Alois Jirásek byl 4.dítětem do rodiny pekaře a rolníka Josefa Jiráska a jeho ženy Vincenie rozené Prouzové. Po něm přišlo do rodiny ještě 5 dětí.
Spisovatel navštěvoval Hronovskou jednotřídku v letech 1857-62. Do Broumova a zde chodil do tzv. hlavní školy v letech 1862-63. Zde se měl 12-tiletý Alois naučit německy a začít tak svou cestu za vzděláním.
Do kláštera Benediktýnů, kde bylo nižší gymnázium, chodil Jirásek v letech 1863-67. Zprvu neznalost němčiny a stesk po domově a později vášnivá četba s vlastními literárními pokusy měly velký podíl na tom, že z výborného Hronovského školáka vyrostl student mající problémy s matematikou a vynikající pouze v dějepise a přírodopise. V kvartě napsal svou první povídku. Později, okolo 60 let, rád vzpomínal na léta, která v Broumově prožil. Pravděpodobně také pro dobré soužití mezi Čechy a Němci, a to jak ve škole tak ve městě. Toto soužití zachytil v povídce Do Němec.
Když se 15-letý student vracel v r.1866 za rodiči na prázdniny, poprvé poznal co obnáší válka. Prusko-rakouské boje zalehly hronovskou krajinu, kterou znal Jirásek jako neposkvrněnou. Navíc se krajem začala šířit cholera, která postihla i jeho otce. To vše však bylo jedinečnou předehrou Jiráskova názorového zrání.
V r. 1867 nastoupil Jirásek na gymnázium do Hradce Králové. Maturoval zde 22.7.1871.
Spolu se svým přítelem Bohdanem Jelínkem byli přijati na Karlovu Univerzitu. Během studií Jirásek nelenil a stále psal. Jeho první dvě knížky vyšly v r. 1874.
Během psaní se Jirásek seznámil s Jaroslavem Vrchlickým a spolu s Bohdanem Jelínkem se z nich staly velice dobří přátelé. Když však v r.1874 Jelínek zemřel mezi Jiráskem a Vrchlickým se rozevřela velká propast, která se až po třech letech trochu uzavřela. I potom si už však šli každý pouze svou cestou.
6.10.1874 začínal Jirásek jako suplující učitel na gymnáziu a 4.7.1876 ho uznala komise za způsobilého učit dějepis, zeměpis a český jazyk. V r. 1880 dosáhl titulu profesor.
12.8. 1879 se spisovatel oženil s Marií Podhajskou. Měli spolu 7 dětí. Avšak druhorozená rozená Mařenka se dožila pouze 4 let. Její smrt zanechala v Jiráskově rodině trvalou jizvu. Sám autor byl velice citově založený a vždy, když do rodiny vtrhla nějaká nemoc, velmi citově strádal.
Však i přes všechny útrapy života píše Jirásek dál. V r. 1874 vychází jeho tří-dílný román Skaláci. V r. 1874 uvádí spisovatel povídku U domácího prahu, která je o štěstí a neštěstí, jenž se střídají v jedné rodině.V r. 1882 vychází další kniha s názvem Z bouřlivých dob. V r. 1887 přijali Jiráska do Společnosti bratrských kazatelů v Ústí nad Orlicí. Zde zaujali spisovatele první Informace o F.V.Hekovi a o necelý rok později vychází 1.díl F.L. Věka. Po tomto rychlém uchopení práce se tempo zpomalilo a poslední - pátý díl - vyšel až po 16 letech.
Další, snad nejslavnější, Jiráskův román, Psohlavci, se zrodil ve spisovatelově hlavě v r. 1882. Chodsko však poprvé navštívil už v r. 1874 se svým přítelem Josefem Thomayerem.
Již z tohoto výletu uveřejnil několik cestopisných fejetonů. V r.1885 vyšlo 1.knižní vydání Psohlavců. V r. 1889 uvádí spisovatel povídku Do Němec.
V r. 1888 podal Jirásek žádost o přeložení na Pražské gymnázium a 3.8.1888 byl přijat na gymnázium Žitné ulici. Do Prahy se s manžely Jiráskovými stěhovaly dcery Božena, Ludmila, Miloslava. Další dvě dcery Zdeňka a Magda a syn Jaromír se narodili až v Praze. Zde začal Jiráskovi začal složitý a nelehký život gymnaziálního profesora. I přes něj spisovatel stále píše.
Napsal zde epilogii Mezi proudy a na začátku 90 let napsal veršovaný epos Svatopluk Čech. V r.1909 odešel Jirásek do penze a plně se věnoval psaní. 23.2.1915 autor dopsal román Temno. Brzy se však ozvaly ohlasy, že Temno je protikatolická román. V r.1918 se dostalo spisovateli pocty - v podobně Čestného dotoktorátu od Karlovy university. Universita uděluje toto ocenění od r. 1882 (mj. dostali ocenění A. Dvořák, J. Vrchlický, P. Bezruč.
V r.1918 se dostalo spisovateli pocty v podobě Čestného doktorátu od Karlovy Univerzity. Ta uděluje toto ocení od roku 1882 - mj. byli ocenění Antonín Dvořák, Jaroslav Vrchlický, Petr Bezruč..V letech 1918 - 1920 byl členem Národního shromáždění, do roku 1925 pak členem senátu za Národně demokratickou stranu.
V dubnu roku 1927 Jirásek ovdověl. Své poslední léto strávil v r. 1929 většinu času doma a na zahrádce. Spisovatel Alois Jirásek zesnul v kruhu své rodiny 12.března 1830 ve svém pražském bytě. Pohřeb se konal o 4 dny později. Spisovatel je autorem mnoha krásných děl a proto by jeho jméno nemělo být nikdy zapomenuto.
Divadelní hry:
1. Jan Hus
2. Emigran
3. Epilog
4. F.L.Věk
5. Filosofická historie
6. Husitská trilogie
Díla:
1. Bratrstvo
2. Jan Žižka
3. Jan Roháč
4. Kolébka
5. Lucerna
6. Otec
7. Pan Johanes
8. Vojnarka
9. Kozák a Turek jiné povídky
10. Maloměstská historie
11. Poklad
12. Psohlavci
13. Samota
14. Skaláci
15. Sousedé
16. Staré pověsti české
17. Temno
18. U domácího prahu
19. U nás
20. V cizích službách
21. Vojenské povídky
22. Z čech až na konec světa
23. Z nedávna
24. Zabořanský hon
25. Zemanka
26. Ztracenci
28. prosinec 2012
9 201×
862 slov