulevnaté(např. řepa cukrová, čekanka)
řepa cukrová výskyt: v mírném podnebném pásmu
Evropy, Severní Ameriky a Asie
b)hlíznaté(např. brambory, cukrová třtina)
–rostliny, jejichž hlízy nebo dužnaté kořeny mají vysokou
nutriční hodnotu
brambory –nejrozšířenější
výskyt: suptropy a tropy Asie, Severní a
Jižní Amerika
největší producenti: Čína, Rusko, Polsko
cukrová třtina
největší producenti: Indie, Kuba, Brazílie
c)tykvovité(např. meloun)

5)PŘADNÉ A TECHNICKÉ PLODINY
–jsou nepotravinářskými plodinami
A)textilní plodiny: len, bavlna, vlna, hedvábí
bavlník výskyt: v suchých tropech
největší producenti: Čína, USA, Mexiko
B)přírodní kaučuk(existuje i umělý kaučuk, ale to není plodina)
největší producenti: Malajsie, Indonésie, Thajsko
C)tabák
největší producenti: Čína, USA, Indie
6)OVOCE
=poživatelné plodiny nebo semena pěstovaných i planých rostlin(jablka, švestky,
angrešt, lískové ořechy, citrusy, banány, jablka, vinná réva
citrusy výskyt: hlavně v suptropech, ve Středomoří
největší producenti: Brazílie, USA, Čína
banány výskyt: v tropech, v Latinské Americe
jablka výskyt: v mírném pásmu

7)VINNÁ RÉVA
–je druhem ovoce
výskyt: v suptropickém mírném pásu, ve Středomoří
8)CHMEL
=rod bylin z čeledi konopovitých
9)ZELENINA
=listnaté nebo dužnaté části jednoletých, dvouletých i vytrvalých rostlin
rozdělení zeleniny: a)košťálová(hlávkové zelí, kapusta, brukev, prokolice, květák)

zelí výskyt: v chladnějších oblastech mírného podnebí
největší producenti: Čína, Rusko

b)salátová(hlávkový salát, římský salát,štěrbák, čekanka
salátová, čínské zelí )
c)listová(špenát,mangold)
d)řapíková(reveň, řapíkový celer)
e)stonková(chřest)
f)kořenová(mrkev, petržel, celer, pastiňák, ředkev, ředkvička,
vodnice, tuřín, červená řepa,černý kořen)
g)cibulová(cibule, česnek, pór,pažitka)
h)plodová(okurka, tykev, meloun, rajče, paprika, lilek)

rajčata výskyt: v teplejších oblastech mírného podnebí
a v suptropech
největší producenti: USA, Čína

ch)luskovinná(hrášek, fazole, bob)
i)obilovinná(cukrová kukuřice)
j)kořeninová(křen, kopr, celer, petržel, pastiňák, libeček,
pažitka)
b X)POCHUTINY
=poživatiny/plodiny s nepatrnou nebo žádnou výživnou hodnotou, avšak s výrazným
účinkem na smyslové, trávicí nebo nervové orgány spotřebitele, např. káva, čaj,
koření, sůl, houby, kakao
poživatiny =látky, které člověk požívá, tj.potraviny, pochutiny a voda

káva výskyt: n náhorních rovinách v Brazílii a Kolumbii
čaj –pěstuje se v čajových plantážích v Indie, Cejlonu a v Keni
kakao největší producent: Pobřeží slonoviny, Brazílie, Ghana
c ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA
Zabývá se záměrným chovem zvířat, která poskytují člověku potřebné produkty, včetně
zvířecí tažné síly.Ž.v.je organicky vázána a podmíněna rostlinnou výrobou. Intenzita
živočišné výroby se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu na jednotku plochy
zemědělské nebo orné půdy.

druhy masa: hovězí a telecí–32%

vepřové –39%

drůbeží –20%
ostatní(skopové, koňské) –9%
rybí –viz rybolov

produkty, které poskytuje živočišná výroba:
1)potraviny(mléko,maso, živočišné tuky,vejce)
2)důležité suroviny(vlnu,kůži,peří)
3)suroviny pro výrobu léčiv(vedlejší jatečné produkty)
4)tažnou sílu
5)hnojení odpady z živočišné výroby(chlévský hnůj, kejda,drůbeží trus)

TYPY ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
1)extenzivní
a)kočovný chov =kočování z místa na místo podle rozložení pastvin a vodních
zdrojů
výskyt: aridní(suché) oblasti Afriky, jihozápadní a centrální
Asie
b)polokočovný chov –liší se od kočovného tím, že pastýři vytvářejí zásobu
krmiv na období zimy nebo sucha a budují přístřešky
pro dobytek
c)transhumace =sezónní přehánění dobytka mezi nížinnými a horskými
pastvinami
d)moderní chov Zvířata se pasou hodně daleko od hlavních oblastí spotřeby,
na konci letní sezóny se přesunuje do blízkosti spotřeby, kde
se dokrmuje na farmách.
2)intenzivní
a)výdojný chov alpského typu
Dobytek je v létě vyháněn na alpské louky. V zimě je dobytek ustájen
v podhorských oblastech.
výskyt: v alpských zemích
b)stálý chov
–je doplňkem rostlinné výroby
výstyt: v zemích střední a jihovýchodní Evropy
c)moderní stájový chov
–je nadřazený rostlinné výrobě
–je nejintenzivnějším chovným systémem, má vysokou produktivitu
výskyt: západní, severní Evropa, USA

DRUHY ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY
I)chov ovcí
Ovce se chovají pro: vlnu, maso a mléko.
výskyt: v oblastech polopouštních pastvin, v oblastech s vlhčím klimatem,
v přímořských oblastech s vlhkým podnebím
největší producenti: Austrálie, Nový Zéland, Argentina
největší vývozci živého dobytka: Austrálie, Turecko

