16. VII. 1945 začal atomový věk. Toho dne vybuchla pokusná bomba na poušti v Novém Mexiku. Mezi vědci, kteří byli svědky nového věku byl také J. Robert Oppenhaimer, který stál od počátku jako šéf projektu atomové bomby.
Oppenheimer se narodil roku 1904 byl svébytnou osobnosti s širokými intelektuálními zájmy. Na veřejnosti byl znám po II. Světové válce jako vedoucí projektu Manhatan, což byl krycí název pro konstrukci atomové bomby v laboratořích v Los Alamos.
Oppeheimer významně přispěl v několika hlavních oblastech fyzikálního výzkumu ještě dříve než převzal místo šéfa výzkumu v Los Alamos. Šlo o takové poznatky jakými jsou kvantově-mechanické tunelování, které je základem pro skenerový mikroskop, využívaný k odhalení struktury povrchů atomů.
Oppenheimer začal studovat chemii, ale jak sám říkal, to co ho na chemii zajímalo bylo velmi úzce spjato s fyzikou. Jako student na Harvardu přestoupil na studium fyziky a pracoval v Bridgmanove laboratoři, který jako jeden z prvních zkoumal vlastnosti hmoty pod vysokými tlaky.
Oppenheimer aspiroval na práci pod vedením Ernesta Rutheforda v jeho experimentalní Cavendish laboratory v Cambridgi. Rutheford to odmítl a tak Oppenheimer píše Thomsonovi , který také pracuje v Cavendish Laboratory a ten ho přijme jako výzkumného studenta a přiděluje mu laboratorní práci.
Později Rutheford seznamuje Oppenheimera s předními fyziky jakými byli Blackett, Ehrensfeld, Dirac, a Bohr, s nimiž se Oppenheimer okamžitě spřátelil a kteří ovlivnili jeho další vývoj. Oppenheimer studuje zejména Diracův kvantově mechanický formalismus a sám během několika let vyvinul moderní teorii kontinuálního spektra. Max Born mu nabízí studium v Goettingenu v r. 1926 v centru teoretických studií a Oppenheimer přijímá. Po nějaké době Oppenheimer posílá do Zeitschrift fur Physik stať o kvantové teorii kontinuálního spektra. V r. 1927 obdržel doktorát a pracuje v Evropě a v USA.
Oppenheimerův hlavní příspěvek k rozvoji fyziky spočívá v nalezení způsobu zjednodušení analýzy molekulárního spektra. V r. 1928 objevil tunelování v němž se dokazuje, že elektron může proklouznout ze zajetí elektromagnetických vazeb během radioaktivního rozpadu. Oppenheimer dokázal, že elektron by mohl být vypuzen z povrchu kovu slabým elektrickým polem.
V r. 1936 stranil republikánům během Španělské občanské války a seznámil se s některými komunistickými studenty. Oppenheimer napsal několik levicových brožurek, které vydal vlastním nákladem a podporoval levicová sdružení, ale nikdy nebyl členem komunistické strany. Později, když se oženil s Katherin Pueningovou se však stahuje ze spojení s komunisty.
Oppenheimer začíná pracovat na určení kritické masy uranu nutnému k vytvoření atomové bomby ještě během práce v USA. Tak vlastně začal Manhatan projekt. Americká armáda byla v r. 1942 pověřena zkoumat možnosti využití atomové energie pro vojenské účely a v r. 1943 byla v Los Alamos vybudována laboratoř. Původní rozpočet 6 000 $ vyrostl na 2 000 000 000$ v r. 1945 a nyní činí asi 50 mld. Vědci v tomto projektu uspěli a 16. VII. 1945 první atomová bomba explodovala v Almagordo v New Mexico. Explose měla účinnost 20 000 tun TNT.Kvůli představě ohromné zkázy Oppenheimer v říjnu 1945 resignoval na své vedoucí postavení v projektu.
Mezi léty 1947 a 1952 byl Oppenheimer předsedou poradního výboru komise pro atomovou energii vlády USA. Když Rusové v r. 1948 vyvinuli vlastní atomovou bombu a Edward Teller přišel z návrhem na vodíkovou bombu, Oppenheimer se z titulu své funkce postavil proti tomu. V časech prezidenta McCarthyho se Oppenheimer dostal na černou listinu pro své domnělé sympatie s komunisty. Byl zproštěn své funkce a odchází do Pricetonu, V průběhu svých Princetonských let pracuje především na problematice vztahu mezi vědou a společnosti a na etických důsledcích vědecké práce. V roce 1966 umírá na rakovinu hrtanu.
28. prosinec 2012
5 510×
630 slov
