George Washington

narozen 22. 2. 1732
zemřel 14. 12. 1799
v úřadě 30. 4. 1789 - 3. 3. 1797

První slovo, které děti říkají je máma, druhé táta a třetí Washington. Tímto přirovnáním chtěl historik Horatio Hastings naznačit, co vše George Wasington pro Ameriku znamenal.
George Washington má nejistou minulost. Někdo tvrdí, že byl bohatým plantážníkem, někdo jiný, že byl synem bankrotáře. Někdo také tvrdí, že jeho předek byl Jan I. Bezzemek, který roku 1215 vydal Velkou listinu svobod - Magna charta libertum. S trochou nadsázky by se dalo podle této teorie říci, že měl Washington české příbuzenské vztahy. Vždyť jeho pratetou mohla být anglická královna Anna Česká. To byla choť krále Richarda II., pravnuka krále Edwarda I., jehož dědem byl zmíněný Jan I. Jde o Annu, jež byla dcerou Karla Iv. a královny Elišky Pomořanské a zároveň sestrou Václava IV. a Zikmunda.
George Washington, jehož otec se jmenuje Augustin a jeho matka Mary, se narodil v plantážnické usedlosti Wakefield v hrabství Westmoreland. George byl prvním z pěti dětí, které poté jeho rodiče měli. Po otcově smrti v Georgových 11 letech odešel s ním i jeho slib, že George bude poslán studia do Anglie. Byl velmi citlivý a smrt svého otce nevydržel a stále utíkal z domova a na svých cestách poznal nebezpečí života - např. Indiány, kteří na něj útočili nebo chřestýše, kteří ho chtěli zabít. Matka mu v té době nebyla oporou. Poté jeho trpělivost přetekla. Matka mu určovala s kým má kamarádit a vše mu zakazovala. Odešel tedy nadobro z domova a rozhodl se, že se stane zeměměřičem, v této době mu velmi pomohl jeho bratr Lawrence. Gorge s ním bydlel v jednom domě, který jeho bratr pojmenoval na počest admirála Vernona, kterýmu tehdy velel. Ten dům se jmenuje Mount Vernon. Rok 1751 byl jeden z nejsmutnějších roků v jeho životě. Zemřely totiž tři děti jeho bratra Lawrence a poté na tuberkulózu sám Lawrence. Svůj smutek překonal až v práci. Konečně se stal zeměměřičem, jak chtěl. Poté se dozvěděl, že je volné místo po jeho bratrovi, že se může stát adjunktem admirála a byl přijat a dostal hodnost majora. George Wasington neměl žádný vojenský výcvik i když musel velmi často bojovat, protože i jeho schopnost vyjednávat někdy selhala.
První mise George Washingtna spočívala v tom, že měl zjistit, kde by bylo nejlepší postavit anglickou vojenskou pevnost. Mělo to býti u řeky Ohio a kvůli této misi musel George Wasington absolvovat 400 km cesty přes několik pohoří s několika různými doprovody. Měl vlastně zajistit území Francie pro Británii, která si na něj dělala nárok. Tato mise byla součástí sedmileté války v Evropě, v Americe by se jí mělo ale říkat devítiletá, protože boje o kolonie zde začaly o 2 roky dříve. Američané stali na straně Britů, kteří bojovali proti Francouzům. Washington s Francouzy bojoval od roku 1754 do roku 1758. V této době stihl být povýšen na plukovníka a stát se vrchním velitelem ozbrojených sil Virginie.
V roce 1758 dal George Washington sbohem armádě a začal se věnovat hospodaření na Mount Vernonu. Všichni byli jeho odchodem zarmouceni (str. 35, ods. 3, od B). Většinu území, která se snažili Britové získat získali. Rozdělení uzavřel mír, který byl uzavřen roku 1763 v Paříži a který vítězným Britům přisuzoval Kanadu a všechna francouzská území na východ od Mississippi.
