Edvard Hagerup Grieg

Edvard Hagerup Grieg se narodil 15. června 1843 v Bergenu v Norsku. Jeho otec byl obchodník a jeho matka byla jednou z výrazných osobností bergenského kulturního života. Vystudovala v Anglii a v Německu hru na klavír a svého syna Edvarda začala učit hrát už v jeho šesti letech. Shodou okolností byl Griegovým prvním učitelem hudby Čech Jan Šedivý, žijící v Bergenu od roku 1825 až do své smrti roku 1877. Na jednom z hudebních večírku, které se u Griegů pravidelně konávaly, si chlapcova nadání všiml tehdejší známý norský hudební virtuos Ole Bull. Doporučil rodičům, aby chlapci umožnili co nejširší hudební vzdělání, a proto Edvard Grieg odjel v patnácti letech studovat do Lipska hru na klavír. V devatenácti letech konzervatoř opustil a krátce nato představil na veřejném koncertu v Gewandhausu své první čtyři skladby pro klavír (dnes známé jako opus č. 1).
Grieg se vrátil z Lipska do rodného Bergenu s velkým nadšením, nicméně malý ohlas koncertu, který uspořádal, se mu stal podnětem k tomu, že po krátké době Bergen opět opustil a odjel do Kodaně, tehdejšího centra severských umělců nazývaného někdy "Paříží severu". Zde se setkal se dvěma osobnostmi hudebního života, které na jeho pozdější tvorbu měly zcela zásadní vliv. První z nich byl dánský hudební skladatel a dirigent Niels Gad a druhý byl o rok starší norský skladatel, autor norské státní hymny, Richard Nordraak. Nordraak probudil v Griegovi zájem o norský hudební folklór, kterým Grieg později inspiroval své dílo. Hned v Kodani Grieg napsal klavírní opus č. 3, písně na slova norských básníků Chamisse, Uhlanda, Andersena a německého básníka Heineho označil jako opus č. 4 a 5 a norskými lidovými tanci se nechal inspirovat při vzniku Humoresek (opus č. 6). V posledním roce svého pobytu v Kodani (1865) složil Grieg ještě Sonátu pro klavír e moll op. 7 a Sonátu pro housle a klavír F dur op. 8, které jsou řazeny k jeho nejlepším dílům. V Kodani se dvaadvacetiletý Grieg zasnoubil se svojí sestřenicí Ninou Hagerupovou a po svatbě se se svojí ženou přestěhoval do hlavního města Norska Christianie (dnes Oslo).
Do kulturního povědomí Christianie se Grieg velmi rychle uvedl svým prvním koncertem (Sonátou F dur), při kterém Grieg na klavír doprovázel houslovou virtuosku Vilmu Normannovou - Nerudovou a Griegova žena Nina zpívala. Krátce nato se Grieg stal dirigentem Filharmonické společnosti a ve volném čase vyučoval a komponoval. Roku 1867 vydalo významné lipské nakladatelství C. F. Peters první sešit Griegových Lyrických skladeb. (Do roku 1901 vyšlo deset sešitů.) Kromě Lyrických skladeb napsal Grieg v Christianii druhou Sonátu pro housle a klavír G dur op. 13 a řadu klavírních skladeb, mezi jinými i Klavírní koncert a moll op. 16.
Roku 1868 pozval Liszt, kterého zaujala houslová sonáta op. 8, Griega do Výmaru Lisztova přízeň pomohla Griegovi k tomu, že získal státní stipendium pro studia v Itálii. V Římě se pak oba skladatelé osobně setkali.
Po studiích v Itálii se Grieg natrvalo vrací do Bergenu. Roku 1874 se na Griega obrací norský dramatik Henrik Ibsen se žádostí o scénickou hudbu k dramatu Peer Gynt. Premiéra roku 1876 v Christianii byla nadšeně přijata. Grieg upravil scénickou hudbu do dvou orchestrálních suit (op. 46 a 55), které jsou dnes známější než Ibsenovo drama, kvůli kterému původně vznikly. Spolupráce obou umělců však pokračovala i po roce 1876, kdy Grieg složil řadu písní na Ibsenovy texty.
Dalším spisovatelem, se kterým Grieg spolupracoval, byl Bjornstejn Bjornson. Na jeho texty napsal Grieg písně, kantátu a scénickou hudbu k dramatu Sigurd Jorsalfar. Po dvaceti letech (1890) ji Grieg upravil a vydal jako op. 56. Dalším (nedokončeným) společným projektem byla společná opera Olaf Trygvason, ke které Bjornson nedopsal libreto. Roku 1889 bylo torzo opery poprvé uvedeno.
Koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let se Grieg stal známým po celé Evropě a navštívil řadu zemí. Nejčastěji zajížděl do Lipska, ale navštívil mimo jiné i Prahu (20. - 26. února 1903. Nebyla to však jeho první návštěva Čech; roku 1887 se Grieg léčil v Karlových Varech.) Další návštěvu Prahy uskutečnil rok před svou smrtí 16. dubna 1906, kdy společně se svou ženou vystoupil v Rudolfinu, kde řídil Českou filharmonii. Za těchto pobytů se seznámil s řadou českých hudebních skladatelů, kteří se stali jeho trvalými přáteli, např. Antonín Dvořák nebo J. B. Foerster.
4. září 1907 čtyřiašedesátiletý Grieg ve svém rodném Bergenu zemřel.