Dne 15.2.1820 přednášel dánský fyzik H. Ch. Oersted na kodaňské univerzitě o Voltově sloupu a „galvanizmu“, jak se tenkrát nazývala nauka o elektrickém proudu. Bylo známo, že při průchodu proudu se vodič zahřívá, a bylo to vysvětlováno tak, že ve vodiči dochází k jakési dramatické kolizi, srážce. Také se nepoužíval termín elektrický proud, ale mluvilo se o elektrickém „konfliktu“. Oersted předváděl pokus na stole před studenty v posluchárně a poblíž jeho vodiče byla umístěna i magnetická střelka. Právě, když Oersted vysvětloval, že elektrické a magnetické působení jsou různé povahy, a připojil vodič k baterii, magnetka se pohnula. Tekl- li proud obráceně, pohnula se na opačnou stranu. Oersted tak zjistil, že protéká-li vodičem elektrický proud, vzniká v jeho okolí magnetické pole. Toto pozorování zahájilo éru elektromagnetizmu a Oerstedovi vlastně vděčíme za to, že můžeme používat dynama a elektromotory, jezdit tramvají či metrem.
Jako obvykle, existuje více verzí této příhody a nelze zaručit, že probíhala přesně tak, jak bylo uvedeno. Avšak je téměř jisté, že Oerstedovi pomohla tolik pověstná náhoda. Přesto je důležité, aby se vždy našel někdo, kdo si nenápadné náhodné události všimne. Oersted publikoval své pozorování v práci Pokus s působením elektrického konfliktu na magnetku a uvolnil tak přímo lavinu dalších objevů.
Francouzský fyzik Dominique Francois Jean Arago spolu s Josephem Louisem Gay-Lussacem prozkoumali magnetické pole proudové smyčky,
André-Marie Ampér změřil sílu mezi dvěma vodiči s proudem a vytvořil první magnetickou cívku. Jean Babtiste Biot, Félix Savart a Pierre Simon de Laplace našli matematický zákon magnetického působení elektrického proudu a následně Michael Faraday přišel na princip dynama a elektromotoru. Snad nikdy nebylo vykonáno za dva roky tolik objevů jako v oněch letech 1820-1822.
Vraťme se však k Oerstedovi. Oersted nebyl jen fyzikem. Pocházel z rodiny lékárníka ve městě Rudkjoebing na dánském ostrově Langelandu a sám se také věnoval farmacii. Jako znamenitý chemik objevil piperidin, výchozí látku řady účinných léčiv, vyrobil kovový hliník a zjistil elektrický původ kyselosti a zásaditosti roztoků tzv. pH. Piezometrem vlastní konstrukce změřil stlačení kapalin do té doby považovaných za nestlačitelné. Oersted měl široký intelektuální záběr, zabíval se filozofií, estetikou i literaturou. Byl přesvědčen o vzájemné souvislosti všech přírodních jevů. V mládí cestoval po Německu, Holandsku a Francii, později navštívil také Anglii. Byl členem Dánské královské společnosti a ředitelem polytechniky v Kodani. No prostě byl člověkem, který zasvětil svůj život vědě. Na sklonku života mu dánský stát věnoval zámek, ale Oersted zemřel dříve, než se do něho mohl nastěhovat.
Psal se rok 1851 a bylo mu tehdy 74 let, když naposledy vydechl.
28. prosinec 2012
5 088×
421 slov