II)chov drůbeže(=domácího ptactva)
Drůbež se chová pro: maso, vejce a peří.V chovu drůbeže dominuje chov slepic.
V rozvojových zemích stále převládají drobné primitivní chovy.

rozdělení drůbeže: 1)hrabavá(slepice, krůty, perličky)
2)vodní(kachny, husy)
3)holuby

III)chov skotu
–zabezpečuje 90% světové spotřeby mléka a více než 30% masa.
Skot se chová pro: maso, vnitřnosti, mléko a kůži.
Zabezpečuje 89% světové spotřeby mléka a více než 30% masa.
Chov skotu je v Indii kvůli hinduistickému náboženství zcela neproduktivní.
výskyt: oblasti mírného podnebného pásu s intenzivním zemědělstvím
největší exportéři: Austrálie, Německo, Francie, Nový Zéland
největší exportéři živého dobytka:

IV)chov prasat
Prasata se chovají pro: maso a vnitřnosti . Chov prasat není v muslimských
zemích.
výskyt: oblasti s mírným či chladnějším podnebím, kde jsou dostatečné zdroje
vydatných krmiv(kukuřice, řepy, brambory)
největší exportéři: Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Kanada.
největší exportéři živéhod dobytka: Čína, Nizozemsko, Kanada

RYBOLOV
význam rybolovu: – slouží: a)jako potravina
b)ke zpracování na moučku, rybí tuk
c)pro farmaceutický průmysl
složky rybolovu: 1)lov a chov ryb
2)lov ostatních vodních živočichů(velryb, vorvaňů, krabů, raků, humrů, langust,
ústřic atd.)
Nejvýznamnějšími lovišti ryb jsou moře šelfová, kde aktivně probíhá proces fotosyntézy, kde
dochází k akumulaci živé hmoty.
největší světová loviště ryb: 1.severozápadní Pacifik
2.jihovýchodní Pacifik
3.severovýchodní Atlantik
4.severozápadní Atlantik
největší loviště sladkovodních ryb: ve východní, jihovýchodní a jižní Asii
největší exportéři: Japonsko, USA, Rusko, Norsko, Island
Narůstá význam mořských farem a plantáží, kde se chovají ryby, měkkýši, krabi, řasy.
V sladkovodních nádržích je typický chov kaprů.

LESNICTVÍ
Lesy tvoří téměř 1/3 rozlohy souše –39 mil.km2.
Význam lesů: 1)klimatický(zadržují vodu, zvyšují vlhkost, zmírňují teplotní rozdíly)
2)půdotvorný(zpevňují půdu, zabraňují sesuvům)
3)rekreační
4)biologický poskytují životní prostředí pro zvířata
zdroj potravy(lesní plodiny, zvěř) a kůže pro člověka

Celková světová těžba dřeva činí dnes asi 3,5 mld. m3.
největší exportéři: Kanada, USA, Rusko, Skandinávské země
rozdělení lesů: a) podle typu dřevin: I) lesy listnaté
II) lesy jehličnaté
b)v tropické pásmu: I)lesy monzunové – jsou ve vnitrozemském tropickém pásmu
s občasným obdobím sucha.
II)tropické deštné lesy –v oblastech hojně zavlažovaných
nejvýznamnější lesní oblasti: 1)severní lesní pás –Rozkládá se v mírné klimatické zóně severní
polokoule(zejména na území Ruska, Kanady).
2)jižní lesní pás –Rozkládá se v ekvatoriální(=rovníkové) a tropické
klimatické zóně.
důvody těžby dřeva: 1)výroba řeziva
2)výroba celuózy a papíru
3)palivo
Příčinou likvidace lesů je výstavba nových sídel komunikací a především žďárové zemědělství.
Likvidace lesů vede k posilování skleníkového efektu.
II.
humidní oblast =klimaticky vlhká podnební oblast, v níž převažuje množství dešťových srážek nad
výparem, takže je neustálý přebytek povrchové vody, tvořící řeky a jezera
III.
Rožmberk – 49° 05Č s.š., 14° 45Č v.d.
– největší rybník v ČR
– plocha: 489ha
– max.hloubka: 6,2m
Stará Role – 50° 15Č s.š., 12° 50Č v.d.
–městská část Karlových Varů
Tonlesap – 16° s.š., 104° v.d.
– největší jezero v Kambodži
Karákóram –přibližně 36° s.š., 76° 30Č v.d.
– pohoří v Kašmíru mezi Indií, Čínou a Pákistánem
– součást Himálají
Adenský záliv –12° s.š., 44°-54° v.d.
– leží mezi Rudým a Arabským mořem při Arabském poloostrově
Malacky –48°25Č s.š., 17° v.d.
–město na Slovensku v Bratislavském kraji
Gerlachovský štít –49°15Č s.š., 20°10Č v.d.
–nejvyšší hora SR(2655m)
Trondheim[tronhejm] –63°30Č s.š., 10°30Č v.d.
–město a přístav v Norsku
Uppsala –59°40Č s.š.,18° v.d.
–město u východního pobřeží Švédska
Volha –pramen: 57° s.š., 34° v.d.; ústí: 44° s.š., 48° v.d.
–největší řeka Evropy:1) největší vodnatost
2) největší plocha povodí: 1 360 000 km2
3) největší délka toku: 3531 m
–Pramení ve Valdajské vrchovině v Ruské federaci, vlévá se deltou do Kaspického moře. Nachází
se na ní volžská kaskáda přehrad( Kujbyševská, Gorkijská, Rybinská, Ugličská a Volgogradská)
a hydroelektráren. V. je spojena Oněžským průplavem s Baltským a Bílým mořem, Volžsko-
donským průplavem s Azovským Černým mořem.