Vraťme se ale opět k Geogovi, který se po svém odchodu oženil. Vzal si velmi bohatou ženu Marthu Dandridge Custisovou, vdovu s dvěma dětmi, které vnesly do G života světlo. W se začal tak intenzivně zajímat o hospodaření na svých pozemcích i na pozemcích své manželky, že již v roce 1762 mohl vykázat více než 3300 kg vepřového masa. Pěstoval také ovoce, z kterého vyráběl šťávy či likéry. Měl několik dílen, např. krejčovskou, truhlářskou nebo obuvnickou. Když bylo G 33, začala se situace zhoršovat. Angličtí obchodníci nabízeli za zboží stále méně peněz a sami nabízeli zastaralé zboží. Londýn stále ukládal nové daně. Živnostníci, truhláři, námořníci, kováři a mnoho dalších se seskupilo do organizace Synové svobody, kteří po diplomatickém neúspěchu začali tvořit ozbrojené formace. To vše George Washington se zájmem sledoval, ale stále si myslel, že by tento problém šel řešit diplomaticky. V březnu roku 1770 napadl v městě Bostonu rozlícený dav celnici, symbol britské kontroly, a přítomní vojáci v sebeobraně zastřelili pět útočníků. Tím získala revoluční propaganda prvé mučedníky, k vypovězení poslušnosti koruně to však nestačilo. George se účastnil politických akcí proti hospodářským opatřením britské vlády. V srpnu r. 1774 byl jmenován jedním z virginských delegátů na
1. kontinentální kongres, na kterém se zástupci 13 kolonií pokoušeli dohodnout o společné politice vůči Londýnu. Poté v roce 1775 byl zvolen velitelem nově vzniklé společné armády, která se začala nazývat Spojené kolonie. V srpnu téhož roku král
Jiří III. prohlásil, že je potřeba potlačit vzpouru v Americe a britský parlament přijal zákon , který zakazoval veškerý obchod s Amerikou.
4. července 1776 přijal Kongres slavnostně prohlášení o nezávislosti a o den později se začaly vyloďovat jednotky britského generála. Washington neměl proti nim nejmenší šanci a na Long Islandu utrpěl první porážku. Jen díky manévrování a předvídavosti se mu podařilo uchovat jádro Kontinentální armády nedotčené. V následujícím roce byl Washington opět poražen. Nebýt toho, že v této době dokázal Washingtonův podřízený generál Harotio Gates přinutit ke kapitulaci početnou britskou jednotku, skončil by rok 1777 pro Ameriku velmi nepříznivě. Britové dokázali Washingtona porážet, ale ne zničit.
Změnit zásadně situaci na severoamerickém bojišti umožnilo koloniím až spojenectví s tradičním britským rivalem, Francií. V únoru roku 1778 podepsali američtí vyslanci ve Francii smlouvu o spojenectví a do Ameriky začaly plynout tolik potřebné finance a výzbroj. Washington konečně začal plánovat rozhodující úder. Došlo k němu na podzim roku 1781. Podařilo se mu společně s francouzským loďstvem zaskočit britské síly pod vedením Lorda Cornwallise, který již 19. října kapituloval. Tím boje na území kolonií skončily, po dvou letech byl podepsán mír. Po podepsání mírové smlouvy Goerge opět složil svou funkci a stal se soukromníkem. Washington měl velkou autoritu a byl považován za symbol Ameriky.
V roce 1787 se sešlo federativní shromáždění, aby vypracovalo ústavu, která dala vzniknout Spojeným státům Americkým. Wasington byl jednomyslně zvolen jeho předsedou. O dva roky později 4. 2. 1789 při první prezidentských volbách obdržel 69 hlasů z 69 možných. Tímto získal i titul Jeho jasnost, prezident Spojených státu amerických, ochránce jejich svobod. Jakkoliv byl Washington uctíván zachoval si chladnou hlavu a jeho prioritou bylo, aby zákony, které Kongres schválí byly dodržovány. George Washington měl několik tajemníků, jak se v Americe většinou říká ministrům. Například tajemník financí Alexandr Hamilton nalezl cesty financování nového federálního státu. Washington zajistil svou zahraniční politikou, že nebyly za jeho prezidentování Spojené státy vtahovány do tehdejších válek. A tím dokázal uhájit prostor pro pokojný vývoj.
Jednou z nejdůležitějších novinek, které se staly za Washingtonova úřadování bylo, že se objevily politické strany. Rozdělení na federalisty, kteří předcházeli dnešní Republikánské straně a demokratické republikány, kteří předcházeli dnešní Demokratické straně. Washington se stal zastáncem politiky federalistů. V roce 1792 byla nová volba prezidenta a opět byl 100% zvolen George, přestože nejdřív kandidovat nechtěl. Za další 4 roky by nejspíše nenašel přemožitele, ale už nekandidoval. Na jeho místo byl zvolen prezident John Adams. Washington svá poslední léta trávil na Mount Vernonu a věnoval se hospodaření. V roce 1798 se naposledy oblékl do vojenské uniformy, protože hrozil začátek války a tehdejší prezident nenašel nikoho povolanějšího. Hrozba války, ale brzo pominula a George Washington se opět vrátil domů, kde 14. 12. 1799 zemřel na záškrt.