Hans Christian Orsted

( *14.8. 1777 Rudkjöbing– 9.3.1851 Kodaň )

• dánský fyzik

Studoval medicínu, chemii, fyziku, astronomii a filozofii na univerzitě v Kodani a již jako student se proslavil pracemi z medicíny a z estetiky. Od roku 1799, kdy získal doktorát medicíny, pracoval v lékárně a současně přednášel na univerzitě fyziku a chemii. Zabýval se zejména elektřinou, akustikou a molekulární fyzikou. K jeho hlavním zásadám patřilo přesvědčení o vzájemné souvislosti všech přírodních jevů, ale ještě v roce 1817 dokazoval, že jevy elektrické a magnetické spolu nesouvisejí (demonstroval to tím, že nechal procházet proud vodičem, který držel kolmo k magnetce a těsně nad ní). 21.června 1820 publikoval svůj objev (magnetka postavená rovnoběžně s vodičem, kterým protékal tak silný proud, že se drát rozžhavil, se vychýlila) ve zvláštním spise o působení „elektrického konfliktu“ a rozeslal ho na všechna významná pracoviště světa. Tak vznikl nový obor fyziky – elektromagnetismus. Na Oerstedův latinský spis Experimenty s elektrickými jevy v magnetickém poli navázali zejména francouzští fyzikové A. Ampère, J. B. Biot, F. Savart a P. S. Laplace, kteří dali popisu interakce magnetu a proudu matematickou podobu, z níž současně odvodili všechny důsledky. Na základě objevných účinků proudu němečtí fyzikové např. J. Poggendorf a další (v Halle) sestrojili přístroje, kterými bylo možné měřit elektrické veličiny při průchodu elektrického proudu vodičem. Jednotka intenzity magnetického pole v elektromagnetické soustavě CGSM byla později pojmenována oersted. Oersted byl také jedním z prvních , kdo objevil souvislost mezi světlem a elektromagnetismem, objevil piperidin, připravil čistý hliník a dokázal, že kyselost a zásaditost jsou podmíněny elektrický náboji částic v roztocích. Piezometrem (sestrojeným Oerstedem roku 1822) zkoumal stlačitelnost kapalin, která do té doby nebyla prokázána. Roku 1806 dokázal, že Gay-Lussacův zákon stlačitelnosti plynů neplatí pro všechny plyny stejně. Mylně však považoval teplo za prvek, popřípadě za kombinaci světla s magnetickým fluidem.

Významní současníci:
Thomas Young (1773-1829) se narodil jistému obchodníkovi s textilem v Milvertonu v somersetském hrabství. Byl to anglický fyzik, Chemik, astronom, zoolog, botanik, hudebník, malíř a provazochodec. Byl velice vzdělaný a hovořil několika jazyky. Navázal na Newtonovy objevy a především na pokus s ohybem světla na dvou blízkých štěrbinách.
Christian Andreas Doppler (1803-1853) se narodil v Salzburku v rodině uměleckého kameníka. V pražském Karolinu poprvé formuloval svůj princip o změně frekvence vlnění při pohybu zdroje nebo pozorovatele. Další Dopplerův princip umožnil měření rychlosti pohybu nebeských těles a rozpínání galaxií.
André – Marie Ampère (1775-1836) se narodil v Polémieuxu u Lyonu v rodině vzdělaného obchodníka. Byl to zakladatel elektrodynamiky. Zabýval se filozofií a tříděním věd, studoval matematiku, chemii a botaniku. Vytvořil první magnetickou cívku, která brzy našla uplatnění v telegrafu. Zformuloval zákon síly působící mezi elektrickými proudy.

Georg Simon Ohm (1787-1854)

Michael Faraday (1791-1867)

Bedřich Engels (1820-1895) se narodil 28. listopadu 1820 v Barmenu, v rodině majitele textilní továrny. Pocházel z Rýnské provincie, která v té době patřila Prusku, byla to tehdy průmyslově nejvyspělejší část v Německu. Zavádění strojů do průmyslu umožňovalo, aby podnikatelé používali práce žen a dětí v nebývalém rozsahu. Ve svých literárních pracích popisuje a zcela nesouhlasí s využíváním dětských prací v továrnách a jejich špatným vyplacením mezd.

Michail Alexandrovič Bakunin (1814-1876) se narodil v Tverské gubernii, ve vesnici Prjamuchinu, 18. května 1814, ve šlechtické rodině. Jeho otec byl diplomat v carských službách a jeho matka Varvara Alexandrovna pocházela z rodu Muravjovů. Odjel do Evropy, aby mohl hlouběji studovat německou filozofii. Kritizoval Marxovi myšlenky o autoritářství a jeho vědecký pohled na revoluci. Naopak podporoval anarchismus.
Jean - Paul Marat (1743-1793) byl to francouzský politik, lékař a publicista. Rodiče byli španělského původu a museli jako nekatolíci opustit Francii. Přestěhovali se do Ženevy, kde jeho otec přednášel medicínu. Tu poté ve Francii studoval i Marat, kde se seznámil s osvícenskou filozofií. Pak žil v Anglii, kde se jako novinář zapojil do sporů mezi toryi a whigy. Intenzivně se také věnoval vědeckému výzkumu ve fyzice (a to termikou, optikou a elektřinou a chemii) filozofií a sociologií.

Josef Jungmann (1773-1847)

František Palacký (1798-1876)

Za jeho života probíhají anglo-francouzské války. Británie obsadila Kanadu a Indii. Ve Francii padla Bastila a probíhá francouzská revoluce. Ve střední Evropě nastupuje na trůn Josef II. a konají se války proti Francii. Roku 1788 vyhlásily USA ústavu. Co se týče vědy a techniky byl vynalezen parní stroj, telegraf a železnice. Dále probíhá revoluce v jižní Americe.