Zemětřesení

Veliký kontinent Pangea
Světadíly byli kdysi spojeny dohromady. Původní kontinent, Pangea, se začal rozpadávat před 200 miliony let. Nejdříve na severní desku Laurasii a jižní Gondvanu. Koncem jury (asi před 135 miliony let) tak vznikl severní Atlantik a Indický oceán. Pak se asijský kontinent otočil proti směru hodinových ručiček a jižní Amerika opustila Afriku. Koncem křídy (před 65 miliony let) se od Afriky oddělil Madagaskar, Indie putovala na sever... Studium shodných vrstev hornin, skladby zkamenělin, podnebí a nejnověji změn geomagnetického pole teorii pohybu kontinentů potvrdili. A posléze dali podnět pro vznik dalších teorií (rozpínání mořského dna a deskové tektoniky). Ty způsobily, v šedesátých letech ve vědách o Zemi revoluci - nabízejí totiž jasný a logický výklad pro mnohé zemské jevy, mezi nimi pro zemětřesení.

Živá Země

Země není jednolitá koule a už vůbec ne mrtvé těleso. Pod vychladlou zemskou kůrou se hýbe natavený zemský plášť. Ještě hlouběji pak teče žhavé tekuté vnější jádro. Zemská kůra spolu se svrchní částí pláště tvoří pevné, ale pohyblivé desky. Jejich pohyb je vyvolánprávě teplotními rozdíly různých sfér zemského nitra. Šest hlavních zemských desek (americká, euroasijská, africká, indoaustralská, pacifická a antarktická) se dělí na mnoho menších (Nazca a Kokosová deska v Atlantiku, Egejská ve Středomoří, ...). Hranice mezi deskami tvoří oceánské hřbety, příkopy a transformní zlomy. Hřbety vznikají tam, kde se dvě desky od sebe oddalují: z nitra Země do škvír nepřetržitě tryská tekuté magma, které se ve vodě ochladí, ztuhne a stává se součástí desek, novou zemskou kůrou. V mořských hlubinách, tam, kde se jedna deska zanořuje pod druhou, vznikají příkopy. Pevné desky také mohou vedle sebe klouzat - pak vzniká transformní zlom. Jizvy těchto zlomů se táhnou tisíce kilometrů - některé po mořském dně, ale jiné i na kontinentech.

Pohyb zemských desek

Pohyb zemských desek neprobíhá hladce. Desky pomalu stoupají, klesají, napínají se a křiví. V místech, kde se zemské desky třou nebo dokonce zasekávají, nastává pnutí. Napětí stoupá až do chvíle, kdy horniny tlak nevydrží a prasknou. Nastává zemětřesení, při kterém se naráz uvolňuje obrovské množství nahromaděné energie. Z místa, kde se země "otřásla" se šíří do hloubky i podél povrchu na vzdálenosti tisíců kilometrů seismické vlny. Když dorazí k zemskému povrchu, zničí vše, co jim stojí v cestě. Vznikne-li silné zemětřesení pod mořem, ohrožují i vzdálenou pevninu obrovské vlny tsunami.