(1850-1893)
Hlavním učitelem a inspirátorem Maupassantovým byl sám jeho vlastní život – nejdříve život v rodné Normandii, kde žila rodina jeho matky, patřící k bohaté buržoasii, i jeho otec, vedoucí zahálčivý život statkáře na pronajatých šlechtických zámcích. Maupassantovým prvním učitelem byla matka, později také místní vikář. Studia na církevní internátní škole v Yvetot musel Maupassant přerušit, byl vyloučen pro nevhodné chování k církevním otcům, jimž se posmíval. Dostudoval pak na lyceu v Rouenu, kde se jeho pedagogickým i prvním literárním vychovatelem stal básník Louis Bouilhet, společný přítel jeho matky a Gustava Flauberta. Tento idylický život, do něhož svým způsobem rušivě zasáhl rozchod rodičů, uklidnivší však rodinnou atmosféru, skončil pro Maupassanta roku 1869, kdy po úspěšné maturitě odešel do Paříže studovat práva. Následujícího roku vyhlašuje Napoleon III. válku Prusku a Maupassant je povolán do armády. Bojů proti pruským vojskům se však nezúčastní – byl na zásah vlivných známostí svého otce přidělen k intendantuře do vencenneské pevnosti u Paříže, tato protekce mu umožňuje trávit většinu času v Paříži. Když byly francouzské armády poraženy, kupuje si Maupssant, jak to tehdy bylo zvykem v bohatých rodinách, náhradníka, který za něj odslouží zbytek sedmileté vojenské povinnosti. V září 1871 odchází z vojenské služby a hledá si zaměstnání. Najde je na ministerstvu námořnictva, kde pak poznává prostředí nuzně placených úředníků. Z nudné služby v kanceláři utíká Maupassant okřát do přírody, podniká výlety vlastní loďkou ve společnosti několika kamarádů a jejich přítelkyň po Seině, jindy podniká dlouhé pěší výlety do okolí Paříže nebo zajíždí do rodné Normandie. Volné chvíle v kanceláři nebo večery ve skromném bytě v Paříži věnuje Maupassant pokusům o literární tvorbu. Vše, co napíše, předkládá příteli své matky Flaubertovi, v jehož pařížském bytě nebo venkovském sídle se seznamuje s literárním kritikem a historikem Tainem. Náročný učitel Flaubert mu doporučuje přísnou tvůrčí kázeň, a tak teprve po několika letech odváží se Maupassant uveřejnit nejdříve své verše a články a první povídky. Na rozhraní let 1879-1880 napsal povídku „Kulička“. Po svém vydání v dubnu 1880 dobyla svému autorovi rázem takového uznání, že nejvýznačnější deníky té doby nabídly Maupassantovi okamžitě výhodné smlouvy na pravidelnou literární spolupráci. Ve svém románu „Miláček“ (1885) umístil postavy politiků, finančníků a novinářů, jaké poznal v prostředí pařížského tisku a pařížských salonů po úspěchu své Kuličky. Už roku 1877, tedy ještě v době, kdy Maupassant působil na ministerstvu námořnictva, zhoršil se jeho zdravotní stav natolik, že musel požádat o několikaměsíční zdravotní dovolenou. Strašlivá choroba nahlodávala Maupassantovo atletické tělo, vyvolávala nesnesitelné fyzické bolesti a těžké migrény. Roku 1885 začal Maupassant trpět halucinacemi a schizofrenií. 6. července 1893 ve věku 43 let Maupassant umírá.
Další díla:
Mont – Oriol (1887) – hlavní hrdina Paul Brétigny má velmi mnoho společného s Maupassantem
Petr a Jan (1888) – je psychologickou analýzou vztahu dvou na sebe žárlících bratří
Silná jako smrt (1889)
Naše srdce (1890)
- v těchto dvou románech se Maupassant znovu vrátil k vylíčení mondénní společnosti své doby
Na Slunci (1884)
Na vodě (1888)
Bludný život (1890)
- jsou to tři cestopisné knihy
28. prosinec 2012
7 776×
492 slov