Tento nejtypičtější český secesní kreslíř se narodil 24. 7. 1860 v Ivančicích na Moravě. Byl žákem malířů Laurence, Lefévra a Boulangera a i ve světovém měřítku ho řadíme k vůdčím představitelům a spolutvůrcům secese na přelomu 19. a 20. století. Pronikavě zasáhl do uměleckého dění tehdejší Evropy. Byl znám a uznáván v Mnichově, Vídni, New Yorku i Chicagu, oslnil Paříž.
Jeho světovou slávu založily plakáty pro francouzskou herečku Sarah Bernhardtvou, které maloval kolem roku 1895. Mimo nejslavnější plakáty kreslil a vytvářel ve své době například různé reklamní tisky, kalendáře ( ty jsou z jeho kreseb samozřejmě tvořeny i dnes), známé viněty na víno a další. Už roku 1897 se konala malířova první souborná výstava v Paříži. V letech 1912 –1928 pobýval na zbirožském zámku, kde také vytvořil Slovanskou epopej – dvacet rozměrných historických pláten, která zobrazují především Muchovu lásku k vlasti, ožívají na nich významné bitvy a události z pestré minulosti slovanských národů.
Muchu považujeme za rozeného dekoratéra, stylistu a rutinového kreslíře, jenž vtiskl plakátové tvorbě typický secesní výraz, který staví na linii a zdůrazňuje plošnost. Jeho díla na první pohled poznáme podle štíhlých elegantně pózujících dam, spíše manekýn než skutečných žen z masa a krve s obvyklým pozadím tvořeným ornamenty z pampelišek, lilií, vlčích máků, rozevlátých, různě vinutých pramenů kadeří a typického písma.
Jeho obrazy mě zaujaly především jakousi „mystickostí“, kterou vyzařují hlavně v černobílém podání, sálá z nich na mě harmonie a pohoda. Například Návrh na plakát JOB (1898), jehož kopii přikládám, na mě působí tak, že se postava vznáší ve vesmíru, absolutně lehce a bezstarostně.
Z další ukázky nazvané Kresba, cítím přes to, že pozadí je tvořeno poněkud více prvky jakýmsi skladem a utříbeností.
Alfons Mucha zemřel 14. 7. 1939 v Praze.
*Poznámka: čerpáno z knihy Malá galerie českých malířů
autor: V. Vimr
V. Vimr
12. srpen 2008
6 570×
294 slov
