Švédský chemik, továrník a vynálezce, zakladatel fondu, z něhož jsou každoročně udělovány tzv. Nobelovy cena za fyziku, chemii, lékařství, literaturu a mírové snahy, považované – ne vždy zcela právem – za nevyšší ocenění, jaké-ho se může umělci, vědci nebo státníkovi dostat. Narodil se 21. 10. 1833 ve Stockholmu v zámožné rodině podnikatele, zemřel 10. 12. 1896 v italském San Remu.
Vynálezem, jenž přinesl Nobelovi milióny, byl dynamit, objevený v letech 1866 – 1867. Šlo o nitroglycerin, v čistém stavu nesmírně nebezpečný, snadno vybuchující a z pyrotechnického hlediska nevypočitatelný, flegmatizo-vaný (znecitlivělý) křemelinou, která se výbušné reakce nezúčastnila a bránila nežádoucí předčasné explozi. Dnes je křemelina nahrazena porézními látkami s přídavkem ledku a nejméně s 6 % nitroglycerínu.
Dalším Nobelovým vynálezem byla (kromě třaskavé želatiny a jednoho z prvních druhů bezdýmného prachu – tzv. balistitu) třaskavá rtuť – Hg (CNO)2. Dodnes se používá v roznětkách a rozbuškách, jež jsou rovněž Nobelovým vy-nálezem. Tento bílý nebo šedý prášek vybuchuje nárazem nebo třením, avšak pouze s místním účinkem, takže se ideálně hodí k zažehnutí náleže jiné třaska-viny.
Vynález dynamitu omlouval Nobel celkem právem jako dobrodiní, jimž chtěl lidstvu poskytnout spolehlivou a bezpečnou důlní třaskavinu, nahrazující svrchovaně nebezpečný nitroglycerín nebo nevypočitatelnou střelnou bavlnu (nitrocelulózu), případně málo účinný černý střelný prach. Třaskavá rtuť a roz-bušky jí plněné se však okamžitě staly zbrojařským artiklem a byly montovány do granátů, min, torpéd a dalších smrtících zbraní a projektilů. Vypráví se, že Nobelem účinky jeho vynálezů na bojištích tak otřásly, že se je rozhodl napravit Nobelovou cenu.
Svou závěť, jíž pověřil švédskou Akademii věd rozdělováním cen a obda-řil ji částkou 32 miliónů švédských korun, napsal roku 1895. Ceny jsou vypláce-ny z úroků (asi 160 000 švédských korun), poprvé byly uděleny roku 1901.
Nelze popřít, že toto ocenění, ač světově proslulé, není vždy udělováno nestranně. Mnohdy vedly komisi k rozhodnutí pohnutky naprosto oprávněné a ryzí, jindy se však k zásluhám připojovaly i politické motivy.
Nobelovo jméno žije i v názvu mezinárodního fyzikálního ústavu ve Stockholmu a v umělém radioaktivním prvku nobelium s poločasem rozpadu asi 10 minut (značka No), vyzařujícím alfa-částice, objeveném roku 1957.
22. březen 2008
5 145×
347 slov
