Erik Erikson

Otec psychosociálního rozvoje

Erik Erikson se narodil ve Frankfurtu 15.června 1902. S jeho narozením to bylo poněkud problematické, protože jeho biologický otec byl neznámý dán. Jeho matka, Karla Abrahamsen, byla mladá židovka, která sním žila první tři roky sama. Pak se vdala za doktora Theodora Hombergera, který byl Erikův pediatr a přestěhoval se sním do Karlsruhe v jižním Německu.

Ani začátek jeho života se nemůže přehlédnout bez nějaké poznámky: Rozvoj totožnosti se zdál být jeden z největších podílů na Eriksonově vlastním životě a v jeho teorii. Během jeho dětství a ranné dospělosti drželi rodiče podrobnosti o jeho narození v tajemství. Mladý Erik byl vysoký, plavý, židovský hoch. V církevní škole, si ho děti dobíraly a začali mu říkat Nordic;na střední škole mu nadávali, protože byl žid.

Když absolvoval střední školu, chtěl se stát umělcem, ale nechtěl vyučovat o umění na školách, ale putovat okolo Evropy a sám se přiučit životem jako např.: navštěvování muzeí, různých výstav, rozmluvy s významnými malíři atd. Žil jako poutník, spal pod mosty, chodil od města k městu, označoval se za radostného rebela a to dávno předtím než se stal dětským psychoanalytikem.

Když bylo Erikovi 25 let, tak mu jeho přítel Petr Blos, umělec a později psychoanalytik, navrhl vyučovat v experimentální škole pro americké studenty. Stal se přítelem Anny Freud. Kromě vyučování umění, vystudoval Montessoriho výchovu ve Vídni na Psychoanalytické škole. Byl to žák Anny Freud.

S příchodem nacistů k moci roku1933, opustil Erik Vídeň a odjel do Kodaně, poté hned do Bostonu. V USA mu bylo nabídnuto vyučovat na Harvardské lékařské škole a mohl uplatnit svou dětskou psychoanalýzu v soukromé praxi. Během těchto let jeho života se setkal s psychology jako byly např.: Henry Murray a Kurt Lewin, s antropology jako Ruth Benedikt, Margaret Mead a s Gregory Bateson. Všichni tito lidé na něj měli takový vliv jako Sigmund a Anna Freudovi.

Později vyučoval v Yale a potom ještě na univerzitě Kalifornie v Berkeley. Zde vyučoval v době své největší slávy.

Když se stal americkým občanem, začal si říkat Erik Erikson.
V roce 1950 napsal svou první knihu Childhood and Society (Dětství a společnost), kde sepsal své poznatky z dřívějších studií a rozepsal rozbory mravních zásad Maxima Gorkiye a Adolfa Hitlera, diskutoval o "americké osobnosti" a načtrl základní obrys překladu Freudovské teorie. Tato tématika -- vlivu kultury na osobnost a rozbor historických počtů -- se opakovala v jiných pracích, např.: Gandhi's Truth (Gandiho pravda), která mu vyhrála Pulitzer cenu a tzv. the national Book Award.

V roce 1950, během hrůzovlády senátora Josepha McCarthyho, opustil Erikson Berkeley, kde byly profesoři donuceni složit přísahu státu. Odešel na kliniku v Massachussets a strávil tam deset let, dalších deset let působil Harvardu. Od sedmdesátých se věnoval výzkumům a psaní se svou ženou Joan. Zemřel roku 1994.